Main content
JAK NA TO: Zákoník je také kniha
PETRA KOUTNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.
Právní zázemí knihovníka při jednání s tzv. obtížnými uživateli knihovny (zapáchající čtenáři, bezdomovci, ale i opilí, hrubí uživatelé, návštěvníci pod vlivem drog apod.).
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) ve znění pozdějších předpisů, (dále jen Knihovní zákon) stanoví v § 4 odst. 6, že „Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.“ Touto povinností je zakotven krásný, bohulibý a demokratický princip rovnosti přístupu všech bez rozdílu ke studnici vědění, k informacím, ke zdroji poznání. Má tento princip své hranice? Má knihovna právo za určitých podmínek zamezit někomu přístup do prostor knihovny a omezit jej tak v rovném přístupu k službám? Citovaný Knihovní zákon výjimky explicitně nestanoví. Jak se tedy může zachovat knihovník, čelící stížnostem slušných čtenářů na bezdomovce spícího ve studovně, opilého, agresivního nebo znečištěného návštěvníka knihovny, který obtěžuje či ohrožuje svými projevy ostatní čtenáře i personál knihovny? Je nutné i takového nevítaného návštěvníka zahrnovat do striktního vymezení zákona „všichni bez rozdílu“?
V českém právním řádu na tuto otázku nezískáme jasnou, jednoznačnou a explicitní odpověď, jakkoli bychom si to přáli.
Většině lidí připadá naprosto samozřejmé, že jejich pobyt v knihovně či studovně je regulován určitými pravidly a normami, více či méně právně závaznými. Jedna ze základních pouček právní teorie praví, že právo je minimem morálky. A proto tam, kde u jedince selhávají základní morální principy, pravidla slušného chování a elementární zásada, že svoboda jednotlivce končí tam, kde začíná svoboda jiného, přichází právní normy vyzbrojené sankcí, kterou lze na neakceptovatelné jednání použít. Od návštěvníka knihovny se předem očekává, že bude při své návštěvě zachovávat alespoň zásady slušného chování a - použijeme-li poněkud veřejnoprávního termínu - zásady občanského soužití; očekává se, že návštěvník knihovny přichází realizovat své právo přístupu ke knihovnickým a informačním službám. Pro případ, že některý z výše uvedených předpokladů účelu a způsobu návštěvy knihovny u některého návštěvníka neplatí, má knihovník v řadě právních předpisů oporu pro to, aby mohl zajistit a vymoci pořádek.
Knihovní zákon uděluje v § 4 odst. 7 provozovateli knihovny právo a povinnost vydat Knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb. Na základě tohoto zákonného zmocnění může provozovatel upravit právě tyto oblasti na pomezí práva a morálky, kterými bude regulovat chování návštěvníků knihovny, aniž by omezil jejich právo rovného přístupu ke knihovním a informačním službám. Proto je to především Knihovní řád, který by měl mimo jiné obsahovat základní zásady chování, zásady prevence vzniku škod na knihovním fondu, zásady ochrany nikým a ničím nerušeného výkonu práv čtenářů, kteří pravidla respektují. Zakotvením požadavků chování v prostorách knihovny, zákazu vstupu s určitými předměty, zákazu šíření hluku, zápachu apod. nedochází ze strany provozovatele knihovny k omezení rovného přístupu ke knihovním a informačním službám, ale pouze ke stanovení rovných a pro všechny platných podmínek, za nichž lze tento přístup realizovat tak, jak předpokládá knihovní zákon. Vždy je potřeba mít na zřeteli nutnost přiměřenosti stanovených omezení tak, aby nebyla diskriminována určitá skupina potenciálních návštěvníků. Nelze proto stanovit možnost zamezení přístupu určitým skupinám obyvatel, ale je možné vydat pravidlo, kterým se VŠICHNI návštěvníci musí řídit a které lze odůvodněně požadovat s ohledem na bezpečnost, provozní podmínky, zachování pořádku, předcházení vzniku škod a zájmy ostatních čtenářů.
V některých případech poskytují ochranu před narušováním pořádku ve veřejně přístupných prostorách explicitně právní předpisy. Jednoznačná je např. ochrana před osobami pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 15 „zákaz vstupu pro osoby, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a jsou ve stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, do všech veřejných prostor, kde by mohly způsobit sobě nebo jiné osobě škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení.“ V případě, že se taková osoba bude přes upozornění knihovníka domáhat vstupu do prostor knihovny, je knihovník povinen neprodleně informovat Policii České republiky nebo obecní policii, která je v tomto případě povinna zasáhnout a rozhodnout, zda takovou osobu předá do péče proti-alkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice nebo bude věc řešit v rámci své pravomoci jiným způsobem.
V případě agresivních, hrubých a pořádek narušujících jedinců lze přivolat obecní policii či Policii České republiky pro podezření ze spáchání přestupku dle § 47 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že „přestupku se dopustí ten, kdo ad c) vzbudí veřejné pohoršení nebo ad d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství“. Případně dle § 49 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanovena ochrana proti narušení občanského soužití (agrese, urážky, výhrůžky…).
Obecně lze uvést, že základní pravidla, v nichž může knihovník hledat oporu, jsou stanovena v knihovním řádu či dalších řádech, vydávaných provozovatelem knihovny. Tyto předpisy stanoví pravidla chování a podmínky vstupu do prostor knihovny a jsou pro návštěvníky závazné. V případě jejich porušení má knihovník právo návštěvníka vykázat, ev. nevpustit jej do prostor knihovny. V případě závažnějšího problému (návštěvník pod vlivem alkoholu či drog, agresivní návštěvník) poskytují právní předpisy ochranu před takovými osobami a svěřují kompetenci řešení tohoto problému Policii České republiky nebo obecní policii.