JIŘÍ TRÁVNÍČEK > JiriTravnicek@seznam.cz

 1. Úvod: Základní charakteristika průzkumu

V roce 2007 uskutečnil Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Národní knihovnou ČR průzkum čtení občanů ČR. Plán do budoucna je takový, že bychom chtěli tyto výzkumy opakovat každé tři roky, aby se ukázaly trendy v této oblasti. Průzkum provedla agentura DEMA, a. s., na reprezentativním vzorku 1551 respondentů (232 tazatelů). Šetření proběhlo od 25. května do 16. června 2007. Na tiskové konferenci, která se konala 
1. října 2007 v Národní knihovně ČR, byly představeny první výsledky (jejich prezentace viz http://skip.nkp.cz/akcTyden07.htm).

Naší snahou je zaměřit se v každém šetření na konkrétní oblast čtenářsko-knižní kultury. Vloni to byly knihovny, v dalších dvou šetřeních by se průzkumy měly týkat postavení beletrie a knižního trhu. Kvůli srovnatelnosti je dotazník koncipován tak, že 75 % otázek je vždy stejných, 25 % se liší podle zaměření průzkumu. Naše pojetí čtení opíráme o tři sloupy: (1) kniha – její čtení (typologie čtenářů), nákup (knižní trh) a vypůjčování (veřejné knihovny); (2) čas – kolik času věnujeme čtení knih, kolik čtení novin a časopisů, sledování televize, poslechu rozhlasu, videu/DVD, internetu, v jakém vztahu ke čtení knih je trávení volného času; (3) motivace a hodnoty – co čteme, jaká jsou naše očekávání od knih, preference, jak souvisí čtení knih se zaměstnáním, co nás v našem vztahu ke knihám nejvíce ovlivnilo, nejoblíbenější autor a nejoblíbenější kniha.

2. Co přinesl loňský průzkum? 

Základní data:

• 83 % občanů České republiky přečte za rok aspoň jednu knihu.

• V průměru přečte občan České republiky za rok více než 16 knih (16,1).

• Nejčastěji čte několikrát týdně (23 %), dále pak denně (16 %), a jednou za čtvrt roku (14 %).

• Četbě knih věnuje denně v průměru 41 minut, četbě časopisů a novin 30 minut, televizi sleduje 111 minut denně, rozhlas poslouchá 113 minut, video a DVD sleduje 51 minut a internetu se denně věnuje v průměru 86 minut.

• Více než čtvrtina občanů ČR starších 15 let (29 %) nezakoupila v průběhu roku 2006 ani jednu knihu. Občan ČR zakoupil v průměru téměř 7 knih (6,62) a vydal za ně 1303 Kč.

• Občané ČR získávají knihy především v knihkupectvích (14 %) a prostřednictvím známých, příbuzných a přátel (13 %); z dalších zdrojů jsou to veřejné knihovny (11 %) a domácí prostředí (9 %); v minimální míře zatím využívají nákupu přes internet (2,4 %).

• Hlavním zdrojem informací je pro občany ČR jejich okolí - blízcí a známí - (17 %), desetina z nich si opatřuje informace v obchodech (10 %), prostřednictvím propagačních materiálů - katalogů a letáků - (9 %) a prostřednictvím periodického tisku (9 %).

• Průměrný počet knih v domácích knihovnách je 274; pouze 1 % občanů uvedlo, že nemá doma žádné knihy.

• Největší vliv na četbu mělo pro občany ČR starší 15 let domácí prostředí, tj. to, že se doma četlo (15 %) a že doma bylo mnoho knih (13 %), asi sedmina (16 %) si cestu k četbě našla sama; desetina (10 %) uvádí, že rozhodujícím vlivem bylo to, že navštěvovali veřejnou knihovnu.

• Z druhů četby se největší oblibě těší současná beletrie oddechová (14 %), následu-je literatura faktu - životopisy, deníky ad. - (12 %), klasická beletrie (9 %) a odborná literatura (8 %).

• Každý čtvrtý ekonomicky aktivní občan uvedl, že čtení knih (odborných, věcných, beletrie) souvisí nějak s jeho profesním zaměřením (26 %, z toho 11 % velmi a 15 % spíše souvisí).

• Veřejné knihovny v minulém roce navštívilo 40 % občanů ČR; každý čtvrtý občan (27 %) v posledním roce v knihovně nebyl, ale v předchozích letech ji navštěvoval; třetina obyvatel (33 %) nezavítala do veřejné knihovny ani v loňském roce, ani nikdy předtím.

• Ze služeb nabízených veřejnými knihovnami se zdaleka největší oblibě těší půjčování knih (98 % těch, kdo chodí do knihovny, uvedlo, že vyhledává tuto službu), dále je to půjčování časopisů (53 %), čítárna, studovna (33 %), kopírování (26 %) a internet (23 %).

• U občanů ČR starších 15 let výrazně převažuje spokojenost se službami veřejných knihoven (79 % - z toho je 30 % velmi a 49 % spíše spokojených).                                       

3. Čtenář

Základním kritériem, z něhož jsme vycházeli, byl počet přečtených knih za rok. Čtenářem je ten, kdo potvrdil, že za předchozí rok přečetl aspoň jednu knihu.

• Většina občanů ČR starších 15 let (83 %) přečetla v průběhu roku aspoň jednu knihu. V celkovém počtu to reprezentuje 7 087 390 lidí.

• Poměrně značný rozdíl je mezi pohlavími: mezi čtenáře se řadí 88 % žen a 77 % mužů.

• Rozdíl podle věkunení tak určující: častěji se jedná o mladou generaci z kategorie osob 15-24 let (86 %) a střední generaci z kategorie osob ve věku 35-44 let (87 %) než o starší generaci nad 55 let.

• Nejvýraznější diferencující roli hraje vzdělání: mezi čtenáři jsou mnohem častěji občané s vyšším (91 %) než s nižším vzděláním (71 %). Nejvyšší podíl čtenářů se vyskytuje u osob s vysokoškolským vzděláním (95 %).

• Ekonomická aktivitanehraje téměř žádnou roli: rozdíl mezi ekonomicky aktivními a ekonomickými neaktivními jsou 2 %, tj. v hranici statistické chyby.

• Nijak velkou roli nehraje ani velikost místa bydliště: nejvyšší podíl čtenářů je ve velkoměstech (87 %), nejnižší na venkově (80 %) a v malých městech od 20 000 do 99 999 obyvatel (82 %).

4. Nečtenář

Ten, kdo nepřečetl během roku ani jednu knihu, je nečtenář.

• Každý sedmý občan ČR starší 15 let (17 %) nepřečetl v průběhu roku ani jednu knihu. V celkovém počtu to reprezentuje 1 439 760 lidí.

• Rozdíl mezi pohlavími je určující: muži se řadí mezi nečtenáře dvojnásobně častěji (23 %) než ženy.

• Z hlediska věkuse jedná nejčastěji o starší generaci nad 65 let (minimálně každý pátý, 22 %), nejméně často o střední generaci 35 až 44letých občanů (každý osmý, 13 %).

• Nejvýraznější diferencující roli hraje vzdělání. Mezi nečtenáře se trojnásobně častěji řadí osoby s nižším (29 %) než vyšším vzděláním (9 %). U občanů s vysokoškolským vzděláním je nečtenářů jen 5 %.

• Není rozhodující, zda se jedná o občana ekonomicky aktivního(18 %) či ekonomicky neaktivního(16 %). Rozdíl mezi oběma kategoriemi se nachází v hranicích statistické chyby (2,5 %).

• Z hlediska velikosti místa bydlištěje nejvyšší počet nečtenářů na venkově a v malých městech (každý pátý, 20 %); nejnižší ve velkoměstech (každý osmý, 13 %). Rozdíl je však podle velikosti místa bydliště nevelký.

5. Závěr: Co nejvíce rozlišuje čtenáře od nečtenáře

Srovnejme si čtenáře a nečtenáře na základě jednotlivých proměnných, socio-demografických(věk, pohlaví, velikost místa bydliště atd.) i postojových(sledování televize, návštěva kulturních akcí ad.). Jsou proměnné, které čtenáře a nečtenáře rozlišují silně, které rozlišují málo a které nerozlišují vůbec.

• Ve prospěch čtenáře diferencuje pohlaví (ženy), vzdělání (vyšší), povaha práce (duševní), návštěva knihoven, domácí knihovna (čím větší - tím více čtenářů), návštěva kulturních akcí, vliv rodiny, souvislost četby se zaměstnáním.

• Ve prospěch nečtenáře diferencuje sledování televize, poslech rozhlasu, zahrádkaření, chalupaření.

• Co do schopnosti rozlišovat čtenáře a nečtenáře jsou neutrálními proměnnými ekonomická aktivita, četba novin a časopisů, práce na internetu a sledování videa, DVD.

• Nejvíce klíčovou proměnnou pro rozlišení čtenáře a nečtenáře (ve prospěch čtenáře) je úroveň dosaženého vzdělání.

• Nejvíce klíčovou proměnnou pro rozlišení čtenáře a nečtenáře (ve prospěch nečtenáře) je sledování televize a poslech rozhlasu.