Vážení a milí čtenáři,

když se něco na první pohled zdá jednoduché, ve skutečnosti to obyčejně dopadne naopak. Tuto zkušenost jsem si opět ověřila při psaní tohoto sloupku: obsah listopadového Čtenáře je totiž tak tematicky bohatý, že upozornit v rámci možného rozsahu pouze na některé texty nebylo jednoduché.

Podzimní měsíce se vyznačovaly přímo erupcí knihovnických aktivit. Proběhl Týden knihoven, předávání ceny Knihovna roku, vyhlášení Knihy mého srdce či Kamarádky knihovny. I úroda seminářů a konferencí byla pozoruhodná. V Borech se například setkali knihovníci z malých venkovských knihoven, v Pardubicích se probíraly regionální funkce, v Opavě hovořili o problematice zrakově postižených uživatelů knihoven… Každé z těchto akcí jsme věnovali patřičný prostor a věříme, že vás sdělené informace obohatí.

Jak se finanční krize odrazí v českém knihovnictví? Jaká je budoucnost Projektu internetizace knihoven? A co systém akreditovaného vzdělávání pro vybrané profese? To je jen zlomek otázek, které jsme položily řediteli Odboru umění a knihoven MK ČR Františku Zborníkovi, na něž nám ochotně odpověděl.

K odborným knihovnickým tématům patří článek týkající se odkyselování papíru, v němž autorka rozebírá moderní technologie údržby knihovních fondů, především takové, které by ochránily papír před jeho degradací.

Na konec jsem si záměrně nechala ještě jeden seminář, který rovněž proběhl v září a týkal se architektury a knihoven. Jeho zaměření a velmi zajímavý obsah v jistém smyslu koresponduje s knihovnou na obálce tohoto čísla Čtenáře. Přesněji s autorem architektonického návrhu na zmíněnou knihovnu, který se jako jeden z mála architektů zamýšlí nad nutností proměn knihoven ve flexibilní instituce, které nebudou exkluzivně zasvěceny pouze knize, ale mají sloužit jako zásobárna informací přístupných všem. O tom, do jaké míry je jeho vize nové moderní knihovny naplněna, se ti šťastnější mohou přesvědčit návštěvou Veřejné knihovny v Seattlu.

Příjemné chvíle nad stránkami Čtenáře vám přeje

OLGA VAŠKOVÁ