Main content
Současná americká literatura v českých překladech (2002-2008) - 2
RICHARD OLEHLA > olehla1@vol.cz
Přehled autorů a jejich děl
Střední generace
Jonathan Franzen: Rozhřešení (Ikar, 2004). Rozsáhlý román zachycuje obyčejný rok v životě obyčejné rodiny, a právě to je na této knize neobyčejné. Autor spojuje drobnokresbu lidských osudů s velkolepým obrazem globalizované společnosti, jejíž absurditu komentuje s cynismem a ironií. Rozhřešení je tragikomický, krutě realistický a temně humorný příběh o složitých mezilidských vztazích.
Michael Chabon: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (Odeon, 2004). Příběh se začíná odvíjet v New Yorku na podzim roku 1939 a hlavní roli v něm hrají dva mladíci: Samuel Klayman (později se přejmenuje na Sammyho Claye) je židovský chlapec z Brooklynu, zatímco Josef Kavalier uprchl z Prahy před Hitlerem. Utvoří spolu tým, v němž Sammy píše texty a Josef kreslí, vytvoří nového komiksového hrdinu jménem Eskapista, a se svým nápadem uspějí v jednom nakladatelství. Jde o mimořádně silný a citlivý příběh, zároveň však o určitou mystifikaci - autor vytváří představu, že jeho hrdinové skutečně existovali.
Modelový svět (Argo, 2006). Soubor povídek z přelomu 80. a 90. let.
Konečné řešení (Odeon, 2007). Pocta nejgeniálnějšímu detektivovi všech dob Sherlocku Holmesovi. Stařec řeší případ vraždy a současné záhadné zmizení mluvícího papouška, kterého si s sebou do válečné Anglie přivezl malý židovský uprchlík. Název románu odkazuje nejen ke slavné Doylově povídce Poslední případ (The Final Problem), ale především k nacistickému plánu vyhlazení všech Židů.
Židovský policejní klub (Odeon, 2008). Román se odehrává v alternativní přítomnosti v aljašském městě Sitka, kam byla před 2. světovou válkou umístěna velká část východoevropských Židů. Sitka je federální distrikt USA se zvláštním režimem židovské samosprávy, jež má však záhy skončit, což v obyvatelích města, které už tři generace žije ve vlastním světě, vyvolává nejistotu.
Ken Kalfus: Americký problém (Odeon, 2007). Román o rozvodu jednoho manželského páru, který své neshody nedokáže překonat ani v té chvíli, když do jejich života zasáhne 11. září 2001.
Richard Russo: Zánik Empire Falls (Ikar, 2004). Tragikomický román s několika paralelními dějovými liniemi se odehrává v malém městě ve státě Maine, v němž žije svůj obyčejný život Miles Roby, majitel upadajícího gril baru, jemuž jedinou radost dělá jeho dospívající dcera.
Gary Shteyngart: Příručka ruského debutanta (Triton, 2007). Pětadvacetiletý ruský Žid Vladimír Girškin přežívá jako řadový úředník v newyorské neziskové organizaci, která napomáhá asimilaci přistěhovalců. Jednoho dne ho však v kanceláři navštíví podivný pan Rybakov, „válečný hrdina a psychotik“, a výměnou za americké občanství mu slíbí lepší život kdesi ve východní Evropě. A tak se Vladimír ocitne ve východoevropské divočině nedlouho po změně režimu. Bláznivá fraška, karikatura míst, doby a lidských charakterů, ale i vážné pojednání o tom, jaké to je být přistěhovalcem.
William T. Vollmann: Atlas (Pragma, 2002). Soubor povídek, jenž nás provází současným světem bez pokrytectví západní civilizace od Sarajeva až po New York.
Generace X
Bret Easton Ellis: Glamorama (Mladá fronta, 2004). Jsme na Manhattanu v 90. letech. Victor Ward, manekýn s dokonalou kariérou a se všemi přáteli na správných místech, se nechává vídat a fotografovat úplně všude, a to i na místech, kde nikdy nebyl a s lidmi, které vůbec nezná. Žije s jednou překrásnou manekýnkou, zatímco prožívá románek s jinou, to celé v předvečer otevření nejmódnějšího klubu v historii New Yorku. Nyní nastává čas postoupit do dalšího stádia. Jenomže ta budoucnost, která ho očekává, je naprosto odlišná od budoucnosti, již čekal on.
Americké psycho (XYZ, 2007). Fiktivní zpověď Patricka Batemana, bohatého newyorského mladíka z řad takzvaných „yuppies“, který se v honbě za novými prožitky stává brutálním masovým vrahem. Ellis v knize do nejmenšího detailu popisuje nejen Batemanovy konzumní obsese, ale i násilné, neobyčejně brutální scény mučení a vražd.
Pravidla vášně (Mladá fronta, 2003).
Informátoři (Mladá fronta, 2003).
Chuck Palahniuk: Program pro přeživší (Odeon, 2002, 2008). Román o moderních kultech, sektách i mesiášství amerických televizních kazatelů. Autor zároveň aktuálně hovoří o propagandě v médiích, masové kultuře a manipulaci.
Zalknutí (Odeon, 2003). Aby mohl protagonista tohoto románu Viktor Mancini platit nákladnou lékařskou péči své matce, předstírá v restauracích, že se zalyká jídlem, a ,žije‘ z lidí, kteří jej zachrání; zároveň se ,léčí‘ ze své závislosti na sexu - tím, že hledá nové partnerky a nezvyklé sexuální praktiky.
Ukolébavka (Odeon, 2005). Novinář Carl Streator, který píše sérii článků o syndromu náhlého úmrtí nemluvňat, si povšimne, že na místech, kde k úmrtím došlo, se obvykle vyskytuje jistá kniha, jež obsahuje neškodnou říkanku, ve skutečnosti však šamanskou formuli, která po přednesení, dokonce i v duchu, zabíjí. Carl se rozhodne „zachránit svět“ a po knihovnách ničí výtisky téhle knihy. Do cesty se mu připletou další postavy; každý touží odhalit tajemství knihy ze zcela jiných důvodů: spása světa, ale také moc a peníze.
Deník (Odeon, 2006). Hrdinka Misty Marie Wilmotová zaznamenává svůj život ve formě denních zápisků pro manžela Petera, jenž leží v nemocnici v kómatu po nezdařeném pokusu o sebevraždu. Misty byla kdysi nadějnou malířkou, ovšem sňatek s Peterem a následné těhotenství její talent ubily, takže se nyní živí jako pokojská v jednom hotelu. Jenže Peterův pokus o sebevraždu ji znovu přivede k umění.
Strašidla (Odeon, 2007). Podobná struktura jako Chaucerovy Canterburské povídky. V budově starého divadla se na základě letáku inzerujícího netradiční kurz tvůrčího psaní sejde třiadvacet lidí. Brzy zjistí, že z dávno nepoužívané budovy nevede cesta ven; organizátor podivného kurzu navíc dočista zešílí a zničí všechny zásoby jídla. Našich třiadvacet hrdinů tedy musí najít nejen způsob, jak se vypořádat se svou tvůrčí krizí, ale hlavně způsob, jak přežít.
Richard Powers: Stopy paměti (Odeon, 2008). Román o oběti záhadné nehody, jež ztratila při autonehodě paměť a při pátrání po své minulosti zjistí znepokojivé skutečnosti.
Mladá generace
Jeffrey Eugenides: Hermafrodit (BB/art, 2009). Dílo se žánrově pohybuje na pomezí rodinné ságy, eposu a psychologického románu. V první rovině popisuje spletitou historii řecké rodiny, jejíž osudy sleduje od konce první světové války v Řecku až do 70. let minulého století v Detroitu. V dalších rovinách je román psychologickou sondou do údělu hermafrodita jménem Cal Stephanides, který se na prahu čtyřicítky ohlíží za svým životem a snaží se zjistit, jak se stal tím, kým je. Autor dokázal v románu skvěle zachytit atmosféru 70. let z perspektivy dospívajícího jedince.
Jonathan Safran Foer: Naprosto osvětleno (BB/art, 2005). Hrdinou románu je Jonathan Safran Foer sám, tedy jeho druhé já: mladičký americký Žid, který se rozhodne na Ukrajině pátrat po osudech svých předků. Najde si cestovní kancelář, která se specializuje právě na židovské turisty ze Západu. Jeho průvodcem se stane Alex, stejně mladičký a naivní jako on. Spolu se vydávají na ukrajinský venkov a spolu odhalují o minulosti mnohem víc, než by jim bylo milé. Cesta za kořeny se mění ve výlet do pekla lidské zloby a bezmoci před násilím. Román vyniká zvláštním jazykem - komickou Alexovou dikcí.
Příšerně nahlas a k nevíře blízko (BB/art, 2006). Autorovým vypravěčem je devítiletý Oskar Schell, jehož otec zahynul 11. září 2001, když měl v nejvyšším patře Světového obchodního centra (WTC) schůzku. Oskar se vydává na pouť po celém městě, aby vypátral, komu a k čemu patří tajemný klíč ukrytý na dně vázy, kterou otec koupil nedlouho před smrtí. Druhou dějovou linii pak tvoří dopisy Oskarova dědečka, který vinou spojeneckého náletu na Drážďany 14. února 1945 nadobro ztratil schopnost řeči. Foerův druhý román je po formální stránce odvážným experimentem, ovšem také jedním z nejpůsobivějších ztvárnění pocitů pozůstalých obětí teroristického útoku na newyorské mrakodrapy.
Ženské autorky
Cathy Dayová: Cirkus v zimě (Ikar, 2005). Debut - sbírka jedenácti navzájem propletených povídek, jež pokrývají mnoho desetiletí existence Velkého Porterova cirkusu. Dayová ovšem nepíše o skvělých představeních, vyprodaném hledišti či milostných avantýrách baletky a krotitele tygrů v manéži. Zajímá ji období, kdy jsou diváci v nedohlednu, zvířata spí zimním spánkem a cirkusoví umělci si musejí přivydělávat, jak umějí.
Nicole Kraussová: Dějiny lásky (Argo, 2006). Kniha líčí paralelní příběhy šestnáctileté Almy Singerové a starého Leopolda Gurského, jejichž životy byly fatálně ovlivněny knihou, kterou Leopold napsal své první lásce těsně před válkou a díky níž se rodiče Almy poznali. Není ovšem kniha jako kniha, takže v románu Dějiny lásky se stejně nazvané příběhy vyskytují rovnou dva. Složitá struktura, v níž se čtenář hlavně na počátku snadno ztratí, se splete do závěrečného triumfálního finále.
Claire Messudová: Císařovy děti nemají šaty (Odeon, 2008). Trojice hlavních hrdinů přišla do New Yorku, aby si splnila svoje sny. Teď je jim třicet let, vyplnění tužeb v nedohlednu a nadto se píše rok 2001.
Toni Morrisonová: Šalomounova píseň (Odeon, 2002). V pořadí třetí knihou známé americké černošské spisovatelky prostupuje jeden ze základních motivů jejího díla - hledání černošské identity. Román uvádí čtenáře do „podivné“ rodiny bohatého černošského obchodníka, který se pokouší své blízké chránit před nebezpečím a nástrahami okolního světa.
Láska (Odeon, 2005). Historie podnikatelské rodiny Coseyových, kdysi vlastníků a provozovatelů jednoho z nejoblíbenějších hotelů na atlantickém pobřeží. Slávu i samotnou budovu podniku už dávno zavál písek, zbývá jen vzájemná nevraživost dvou dcer Billa Coseye, které na jeho pohřbu ztropí scénu hodnou antické tragédie. Ze vzpomínek lidí, kteří byli svědky lepších časů, pak autorka rekonstruuje důvody nenávisti panující mezi oběma sestrami, vynořují se však i skutečnosti, jež příběh jedné rodiny dalece přesahují.
Marisha Pesslová: Vybrané okruhy z mechaniky pohrom (Argo, 2008). Román pojednává o skupině studentů okolo charismatického učitele, jehož život ovšem skrývá tragické tajemství.
Francine Proseová: Lovci a sběračky plodů (Argo, 2004). Román ironicky nahlíží na módní hnutí New Age a na jisté směry feminismu, tedy na aktuální fenomény typické pro žhavý dnešek.
Annie Proulx: Zkrocená hora. Povídky z Wyomingu (Baronet, 2006). Milovnice neporušené přírody, v ní žijících prostých lidí a lokálních historek, předkládá čtenáři jedenáct příběhů o osamění, násilí a lásce, příběhy zoufalství i neskutečné radosti zasazené do divoké, nehostinné a nádherné krajiny Wyomingu. Titulní povídka z této sbírky se stala předlohou stejnojmenného filmu.
Takhle je to dobrý. Povídky z Wyomingu (Baronet, 2008). Nová sbírka povídek tematicky navazující naZkrocenou horu.
Ostrovní zprávy (Vyšehrad, 2008). Protagonista románu Quoyle je docela obyčejný chlapík. Ale jednoho dne manželka, která jej neustále podváděla, zemře při autonehodě a zasáhne osud v podobě Quoyleovy tety, která ho přiměje, aby se s ní a se svými dvěma dcerami vrátil do domova předků v Newfoundlandu. Tam začnou tři generace Quoyleů nový život, sice klopotně, ale přece jen nakonec docela dobře.
Marilynne Robinsonová: Ztrácení (Argo, 2008). Ruth a její sestra Lucille vyrůstají postupně pod dohledem kompetentní, ale poněkud letargické babičky, dvou dojemně komických, ale naprosto nekompetentních tetiček, a nakonec tajemné a nepraktické tety Sylvie. Lineární osou příběhu je železniční most přes jezero, na jehož vzdálený konec nelze dohlédnout, směrovka do velkého světa nepoznaných možností, úniková cesta ze stísněného, drsným počasím zkoušeného Fingerbone. Ruth, která ve skutečnosti skoro nikdy nemluví, zde hovoří jazykem, který působí jako zjevení.
Gay a lesbická literatura
Michael Cunningham: Hodiny (Odeon, 2002). Scéna ze života anglické spisovatelky Virginie Woolfové, osud prosté americké dívky v 50. letech, drama mladé lesbičky a majitelky nakladatelství - tři příběhy o umírání a bezmoci, ale také o ohleduplnosti a lásce.
Domov na konci světa (Odeon, 2005). Rafinovaně komponovaný román, časově rozkročený mezi 60. a 80. lety minulého století. Osamělý a introvertní Jonathan zvláštním způsobem „doplňuje“ svého kamaráda Bobbyho; znají se od dětství a oba jsou gayové. Do příběhu později vstupuje Clare, Jonathanova spolubydlící, a jakkoli ví o jeho sexuální orientaci, touží mít s ním dítě. Nakonec se všichni tři setkávají v New Yorku, Clare otěhotní s Bobbym a tato zvláštní trojice založí rodinu.
Vzorové dny (Odeon, 2006). Autor skládá románem hold zakladateli moderní americké poezie, bardovi Waltu Whitmanovi. Vzorové dny tvoří tři povídky ze tří různých dob, avšak Cunningham se v nich soustředil i na proměny narativního stylu: první část je industriální román z 80. let 19. století, druhá novela je situována do blízké budoucnosti a psána ve stylu policejní detektivky a závěr patří budoucnosti a poněkud překvapivě i žánru sci-fi. Všem třem příběhům vládne meditace nad spojením lásky a smrti, v jednotlivých postavách pak mohou čtenáři sledovat myšlenky samotného básníka.
Literatura amerických Indiánů
Sherman Alexie: Deset malých Indiánků (Maťa, 2005). Soubor devíti povídek amerického autora, jenž svůj původ odkazuje k indiánským kmenům Spokane a Coeur d’Alene, přináší příběhy nejrůznějších lidí (studentka, právník, matka, zamilovaný pár), kteří mají společné pouze to, že patří ke kmeni Spokane. To však stačí k tomu, aby se celý život museli vypořádávat se svými pochybnostmi či s přehlížením ze strany ostatních.
Kouřové signály (Paseka, 2009). Sbírka dvaceti povídek ze života současných amerických Indiánů.
Navarre Scott Momaday: Dům z úsvitu (Argo, 2001). První kniha psaná o Indiánech Indiánem, která se prosadila celonárodně. Životní osud Indiána Abela, mladého navažského hrdiny, je vylíčením konkrétního lidského údělu, ale zároveň je symbolem historického osudu všech Indiánů na území Ameriky. Román vyznívá jako obžaloba americké civilizace, která ničí životadárné spojení člověka s Přírodou.
William Least Heat-Moon: Modré silnice: Cesta do nitra Ameriky (Paseka, 2005). Vynikající cestopis popisující cestu po vedlejších silnicích Ameriky, které jsou na mapách vyznačeny modře.
Vinnetou tady nebydlí (Větrné mlýny, 2003). Antologie povídek indiánských autorů, pojednávajících o problémech, před které Indiány staví moderní společnost, jako jsou AIDS, alkoholismus, nezaměstnanost, týrání dětí či kulturní apropriace. Zároveň se nabízí otázka: jak se mají dnešní Indiáni adaptovat v moderní americké či kanadské společnosti a současně si uchovat pocit indiánské kulturní identity?
Komiks
Alan Moore, Dave Gibbons: Watchmen (BB/art, Crew, 2004, 2009). Zásadní dílo světového komiksu, jež zobrazuje superhrdiny úplně jinak, než jsme zvyklí - jako obyčejné lidi s neobyčejnými schopnostmi, kteří pod maskou skrývají tajnosti, tužby, vztek i lásku.
Chris Ware: Jimmy Corrigan: Nejchytřejší kluk na světě (BB/art, 2004). Komiksový román, který osciluje mezi trpkou depresí a černým humorem.
Sci-fi
Philip K. Dick; dílo vydává nakladatelství Argo.
Kelly Linková: Magie pro začátečníky (Argo, 2008).
Neal Stephenson: Quicksilver - Rtuť; Kryptonomikon; Velké U (Talpress).
Pop fiction
Dan Brown: Da Vinciho kód (Argo, 2006); Šifra mistra Leonarda (Metafora, 2003; Argo, 2008); Andělé a démoni (Argo, 2008); Anatomie lži (Argo, 2008); Digitální pevnost (Argo, 2009).
Candace Bushnellová: Sex ve městě (Metafora, 2006); Džungle rtěnek (BB/art 2006); Krása na prodej (BB/art, 2006); 4 blondýnky (BB/art, 2008).
John Irving; takřka kompletní dílo vydává nakladatelství Odeon.
Joyce Carol Oatesová: Sníh o Velikonocích (Ikar, 2002); Tetované děvče (Ikar, 2004); Z těch zelených očí jde strach (Albatros, 2005); Vodopády (BB/art, 2006); Znásilnění: milostný příběh (BB/art, 2007); Stýskání po mámě (BB/art, 2007).
Laura Weisenbergerová: Ďábel nosí Pradu (Columbus, 2006).
Poezie
Elizabeth Bishopová: Umění ztrácet (Agite/Fra, 2004); Ve vesnici (Opus, 2007).
Louise Glücková: Divoký kosatec (Opus, 2007).
Sylvia Plathová: Noční tance (Argo, 2002).
Ezra Pound: Cantos I (Atlantis, 2002).
Diane DiPrimová: Střípky písně (Maťa, 2005).
Gary Snyder: Hory a řeky bez konce (Maťa, 2007)
Wallace Stevens: Adagia (Opus, 2007); Učenec jediné svíce (Opus, 2008).
Richard Wilbur: Věci tohoto světa (Opus, 2006).
Literární ceny v USA
Pulitzerova cena - kategorie román (Pulitzer Prize for fiction)
2008 Junot DÍaz: The Brief Wondrous Life of Oscar Wao (č. Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda; vydá Argo, 2009)
2007 Cormac McCarthy: The Road (č. Cesta; Argo, 2008)
2006 Geraldine Brooks: March
2005 Marilynne Robinson: Gilead
2004 Edward P. Jones: The Known World
2003 Jeffrey Eugenides: Middlesex (č. Hermafrodit; BB/art, 2009)
2002 Richard Russo: Empire Falls (č. Zánik Empire Falls; Ikar, 2004)
2001 Michael Chabon: The Amazing Adventures of Kavalier & Clay (č. Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye; Odeon, 2004)
2000 Jhumpa Lahiri: Interpreter of Maladies (č. Tlumočník emocí; vydá Argo, 2009)
1999 Michael Cunningham: The Hours (č. Hodiny; Odeon, 2002)
1998 Philip ROTH: American Pastoral (č. Americká idyla; Volvox Glovabor, 2005; Mladá fronta, 2009)
1997 Steven Millhauser: Martin Dressler: The Tale of an American Dreamer
1996 Richard Ford: Independence Day
1995 Carol Shields: The Stone Diaries (č. Deníky tesané do kamene; Columbus, 1998)
1994 E. Annie Proulx: The Shipping News (č. Ostrovní zprávy; Vyšehrad, 2008)
Národní knižní cena (National Book Award):
2008 Peter Matthiessen: Shadow Country
2007 Denis Johnson: Tree of Smoke (č. Sloupové dýmu; Baronet, 2008)
2006 Richard Powers: The Echo Maker (č. Stopy paměti; Odeon, 2008)
2005 William T. Vollmann: Europe Central
2004 Lily Tuck: The News from Paraguay
2003 Shirley Hazzard: The Great Fire
2002 Julia Glass: Three Junes
Národní cena kroužku knižních kritiků (National Book Critics Circle Award):
2008 Roberto Bolaño: 2666
2007 Junot DÍaz: The Brief Wondrous Life of Oscar Wao (č. Argo, 2009)
2006 Kiran Desai: The Inheritance of Loss (č. Dědictví ztráty; Odeon, 2008)
2005 E. L. Doctorow: The March (č. Pochod k moři; Odeon, 2007)
2004 Marilynne Robinson: Gilead
2003 Edward P. Jones: The Known World
2002 Ian McEwan: Atonement (č. Pokání; Odeon, 2003)