OLGA VAŠKOVÁ

V nové budově v Praze-Dejvicích, obklopena vysokými školami technického směru, začala v pondělí 14. září 2009 v celé šíři poskytovat své služby Národní technická knihovna. Slavnostní ceremoniál byl však naplánován na den, kterému vévodily nuly a devítky, tedy podle astrologů na magické datum. A je pravda, že se číslice 09/09/09 velmi dobře vyjímaly jak na pozvánkách a dalších tiskovinách, tak třeba na tričkách zaměstnanců NTK, kteří vítali první zvědavé návštěvníky.

Symbolického přestřižení pásky, a tím i otevření knihovny, se ujali ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová, Tomáš Chalupa, starosta Prahy 6 (vpravo), na jejímž území knihovna stojí, a ředitel NTK Martin Svoboda. Ze čtyř vchodů, kterými je možné do budovy vstoupit, byl pro slavnostní akt vybrán ten, nad nímž je nápis NTK 1. A čas? Několik minut po půl druhé odpoledne. To vše za krásného letního počasí a velkého zájmu pozvaných hostů, kteří pak měli příležitost prohlédnout si prostory této neobyčejné stavby, jíž se začalo říkat „Hi-tech obývák“.

Je zvykem, že se novorozencům kromě pronesených přání nosívají i dárky. A nebylo to jiné ani v případě NTK, jejíž fond obsahuje na jeden a půl milionu svazků technické literatury a publikací z oblasti souvisejících aplikovaných přírodních a společenských věd. Kromě kompletního fondu bývalé Státní technické knihovny je tu podstatná část fondů Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického a prozatím jen vázaná periodika Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické.

„Dlouho a obtížně jsme pátrali, které technické publikace ve fondech chybí. Bylo to těžké, ale nakonec jsme je přece jen našli…“, řekl Tomáš Chalupa ve svém krátkém vystoupení a předal řediteli NTK dva tituly; prvním byla kniha architekta Rostislava Šváchy z limitované edice o sto kusech Lomené, hranaté a obloukové tvary pojednávající o fenoménu kubismu, kterým česká architektura obohatila evropskou tvorbu. Druhým neméně zajímavým titulem, který starosta T. Chalupa předal jménem hlavního města, jsou původní stavební plány Průmyslového paláce na pražském Výstavišti z roku 1891, které pro tuto příležitost magistrát, jenž vlastní jejich jediný exemplář, převedl do elektronické podoby.

Poté byli hosté pozváni k prohlídce budovy NTK a také k slavnostnímu otevření dejvické pobočky Městské knihovny Praha, která v novostavbě našla své sídlo. S jistou nadsázkou to na dopolední tiskové konferenci komentoval ředitel MKP Tomáš Řehák: Díky této jedinečné stavbě a šťastným následným okolnostem se ocitá dílo dvou českých nositelů Nobelovy ceny pod jednou střechou - Jaroslava Heyrovského a Jaroslava Seiferta. Pro návštěvníky a uživatele obou knihoven je to ideální stav.

Pobočka Městské knihovny se nachází v parteru budovy, na ploše 930 m2 je umístěno na 50 000 svazků knih různých žánrů, časopisy a internet. Dětské oddělení je prostorné, příjemně barevné, na děti tu čeká devět plastových psů a tajuplná skrýš, kam se dá zalézt s knihou a ukrýt se před světem.

Parter je otevřeným, veřejně přístupným prostorem, v němž je také Návštěvnické centrum, kde se musí zaregistrovat každý nový zájemce o služby NTK, dále kavárna Café technika se 150 místy, prodejna počítačových komponentů IKAN, prodejna skript a učebnic vydavatelství ČVUT a VŠCHT a výstavní galerie. Tento volný prostor umožnilo originální technické řešení, tzv. tažené sloupy. Ty drží stropní desku - resp. dno atria - nad částí přízemí shora, a její hmotnost přenášejí o patro výše pomocí táhel ukrytých ve zmíněných sloupech, jejichž rozpon je ojedinělých 15x15 metrů (proto musí být stropní desky předpínané). Budova NTK má však mnohem více technicky zajímavých a inovativních prvků, o nichž se bude ještě určitě hodně psát a diskutovat.

Po vystoupání do druhého patra se návštěvníkům otevře prostorná hala, kde je umístěn hlavní pult, u něhož získají informace o veškerých službách NTK. Na opačné straně od vstupního schodiště jsou terminály s přístupem do katalogů a na stránky škol a knihoven. Ve třetím až šestém nadzemním podlaží je volný výběr knih s kapacitou až půl milionu svazků (zatím 220 000), individuální, týmové, audiovizuální a počítačové studovny, studovna časopisů a badatelna historického fondu.

Ve volném výběru je fond (opatřen technologií RFID) řazen podle klasifikací Kongresové knihovny, tedy podle tematických skupin vyjádřených kódy. Pro lepší přehlednost jsou názvy hlavních skupin umístěny na informačních sloupech ve všech patrech s volným výběrem. Přehledy kódů a skupin jsou na bočnicích knihovních regálů a nejpodrobnější informace o tematické skupině lze najít přímo na příslušné knihovní poličce. Při hledání v katalogu je tato informace (tzv. LCC kód) viditelná přímo v záznamu o publikaci spolu s popisem jejího umístění (číslo patra a příslušného regálu). Údaj o možnosti absenční výpůjčky je rovněž uveden v katalogu.

Pro úplnost je nutné ještě připomenout, že depozitáři knih slouží tři podzemní podlaží, kde je také parkoviště aut s myčkou (říká se, že je to snad poprvé na světě) a stání pro kola.

Po těchto stručných, ryze knihovnických informacích stojí za zmínku umělecké ztvárnění vnitřních prostor budovy NTK. Pro pozvané hosty středečního slavnostního otevření knihovny nebyly pravděpodobně kresby rumunského umělce Dana Perjovschiho úplně neznámé, informovala o nich totiž předem média. Názory na situační, politicko-společenské kresby pokrývající zdi atria se samozřejmě budou různit. Autorovi však nelze upřít jak smysl pro humor, tak smysl pro hlubší pohled na problémy současného světa, kterým pomocí jednoduchých kresebních postupů a komentářů dal velkou vypovídací hodnotu a hloubku. A Dan Perjovschi přišel v den otevření knihovny před zraky diváků svůj rozsáhlý projekt dokončit.

Na závěr si dovolím citovat slova ředitele NTK Martina Svobody, která pronesl na tiskové konferenci: „Studentům i všem návštěvníkům knihovny chceme poskytnout nejen elegantní přístup ke stále rostoucímu okruhu informací, ale také příjemné prostředí pro studium, vzájemné setkávání i relaxaci. Jde také o revoluční změnu: uživatel se stane zákazníkem, který má možnost svobodné volby, kde a kdy využívat informační zdroje knihovny, nebo ji využívat jen jako ‚svůj druhý obývák’. Knihovna tak kromě jiného získává i nový sociální rozměr“. 

Tak ať se daří!