Main content
Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II - 29
text JAROSLAV CÍSAŘ> foto EVA HODÍKOVÁ
Kámen třicátý první / Pobočka Krajské vědecké knihovny Liberec ve Vesci a občané Vesce, Doubí, Pilínkova a Rochlic
V době stavby Národního divadla v 19. století bohužel žádný základní kamen do jeho základů z kraje pod Ještědem nedoputoval. Zdejší občané ale přispěli penězi ze sbírek. Devátého března 1862 byl v hostinci ve Vesci založen první český liberecký spolek Česká beseda. Mimochodem - existuje dodnes a mimo jiné v 80. letech minulého století vydal i brožuru Národ sobě: liberečtí české kapličce*. Do roku 1885 bylo na stavbu Národního divadla vybráno mezi českými libereckými občany 1305 zlatých a 21 krejcar. Druhý nejstarší spolek v Liberci, Dobročin, zaslal 25 zlatých. Nebyly to nikterak zanedbatelné částky. Pro srovnání: denní mzda textilního dělníka kolem roku 1850 činila 30-36 krejcarů a ženy za stejnou dřinu dostávaly pouze 20-24 krejcary.
V září roku 2006 namísto zlaťáků putovalo z Liberecka do Prahy hned několik kamenů, a tak tentokrát bude tento region v základech nové budovy Národní knihovny ČR zastoupen hned několikanásobně. Jeden z nich se v Praze na Letné předával zásluhou pobočky Krajské vědecké knihovny Liberec (KVK) ve Vesci. Zasloužila se o to především vedoucí této pobočky Alexandra Bezděková. Kvůli autenticitě jí však dejme prostor, aby o svých pohnutkách vyprávěla sama : „K tomu, že jsem věnovala základní kámen - je to však spíše kamínek - nové budově Národní knihovny ČR, mě vedla analogie s Národním divadlem. Věřím, že základní kameny zachránily Národní divadlo. Indicie jsem nalezla u Jana Nerudy, který byl natolik znechucen, když zjistil že se divadelní premiéra koná pouze v přítomnosti pražské smetánky, že se ještě v průběhu večera odebral rozjímat mezi kameny posvěcené lidským potem a vírou. Myslím si, že tato chvíle, kdy se jeden z největších bardů své doby ocitl na tak magickém místě a dal na vědomí nesouhlas s oficiální politikou, zachránila budoucnost Národního divadla. Tajemné síly se daly všanc národu a pomohly zdánlivě neuskutečnitelnému: vybudovat novou stavbu v pětkrát kratším čase, než bylo postaveno divadlo původní… Tady je prostor k zamyšlení se nad ceremonií u příležitosti oficiálního otevření nové Národní knihovny ČR, i když je to ještě daleko…“ Tolik slova paní Bezděkové.
Vesecký kámen, přesněji vesecký Pláteníček, je úzce spjatý s činností pobočky KVK ve Vesci. Symbolizuje historii místa svého nálezu, lidi, kteří zde pracovali, ale i proměny zdejší krajiny. Vesecký Pláteníček nebyl vytěžen, ale nalezen na velmi krásném místě u Kolorského rybníka. A tak Hana Opatrná, předsedkyně Regionální organizace SKIP Libereckého kraje, předávala na happeningu v září 2006 za knihovny tohoto kraje společně s ostatními kameny i nenápadný kamínek z Vesce. Měla k tomu pověření občanů Vesce, Doubí, Pilínkova a Rochlic.
A co přeje do vínku nové budově Národní knihovny Alexandra Bezděková, která se o dar nejvíce přičinila? „Aby byla trvale obklopena parkem! Jen tak totiž může zůstat stále krásná. A také hodně štěstí a spokojených lidiček před knihovnickým pultem i za ním!!!“
* Kožík, František - Janáček, Jiří - Ruda, Vladimír - Tomsa, Jaroslav: Národ sobě: liberečtí české kapličce. Liberec, Česká beseda 1983. 20 s., kresba Franta Patočka.
(Poděkování za pomoc a spolupráci Alexandře Bezděkové.)
Příště: Krajská vědecká knihovna Liberec