PAVLA JANÁSKOVÁ > pavla.janaskova@nfa.cz  

Knihovna Národního filmového archivu je specializovaná knihovna¹, její sbírky jsou nejrozsáhlejší v oboru filmu v České republice, jsou určeny k trvalému uchování a slouží odborné veřejnosti. Přibližme si její zajímavou činnost, záchranu a zpřístupnění fondů, informační zdroje i historii.

Šestašedesát let na cestě

Sedmé umění má plných šedesát šest let svoji odbornou filmovou knihovnu. Ve 40. letech minulého století vedly kroky prvních čtenářů do paláce Lucerna ve Štěpánské ulici 61, tehdejšího sídla Českomoravského filmového ústředí (Böhmisch-Mährische Filmzentrale)², kde v roce 1943 byla založena jako jeho součást. Na této adrese, kde mimo jiné sídlila i řada filmových společností, redakcí filmových časopisů i nově vzniklý filmový archiv, působila do roku 1947. Filmová knihovna a filmový archiv neměly po celá desetiletí právní subjektivitu, tu získaly až k 1. 7. 1992, kdy vznikl Národní filmový archiv³. Ale vraťme se ještě zpět.

Kinematografie zestátněná dekretem v roce 1945⁴ procházela častými reorganizacemi⁵. V dubnu 1947 se knihovna přemístila do Vančurova domu v Klimentské ulici č. 4 (dnes Studio FAMU), kde byla v prvním patře otevřena studovna s čítárnou nesoucí jméno Ústřední filmové knihovny při Československém filmovém ústavu. V 70. a 80. letech byla knihovna začleněna do odboru filmových informací ČSFÚ⁶ jako jedno z jeho tří oddělení spolu s dokumentací a edicí. Nárůst fondu a nedostatek místa se řešil na úkor služebních a veřejných prostor. Sbírky knihovny byly rovněž uloženy ve sklepě sousedního domu v Klimentské ulici č. 6 a na půdě hospody Na Kovárně ve staré Ruzyni. Ve Vančurově domě působila 45 let až do roku 1992, kdy dostala od FAMU výpověď. Pracovníci knihovny museli v rámci restitucí vyklidit i všechny depoty. Po rozdělení republiky byla krátkou dobu součástí Českého filmového ústavu. V provizorních podmínkách působila knihovna čtyři roky nejprve v paláci Adria ve Filmovém klubu na Národní třídě a poté do roku 1996 ve čtyřech kancelářích filmového archivu v Malešické ulici na Praze 3. Od roku 1997 sídlí v pronajatých prostorách historického Konviktu na Starém Městě v prvním patře nad kinem Ponrepo v Bartolomějské ulici č. 11. Od července 1993 tvoří samostatné oddělení Národního filmového archivu.

Vytvoření vhodných a důstojných podmínek pro uložení, archivaci a prezentaci filmových sbírek stály na okraji zájmu vedení rezortu kinematografie. Svépomocí archivářů vznikl v lokalitě bývalých garáží koncentračního tábora na Hradištku u Štěchovic depot pro filmové sbírky, který byl po pádu komunistického režimu za podpory vlády České republiky nákladem 23 milionů Kč v letech 1990 až 1992 rozšířen. Zde filmová knihovna našla v čase restitucí zázemí pro 85 % svých sbírek, které prošly před uložením do kompaktních regálů kompletně chemickou očistou. Neexistence vlastního sídla pro Národní filmový archiv v Praze a dislokace jednotlivých pracovišť je problém, který přetrvává do dnešních dnů a značně komplikuje „život“ nejen odborným činnostem, ale i uživatelům. Současný ředitel NFA Vladimír Opěla o výstavbu vlastní budovy usiluje řadu let. Realizace projektu NFA je schválena usnesením vlády České republiky ze dne 7. června 2006 č. 716 k dokumentaci Programu péče o národní kulturní poklad. Ve spolupráci s MK ČR hledáme vhodný stavební pozemek. V příštím roce bude rovněž zahájena výstavba nového depotu v sousedství stávajícího depozitáře na Hradištku, který je již zcela přeplněn.

Sbírky a fondy NFA

Tvorbu sbírek⁷ (akvizici), jejich ochranu, vědecké zpracování a využívání mají ve svém popisu práce tři oddělení NFA: filmotéka (technické oddělení a filmoví historici), oddělení písemných archiválií (OPA) a knihovna. Jejich sbírky jako celek kompletně dokumentují národní filmovou produkci, vznik a vývoj kinematografie. Filmotéka pečuje o 150 milionů metrů filmových materiálů a audiovizuální sbírku na nefilmových nosičích. Obsahem sbírek OPA jsou filmové fotografie, filmové plakáty, propagační materiály, výtvarné návrhy, písemné archiválie, fondy osobností a filmových institucí.

V knihovně NFA naleznete odbornou literaturu, filmové scénáře, výstřižky z denního tisku s filmovou tematikou, encyklopedie, biografie tvůrců, zfilmovanou beletrii, filmová periodika, filmové ročenky české a zahraniční provenience.

Akvizice a odborné činnosti

Pro úplnost zastoupení odborné filmové literatury ve fondu měla velký význam zpětná akvizice v prvních letech jejího vzniku, kdy sbírky byly doplněny z antikvariátů, od sběratelů a zaniklých společností o tituly z předválečného období. Symbióza filmového archivu a knihovny se projevuje především v její bohaté akviziční činnosti. Jen pro ilustraci, polovinu přírůstků ročně tvoří dary publikací z jiných filmových archivů a akcí díky neformálním kontaktům a spolupráci v rámci FIAF⁸ a ACE⁹. Doplňování scénářů v době státního monopolu československého filmu bylo snadné, filmových studií bylo několik. Po privatizaci kinematografie produkční společnosti oslovujeme a záleží na osvícenosti filmaře či výrobce, zda nám scénář do sbírek věnují. Nabídková povinnost¹⁰ (obdoba povinného výtisku) se vztahuje jen na filmy. Českou filmovou literaturu doplňujeme úplně, zahraniční výběrově. Přebíráme i mimořádné akvizice a pozůstalosti filmových tvůrců. Zajišťujeme si vlastní výstřižkovou službu z českého tisku. Odebíráme na padesát titulů zahraničních filmových periodik. Mimo výše uvedené aktivity a klasické knihovnické činnosti věnujeme velkou pozornost analytickému popisu českého filmového tisku, v naší databází je přes 50 000 záznamů článků. Pracovníci knihovny se podílejí rovněž na řadě edičních projektů NFA (např. Filmová ročenka, Český hraný film 1898-1980). Záchraně filmových periodik, retrospektivní katalogizaci, on-line zdrojům a projektům jsou věnovány samostatné kapitoly tohoto článku.

Retrospektivní zpracování fondu  

Prioritou v současnosti je kompletní retrospektivní zpracování fondů z pohledu filmu a jejich zpřístupnění v on-line katalogu knihovny. Zvažovali jsme způsob provedení retrospektivy. Vzhledem k různorodé informační hodnotě katalogizačních lístků jsme nezvolili cestu jejich skenování jako většina knihoven, ale opětovné zpracování s pramenem v ruce. Počet knihovních jednotek knihovny se dnes pohybuje okolo 110 000. Podrobný věcný popis dokumentů má pro obor filmu klíčový význam. Selekčním termínem se stává každé slovo z popisu. Díky retrospektivě objevujeme zapomenuté tituly, které by v katalozích nikdy nebyly nalezeny a zároveň podrobně mapujeme fyzický stav fondu, který během své historie zažil řadu přesunů. Sbírky scénářů a separátů osobností jsou již kompletně zpracovány. Retrospektivní katalogizace sbírky separátů filmů se blíží ke konci. Fond knih a periodik je zpracován na 45 %. Vše je zpřístupněno veřejnosti v on-line katalogu včetně napojení na databázi filmových autorit (film, personálie, korporace, akce, hesla).

On-line zdroje a služby

V prosinci 2008 byly spuštěny nové webové stránky NFA¹¹, kde naleznete řadu zajímavých informací a vstupy do těchto informačních zdrojů:

• on-line katalog knihovny (104 000 záznamů);

• on-line databáze filmových autorit (54 000 záznamů);

• digitální knihovna (300 000 stran);

• on-line katalog českých hraných filmů 1898 až 1970 ;

• on-line portál evropských filmových archivů;

• Filmový přehled - nejstarší vycházející český filmový časopis¹².

Naši čtenáři mají možnost spolu s klasickými službami knihovny využívat řadu licencovaných filmových databází¹³ ve studovně nebo prostřednictvím svého osobního konta v on-line katalogu knihovny.

Digitální knihovna NFA

Film je relativně mladý obor a přesto je řada jeho pramenů ohrožena rozpadem či křehnutím papíru, vyblednutím písma a nekvalitou tisku na nekvalitním papíře. Čitelnost a fyzický stav předlohy je přitom zásadní pro kvalitu reformátovaných dokumentů a ovlivňuje i další možnosti práce s nimi, využití nových technologických postupů např. převod obrazových souborů na text metodou OCR¹⁴ a fulltextové vyhledávání. K nejohroženějším sbírkám knihovny Národního filmového archivu patří fond filmových periodik, unikátní kolekce novinových výstřižků (dobové recenze, ohlasy), sbírka filmových scénářů a knižní tituly, které byly vytištěny na cyklostylu. Naším cílem je zachránit pro další generace pramennou základnu oboru kinematografie a zároveň ji zpřístupnit v kvalitativně novém badatelském prostředí v podobě digitální knihovny oboru filmu, o který v posledních letech zaznamenáváme nebývalý zájem. Této problematice se již osmým rokem věnuje Projekt knihovny Národního filmového archivu na ochranu ohrožených dokumentů a jejich zpřístupnění na nových nosičích, realizovaný formou jednoletých grantů (2001, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008) v rámci Národního programu mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru - Kramerius¹⁵.

Záchrana dokumentů z fondu knihovny NFA se uskutečňuje postupně na etapy. Knihovna nemá vlastní pracoviště reformátování, práce jsou realizovány externě. Pro představu - jedná se o následující postupy:

• výběr dokumentů k reformátování,

• registrace ISSN + bibliografický popis dokumentu,

• kompletace titulu a výběr nejlepší předlohy,

• zhotovení archivního negativu,

• zhotovení negativní kopie (matriční) z archivního negativu,

• skenování mikrofilmu,

• úprava obrazových souborů - ořezy a narovnání,

• konverze obrazových souborů z formátu JPEG do formátu DjVu,

• konverze obrazových souborů pomocí OCR do textového formátu,

• vytvoření popisných údajů - metadat ve formátu XML podle platných DTD/XSD,

• vytvoření administrativních dat - metadat ve formátu XML podle platných DTD/XSD,

• záznam komplexních dokumentů ve formátu DjVu a XML na fyzická média,

• instalace dat do Systému Kramerius,

• archivace komplexních dokumentů ve formátu JPEG a DjVu a XML,

• registrace v CZROMM¹⁶,

• nastavení zpřístupnění dokumentů v Systému Kramerius,

• katalogizace a zpracování mikrofilmů.

Výsledkem projektu jsou dvě nové kolekce: sbírka mikrofilmů a digitální filmová knihovnahttp://kramerius.nfa.cz. Archivní kopie reformátovaných dokumentů vytvořených v rámci tohoto programu zůstávají v majetku NFA, který je vlastníkem originálu daného titulu. Naše archivní negativy jsou uloženy ve vhodných skladovacích depotech filmotéky. Správně archivovaný mikrofilm vydrží až 500 let. Uživatelské kopie mikrofilmů jsou k dispozici ve studovně knihovny. V rámci retrospektivního zpracování fondu probíhá formou hyperlinkových odkazů propojování bibliografických a faktografických záznamů s digitální podobou dokumentu. On-line katalog společně s digitální knihovnou vytváří kompaktní informační systém knihovny.

Financování

Dotace z programu VISK 7 - Kramerius pokrývá maximálně 70 % nákladů projektu. Významná je při financování spoluúčast NFA, která se každý rok pohybuje mezi 30 až 40 % z celkových nákladů. Dotace jsou určeny jen na vlastní mikrofilmování a digitalizaci, ale už ne na nezbytné investice (nákup serveru) či na finanční podporu vývoje softwaru pro zpřístupnění, což postrádá logiku a je na škodu věci.

Grantová politika VISK 7 podporuje záchranu ohrožených periodik a monografií jako celku. Novinové výstřižky nejsou její dnešní prioritou a nejsou pro ně vytvořeny standardy. Přitom u specializovaných knihoven právě ony tvoří unikátní sbírky daného oboru a odbornou veřejností jsou velmi vyhledávanými fondy.

Obsah digitální knihovny NFA

V oborově specializované digitální filmové knihovně naleznou zájemci v průběhu roku 2009 na 100 titulů periodik vydaných na území dnešní České republiky zahrnující období 1911 až 2000 o rozsahu cca 300 000 stran. Dá se říci, že se nám podařilo zachránit většinu významných bohemikálních filmových seriálů.

O jaká periodika se jedná? U českého filmového tisku můžeme v průběhu celého století jeho existence vysledovat několik linií, které spojuje určení a povaha titulu a tomu odpovídající forma, kvalita tisku a papíru a následně stejný osud poškození.

Na filmové diváky zaměřená periodika vycházela ve velkém nákladu, každý je znal a četl, ale běžte je dnes hledat do knihoven! Která z nich má kompletní, svázané, nepoškozené, nevystříhané ročníky po celou dobu jejich vycházení a na kterých nezůstala stopa po nůžkách filmových fanoušků? I tyto tzv. „populární tituly“ s bohatou obrazovou výpravou jsou dokumentem doby, mají svoji významnou vypovídací hodnotu. V naší digitální knihovně jsou zastoupeny v úplnosti tyto časopisy: Hollywood (1927-1932), Kinorevue (1933-1945), Kino (1946-1993), Kinorevue (1991-1997), které na sebe zároveň chronologicky navazují.

Informačně-dokumentační linii reprezentuje Filmový přehled, který kompletně a podrobně zachycuje českou filmovou distribuci a premiéry filmů, a který je svoji povahou českou národní bibliografií na poli filmu. V digitální podobě je zachyceno celé půlstoletí české filmové distribuce (období 1950-2000) s podrobnými obsahy filmů, technickými údaji a komentáři.

Samostatnou řadu tvoří časově na sebe navazující zpravodajské tituly: Filmová tisková korepondence (1934-1939), Filmové zajímavosti (1936-1940), Pressa (1933-1945), Filmové zprávy (1945), Filmové zpravodajství (1946-1949), Filmové informace (1950-1972), Filmový informační bulletin (1973-1974), Zpravodaj Československého filmu (1975-1990), které zaznamenávají filmové události často den po dni. Tyto informační bulletiny a filmové tiskové korespondence měly převážně podobu cyklostylovaných interních strojopisných dokumentů a jsou nejvíce zasaženy křehnutím papíru a vytrácením písma.

Další skupinu tvoří tituly, které měly podobu novin, jsou to většinou zpravodaje a věstníky spolků, filmových studií, profesních svazů např.: Zprávy Spolku českých majitelů kinematografů (1917-1920), Zpravodaj Spolku českých majitelů kinematografů (1921-1922), Zpravodaj Zemského svazu kinematografů v Čechách (1922 až 1928), Český filmový zpravodaj (1921-1942), Film (1921-1938), Filmové listy (1929-1941), Filmový kurýr (1927-1944), Filmová práce (1945-1946), Filmové noviny (1947-1948), Filmové a televizní noviny (1966-1969), Záběr (1968-1990) a řada dalších. Zajímavým titulem je česko-německý Věstník Českomoravského filmového ústředí (1941-1945), který přesně mapuje dění v kinematografii během druhé světové války.

Mezi periodiky naleznete také ve světě respektovaný teoreticko-kritický časopis Film a doba (1955-1999), analyticky zpracovaný v mezinárodní bibliografické databázi FIAF, dále i tituly vydávané v němčině např.: Filmschau (1919 až 1920), Internationale Filmschau (1920-1936) a Lichtspielbühne (1920-1933), Prager Film-Kurier (1933-1936), Prager Film-Korrespondenz (1935-1938) nebo dvojjazyčně česko-německý Kinoreflex (1929-1931).

Digitální knihovna je dokladem typografické úrovně dokumentů a grafických proměn jednotlivých filmových titulů, je výpovědí doby vzniku dokumentu a jejím odrazem do obsahu a formy díla.

V letošním roce rozšíříme obsah digitální filmové knihovny také o monografie, filmové scénáře a další vybrané texty z oboru kinematografie, především faktografického charakteru, s cílem dokumentovat vývoj české kinematografie.

Zpřístupnění digitálního obsahu

S tvorbou oborově specializované filmové digitální knihovny je spojena celá řada otázek, jednou z nich je otázka přístupnosti, která zcela pochopitelně zajímá širokou veřejnost nejvíce. Na tomto poli stojí oblast autorsko-právní ochrany a zájmy knihoven a jejich uživatelů proti sobě. Původně bylo zamýšleno digitální knihovnu zpřístupnit volně na webu NFA jako další službu knihovny, v současnosti mohou být volně vystavena jen metadata. Digitální obsah je zpřístupněn v intranetu a registrovaným čtenářům prostřednictvím jejich osobního konta. Pro studijní, badatelské či čistě zájmové účely vznikly nové možnosti pro práci s dokumenty z oboru kinematografie, a to bez ztráty pro historiky a badatele tak významné vizuální autenticity původních pramenů.

Spolupráce a projekty doma a v zahraničí

Knihovna NFA je zapojena do řady projektů na domácí i mezinárodní scéně. V českém prostředí spolupracuje pátým rokem v rámci národního kooperačního systému článkové bibliografie KOSABI, kam vyexportovala na 10 000 záznamů článků pro Českou národní bibliografii, dále přispívá svými záznamy zahraničních periodik do Souborného katalogu ČR - Seriály. Osmým rokem je náš on-line katalog součástí českého národního portálu Jednotné informační brány a v posledních dvou letech oborové brány Umění a architektura. O zapojení do projektu Kramerius jsem se podrobně zmínila výše. V letech 2004-2008 v rámci grantu 1N04122 zajistila knihovna NFA informační zázemí také všem filmovým školám a katedrám v republice a z programu MŠMT ČR Informační zdroje pro výzkum získala finanční prostředky na licenci na pětiletý přístup do světových filmových faktografických a bibliografických databází (FIAF, AFIC, FII, FTLI - 2008¹⁷) se statisíci záznamy. Od roku 1972 spolupracuje s FIAF na tvorbě databáze Index Film Periodicals. V současnosti je zapojena do tříletého mezinárodního projektu Evropské filmové brány (EFG¹⁸), který řeší otázky zpřístupnění digitálního obsahu ze sbírek evropských filmových archivů, vznik on-line portálu a Evropského registru filmových autorit (filmová díla a personálie), včetně zavedení standardů do praxe filmových archivů.

Závěr

Na nutnost ochrany a význam filmových archiválií upozorňuje i Světový den audiovizuálního dědictví (27. říjen), který vzešel z iniciativy Národního filmového archivu společně s Českou komisí pro UNESCO. NFA jako český akreditovaný specializovaný archiv¹⁹ patří k deseti největším filmovým archivům ve světě a ke třem největším v Evropě. Jako jediná česká národní paměťová instituce působí v provizoriu, i přes tento handicap systematicky pracuje na uchování sbírek pro další generace a jeho knihovna na utváření kvalitního informačního zázemí pro odbornou filmovou veřejnost.

ODKAZY:

1 V evidenci knihoven MK ČR je vedena pod číslem 3630/2003.

2 Za druhé světové války bylo veškeré filmové podnikání soustředěno v této německo-české veřejnoprávní organizaci přímo podřízené úřadu říšského protektora.

3 Rozhodnutí ministra kultury č. 31/1992. Tato změna byla stvrzena zákonem č. 273/1993 Sb., Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

4 První znárodňovací dekret prezidenta republiky ze dne 11. 8. 1945 číslo 50 Sb., O opatřeních v oblasti filmu nabyl účinnosti dnem 28. 8. 1945.

5 Podrobně o historii pojednává stať Vladimír Opěla: Vznik a vývoj filmového archivu - Národní filmový archiv. Z dějin rozhlasu, televize a filmu 1. Praha: Národní technické muzeum, 2005, s. 71-74.

6 ČSFÚ byl založen v roce 1975, jedná se o jinou instituci než Československý filmový ústav působící v poválečném období, který měl daleko širší pole působnosti a z kterého vzešly samostatné instituce např. FAMU či VÚZORT.

7 Jedná se o 30 000 kopií hraných filmů, 38 000 kopií nehraných filmů, 9500 negativů hraných filmů, 18 500 negativů nehraných filmů, 750 amatérských filmů, 9000 video materiálů, 500 000 fotografií, 40 000 filmových plakátů, 134 000 propagačních materiálů, 3000 výtvarných návrhů, 25 000 dialogových listin, 3000 zvukových záznamů, 750 m písemných archiválií - osobních fondů, fondů filmových společností, 67 500 svazků knih a vázaných periodik, 9500 scénářů, 12 000 separátů, 1000 svitků mikrofilmů, 1330 mikrofiší, 155 CD-ROM, 17 900 popisků, 575 zahraničních výstřižků, 1200 svazků sbírky zahraničních festivalů a další.

8 Mezinárodní federace filmových archivů - NFA je členem od roku 1946.

9 Asociace evropských cinematék - zakládajícím členem v roce 1997.

10 V souladu se zákonem č. 273/1993 Sb.

11 www.nfa.cz

12 Od roku 2001 vychází zároveň v tištěné a elektronické verzi.

13 Podrobně o databázích na http://www.nfa.cz/licencovane-filmove-databaze.html

14 OCR je zkratkou angl. spojení Optical Character Recognition - optické rozpoznání znaků.

15 Podrobnosti na http://visk.nkp.cz/VISK7.htm

16 CZROMM = the Czech Register of the Microfilm Masters = Český registr reformátovaných dokumentů.

17 Podrobně o databázích na http://www.nfa.cz/1N04122-grant.html

18 http://www.europeanfilmgateway.eu/

19 NFA je na základě § 80 zákona č. 499/2004 Sb., akreditovaným specializovaným archivem.