Main content

UDÁLOSTI: Knihovny současnosti očima organizátorky

JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Konferenci Knihovny současnosti již počtvrté hostila Olomouc. Podruhé ji z pověření Sdružení knihoven ČR připravovala Martina Horejšová, koordinátorka odborných projektů Městské knihovny v Praze. Letos se však poprvé přípravám akce věnovala již od samého počátku, protože loni podle svých slov „tak trochu naskočila do rozjetého vlaku“. Krátce po skončení akce jsme ji tedy požádali o rozhovor o bezprostředních dojmech z jubilejního ročníku konference.

 

Pozn.: Na webu Sdružení knihoven ČR (http://sdruk.mlp.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti/) jsou od konce října 2017 k dispozici prezentace přednášejících, v průběhu prosince přibyde i sborník textů z konference.

 

Foto: Miloslav LincJak jste byla spokojena s průběhem letošního, již 25. ročníku konference?

Spokojená jsem byla velice. Vždy je příjemné vidět, jak se lidé ze stejného oboru setkávají, vyměňují si zkušenosti a lační po nových poznatcích o tom, kam spěje současné knihovnictví. Navíc mám radost, že se počet účastníků oproti loňskému ročníku opět zvýšil, bylo to více než 300 účastníků. Pevně věřím, že se nám podaří tento trend zachovat. Proběhlo zhruba 60 přednášek, workshopů a bleskovek.

Co bylo při přípravě konference pro organizátory nejnáročnější?

Organizátoři konference vždy doufají, že její účastníci budou odjíždět do svých domovů s úsměvem na rtech, a to se letos, myslím, vydařilo. Asi bych úplně nepoužila výraz nejnáročnější… Konferenci vnímám spíše jako výzvu, kterou pro organizátory představují očekávání účastníků a jejich nároky, které se pochopitelně každým rokem zvyšují. A my se snažíme k této výzvě postavit čelem.

Byla konference v něčem výjimečná oproti předchozím ročníkům?

Měli jsme dva výjimečné zahraniční hosty – Tona van Vlimmerena z Nizozemska a Jense Thorhaugea z Dánska. Ti na konferenci v podobě svých přednášek a workshopů přinesli pohled na knihovnictví zvenčí a možnou cestu, kterou by se mohlo ubírat i české knihovnictví. Třetí den konference, který nesl název Klíčové projekty českého knihovnictví, s hledáním nových cest také souvisel. Nastínil účastníkům, co nového se děje u nás a kam naše knihovnictví může směřovat. Věřím, že mnoho knihovníků našlo odpovědi na otázky, kterými se zabývají, nebo naopak pro jejich praxi vyvstaly další nové neznámé, které budeme moci řešit kupříkladu na další konferenci.

Svou interpretací bluesových písní za doprovodu kytaristy jste se osobně postarala o skvělou kulturní vložku společenského večera. Jak se vám daří skloubit tuto aktivitu s prací v knihovně při přípravě jejích odborných akcí a jak dlouho se jí už věnujete?

Hudbě se věnuji odmalička, což zní jako klišé, ale je to tak. Tvoří podstatnou část mého života (i profesního), takže se snažím, aby nezasahovala do mé práce pro knihovnu a zároveň abych se jí dostatečně věnovala mimo práci. Ovšem na letošní konferenci se mi podařilo obě tyto činnosti spojit, což mě moc těší.

Na co se můžeme těšit v příštím ročníku?

Již teď víme, že 26. konference Knihovny současnosti proběhne opět přibližně v polovině září 2018 a v Olomouci. Motto zatím ještě není známo, ale zdá se, že se kromě témat věnujících se rozvoji českého knihovnictví a moderních technologiím pravděpodobně dotkneme znovu personalistiky a managementu v knihovnách, neboť o tato témata byl letos velký zájem. A podle mého názoru je i přes množství technologií, které v knihovnách máme, stále velice důležitý osobní přístup knihovníků a jejich správná pracovní motivovanost.

Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho zdaru i při přípravě dalšího ročníku konference, o níž budeme na stránkách Čtenáře informovat.