Text a foto DENISA SZAFFNEROVÁ szaffnerova@svkul.cz

Akvizice je jednou ze stěžejních činností v knihovnách. Na výsledky akvizice neboli doplňování knihovního fondu navazují další aktivity knihoven, především jejich služby, a to zpřístupňováním různých druhů dokumentů v on-line katalozích počínajíc, půjčováním čtenářům/uživatelům končíc. O své zkušenosti z akviziční praxe a o aktuální informace z této oblasti se opět přijeli podělit knihovníci z celé republiky.

Letošního už 26. celostátního semináře, který se konal 13. října 2016 den před zahájením Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, se zúčastnilo téměř 100 akvizičních pracovníků ze všech typů knihoven. Seminář se uskutečnil v nově opravené budově Staré radnice v Krajské knihovně Vysočiny pod záštitou odborné Sekce pro akvizici Sdružení knihoven České republiky (SDRUK). Jako loni setkání zahájila Jitka Hladíková, ředitelka Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Přítomní byli mj. pozváni na večerní program Listování. Ředitelka veletrhu Markéta Hejkalová poté představila tradiční knihovnicko-nakladatelské setkání se zástupci zhruba 14 nakladatelů.

Bilancování

Pestrý program akvizičního semináře připravil a jako vždy moderoval Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a také předseda Sekce pro akvizici SDRUK. Program obohatil i svým úvodním příspěvkem Pětadvacet akvizičních seminářů – 25 inspirujících setkání. Ve svém úsměvném ohlédnutí za semináři nezapomněl připomenout první setkání akvizitérů a porovnal statistické údaje z celé doby existence setkávání akvizičních pracovníků. I s letošním ročníkem proběhly semináře v devíti městech pro 1885 účastníků, kteří mohli vyslechnout celkem 175 přednášek. Zazněla ale také zcela zásadní informace o odchodu pana ředitele Brožka z funkce ředitele ke konci ledna 2017. S tím souvisí jeho odchod z funkce předsedy Sekce pro akvizici. Ing. Brožek označil za svého potenciálního nástupce v Sekci pro akvizici ředitele Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje Daniela Bechného.

Historie akvizice ve Vědecké knihovně Olomouc

Libuše Machačová, vedoucí oddělení doplňování a zpracování fondů Vědecké knihovny v Olomouci (knihovna si loni připomínala 450 let své existence), se ve svém vystoupení zamýšlela nad dosavadní akvizicí v této instituci. V přednášce Historie akvizice ve Vědecké knihovně Olomouc připomněla její důležité mezníky od počátků budování knihovny. Vývoj tzv. historických knižních fondů je úzce spjatý s dějinami olomoucké univerzity. V roce 1566 byla v Olomouci zřízena z popudu olomouckého biskupa Viléma Prusinovského z Víckova a za souhlasu papeže Pia V. jezuitská akademie a při ní vznikla knihovna. Návrat do historie z pohledu rozrůstání a obohacování fondu byl velmi zajímavý. Mnohé sbírky, které v minulosti knihovna získávala díky povinnému výtisku, jsou jedinečné. Způsob a možnost získávání povinného výtisku se v různých obdobích měnil a knihovna doplňuje svůj fond i dalšími způsoby, přesto povinný výtisk zůstává tím nejzásadnějším.

Plnění nabídkové povinnosti vysokých škol

Anděla Prchlíková, vedoucí oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, se věnovala akvizici z pohledu knihoven s nárokem na povinný výtisk a nabídkovou povinnost. Ostatně k tématu získávání neprodejných publikací z univerzitních nakladatelství vystoupila již v roce 2015 na poradě knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností, kde vyzvala ostatní akvizitéry k výměně zkušeností. Ve své prezentaci Plnění nabídkové povinnosti vysokých škol II. referovala o tom, jaká byla zpětná vazba od ostatních a jaká je současná situace v získávání především neprodejných publikací ze všech univerzitních nakladatelství. Předložila přehled vysokých škol ČR a rovněž poskytla know-how svého oddělení, kde nechyběl ani přehled trvalých (kontinuálních) objednávek knihovny. V závěru apelovala na společný postup zainteresovaných knihoven a na větší zájem knihoven (nejen s nabídkovou povinností) o toto téma, a to větším tlakem na vedení univerzit a vysokých škol. Postupně by se tak mohlo dospět ne k objednávkám celé produkce, ale k možnosti výběru titulů. Zajistil by se tak mnohem větší soulad se zněním zákona o neperiodických publikacích.

Standard pro dobrý fond

Důležitou podmínkou pro poskytování kvalitních služeb je nejen rozsah, ale především kvalita a aktuálnost knihovního fondu. Knihovnám a jejich zřizovatelům by ke správné tvorbě knihovního fondu mohl pomoci nově chystaný Metodický pokyn Ministerstva kultury pro vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky. Tato metodika zvaná též Standard pro dobrý fond je ve fázi návrhu a je primárně určena knihovnám zřizovaným/provozovaným obcemi (především knihovnám v obcích do 40 000 obyvatel). Na přípravě standardu se podílí Marie Šedá z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Její kolegyně Gabriela Filipová, vedoucí oddělení akvizice knihovního fondu této krajské knihovny, vystoupila s informacemi o připravovaném dokumentu. Některé ze zásad standardu se podle jejích slov dají aplikovat i ve specializovaných knihovnách nebo větších knihovnách, jako jsou např. krajské knihovny. Předmětem a hlavními body standardu jsou zásady budování knihovního fondu (jeho rozsah a obsah), financování nákupu knihovního fondu, hodnocení využití knihovního fondu, aktualizace knihovního fondu a revize knihovního fondu.

Kurz knihovník akvizitér

Vedoucí oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny (MZK) Adéla Dilhofová přijela přítomné seznámit s náplní nově připraveného kurzu podle Národní soustavy kvalifikací. Kurz knihovník akvizitér je horkou novinkou a jeho příprava souvisí s koncepcí celoživotního vzdělávání knihovníků. MZK je na základě rozhodnutí MK ČR podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, autorizovanou osobou nejen pro kvalifikaci knihovník akvizitér, ale i knihovník katalogizátor, knihovník pracovník správy fondů, knihovník v přímých službách a referenční knihovník. Jde o jakousi proměnu známého rekvalifikačního knihovnického kurzu, který ve stávajícím formátu bude naposledy probíhat v roce 2017. V následujících letech bude přizpůsoben právě oněm jednotlivým typovým pozicím podle Národní soustavy povolání. MZK obdržela akreditaci MŠMT pro kurzy všech pěti profesních kvalifikací, které mohou, ale nemusí předcházet přihlášení ke zkoušce. Výuka probíhá od září do března jednou týdně a obsahuje celkem 120 vyučovacích hodin. Kolegyně Dilhofová představila jednotlivé kompetence knihovníka akvizitéra podle Národní soustavy kvalifikací, náplň kurzu a současně u zkoušky požadované odborné znalosti a dovednosti.

Způsoby doplňování chybějících exemplářů v NK ČR

Způsoby doplňování chybějících exemplářů v novodobých fondech Národní knihovny ČR představil ředitel jejího Odboru správy fondů Tomáš Foltýn. Ve své prezentaci o Virtuální depozitní knihovně se věnoval dalším postupům doplňování Národního konzervačního fondu NK ČR, které byly etablovány prostřednictvím projektu Vytvoření kooperativního systému pro budování a správu novodobých konzervačních knižních sbírek v České republice a vývoj potřebných nástrojů. Ten se v letech 2012–2015 financoval z dotačního mechanismu NAKI a zmíněné postupy by měly být dále rozvíjeny návazným projektem NAKI II IN-PROVE: budování INtegrovaného prostředí pro PRůzkum, Ochranu, Výzkum a Evidenci novodobých knihovních dokumentů. Cílem projektu, na němž se podílí NK ČR, MZK a Vědecká knihovna v Olomouci, je vytvoření kooperativního systému pro budování a správu konzervačních sbírek pro uchování kulturního dědictví v oblasti knižní kultury. Posláním projektu je minimalizovat škody na knižním dědictví a zvýšit efektivitu doplňování konzervačních sbírek. Doplňování konzervačních sbírek se děje především ze seznamů vyřazovaných knih jiných veřejných knihoven, které mají povinnost knihy nabízet. Jádrem projektu bylo proto vytvoření aplikace, která bude zajišťovat kontrolu výskytu počtu exemplářů v knihovnách s konzervační povinností, bude spravovat systém Virtuální depozitní knihovny a evidovat exempláře v rezervních fondech. V neposlední řadě rovněž bylo úkolem projektu vytvořit automatizovaný nabídkový a poptávkový systém, který by zprůhlednil systém nabízení, dosud velice roztříštěný a neefektivní. Základním problémem je především velké množství seznamů, které z personálních důvodů nelze stihnout prověřit. Tento nástroj má umožňovat automatizovanou práci s daty. Využívání systémů pro bibliografickou kontrolu české národní produkce je totiž omezeno velkou mírou duplicitních záznamů a chybějícími informacemi, např. o fyzickém stavu dokumentů. V současnosti se prostřednictvím aplikace zatím automatizovaně zpracovávají pouze monografie.

Dokončení příště