ALEŠ BROŽEK > brozek@svkul.cz  

Deset let po sobě jsem konec roku trávil u počítače, abych mohl čtenáře tohoto knihovnického periodika informovat o úrovni webových stránek českých a moravských veřejných knihoven. V prosinci 1998 mi na tuto činnost stačily dny mezi druhým svátkem vánočním a Silvestrem, protože jsem hodnotil 55 stránek knihoven (v tabulce ve druhém čísle Čtenáře z r. 1999 jsem uvedl adresy 57 knihoven, ale dvě nebyly v té době funkční). V roce 2007 jsem musel začít již 1. prosince a denně prohlédnout 30 až 35 stránek. Když jsem pak začátkem ledna 2008 sepisoval poznatky, odhadoval jsem, že takové hodnocení je z časových důvodů poslední. V roce 2007 byl totiž nárůst mimořádně velký, přibylo dalších více než 400 stránek. To ostatně dokumentuje následující tabulka.

K velkému nárůstu stránek došlo v roce 2007 díky šabloně webu pro malé knihovny¹. Pomocí ní vytvořilo své webové stránky takřka 200 knihoven a aplikaci www stránky z balíku knihovnických a bibliografických služeb nazvaného Biblioset² využilo téměř 40 knihoven. Další desítky knihoven umístily údaje o knihov-ně na weby svých zřizovatelů nebo si dokonce pořídily svůj webový server a začaly na něm stránky provozovat. Kromě toho jsem musel prohlédnout dosavadní stránky a porovnat je s jejich podobou z konce roku 2006 pomocí služby Internet Archive³. Nakonec jsem staré i nově vzniklé stránky obodoval podle osmi kriterií. Výsledkem cca 150 hodin práce byla rozsáhlá tabulka s 1084 adresami. V papírové verzi Čtenáře by zabrala příliš mnoho místa, a tak se podobně jako v roce 2007 objevila v jeho elektronické verzi.

Na konci roku 2007 mělo již o 160 knihoven více (tedy 360) objednanou šablonu webu pro malé knihovny a o aplikaci Bibliosetu zažádalo téměř dalších 210 knihoven (tedy 250). Uvědomoval jsem si, že kdyby se všem z nich do konce roku 2008 podařilo vystavit na internetu své stránky, přibylo by dalších 370 webových stránek (a 240 stránek vzniklo již v roce 2007). To by však nemusel být konečný počet, protože další knihovny si mohly šablonu nebo Biblioset objednat v roce 2008 a stránky v témže roce ještě dokončit. Celkový počet knihovních stránek by se tudíž mohl přiblížit až k číslu 1500. Vyhodnotit takový počet během prosince už nemůže být v silách jednoho člověka, pokud nechce riskovat, že rodina s ním v lepším případě přestane mluvit, v horším případě ho donutí, aby se od ní odstěhoval.

Vánoční svátky roku 2008 jsem tedy oslavil v kruhu rodiny a hodnocení stránek jsem se nevěnoval. To, že jsem se k této problematice vrátil, lze přičíst snaze vyhovět přání redakce Čtenáře. Ta se na mne obrátila začátkem ledna 2009, abych podal vysvětlení pro ty, kteří si zvykli číst v únorovém čísle o webech knihoven a letos můj tradiční článek nenašli.

I bez detailního průzkumu lze prohlásit, že během roku 2008 přibylo několik set nových webových stránek. Aplikaci Bibliosetu si totiž zaregistrovalo již 331 knihoven, tedy dalších více než 80 oproti poslednímu číslu. Mnohé z nich tvorbu stránek ještě nedokončily nebo na stránkách uvedly pouze základní údaje o knihovně jako adresu, výpůjční dobu a ceník, takže bych je v tabulce neuvedl. Mou snahou totiž vždy bylo, aby v hodnotící tabulce byly weby jen těch knihoven, které kromě adresy, výpůjční doby a ceníku vystavily také knihovní řád nebo konkrétní údaje o fondu či historii knihovny.

Během lednového víkendu jsem si prohlédl všechny údaje uvedené na http://www.knihovna.info/?nazev=&Hledat=Hledat&akce=hledat_knihovnu a usoudil jsem, že k necelé čtyřicítce webů užívající Biblioset a hodnocené v prosinci 2007 lze přiřadit weby dalších 126 knihoven. Zdá se, že se o to nejvíce zasloužily metodické pracovnice z litoměřické knihovny, protože ze 126 knihoven jich 73 leží na Litoměřicku. Potěšilo mě, že obsah některých stránek byl atraktivní, šest knihovnic na nich uvedlo své oblíbené recepty, travčická knihovna netradičně nazvala jednu z rubrik „Naši senioři“, druhou pak „MŠ opět v knihovně“. Přijatelné byly i weby ze Žďárska nad Sázavou (17 místních knihoven), z Frýdecko-Místecka (14 místních knihoven) a Přerovska (6 místních knihoven). Do hodnotících tabulek by se mohly zařadit i tři místní knihovny z Karvinska a tři městské knihovny z Karlovarska (mezi kvalitnější lze zařadit stránky MěK Nejdek), po dvou knihovnách z Kroměřížska, po jedné knihovně z Bruntálska, Chebska, Lounska, Novojičínska, Ostravska, okolí Prahy, Vyškovska a Znojemska.

Ačkoliv šablona webu pro malé knihovny nabízí oproti devíti variantám stránek Bibliosetu pouze jednu podobu stránek, snad lepší propagací královéhradeckých knihovníků se docílilo toho, že k 12. listopadu 2008 zažádalo o šablonu 637 knihoven. Z úrovně jejich stránek jsem byl však velmi zklamán. Většina webových stránek vytvořených šablonou totiž obsahovala minimum potřebných údajů pro zařazení do hodnotící tabulky. Ke 200 knihovnám, které začaly pracovat s šablonou v letech 2006 a 2007, mohlo přibýt během roku 2008 jen maximálně dalších 150.

K tomuto číslu jsem došel rozborem první stovky adres na http://www.knihovnahk.cz/ODDELENI/KNIHOVNAM/SablonaWEB/adresar_knihoven_pouzivajicich_sablonu_listopad08.htm.

Z nich si pochvalnou zmínku zaslouží snad jen stránky knihovny v Čehovicích a Čerčanech.

V roce 2008 však vyrostla Bibliosetu a šabloně nová konkurence - služba eStránky⁴. Knihovny, které ji využily, vystavily na internetu esteticky velmi příjemně působivé stránky. Někomu se sice nemusí líbit, že je na nich komerční inzerce, ale návštěvníci ocení profesionální design, možnost fulltextového vyhledávání, snadnou orientaci v archivu apod. Velkým propagátorem této služby se stala Jihočeská vědecká knihovna, takže na konci roku ze 70 knihoven, které vytvořily stránky pomocí této služby, téměř polovina pocházela z jižních Čech. Odhadem kolem čtyřiceti stránek splňovalo kritéria pro zařazení do hodnotící tabulky. Jejich adresa má zpravidla tvar www.knihovna XX.estranky.cz, kde místo XX je jméno místa, respektive města. Nejúplnější seznam těchto knihoven si lze prohlédnou na http://katalog.estranky.cz/slovo/knihovna. Mezi pozoruhodné stránky lze zařadit např. stránky Městské knihovny v Plané nad Lužnicí a Místní knihovny v Tišicích.

Při přípravě tohoto článku nebyl čas na soustavné zjišťování webů knihoven, které dosud své stránky na internetu neměly a nevyužily ani Biblioset, ani šablonu webu pro malé knihovny. Určitě by jich bylo několik desítek. Většinou by se jednalo o využití webového serveru zřizovatele (v roce 2008 tím byl městský úřad v případě knihovny v Křepicích, kulturní, literární a vzdělávací centrum v případě knihovny v Kamenickém Šenově, městské kulturní středisko v případě Veselí nad Moravou), výjimečně pak o vlastní webový server (hrušovanská knihovna s doménou knihovna.hrusovany, kaplická knihovna - www.knihovnakaplice.cz, kvasická knihovna - www.knihovnakvasice.cz, modřanská knihovna - www.hkmodrany.cz, pacovská knihovna - knihovna.mestopacov.cz, skalenská knihovna - www.knihovna-skalna.cz). Šablony na tvorbu stránek s adresou www.naseknihovna.czvyužila po knihovně v Petrovicích (na ni jsem upozornil již v roce 2007) i knihovna ve Vendryni a Myslibořicích.

Odhaduji, že opět několik desítek knihoven změnilo v minulém roce podobu svých stránek. Z krajských knihoven to byli např. českobudějovičtí, olomoučtí a pardubičtí knihovníci, z městských knihoven mě zaujaly stránky např. knihovníků z Doks, Ivančic, Mimoně, Poličky nebo Vsetína. Ke zkvalitnění stránek jim pomohly další redakční systémy či systémy pro správu obsahu webových prezentací. Vedle systému Wordpress, o němž jsem se zmiňoval již v článku v roce 2008 ve spojitosti se stránkami děčínské a ivančické knihovny a který nově využívá knihovnice z Košťan, to byl i publikační systém Amadeo, s nímž se lze seznámit na stránkách karlovarské krajské knihovny.

Potěšilo mě, že během roku 2008 přibylo téměř 200 knihoven, které na své stránky umístily on-line katalog. Podle použitého programu si dominantní postavení stále držela firma LANius. Její starší software (nazvaný podle ní) se v roce 2008 objevil na stránkách knihoven obcí Kobylí, Křepice, Popice, Přeštice, Sázava a Veselí na Moravě. Ještě větší oblibě se těšil systém Clavius, který od roku 2008 najdeme nově na stránkách šedesátky městských a místních knihoven.

Pro malé místní knihovny se jako nejvhodnější řešení jevil i v roce 2008 systém Clavius REKS. Díky němu si v průběhu loňského roku návštěvníci 85 místních knihoven mohli z pohodlí domova zjišťovat, jaké novinky došly do jejich knihovny, a prodlužovat své výpůjčky. Zásluhu na tom mají metodické pracovnice nejen z pověřených knihoven v Chomutově (Clavius REKS byl v roce 2008 instalován pro 18 knihoven) a Karlových Varech (10 knihoven), ale i v Ústí nad Labem (4 instalace), České Třebové (3 instalace), Přerově (1 instalace) a Svitavách (1 instalace). Systému Clavius REKS však začíná „šlapat na paty“ tzv. systém Regionální databáze firmy KP-sys, díky němuž má on-line katalog na svých stránkách zatím 19 malých knihoven na Zlínsku a 11 knihoven ze Žďárska nad Sázavou.

V průběhu roku 2008 se dostal on-line katalog v systému KP-win na web městské knihovny v Bruntále, Břidličné, Libáni, Moravském Berouně, Otrokovicích, Slušovicích, Valašských Kloboukách i Velvarech a místní knihovny Ruda na Moravě. Firma Cosmotron s Advanced Rapid Library opět vyšla ve veřejných knihovnách naprázdno. Vlastní on-line katalogy se objevily na webech knihoven na Karvinsku (Petrovice u Karviné, Petřvald a Rychvald).

Celkově lze rok 2008 charakterizovat podobně jako léta předchozí. Vzhledem k nasycení internetu weby městských knihoven jich přibylo méně než webů místních knihoven. Předpokládaného počtu 1500 webů se však zřejmě nedosáhlo. Ten, kdo touží po jejich výčtu, musí se spokojit se seznamem⁵ udržovaným firmou LANius a zachycujícím necelou tisícovku adres. Důvod, proč se můj odhad z konce roku 2007 nenaplnil, spočívá v tom, že mnoho knihoven si šablonu webu pro malé knihovny nebo Biblioset jen objednalo, ale nevyužilo je.

Ani úroveň stránek se příliš nezlepšila. Rychleji totiž přibývá počet knihoven, které se o své stránky příliš nestarají a údaje na nich neaktualizují. Knihovny, které o své stránky řádně pečují (většina z nich se hlásí do soutěže Biblioweb) a snaží se je vylepšovat s využitím prvků Webu 2.0, jsou bohužel v menšině…

ODKAZY:

1 http://www.knihovnahk.cz/oddeleni/knihovnam/sablona.htm

2 http://www.biblioset.cz/?menu=6

3 http://www.archive.org/web/web.php

4 http://www.estranky.cz/

5 http://www.knihovny.net/