Main content
ROZHOVOR s Ing. Jitkou Hladíkovou, ředitelkou Krajské knihovny Vysočiny
Kraj Vysočina a jeho krajská knihovna
Krajská knihovna Vysočiny se sídlem v Havlíčkově Brodu stojí znovu před osudovou otázkou, zda se dočká nové moderní budovy. Před několika lety byla tato otázka odložena na později, v listopadu 2016 přijatá Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020potřebu nové budovy právě pro tuto knihovnu opět otevřela. Poslední proběhlé volby částečně změnily složení krajského zastupitelstva. O situaci v čase „nula“, kdy si Krajská knihovna Vysočiny bude připomínat i 15. výročí v roli krajské knihovny, jsem si povídal s její ředitelkou.
Jak daleko jsou v současnosti přípravné práce na nové budově knihovny?
Přípravné práce na projektu pokračují, důležité je pro nás to, že jde o společný projekt našeho zřizovatele Kraje Vysočina a města Havlíčkův Brod, tedy města, kde knihovna sídlí a pro které zajišťujeme i takzvanou městskou funkci knihovny. Na svém listopadovém jednání schválila již nová Rada Kraje Vysočina výběr dodavatele, který bude pracovat na dalších stupních projektové dokumentace a zajistí podklady pro vydání stavebního povolení. To všechno by mělo proběhnout do poloviny srpna roku 2017. Na vytipovaném pozemku pak vyroste budova knihovny a parkovací dům; investorem stavby knihovny bude Kraj Vysočina, parkovací dům bude financovat město Havlíčkův Brod.
Pokud vše proběhne zdárně, kdy by mohla být stavba zahájena a dokončena?
Na tuto otázku neumím v současné chvíli odpovědět. Původně se předpokládalo, že výstavba by mohla začít už v roce 2017, zda je to ale reálné, opravdu nevím. Zatím je jisté pouze to, že Kraj Vysočina i město Havlíčkův Brod podepsaly smlouvu s dodavatelem projektové dokumentace, následovat by mělo vydání stavebního povolení a výběrové řízení na dodavatele stavby.
V čem plánujete, že by se v souvislosti s novou budovou měla zásadně změnit činnost vaší knihovny a poskytované služby?
Zásadní pro nás bude především společný otevřený prostor, který nabídne našim uživatelům více místa pro studium, různé odpočinkové či diskusní zóny, více dokumentů ve volném výběru. To jsme v současných podmínkách nabídnout nemohli, respektive jen v omezené míře. Nová budova by měla zajistit příjemné a přehledné prostředí pro komunikaci a relaxaci, optimální funkčnost provozu knihovny, variabilitu i dostatečné zázemí. Věříme, že se nám podaří vybudovat moderní knihovnické a informační centrum, příjemné a otevřené prostředí s multifunkčním využitím vhodné pro všechny věkové kategorie, které bude obsahovat prvky komunitní knihovny, a že dojde k posílení role naší knihovny jako kulturního a vzdělávacího centra.
Nacházíte inspiraci u nás nebo v zahraničí?
Snažíme se nasbírat inspiraci v našich i zahraničních knihovnách, jezdíme na zahraniční studijní cesty, které pořádají knihovnická sdružení SDRUK a SKIP, pravidelně navštěvujeme nejnovější knihovny v České republice, ať už jde o novostavby, či rekonstrukce knihoven. Necháváme se inspirovat zkušenostmi jednotlivých knihovníků. Často zaznívá, že jejich původní představa byla trochu jiná, ale teprve za provozu vidí, co mělo být v nových prostorách jinak nebo co nefunguje zcela podle jejich představ, co se chystají změnit. V zásadě ale převažují pozitiva, rady, na co si dát pozor, a to je pro nás v době příprav k nezaplacení.
V čem v současnosti nejvíce nevyhovují pronajaté prostory knihovny od města v budově Staré radnice?
Především v tom, že jde o historickou budovu, která byla postavena za zcela jiným účelem. Zásadní problém je ve velikosti pronajatých prostor. Budova patří městu Havlíčkův Brod, knihovna je zde v nájmu. Ve volném výběru je uložena jen malá část našeho fondu, v budově nemáme potřebné sklady pro uložení knihovního fondu. Většina fondu je uložena v jiné budově, čtenáři si tak musejí dokumenty objednávat, a my pravidelně každé ráno a každé odpoledne vozíme ze skladu bedny plné objednaných knih, časopisů… V době, kdy se do Staré radnice stěhovala tehdy Okresní knihovna, to bylo v roce 1974, šlo sice o malý zázrak, ovšem současným potřebám tento prostor nestačí a uspořádání jednotlivých oddělení, která nejsou vzájemně propojená, přináší řadu provozních úskalí.
Na čem před několika lety ztroskotala nadějně se vyvíjející snaha, aby vznikla v Havlíčkově Brodu nová budova knihovny?
Určitě šlo o více faktorů, ale tím zásadním byly finance. Na projekt nebylo možné čerpat finanční prostředky z IROP1a nepodařilo se zajistit ani jiný zdroj financování. Dovolím si citovat pasáž z podkladů pro jednání zastupitelstva kraje: „…nedostatek finančních prostředků k vybudování plánované novostavby KKV blokuje další rozvojové záměry a potřeby v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí v areálu Nemocnice Havlíčkův Brod.“ Tady jen na vysvětlenou pro ty, kdo to nepamatují. Jednalo se o velice zdařilý návrh, který vzešel z architektonické soutěže a byl situovaný na okraj areálu havlíčkobrodské nemocnice. Do poslední chvíle jsme věřili, že se bude realizovat. Bylo už vystaveno stavební povolení, dokonce se prodlužovala jeho platnost! Bohužel ani současná pravidla pro čerpání finančních prostředků z IROP neumožní, aby se z nich nová budova mohla alespoň částečně financovat. Přesto věříme, že se to tentokrát podaří a knihovna bude mít vlastní budovu.
Co pociťujete jako silnou a naopak slabou stránkou provozu a činnosti vaší knihovny?
Jsme institucí s dlouhou tradicí – již od roku 1894 – a knihovny jsou obecně vnímány jako spolehlivé, důvěryhodné a bezpečné, to je jedna z našich silných stránek. Další silnou stránkou jsou lidé, na jedné straně naši odborní pracovníci, na straně druhé čtenáři, uživatelé, kterým jsou naše služby určeny. Jednou z výhod je i vícezdrojové financování. Jsme zřizováni Krajem Vysočina, ale zajišťujeme i funkci městské knihovny, na kterou finančně přispívá město Havlíčkův Brod. Dále žádáme o dotace a granty. Mezi slabé stránky našeho provozu bezesporu patří nedostatečné prostory, nevyhovující zázemí pro zaměstnance i uživatele, nemáme vlastní přednáškový sál. Všechny kulturní a vzdělávací aktivity, které pořádáme, probíhají v pronajatých prostorách, kde se střídáme s jinými subjekty. To vše pro nás znamená, že musíme plánovat s velkým předstihem. Přesto nabízíme našim čtenářům komplexní služby a připravujeme řadu kvalitních kulturních a vzdělávacích aktivit pro veřejnost.
Ve vašem kraji existuje určitá anomálie – v krajském městě Jihlava funguje výborná městská knihovna, vy zase plníte krajské funkce. Jak probíhá vaše spolupráce?
Ano, máte pravdu, jsme kromě Kladna jediná krajská knihovna, která nesídlí v krajském městě. Bylo to dáno i okolnostmi, za kterých vznikaly jednotlivé kraje a následně krajské instituce. Nicméně spolupráce s jihlavskou knihovnou, a nejen s ní, je velice dobrá. Pravidelně připravujeme společné akce celokrajského charakteru. Naposledy to byl Festival slovenské literatury na Vysočině, který probíhal ve všech čtyřech knihovnách pověřených výkonem regionálních funkcí.
Na které z aktivit vaší knihovny byste ráda upozornila?
Vím, že se také aktivně věnujete digitalizaci…
Ano, provozujeme krajskou digitalizační jednotku, kterou v roce 2012 vybudoval Kraj Vysočina. Cílem tohoto pracoviště je digitalizovat dokumenty regionálního charakteru. Spolupracujeme při tom s řadou institucí v našem kraji – knihovnami, muzei, archivy, samosprávou měst a obcí apod.
Také se zapojujete do dění Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodu.
Připravujeme soutěž Nejkrásnější knihy Podzimního knižního veletrhu, která je doprovodnou akcí veletrhu. Od roku 2005 se ceny předávají pod záštitou hejtmana Kraje Vysočina a partnery této soutěže jsou Kraj Vysočina, Český rozhlas Region, Tiskárny Havlíčkův Brod a město Havlíčkův Brod. Ceny se udělují ve čtyřech kategoriích – nejkrásnější kniha Vysočiny, nejkrásnější kniha veletrhu, nejkrásnější dětská kniha a cena čtenářů knihovny a posluchačů Českého rozhlasu Region.
Letos knihovna oslaví už 15. výročí v roli krajské knihovny. Jak se na to chystáte kromě přípravy nové budovy?
Přípravy jsou v plném proudu, slavit budeme po celý rok. Jednotlivé kulturní a vzdělávací akce pro veřejnost budou probíhat pod hlavičkou 15. výročí založení krajské knihovny. Chybět nebudou besedy se zajímavými osobnostmi, koncerty v sále Staré radnice i na havlíčkobrodském náměstí, výstavy z historie a současnosti naší knihovny, na březen plánujeme křest komiksového leporela pro děti a řadu dalších aktivit i nějaká ta překvapení pro naše čtenáře. Tím největším dárkem by pro nás bylo zahájení stavby! Uvidíme, zda se to ještě v letošním roce podaří.
Děkuji za rozhovor a držím palce, abychom se někdy příště mohli setkat v nových prostorách vaší knihovny.
Ptal se JAROSLAV CÍSAŘ
Foto a vizuál: archiv Kraje Vysočina
Pozn.: Více informací naleznete na http://www.kr-vysocina.cz/krajska-knihovna-v-havlickove-brode-bude-osazena-zeleni/d-4072951/p1=1013 |
1 Integrovaný regionální operační program