Zpřístupnění internetu uživatelům knihoven 

KATEŘINA SLUŠNÁ, advokátka > COUNSEL, Koutná&Slušná, advokátní kancelář v.o.s.

V dnešním článku se budeme zabývat jednou z dalších služeb, které knihovny zpravidla poskytují svým uživatelům, a to zpřístupňováním internetu. Zaměříme se zejména na to, jak mohou knihovny postupovat při kontrole dodržování povinností uživatelů. Pro potřeby tohoto článku budeme za uživatele či čtenáře označovat osoby využívající poskytovanou službu, které nejsou pracovníky knihovny.

Právní vztah čtenáře a knihovny je vztahem soukromoprávním. Pro nás to znamená, že tito účastníci jsou oprávněni upravit si vzájemná práva a povinnosti dohodou smluvních stran. V praxi to pak bude patrně realizováno tak, že knihovna stanoví podmínky, za nichž bude internet svým uživatelům poskytovat, a tyto podmínky bude muset zájemce o přístup k internetu akceptovat.

Výše uvedené stanovení podmínek může být praktikováno různým způsobem. Velmi běžné je jejich stanovení formou specifikace pravidel, která je čtenář při užívání internetu povinen dodržovat, přímo ve vnitřním předpisu knihovny, např. v Provozním řádu. Další variantou je uzavření standardní písemné smlouvy na předtištěném formuláři, kam čtenář v závěru připojí svůj podpis. Alternativou k výše uvedeným způsobům je stanovení podmínek formou adhézní smlouvy v elektronické podobě, nejčastěji tak, že čtenář se k dodržování knihovnou stanovených podmínek zaváže odkliknutím příslušné klávesy na počítači a následně mu bude umožněn přístup na internet.

Z výše uvedeného vyplývá, že knihovna má prostor pro stanovení podmínek, za nichž zpřístupní uživatelům internet. Může tedy do těchto podmínek zakotvit také ustanovení o možnosti kontroly svými pracovníky ohledně dodržování stanovených podmínek. Pokud jde o rozsah této kontroly, knihovna je oprávněna kontrolovat dodržování podmínek např. monitorováním navštěvovaných webových stránek, není však oprávněna zasahovat do soukromí kontrolovaných osob sledováním jejich mailové korespondence nebo jejich on-line komunikace při užití programů skype, icq apod. Knihovny jsou také zcela oprávněny v souladu s jimi stanovenými podmínami zamezit přístupu na určité webové stránky. Vždy však doporučuji o těchto opatřeních informovat čtenáře, nejlépe přímo v podmínkách, za nichž knihovna služby poskytuje.

Pokud jde o čtenáře, není z hlediska právního relevantní, zda se jedná o čtenáře registrované nebo neregistrované. Pokud však dohledem pověřený pracovník knihovny zjistí porušení stanovených podmínek, není oprávněn uživatele žádat o prokázání totožnosti. Bude-li se jednat o závažné porušení stanovených podmínek, kterým se čtenář mohl dopustit přestupku nebo trestného činu, vždy bude muset tento pracovník porušující osobu zadržet a přizvat příslušníky policie, kteří ji ztotožní. U méně závažných porušení pak bude ukončeno poskytování služby ze strany knihovny, aniž by příslušná osoba byla ztotožněna. S ohledem na skutečnost, že knihovna bude vlastníkem nebo nájemcem zařízení, na nichž bude k zpřístupňování internetu čtenářům docházet, doporučuji vždy zjistit totožnost konkrétního čtenáře. Dojde-li totiž k porušení stanovených podmínek např. poškozením zařízení, bude knihovna potřebovat ztotožnit čtenáře při uplatňování nároků na náhradu případně způsobené škody, neuhradí-li vzniklou škodu čtenář dobrovolně.

Jak jsem již uvedla výše, podmínky poskytované služby lze nastavit velmi široce a je na knihovnách, jak tyto podmínky upraví. Pokud jde o stanovení povinností uživatelů při užívání poskytované služby, doporučuji vyhnout se taxativním nebo dokonce demonstrativním výčtům toho, co čtenář musí, nebo naopak nesmí. Doporučuji v tomto směru spíše obecnější definice, v nichž bude stanovena povinnost čtenářů dodržovat ustanovení platné právní úpravy stanovené právním řádem České republiky. Tato zdánlivě nic neříkající formulace v sobě totiž implicitně zahrnuje mimo jiné to, že je čtenářům zakázáno dopouštět se prostřednictvím poskytované služby trestného činu a přestupku, porušování autorských práv, práv k ochranné známce apod., dále zahrnuje povinnost čtenářů předcházet škodě, která by případně mohla užíváním služby vzniknout, a v neposlední řadě také povinnost čtenářů nezasahovat do práv ostatních osob.

Pokud budou knihovny realizovat opatření na kontrolu dodržování stanovených podmínek, doporučuji na tuto skutečnost explicitně upozornit ve stanovených podmínkách např. formulací, že knihovna je oprávněna prostřednictvím svých pracovníků kontrolovat dodržování sjednaných podmínek při užívání poskytované služby s tím, že při takové kontrole nebude docházet k porušení povinností stanovených platnou právní úpravou. Tato obecná formulace v sobě opět zahrnuje pro čtenáře relevantní informaci, zakotvuje totiž mimo jiné povinnost knihovny zdržet se při kontrole zjišťování obsahu dopravovaných zpráv, jak jsem již uváděla. Současně umožňuje knihovně, aby nastavila parametry dohledu podle svých potřeb a mohla flexibilně reagovat na vzniklé situace změnou způsobu prováděné kontroly. Zamezí-li knihovna v rámci zvolených opatření např. přístupu na určitý typ webových stránek, doporučuji pak uvést v podmínkách poskytované služby taková opatření explicitně.

Dalším z obsahových bodů, který by dle mého názoru neměl chybět ve sjednaných podmínkách poskytované služby, by měla být možnost knihovny při zjištění porušení podmínek jednostranně ukončit poskytování služby odstoupením od sjednané smlouvy (o poskytování služby) s účinností od oznámení čtenáři, která může být v případě závažných porušení podepřena vznikem nároku knihovny na smluvní pokutu při zachování nároku na náhradu případně způsobené škody.

Závěrem si dovolím popřát hodně spokojených čtenářů a pokud možno co nejméně situací, kdy by bylo nutné zpětně listovat naší rubrikou při hledání akutní pomoci. V tomto roce vám přeji hodně úspěchů na poli pracovním i osobním a vězte, že i právníci preferují zákoníky v knižní vazbě.