Informační vzdělávání a knihovny

Moravská zemská knihovna společně se Studijní a vědeckou knihovnou v Hradci Králové uspořádaly začátkem října v Brně dvoudenní seminář Informační vzdělávání ve veřejných knihovnách.

V jeho úvodu shrnula Mgr. Jana Nejezchlebová poznatky z šesti ročníků konference Informační gramotnost - vědomosti a dovednosti pro život. V teoretické části semináře bylo nejzajímavější vystoupení Mgr. Jany Kratochvílové, PhDr., z katedry pedagogiky Masarykovy univerzity Brno. Lektorka přehledným způsobem seznámila přítomné s novou didaktickou koncepcí výuky, která je v souladu s požadavky Rámcových vzdělávacích programů. Jedná se o jasně definovanou zakázku od státu, která obecně určuje cíle výuky. Jednotlivé školy návazně vytvářejí vlastní Školní vzdělávací programy, v nichž podle místních podmínek konkretizují, jakými prostředky a metoda-mi chtějí dosáhnout stanovené cíle. Klíčové kompetence, průřezová témata a aktivizující výukové metody - to vše jsou oblasti, kde je možná, a podle slov lektorky i potřebná, spolupráce s knihovnami.

Další příspěvky byly převážně zaměřeny na představení systému informačního vzdělávání v jednotlivých knihovnách.

Druhý den probíhala dílna s názvem Informační výchova dříve a dnes. Pod vedením lektorky Boženy Blažkové ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové se přítomní zabývali problematikou informační výchovy, která je v knihovnách většinou realizována prostřednictvím informačních lekcí. Společně se snažili najít další příležitosti a možnosti k jejímu rozvíjení.

V evaluačním dotazníku se přítomní shodli na potřebě vytvoření nového systému informačního vzdělávání. Nejprve bude zapotřebí definovat cílové skupiny a na základě průzkumu jejich potřeb postupně promýšlet modely informačního vzdělávání v knihovnách.

Brněnský seminář otevřel cestu k hledání systémového řešení tohoto problému. Organizátoři zvou všechny zájemce na další seminář, který se bude konat v dubnu 2009 v Hradci Králové.

BOŽENA BLAŽKOVÁ

Alois Jirásek hvězdou knižního bazaru!

Mnoho čtenářů řeší čas od času nerudovskou otázku: kam s ní? S knihou nebo knihami, které se mu nehodí, nemá je kam dát nebo je má díky štědrým dárcům několikrát. Co s dědictvím či přetékající knihovnou? Automaticky se tedy obrátí na antikvariát a ejhle, ono to zdaleka není tak jednoduché. „Napište seznam a uvidíme…“ 

Psát seznamy, již to mnohého odradí, ale když ho přece jen napíše, zjistí, že z obsáhlého seznamu má antikvář zájem sotva o pár publikací. Tak co nabídnout knihy aspoň jako dar knihovně? Ani knihovna však nejeví velký zájem, všechny nabízené tituly má již dávno ve svém fondu a sklady také nejsou nafukovací. Dát knihy ke kontejneru nebo popelnici? To je ta nejhorší představa.

Tenhle problém mne přivedl před několika lety na myšlenku knižního bazaru Čtenáři čtenářům. A protože se zrovna blížil Týden knihoven nebylo od nápadu k realizaci daleko. Ve vestibulu Obvodní knihovny Skvrňany jsme rozestavili stoly, kam mohl kdokoli odložit svoje nepotřebné knihy, aniž by musel psát jakýkoli seznam nebo se ohlašovat a domlouvat. Knihy zůstávaly k dispozici dalším zájemcům, kteří si mohli zdarma vybrat a odnést, co je zajímalo. V počátcích jsme měli trochu obavy, zda bude o přinesené knihy zájem a zda nezůstaneme po skončení akce zavaleni hromadami knížek. Ale ukázalo se, že každá kniha má opravdu svého čtenáře a zájem o akci byl tak obrovský, že od druhého ročníku jsme museli trvání bazaru rozšířit na celý říjen.

Loňský čtvrtý ročník byl zatím nejúspěšnější, knihy nosili lidé z celé Plzně i okolí. Byli nadšení, že jejich knihy budou ještě někomu k užitku a neskončí v popelnici. Naopak někteří zájemci přicházeli zjistit i několikrát denně, co přibylo, aby jim neunikl nějaký vzácný poklad. Tolik spokojených lidí pohromadě jako na říjnovém knižním bazaru se často nevidí.

Počet knih, které prošly bazarem, se nedá přesně určit, protože část z nich velmi rychle měnila majitele a při provozu se nedal zachytit každý příchozí s balíkem v podpaží. Čtenáři přinesli ale nejméně 4500 knížek a nosili je bohužel do poslední chvíle, takže ty poslední už neměly takovou šanci na rozebrání. Přesto zbylo jen kolem 300 knih, které jsme roztřídili, část zlikvidovali a zbytek schovali na zahájení bazaru v letošním roce.

A perlička na konec: hvězdou bazaru byl Alois Jirásek. Jako první kniha zmizela čtyřdílná kronika U nás,několik kompletních vydání jeho spisů i spousta jednotlivých děl byla pokaždé téměř ihned rozebrána. Jiráskova kniha nezbyla ani jedna.

ALENA SOBOTOVÁ
Foto Jan Albrecht

Knihy stavěly mosty v chamské knihovně

V pátek 24. října loňského roku navštívili zástupci Městské knihovny Klatovy svou partnerskou knihovnu v německém Chamu, kde tento den vyvrcholil projekt „Bücher bauen Brücke“ (Knihy staví mosty). Touto návštěvou byla zároveň prohloubena vzájemná spolupráce mezi oběma knihovnami, která se datuje od předchozího podzimu. Dne 1. října 2007 jsme totiž v Klatovech mohli v rámci Týdne knihoven, který tenkrát probíhal pod heslem „Týden bavorské kultury“, uvítat delegaci z Chamu a další významné hosty.

Německý projekt „Knihy staví mosty“, na jehož slavnostní zakončení jsme byli přizváni, představoval rok průběžně probíhajících akcí zaměřených na rozvoj čtenářství dětí i dospělých. Vyvrcholením pak byl „Den knihoven“, během něhož byla chamská knihovna otevřena až do 23.00 hodin a všichni noví čtenáři (dospělí, děti i rodiny) měli 50% slevu na čtenářský poplatek. Chamské knihovnice nás ochotně provedly po knihovně a přes jistou pochopitelnou jazykovou bariéru došlo i na diskusi o rozdílech mezi prací knihovníků v Německu a v České republice včetně rozdílů například v katalogizaci či výpůjčním protokolu. Důkladně probrána byla i věčná otázka postihu méně svědomitých čtenářů. Následovala i předem připravená prohlídka města pod vedením česky mluvících průvodců. Během večera pak pod záštitou první starostky Chamu paní Karin Bucherové a za hudebního doprovodu německých hudebníků a českého dudáka Jiřího Pfeffera vystavěly ředitelky Stadtbibliothek Cham a Městské knihovny Klatovy, Evi Fellner a Zdeňka Buršíková, symbolický most z knížek. Poté došlo ještě k předání výtvarných děl handicapovaných umělců chamské čítárně a následovalo občerstvení složené z tradičních českých i německých pochutin. Večer pak završilo kulinářsko-literární představení v podání Theater Tausendkunst.

Výše zmíněný most reprezentoval nejen spolupráci mezi knihovnami a zeměmi, ale zároveň i přechod od jednoho projektu k druhému - končil projekt Knihy staví mostya začal nový: „Deutschland liest - Treffpunkt Bibliothek - Německo čte - místo srazu je v knihovně“. Obdobný projekt „Celé Česko čte dětem“, který má své počátky v USA a u nás byl inspirován kladnými zkušenostmi polských knihovníků, běží v České republice již třetím rokem a je zaměřen na emocionální rozvoj dětí prostřednictvím společného hlasitého čtení.

Přestože je spolupráce mezi naší a chamskou knihovnou poměrně krátká, znamená pro obě instituce cennou možnost získávání praktických poznatků a zkušeností z jiné oblasti. I podle vlastních slov ředitelky chamské knihovny paní Evi Kellner - přestože nás rozděluje řeč, stejně máme tu samou práci. Ukázalo se, že co se týče knihovnických záležitostí, jsou české i německé knihovny na obdobné úrovni. Proto také hodláme ve vzájemné spolupráci pokračovat a již se pomalu připravuje další společná akce.

STANISLAV REISER 

Foto archiv knihovny

450 let Lokšanské knihovny

K loňskému roku se vztahuje výročí vzniku nejstarší dochované renesanční knihovny v Čechách. Nachází se na zámku v Březnici v původní podobě z roku 1558, což dokumentuje datum v malované edikule (architektonickém orámování) nade dveřmi knihovny. Roku 1548 koupil březnický hrad místokancléř Jiřík z Lokšan. Nový majitel zahájil přestavbu pozdně gotického hradu na renesanční zámek. V roce 1551 Jiří z Lokšan zemřel, přestavbu dokončila jeho manželka Kateřina. Právě ta se zasloužila o vznik knihovny. Její interiér je obdivuhodný, především renesanční pestře malovaný trámový strop zaujme každého návštěvníka. Stejně tak i zdi místnosti, které jsou zdobeny ornamenty a lokšanskými erby. Tato výmalba se objevuje také na původních skříních knihovny.

Lokšanská knihovna obsahovala celou řadu vzácných rukopisů. Největší část tvořily rukopisy náboženského charakteru, velký počet pocházel z augustiniánského kláštera v Roudnici. Ten byl roku 1421 za husitských válek pobořen a vypálen, ale klášterní bibliotéka s velmi cennými rukopisy byla zachráněna. Nej-známějšími exempláři jsou Mater verborum- naučný slovník z 13. století a pergamenová bible tzv. Jaroměřská, významná památka iluminátorského umění druhé poloviny 13. století. Tyto vzácné dokumenty v Lokšanské knihovně již nenajdete. Dnes představují jednu z nejstarších ucelených rukopisných sbírek Knihovny Národního muzea v Praze.

Zámecké knihovny měly a mají velký význam. Dokumentují kulturní obraz a vývoj doby, rodu, majitele. Vždy byly významným pramenem pro poznání naší národní minulosti.

K významnému výročí Lokšanské knihovny připravilo Městské kulturní zařízení a Městská knihovna a Infocentrum v Březnici společně se Státní správou zámku Březnice setkání knihovníků a dalších příznivců literatury. Slavnost začala prohlídkou Hodovního sálu, kde se hosté, po úvodním slovu ředitelky MěKZ Dany Tuháčkové, seznámili s historií březnického zámku. Po prohlídce Lokšanské knihovny se přesunuli do prvního patra jihovýchodního křídla zámku, kde se nachází Městská obrazárna - Galerie Ludvíka Kuby. Prohlídka obrazů Ludvíka Kuby - malíře, skladatele, hudebníka a národopisného badatele minulého století, byla jistě příjemným zpestřením slavnostního podzimního dne.

Závěr tohoto setkání proběhl již v moderních prostorách Městské knihovny a Infocentra v Březnici na Náměstí. S úvodním příspěvkem vystoupila Mgr. Zlata Houšková z Národní knihovny ČR, která všeobecně pohovořila o velkém významu knihoven i v dnešním digitalizovaném světě a o důležitosti dobře fungující spolupráce zřizovatelů a jejich příspěvkových organizací. Závěrečné živé diskuse se zúčastnili nejen knihovníci, ale také zastupitelé města společně s paní starostkou Janou Krajmerovou.

Text a foto PETRA BARTONÍČKOVÁ