SRPEN

Před 150 lety,  6. 8. 1868, se narodil francouzský básník a dramatik Paul Claudel († 1955), autor dramat Saténový střevíček, Rukojmí, Polední úděl či Zvěstování Panně Marii; jako diplomat působil v letech 1909–10 také v Praze.

Před 140 lety,   10. 8. 1878, se narodil německý spisovatel Alfred Döblin († 1957), autor románu Berlín, Alexandrovo náměstí a rozsáhlého románu o slavné postavě českých a evropských dějin Valdštejn.

Před 65 lety,   17. 8. 1953, se narodila Herta Müllerová, německá spisovatelka narozená v Rumunsku, nositelka Nobelovy ceny za literaturu (2009); česky vyšly její romány Rozhoupaný dech a Srdce bestie, novela Cestovní pas a soubor povídek Nížiny.

Před 200 lety,  18. 8. 1818, se narodil český obrozenecký básník Václav Bolemír Nebeský († 1882), intimní přítel Boženy Němcové.

Před 200 lety,  20. 8. 1818, se narodila Emily Brontëová († 1848), anglická spisovatelka, jedna ze tří literárně činných sester Brontëových, autorka jediného románu Na Větrné hůrce, klasického díla světové literatury, několikrát zfilmovaného.

Před 140 lety,  20. 8. 1878, se narodil český kněz, básník a spisovatel Jakub Deml († 1961), jehož nejznámější prózou je Zapomenuté světlo (ve stejnojmenném filmu ji volně zpracoval režisér Vladimír Michálek).

Před 120 lety,   20. 8. 1898, se narodil a před 45 lety, 8. 8. 1973, zemřel švédský spisovatel Vilhelm Moberg, autor rozsáhlého realistického díla s výrazně epickými prvky. Často se ve své tvorbě obracel do historie. Z raných děl uveďme např. románovou svitu Daleko od silnice a Zaťaté ruce, trilogii Snížená známka z mravů, Nespavost a Dejte nám půdu či romány Voják se zlomenou puškou a Vyjeď v noci. V letech 1949 až 1959 vyšla postupně slavná čtyřdílná sága (souborně vydaná roku 1962) Vystěhovalci, Přistěhovalci, Usedlíci a Poslední dopis do Švédska, později úspěšně zfilmovaná Janem Troellem (filmy Emigranti a Nová země). Moberg v ní líčí osudy švédských sedláků, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do americké Minnesoty.

Před 220 lety,  21. 8. 1798, se narodil francouzský historik a prozaik Jules Michelet († 1874), autor sedmnáctisvazkových Dějin Francie a sedmisvazkových Dějin Francouzské revoluce (česky z nich vyšel obsáhlý výbor Francouzská revoluce).

Před 180 lety, 21. 8. 1838, zemřel Adalbert von Chamisso (* 1781), německý básník a botanik.

Před 140 lety,  22. 8. 1878, se narodil Ladislav Klíma († 1928), český prozaik, dramatik, básník a filozof, jeden z nejoriginálnějších českých myslitelů, autor filozofického spisu Svět jako vědomí a nic či expresionistického románu Utrpení knížete Sternenhocha.

Před 60 lety,   22. 8. 1958, zemřel francouzský spisovatel Roger Martin du Gard (* 1881), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1937), autor románové kroniky Thibaultové nebo románu v dialozích Jean Barois.

Před 80 lety,   25. 8. 1938, se narodil britský spisovatel a novinář Frederick Forsyth, autor světových politických bestsellerů, např. Den pro Šakala, Spis Odessa, Žoldáci, Čtvrtý protokol, Vyjednavač, Boží pěst, Ikona, Mstitel či Kobra.

Před 110 lety,   29. 8. 1908, se narodil francouzský spisovatel Robert Merle († 2004). Do literatury vstoupil poměrně pozdě, až v roce 1949 válečným románem Víkend na Zuydcoote, za který získal prestižní Gouncourtovu cenu. Následovaly úspěšné romány Smrt je mým řemeslem, Malevil, Ostrov, Až delfín promluví, Za sklem, Muži pod ochranou či Idol. Od roku 1977 pracoval na svém nejznámějším díle, rozsáhlé šestidílné historické sáze z Francie 16. a 17. století Dědictví otců, V rozpuku mládí, Mé dobré město Paříž, Vladař na scéně, Horoucí láska a Svítání, na kterou později navázalo dalších sedm dílů, kde původního vypravěče a hrdinu Petra ze Sioraku vystřídal jeho syn Petr Emanuel (romány Ples u vévodkyně, Mladičký král, Růže života, Lilie a purpur, Sláva a úskalí, Spiknutí a úklady a Meč a lásky).

Před 330 lety,  31. 8. 1688, zemřel John Bunyan (* 1628), anglický křesťanský spisovatel a kazatel, autor Poutníkovy cesty.

Před 110 lety,  31. 8. 1908, se narodil William Saroyan († 1981), americký spisovatel arménského původu, autor románu Lidská komedie a novely Tracyho tygr.

ZÁŘÍ

Před 240 lety,   8. 9. 1778, se narodil Clemens Brentano († 1842), německý básník a prozaik, spoluautor sbírky lidové poezie Chlapcův kouzelný roh, ze které pro své slavné písně často čerpal např. skladatel Gustav Mahler.

Před 190 lety,  9. 9. 1828, se narodil ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj († 1910), jedna z největších postav světové literatury. Narodil se ve staré aristokratické rodině, studoval práva a orientální jazyky, ale studia nedokončil. Pro své názory byl považován za podivína, revolucionáře i kacíře (byl vyloučen z církve). Jeho vliv na vývoj ruské i světové literatury byl však obrovský. Psal romány, povídky, dramata i eseje. Ústředními díly jsou tři rozsáhlé romány, které se dodnes těší velké popularitě a patří k nejlepším románům světové literatury: čtyřdílná epopej z napoleonských válek Vojna a mír (1869), společenský psychologický román Anna Kareninová (1877) a filozofický román Vzkříšení (1899). Dále napsal autobiografickou trilogii Dětství, Chlapectví, Jinošství, povídky Kozáci a Sevastopolské povídky, novely Hadži Murat, Smrt Ivana Iljiče nebo Kreutzerova sonáta a dramata Vláda tmy či Živá mrtvola. Mnohá jeho díla byla zfilmována, zdramatizována či se stala podkladem oper nebo baletu.

Před 110 lety,   9. 9. 1908, se narodil italský básník a prozaik Cesare Pavese († 1950), autor románů Měsíc a ohně, Pablův příběh, Přítelkyně a Ďábel na kopcích, básnické sbírky Přijde smrt a bude mít tvé oči nebo lyrických dialogů Hovory s nymfou.

Před 150 lety,  13. 9. 1868, se narodil český básník Otokar Březina (vl. jm. Václav Jebavý,   † 1929).

Před 90 lety,  13. 9. 1928, zemřel italský prozaik Italo Svevo (* 1861), autor románů Život pana Alfonsa, Senilita a Vědomí a svědomí Zena Cosiniho; česky dále vyšel výbor Krátká sentimentální cesta a jiné povídky.

Před 40 lety,   14. 9. 1978, zemřel polský spisovatel Zenon Kosidowski (* 1898), známý i u nás převyprávěním biblických příběhů v knihách Příběhy Mrtvého moře a Na počátku bylo slovo.

Před 80 lety,  15. 9. 1938, zemřel americký prozaik Thomas Wolfe (* 1900), autor románu K domovu pohleď, anděle!

Před 130 lety,  16. 9. 1888, se narodil finský spisovatel Frans Eemil Sillanpää († 1964), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1939), autor románu Umírala mladičká.

Před 110 lety,  19. 9. 1908, se narodil finský spisovatel Mika Waltari († 1979), autor románů Egypťan Sinuhet, Plavovláska, Krvavá lázeň, Šťastná hvězda, Temný anděl, Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, Jeho království, Nepřátelé lidstva a dalších.

Před 140 lety,  20. 9. 1878, se narodil americký spisovatel Upton Sinclair († 1968), autor románu Džungle, jedenáctidílné románové série Konec světa (za třetí díl, Dračí zuby, získal v roce 1943 Pulitzerovu cenu) nebo románu Olej, na jehož motivy vznikl oceňovaný film Až na krev.

Před 120 lety,  20. 9. 1898, zemřel německý spisovatel Theodor Fontane (* 1819), autor románu Effi Briestová.

Před 130 lety, 26. 9. 1888, se narodil T. S. Eliot († 1965), anglický básník, esejista, kritik a dramatik amerického původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1948). Narodil se v americkém St. Louis, studoval na Harvardu, pak pobýval v Evropě, studoval i v Oxfordu a roku 1916 se definitivně usadil v Anglii, kde se stal redaktorem časopisu The Egoist; roku 1922 založil čtvrtletník The Criterion (hned v prvním čísle uveřejnil své nejslavnější dílo, báseň Pustá země) a roku 1927 se stal ředitelem nakladatelství Faber and Faber (téhož roku získal britské občanství). Byl vlivným kritikem, za svého života uveřejnil na pět set esejů (česky vyšel výbor O básnictví a básnících). Jeho básnické dílo není příliš rozsáhlé, avšak svým významem a vlivem na světovou poezii se mu máloco vyrovná. Vedle slavné Pusté země (česky též jako Pustina či Zpustlá země) jsou to zejména Píseň lásky J. Alfreda Prufrocka, Dutí lidé, Popeleční středa a Čtyři kvartety (česky vyšel v roce 1967 výbor, zahrnující většinu básní, ve svazku Pustina a jiné básně v překladu Jiřího Valji). T. S. Eliot je také autorem pěti básnických dramat: Vražda v katedrále, Rodinné shromáždění, Koktailový večírek, Prokurista a Zasloužilý státník. Rozmarné básně Praktická příručka o kočkách se staly základem slavného muzikálu Cats (Kočky) Andrewa Lloyda Webbera (1981).

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora