Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Průzkum mezi sesterskými univerzitními knihovnami Nimbe Adedipe, Abeokuta v Nigérii a Valley Library v americkém Oregonu v loňském roce odhalil pozitivní vztah ke spolupráci zcela odlišných kultur při zpracování znalostí a informací. Ačkoli měly oba týmy velké obavy zvláště z technologické propasti mezi knihovnami, průzkum jednoznačně prokázal, že v budoucnu aktivně spolupracovat chtějí. Univerzitní knihovny mají shodné cíle – vytvářet univerzální přístup k informacím a znalostem, zvyšovat efektivitu služeb, čelit novým výzvám v knihovnickém povolání a posílit služby pro různé skupiny uživatelů. Průzkum ukázal existenci předsudků amerických knihovníků vůči africkým kolegům. Řada z nich si uvědomovala odlišnou kulturní historii a rozdíl v přístupu k informacím. Pro všechny byla spolupráce novou zkušeností, ale všichni cítí, že v dnešní globalizované společnosti je – zvláště napříč rozdílnými kulturami – velmi důležitá. Mnoho obyvatel USA se stydí za koloniální historii své země a je pro ně problematické o této části amerických dějin hovořit. Je tedy možné, že některé knihovny a knihovníci v USA se mohou vyhýbat rozvoji kontaktů s knihovnami v Africe z důvodu připomínání neblahé imperialistické historie. Organizátoři průzkumu se ovšem domnívají, že k překlenutí tohoto letitého problému může vést pouze mezikulturní spolupráce.

(IFLA Journal – Volume 44, Number 1, March 2018, s. 44–56)

Podnětem pro vznik slovenského modelu digitálního propojení knihoven s knihkupectvími a vydavatelstvími bylo rozšíření pro prohlížeč Google Chrome: Library Extension 2016. Rozšíření je však omezené jen na jedno internetové knihkupectví a jednoho producenta knihovnicko-informačního systému. Cílem slovenských knihovníků je vytvořit univerzálnější, modulární koncept aplikace, která umožní efektivní propojení webových stránek slovenských knihkupectví a vydavatelství i fyzických objektů s online katalogy slovenských knihoven. Jako řešení se nabízí služba Bookhunter v podobě rozšíření pro internetový prohlížeč a mobilní aplikace. V první fázi je nejperspektivnějším řešením spolupráce s producenty knihovnicko-informačních systémů a s přímým vstupem do jimi zpracovaných souborných katalogů API s využitím protokolů Z39.50, OAI-PMH, NCIP. Analýzou webových stránek největších slovenských knihkupectví kolegové na Slovensku zjistili, že s výjimkou portálu Gorila.sk obsahují všechny potřebné bibliografické údaje a v takové formě, že je lze automaticky extrahovat pro další zpracování. Protože databáze čísel ISBN přidělených na Slovensku není přístupná na internetu, získat úplný bibliografický záznam je komplikované. Ani jedno ze sledovaných knihkupectví při zápise bibliografických údajů nepoužívá mikroformáty nebo jiné standardní metadatové struktury. Popularita již existujícího rozšíření Library Extension v zahraničí ukazuje, že by to byl vhodný model i pro Slovensko. Ale jeho zavedení ve slovenském fragmentovaném prostředí bude neporovnatelně složitější a vyžádá si velkou spolupráci knihoven a dalších partnerů.

(Knižnica – ročník 18, číslo 3/2017, s. 3–12)

V říjnu 2017 schválil německý knihovnický spolek BID novou verzi svého etického kodexu knihovníka a zpřístupnil jej v listopadovém čísle spolkového periodika OCM. Vznik etického kodexu má v Německu relativně mladou tradici. Zatímco nejstarší etický knihovnický kodex byl přijat ve Spojených státech amerických v letech 1938/39, většina z nynějších více než sedmdesáti byla přijata teprve po roce 2000. V Německu nebyl první návrh etického kodexu knihovníka v roce 2001 knihovníky přijat. Úspěšný impulz přišel ze zahraničí – mezinárodní knihovnická organizace léta podporovala BID při vzniku tohoto dokumentu. Ten byl přijat až v letech 2006–7. Na jaře roku 2007 byl etický kodex prezentován na kongresu knihoven v Lipsku, ale byl velmi kritizován a neprošel celostátní diskusí. Do vzniku etické komise BID (2010) nebyla navržena žádná opatření na popularizaci, zachování a případné přizpůsobení etických zásad. Poté (do roku 2015) se organizovaly pravidelné etické akce v knihovnách. V současnosti se německým knihovníkům prezentuje nová verze etického kodexu, který již prošel celostátní diskusí.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 3/2018, s. 174–179)

Připravil ROMAN GIEBISCH