Main content
TÉMA: Architektura knihoven: Knihovna pohledem architekta
LADISLAV KUBA ladislav.kuba@kuba-pilar.cz
S výstavbou knihoven se setkáváme ve své praxi jako architekti opakovaně. Účastnili jsme se mnoha architektonických soutěží na stavby knihoven s převážně pozitivními výsledky. Pokud mohu soudit z vlastní zkušenosti, téma knihovny je pro architekta atraktivní především výjimečností zadání a náplně.
Knihovna není běžnou administrativní nebo školní stavbou, jedná se zpravidla o stavbu veřejnou, veřejně přístupnou, s poměrně volnou dispozicí a předurčenou k výrazu, který by měl vyjadřovat obsah budovy navenek. V tomto smyslu je něčím podobným jako stavba kostela nebo radnice, které mají kromě praktického významu i význam symbolický. Knihovna by měla vyzařovat klid, soustředění, inteligenci. Je centrem vědomostí, místem, kde lze dohledat poznatky z nejrůznějších oborů, místem poznávání a setkávání, inspirace, komunikace. To vše by měla zrcadlit tvář budovy navenek i dovnitř.
Východiskem našich úvah o jakékoliv stavbě je prostředí, ve kterém se nachází. Prostředí stavby je určitým způsobem limitující (velikost pozemku, jeho poloha, orientace, dostupnost). Stavba ale současně vyjadřuje vztah k prostředí inspirující a vyžaduje reakci architekta, která umocní stávající stav, přinese novou kvalitu. To platí pro každou stavbu, ovšem v případě knihovny jde o stavbu výjimečnou svým posláním a tento požadavek je o to naléhavější.
Intenzivně vnímáme, že i vnitřní prostor knihovny musí obsahovat určitý přesah, její prostor nemůže být pouze utilitárním souhrnem funkcí. Proč tomu tak je? Knihovna jako instituce sama o sobě představuje kulturní nadstavbu, kterou si může společnost dovolit až při dosažení určité úrovně, a tedy i její výraz a vnitřní prostor musí obsahovat něco nad rámec standardu běžné stavby. V tom spočívá asi to nejpodstatnější o architektuře knihoven.
Knihovna Masarykovy univerzity
Na příkladu knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (FF MU) se pokusím přiblížit konkrétní architektonické řešení nastíněných východisek, ale i další vývoj stavby a jejího funkčního využití.
Tuto knihovnu jsme navrhli a realizovali v roce 2001 na základě vítězství v architektonické soutěži. Jedná se o komorní stavbu v areálu fakulty uvnitř vnitrobloku, kde objekt knihovny vytváří předěl mezi teritoriem fakulty a obytnou zástavbou městského bloku. Téma předělu dvou různých světů bylo zásadní pro zvolenou architektonickou formu řešení. Vnitřní život budovy je vymezen a chráněn polopropustnou drapérií pláště ze svislých lepených dubových lamel na podpůrné ocelové konstrukci, která plní funkci slunolamu a současně umožňuje vizuální kontakt uživatelů knihovny s okolím. Abstraktní plocha jemně strukturovaného obvodového pláště dává stavbě jedinečný vzhled, který definuje vztah vůči okolí a vyjadřuje výjimečnost budovy v areálu fakulty. Zvolený neokázalý materiál fasády současně koresponduje s charakterem místa uvnitř bloku. Dalšími výtvarně dominantními materiály jsou pohledový beton vně i uvnitř stavby a akcenty vstupu a výtahu ze skla s černým potiskem. Uváženou kontrastní kombinací materiálů dosahujeme požadovaného výtvarného i významového efektu. V návaznosti na budovu knihovny jsou navrženy zeleň a drobná architektura vnitrobloku – serpentina pěšiny, segment masivní dubové lavice i plató pod umělecké dílo, bronzovou plastiku Michala Gabriela.
Pozemek pro stavbu knihovny byl poměrně stísněný a neumožňoval prostorové experimentování. Přesto, jak doufám, se nám podařilo i v interiéru prostorově vyjádřit symbolický přesah stavby mimo jiné formou kruhového výřezu kolem schodiště přes všechna podlaží, který je završen průhledem na oblohu.
Na schodišťovou halu navazují v každém podlaží univerzální velkoprostory studoven, které umožňují flexibilní využití. Ve všech nadzemních podlažích jsou situována po stranách studijní místa a v centru dispozice volný výběr knih, na jehož rozsah byl kladem velký důraz. Každé studijní místo umožňuje připojení PC nebo notebooku na internetovou síť. V podzemním podlaží je umístěn sklad knih vybavený kompaktními regály. Celková kapacita objektu je 400 studijních míst (!) a 275 000 knižních svazků, z toho ve volném výběru 175 000.
Proměny v čase, flexibilita
Kvalitní a funkční dispoziční řešení knihovny je samozřejmou součástí práce architekta, která závisí na prostorových možnostech, požadovaných kapacitách, ale také na dobře uvážené formulaci zadání.
Požadavky na knihovny se mění poměrně rychle. To souvisí zejména s rychlým vývojem informačních zdrojů, digitalizace, způsobu využívání informací atd. Obvyklým požadavkem uživatele je právě z tohoto důvodu budoucí flexibilita stavby. Ta má ovšem svoje limity i při volném řešení dispozic (statické zatížení, připojení k sítím atd.). Stavební předěly místností samozřejmě budoucí flexibilitu zcela zásadně omezují a změny jsou technicky i finančně náročné. V průběhu provozování knihovny FF MU došlo od roku 2001 již několikrát k dispozičním změnám uvnitř stavby, které se vždy podařilo technicky vyřešit.
V roce 2005 byly kanceláře pracovníků knihovny z částečně zapuštěného podzemního podlaží přemístěny do sousední budovy, na kterou byly již v době výstavby připraveny stavební návaznosti; mj. se projektovaly shodné výškové úrovně nadzemních podlaží obou budov a byly připraveny dveřní otvory, které umožňují propojení na každém podlaží. V místě původních kanceláří byl pak rozšířen sklad kompaktních regálů.
V roce 2014 se v souvislosti s novostavbou sousední budovy vybudovalo další podzemní skladiště knih; dosud byl totiž knižní fond v areálu fakulty deponován na několika místech. V souvislosti s tím se uskutečnilo i stavebně velmi náročné podzemní propojení obou budov s výtahem pro transport knih.
V současné době zpracováváme projekt celkové revitalizace interiérů knihovny, který bude reflektovat proměnu požadavků uživatele. Zatímco původní zadání v době realizace novostavby znělo: maximum studijních míst a maximum volného výběru v souvislosti se vzrůstajícím počtem studentů a nedostatkem prostor pro uložení fondu, nynější zadání se liší. Již se neklade takový důraz na velikost prostoru pro volný výběr knih ani na počet studijních míst (z důvodu poklesu počtu studentů), naopak se požaduje rozmanitost a komfort studijních míst – v rozpětí od relaxačních míst, individuálních studijních míst až po standardní studijní místa. Volná a dlouhodobě flexibilní stavební dispozice studoven tuto proměnu bez problémů umožňuje. Změna je tak spojena jen s částečnou výměnou, doplněním nebo úpravou vnitřního vybavení a mobiliáře studoven.
Jak je zřejmé, ne všechny tyto změny stavby vyvolal objektivní vývoj práce knihovny. Pochopitelným důvodem změn je pozvolná proměna počtů studentů. Nicméně je i pro nás překvapivý současný stavební vývoj areálu, kdy již po čtyřech letech provozu dochází k náročným stavebním změnám v souvislosti s přesuny pracovišť uvnitř fakulty.
Architektura knihovny musí být tedy odolná.
Kuba & Pilař architekti – návrhy knihoven a jejich ocenění
Umístění v architektonických soutěžích s tématem knihovny
Knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 1998 veřejná architektonická soutěž 1. cena
Informační centrum Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003 vyzvaná architektonická soutěž 2. cena
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě,2004 veřejná architektonická soutěž 1. cena
Víceúčelové kulturní centrum s knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm, 2009 vyzvaná architektonická soutěž 1. cena
Dostavba Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích, 2016 vyzvaná architektonická soutěž 1. cena
Ocenění realizace Knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Grand Prix Obce architektů 2002 - hlavní cena
Grand Prix Obce architektů 2002 - cena v kategorii novostavba
Grand Prix Obce architektů 2002 - cena v kategorii interiér
Grand Prix Obce architektů 2002 - čestné uznání pro investora
Hlavní cena Interiér roku 2002
Cena Unie výtvarných umělců 2002
Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
nominace Stavba roku 2002
nominace na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2003