MONIKA MYSLIVEČKOVÁ > mysliveckova@cbvk.cz  

Počátkem letošního roku jsem se jako akvizitérka pokusila vypracovat analýzu stavu v oblas­ti nákupu a využití e-knih v univerzálních knihovnách v ČR. Výsledkem mé práce je mimo níže uvedené rešerše i stručný nástin oblastí, kde všude se může dnes knihovník-akvizitér s elek­tronickým dokumentem setkat.

Historie elektronických dokumentů není příliš dlouhá, o to víc tento fenomén začíná zasahovat do života knihovníků a především samotných uživatelů. Jednotná definice termínu elektronická kniha neexistuje. Digitální knihu můžeme chápat jako digitální ekvivalent knihy tištěné, resp. digitální soubor se specifickým obsahem. Další z „definic“ ji označuje jako soubor virtuálních stránek. Podle pravidel AACR2 se jedná o elektronický zdroj čili o soubor se zakódovanými informacemi pro zpracování v počítači. Někteří tímto pojmem označují přímo zařízení speciálně upravené pro čtení těchto souborů, tzv. e-reader - elektronickou čtečku.

Nahlédneme-li krátce do historie e-knih, zjistíme, že již v roce 1971 M. S. Hart spustil svoji digitální knihovnu, která vešla ve známost jako Projekt Gutenberg. Jistě nemohl odhadnout, jak nevídanou dimenzi otevírá ve světě informací. Zakladatel tohoto internetového projektu si kladl za cíl zpřístupnit zdarma tisíce titulů nechráněných autorským právem v digitální podobě. Dnes má tato databáze přes 33 000 volně dostupných děl.

V celosvětovém měřítku jsou nesporným lídrem nejenom v nabídce, ale především ve využití elektronických dokumentů Spojené státy americké. Kupříkladu internetové knihkupectví Amazon nabízí přes 448 000 titulů. Vyvinulo i své zařízení pracující v kompatibilním formátu - čtečku Amazon Kindle. Uživatel čtečky si může první kapitolu knihy stáhnout zdarma. Díla, kterým vypršela autorská práva, se dají stáhnout bezplatně. Stažené tituly je možné shromažďovat v on-line knihovně. Po zakoupení knihy (v USA cca 10 USD) nejste jejím vlastníkem, ale získáte licenci. Pracuje se pouze s chráněnými formáty. O úspěšnosti tohoto systému, tj. obchod vázaný na produkt, svědčí i to, že o Vánocích roku 2009 toto knihkupectví prodalo více knih elektronických než klasických. Amazon je subjektem, který se největší měrou postaral o rozšíření elektronických knih.

V České republice je situace pro akvizitéra poměrně složitá. Rozhodujícími faktory, které by měl akvizitér při strategii nákupu elektronických knih vzít v potaz, jsou profil fondu, požadavky uži­vatelů a bezpochyby finanční možnosti knihovny a rozsah a kvalita nabízených produktů, ať už je poskytují jednotlivé nakladatelské a obchodní subjekty či paměťové instituce samotné.

Výsledek mé rešerše v českých a moravských knihovnách přinesl zajímavou informaci. Největším problémem nákupu je bezesporu autorské právo, které brání masovému rozšíření elektronických textů v češtině. Ve většině zemí trvají majetková autorská práva po dobu života autora a 70 let po jeho smrti. Nejednotné autorské právo je bezesporu celosvětový problém. Komplikace přinášejí při hájení autorských práv i ilustrace, fotografie, ale i další autorská díla, která jsou součástí knih. Překladatelská práva se zdají být v současnosti největším problémem k vydání díla, jež má „klasická práva“ již prošlá - tzv. volné dílo.

Konkrétně jsem se tedy knihovníků ptala, zda-li jsou nakupovány elektronické publikace, které by byly zpřístupněny uživateli prostřednictvím čteček. Zjistila jsem, že v praxi používají čtečky pouze dvě instituce. Moravská zemská knihovna v Brně, kde si může registrovaný čtenář zapůjčit čtečku na jeden týden domů. Knihovna vlastní tři kusy elektronických čteček s technologií elek-tronického inkoustu E-ink. Zdroje, kde je možné e-knihy stáhnout, jsou zveřejněny na webových stránkách knihovny. Druhou institucí, která nabízí tyto služby, je Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Tato knihovna půjčuje čtečky registrovaným čtenářům domů s výpůjční lhůtou jeden měsíc. Při zápůjčce čtečky je nutno složit jistinu ve výši 1000 Kč a při vrácení čtečky je jistina vydána zpět. S každým uživatelem čtečky je uzavřena smlouva o výpůjčce, ve které jsou stanoveny veškeré podmínky. Čtečka je půjčována s knihami staženými na paměťovou kartu. V Městské knihovně v Praze se čtečky v době dotazování testovaly mezi zaměstnanci, v Krajské vědecké knihovně v Liberci o nich uvažovali. V jedné z nejmenovaných knihoven mi sdělili, že jsou rádi, že mají vůbec peníze na knihy tištěné, natož na elektronické. Obrázek si jistě každý udělá sám.

Pro ilustraci ještě uvedu nabídku českých knihkupectví, internetových portálů a knihoven nabízejících a prodávajících zájemcům elektronické knihy. Největším hráčem na trhu je portál Palm­knihy.cz, jehož cílem je distribuce textů pro přenosná zařízení. Má k dispozici více než 3400 volně dostupných titulů (nejstahovanější jsou Tři muži ve člunu). Od roku 2000 bylo staženo více než pět a půl milionu knih. Stahuje se především beletrie, sci-fi, technické texty, historická literatura. Dále se jedná o servery knihy.root.cz (odborná počítačová literatura), neknihy.cz, texty.citanka.cz, pohadky.org, books.google.cz (omezená nabídka), xbook.cz a digiBooks.cz. Česká verze projektu Gutenberg.cz nabízí 1850 elektronických knih od antických dramat po pohádky. Z nakladatelství prodává elektronické knihy například Libri, Dybbuk a Garamond. Nakladatelství Academia spuštění projektu prodeje elektronických knih plánuje. (Nedávno byl také spuštěn portál e-reading.cz, zaměřený na prodej e-knih různých nakladatelů - pozn. red.)

Pokud se jedná o paměťové instituce, tak nejzajímavější nabídkou se může pyšnit Městská knihovna v Praze. Přichází s velmi zajímavým a užitečným projektem digitalizace volně dostupných knih našich klasiků - K. Čapka, Boženy Němcové, K. H. Máchy. Dále zpřístupňuje české pohádky, pragensia a příběhy S. Holmese. Její elektronická knihovna je vybavena dokonalým informačním a vyhledávacím aparátem.

Dalšími zdroji elektronických knih jsou výstupy z projektů NK ČR v rámci Národní digitální knihovny Manuscriptorium, Kramerius a Webarchiv. Na digitalizaci vlastních fondů pracuje mnoho knihoven, ale nejedná se o „aktuální produkci“. Jde zde především o záchranu kulturního dědictví.

Neméně důležitým projektem je mezinárodní projekt E-Books on Demand - e-knihy na objednávku (*2006). Koncový uživatel tak může získat placenou digitalizovanou kopii monografie, kterou si objedná, aniž by vkročil do knihovny (jde o knihy nechráněné autorským právem, tzn. knihy vydané v letech 1500 až 1900, resp. 1909 v ČR - pozn. red.). Digitální dokument knihov­na uloží do depozitáře doplněný o metadata. Knihovna může knihu pak buď volně zpřístup-nit, případně znovu prodávat. Do projektu jsou zapojeny Národní technická knihovna v Praze, Knihov­na AV ČR, MZK Brno a Vědecká knihovna v Olomouci.

Ve vyjmenovávání projektů, různých databází, ať komerčně či nekomerčně zaměřených, bychom mohli pokračovat i nadále. Úloha akvizitéra v této „revoluční“ době je opravdu nelehká. Každý akvizitér by měl mít přehled, co se v této oblasti děje, neboť v nejbližší době bude konfrontován jak se stále sofistikovanějšími technologiemi, tak i s překotně se rodícími zdroji e-knih. Můžeme jen doufat, že časem budou překonány nejenom legislativní problémy bránící šíření e-knih, ale i strach knihovníků poprat se s novými možnostmi, které dnešní „svět informací“ nabí­zí, aby čtenář mohl získat elektronickou knihu pro svou potřebu včas a se všemi jejími výhodami.

Článek byl ve formě příspěvku přednesen na 20. akvizičním semináři SDRUK, který se konal 17. 6. 2010 v Praze.