VĚRA ONDŘICHOVÁ  vera.ondrichova@gmail.com         

Vysokoškolský učitel ekonomie a dva ředitelé knihoven se sešli u rozhovoru nad tzv. knihovnickou ROIkou. Pomáhá výpočet ROI neboli Return on Investment s nalezením „hodnoty knihovny“? Na otázky Čtenáře odpovídají Eva Měřínská z Městské knihovny Tábor, Jan Stejskal z Univerzity Pardubice a Tomáš Řehák z Městské knihovny v Praze.

Pánové jsou spoluautory metodiky výpočtu ROI pro knihovny. Metodika vznikala tři roky za spolupráce Městské knihovny v Praze, Ekonomicko-správní fakulty Univerzity Pardubice a Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. 

Tématem našeho seriálu je hodnota knihovny, tedy jakou hodnotu v dnešní době knihovna opravdu má – a jak ji vysvětlovat ostatním. Vy se tématem zabýváte a hodnotu knihovny umíte spočítat. Jak na to jít?

Jan Stejskal: Umíme pro knihovnu spočítat ROI neboli Return on Investment. ROI je klasický a stále používaný ukazatel návratnosti investic. V případě knihovny je to poměr toho, co získá veřejnost ve vztahu k vynaloženým prostředkům. Každá knihovna ví,  kolik do ní přišlo návštěvníků a kolik se vypůjčilo knih. To se musí nějakým způsobem ocenit, vyjádřit v penězích. A proti tomu stojí náklady, mzdy, energie, nájmy. Když porovnáme náklady a výkony knihovny, spočítáme výslednou efektivitu.

Evo, vaše knihovna si ukazatel ROI spočítala. Jak jste to dělali?

Eva Měřínská: Samotný výpočet není nijak komplikovaný. Na webu www.hodnotaknihovny.cz najdete kompletní metodiku. V ní je popsáno, co mám kde hledat a jakým způsobem s tím zacházet. Co zabere trochu času, je nashromáždit potřebné informace. Je třeba, aby si na to knihovna udělala čas, někdo zodpovědně sesbíral všechna potřebná čísla a ta potom zadal do tabulky.

Co se tedy z výpočtu ROI dozvíme?

Tomáš Řehák: Třeba v našem případě ROI vychází zhruba 1:5, tj. za každou korunu, kterou daňový poplatník vložil do naší knihovny, my jsme odvedli službu v hodnotě pěti korun.

Jak takové číslo, poměr 1:5, můžeme použít?

Tomáš Řehák: Rozhodně je to zajímavé číslo pro zastupitele města. To, jak zastupitelé o penězích rozhodují, se hodně odvíjí od toho, jak si myslí, že se s nimi hospodárně zachází. Takže pro mě je ROI jedno ze základních sdělení, které politikům říkám. A vím, že jsou knihovny, které díky tomu, že si spočítaly ROIku, dostaly víc peněz, protože dokázaly přesvědčit zastupitele, že má smysl investovat do knihovny.

Vám se to také povedlo?

Tomáš Řehák: Dám úplně konkrétní příklad. My jsme kdysi zavedli službu, která se jmenuje všudevracení. Naše knihovna je velká, máme 40 poboček. A vy si můžete půjčit, cokoli kde chcete, a vrátit to někde jinde, kde se vám to hodí. Když jsme to chtěli rozjet, tak jsme věděli, že to bude stát peníze navíc. Spočítali jsme, že to může stát zhruba jeden a půl milionu. Tak jsme se ptali: a kolik to vlastně přinese? Co to dá? Spočetli jsme, kolik těch knížek se asi vrátí jinde. A spočítali jsme, že lidé ušetří vracením každé knížky 10 nebo 15 minut času. To se už dá přepočítat na peníze. Zjistili jsme, že takhle ušetříme lidem přes 11 milionů. Za 1,5 milionu. Tak jsme napsali projekt na jednu stránku a odnesli jsme ho na magistrát. Ještě nikdy jsme nedostali na nic tak rychle peníze. Protože tohle je pro politika jasné a srozumitelné. Investujete někam 1,5 milionu korun a přinesete voličům službu za 11 milionů.

Co v Táboře, také jste číslo vzali na jednání s městem?

Eva Měřínská: My jsme výsledné číslo použili při diskusi s naším zřizovatelem, když nám hrozilo snižování rozpočtu. Pro pány a paní radní je zajímavé hledět na jasná, exaktní čísla. Je pro ně překvapivé, že peníze, které investují do knihovny, mohou ušetřit peníze uživatelům. A že je to pro občany benefit s velkým významem. Takže nakonec se neškrtalo.

Naznačte nám, jak je možné, že dovedete vyčíslit „ benefit“ v penězích. U firem, jejichž cílem je zisk, je to jasné. Ale u knihovny?

Jan Stejskal: Výkony veřejného sektoru se kvantifikují obtížně. Základem je ocenit jednotlivé výkony, tedy to, že někdo přijde do knihovny a půjčí si nějakou knihu nebo se zúčastní programu. My se uživatelů kvalifikovaně ptáme, jakou hodnotu přisuzují jedné návštěvě, jedné výpůjčce nebo jiné službě. A nebo, pokud by z dotazu nevzešla důvěryhodná odpověď, hledáme na trhu substitut – zjišťujeme, kolik by stálo pořídit si knihu nebo zážitek jiným způsobem. Zjištěné hodnoty pak násobíme počtem návštěv nebo výpůjček, a tím spočítáme peněžní hodnotu veřejného benefitu.