RENÁTA SALÁTOVÁ  Renata.Salatova@nkp.cz

Ve dnech 12.–13. 9. 2017 se konala v Univerzitní knihovně v Bratislavě vědecká konference Periodika v minulosti a současnosti. Konferenci zahájila Silvie Stasselová, generální ředitelka hostitelské knihovny.

Konference byla rozdělena do několika bloků: Periodika v historickém průřezu, Periodika ve výchovném a vzdělávacím procesu, Periodika 1. a 2. světové války a v meziválečném období, Periodika v období totality a exilová periodika, Krajanská periodika (dva bloky).

Periodika v historickém průřezu – tento blok se zabýval například nepravými periodiky (schematizmy, nařízeními aj.) přinášejícími velkou informační hodnotu v oblasti kulturních dějin, v kulturně-historickém výzkumu aj. Věnoval se i významným německým přírodovědeckým časopisům z první poloviny 18. století. K jiným zajímavým tématům patřila například „nerealizovaná periodika“ (o nich bychom, troufám si říci, bez této konference pravděpodobně neměli vůbec povědomí) či specifická situace v minulosti v časopisech Hlas a Národní noviny.

  Periodika ve výchovném a vzdělávacím procesu – autoři příspěvků dokládali na několika příkladech praktickou roli časopisů/periodik ve vzdělávání a výchově vůbec, a to nejen v historii, ale i v současnosti. Zaznělo zde téma o slovenských pedagogických časopisech z období první poloviny 20. století, poté téma literárních časopisů, lidovýchovných časopisů a osvětových časopisů ze stejného období.

Dana Hučková, ředitelka Ústavu slovenské literatury Slovenské akademie věd, přednesla velmi zajímavou přednášku na téma literatury prezentované v lidovýchovných časopisech na počátku 20. století a doplnila ji úryvky z dobového textu. Prezentovala vlastně spojení literárního a knihovnického tématu, neboť se zaobírala mj. také návštěvami tehdejších knihoven. Další přednášky informovaly o periodikách o filmovém umění tehdejší doby, jeden příspěvek byl věnován postavení oborových knihovnických časopisů. Dále Jana Šubová ze společnosti Kosmotron Slovakia, s. r. o., přednesla netradiční přednášku o zpřístupnění periodik bez ohledu na jejich formu.

Třetí blok byl zaměřen na Periodika 1. a 2. světové války a meziválečného období a jejich úlohu v tomto složitém období. Je velmi zajímavé sledovat činnost a vliv těchto časopisů – na jednu stranu byly poplatné době, ale na straně druhé podněcovaly k protifašistickému odboji.

V části věnované Periodikům v období totality a exilovým periodikům byly představeny například tituly Hlasy z Říma nebo Náboženstvo a súčasnost. Zazněly zde rovněž příspěvky, které se věnovaly právním aspektům vydávání tehdejších periodik včetně státního monopolu na vydávání periodik v komunistickém Československu. Na závěr tohoto bloku vystoupil Tomáš Fiala, vedoucí odboru digitalizace Univerzitní knihovny v Bratislavě, aby nás seznámil s digitalizovanými periodiky ve fondu této knihovny. Jeho příspěvek vzbudil živou diskusi zejména na téma zpřístupnění (či spíše znepřístupnění) digitalizovaných periodik na Slovensku či autorského práva.

Druhý den konference byl věnován Krajanským periodikům. Jako doprovodná akce konference byla připravena výstava s tematikou 150 rokov slovenských novín a časopisov vo Vojvodine 1864–2014. Na večerním rautu bylo možné u dobrého vína i pití dořešit témata, která na konferenci zazněla. Sborník z konference by měl vyjít v první polovině roku 2018.

Organizátoři uvažovali o uspořádání dalšího ročníku výhledově za dva roky. Určitě je to správná myšlenka. Podle mého názoru by bylo dobré a přínosné věnovat jednu sekci například čistě a pouze redakční práci, zpřístupňování časopisů, jejich tematickému profilování, práci s autory, databázemi, recenznímu řízení apod.