MARTIN ŽÍŽALA  Martin.Zizala@nkp.cz

Třetí a závěrečná část příspěvku se věnuje problematice akvizice a zpracování.  Předchozí byly publikovány ve Čtenáři, 2017, roč. 69, č. 7/8, s. 263–264 (1. část), č. 10, s. 360–361 (2. část). 

Akvizice

Národní knihovna ČR (dále jen NK) se snaží pravidelně komunikovat s vydavateli neperiodických publikací a autory. Informuje je o současné situaci, neboť hlavně menší producenti nemají přehled o stavu legislativy a nevědí, co a kam (ne)musí odevzdávat. Pracovníci akvizice sledují a mapují trh e-knih a využívají veškeré dostupné informační zdroje. V rámci projektu NAKI (Program národní a kulturní identity) proběhla v minulosti odborná analýzu trhu, jejíž součástí byl i dotazník pro nakladatele. Přesvědčit producenty dat k dobrovolnému dodání e-publikací na základě smlouvy se ovšem zatím spíše nedaří. Důvodem jsou obavy nakladatelů ze zveřejnění (či úniku v případě nedostatečného zabezpečení) jejich e-publikací. Někteří mají vlastní a „lepší“ úložiště, jiní byli nespokojeni se zněním smlouvy či pro ně nabídka NK není dostatečně výhodná. Převládá opatrnost a neochota nakladatelů a autorů, řada z nich čeká až na novou legislativu. NK jim může nabídnout technické zabezpečení, tedy uchování digitálního obsahu v digitálním repozitáři NK, snadnou dostupnost uložených dat a jejich použitelnost v budoucnu při změnách technologie. Začínající autory láká možnost zviditelnit se a berou to jako způsob propagace, některým institucím jde o zachování národního kulturního dědictví.

Největší zájem o uložení e-publikací mají akademická nakladatelství, která potřebují zařadit své publikace do rejstříku informací o výsledcích výzkumu a vývoje (RIV), který slouží k hodnocení vědy a výzkumu. Obecně platí, že u elektronických publikací je jejich hodnocení podmíněno evidencí v mezinárodních knižních nebo digitálních registrech (např. ISBN, DOI), prokazatelným doložením existence (např. html odkaz) a zajištěním přístupu k elektronické knize nebo dodáním kopie na hmotném nosiči. Pokud má e-kniha ISBN, je třeba ji ohlásit přes ohlašovací formulář ISBN a odkaz na ni vložit do pole URL. NK doporučuje všechny údaje uvést v žádosti pro RIV. Pokud se hodnotitelům RIV zašle plnohodnotný odkaz na publikaci s URL na vlastním úložišti, mělo by to být přijato, protože zatím není legislativně dané, že e-knihy musejí být v NK. Univerzitní vydavatelství někdy řeší problémy s RIV vydáním stejného dokumentu jak on-line, tak na CD či v tištěné verzi. Dokumenty pak ale musí mít různá ISBN! Nelze použít jedno ISBN na různé typy dokumentů! Tyto kopie dokumentů nemůže NK přijmout a uložit.

Samotný příjem e-publikací musí být technologicky zabezpečen a měl by být pro producenty dat i pracovníky NK co nejjednodušší. Proto NK již delší dobu pracuje na systému e-Deposit pro příjem elektronických publikací (PEP) a zpracování elektronických publikací (ZEP). Nejde jen o vytvoření samotné aplikace, ale systém je nutné také propojit s dalšími zdroji, konkrétně s knihovním systémem Aleph, systémem Kramerius a bezpečným dlouhodobým LTP úložištěm, do něhož se soubor na závěr zpracování přesune. Toto propojení umožní přijímání, zpracování, sdílení a další zpřístupňování e-publikací v knihovní síti ČR.

V rámci Národní digitální knihovny (NDK) je poté nutné zajištění archivace a dlouhodobé ochrany dokumentů (LTP), což je možná nejtěžší úkol. Probíhá na principu metodiky OAIS – ISO 14721:2012, což je referenční model pro archivaci a organizaci digitálních dokumentů.¹ Cílem je uchování dodaných dat v digitální podobě v čitelné a srozumitelné formě i pro uživatele v budoucnosti, což obnáší i automatické konverze v případě ukončení používání některého z formátů. Vzhledem ke komplikovanosti problematiky se NK dohodla na realizaci systému s firmou AiP Safe.

Zpracování

Bibliografické zpracování získaných elektronických publikací výrazně ovlivnil rok 2015, kdy se staly součástí katalogizační praxe v ČR na základě nových katalogizačních pravidel RDA. To přineslo určité změny v katalogizační politice a nutnost vytvořit metodiku katalogizace podle RDA s důrazem na elektronické publikace.

Tým expertů NK v čele s Editou Lichtenbergovou v uplynulých letech stanovil standardy pro katalogizační politiku (nejen) v oblasti monografických elektronických publikací, ale provedl i popis a analýzu standardů a jejich porovnání se stávající katalogizační praxí a Funkčními požadavky na bibliografické záznamy (FRBR). Dále připravil podmínky pro vzájemné sdílení záznamů těchto publikací knihovnami v síti českých knihoven a celkově vyřešil problematiku katalogizace elektronických publikací.² Výsledkem bylo vytvoření metodiky pro bibliografický popis elektronických publikací v kontextu nových popisných standardů RDA a FRBR. Tato metodika, Katalogizace elektronických publikací – neperiodických monografií podle RDA ve formátu MARC 21, byla následně Ministerstvem kultury certifikována a vydána.

Závěr

Odhadovat budoucí vývoj v oblasti elektronického publikování je obtížné. Počáteční dynamický nástup e-knih se pozvolna stabilizoval a nyní se dokonce objevují informace o klesajícím podílu e-knih na trhu. Jisté je, že stejně jako řada dalších médií ani e-knihy nedokázaly ohrozit dominantní postavení klasických tištěných knih. Statistiky ukazují, že počet tištěných publikací i elektronických dokumentů na pevném nosiči je relativně stabilní. E-knihy vycházejí paralelně s tištěnými, nenahrazují je, ale stávají se jejich doplňkem a zajímavou alternativou.

Nárůst e-knih ve spojení se stabilitou tištěných knih může v budoucnu přinést výrazné zvýšení celkového počtu dokumentů. A ty musí být uchovány pro budoucí generace, což je hlavní úkol NK. Klíčovou roli v tom hraje uzákonění povinného výtisku elektronických publikací. Ale i po schválení příslušné legislativy čeká NK velké množství práce. K zajištění plynulého sběru, zpracování, archivace a dlouhodobé ochrany (nejen) e-dokumentů je třeba výrazné technologické vylepšení a hlavně personální posílení, k čemuž je nutná finanční podpora Ministerstva kultury. V rámci příprav již NK vyčíslila příslušné náklady a zaslala požadavky na jejich zajištění, aby byla připravena zavedení povinného výtisku elektronických publikací zvládnout.

1  KVAŠOVÁ, Zuzana a Tomáš SVOBODA. Dlouhodobá ochrana elektronických publikací. ProInflow [online]. 2013, vol. 5, no. 2 [cit. 2017-05-22]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/775. ISSN 1804-2406.

2  LICHTENBERGOVÁ, Edita et al. Optimalizace standardů pro jmenné bibliografické zpracování monografických elektronických publikací v síti knihoven ČR. Knihovna [online]. 2014, roč. 25, č. 2, s. 59–75 [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/knihovna142/142081.htm. ISSN 1801-3252.