O revitalizaci Klementina a dostavbě Centrálního depozitáře v Hostivaři

Téměř přesně po roce se redakce Čtenáře a Bulletinu SKIP opět rozhodly připravit společný rozhovor s představitelem velké knihovny (Čtenář č. 7-8/2009, Rozhovor s Ing. M. Svobodou, ředitelem NTK). Tato kolegiální dohoda tentokrát vychází z prozaického důvodu - ze snahy o co nejširší záběr otázek týkajících se tématu rekonstrukce a revitalizace Klementina a dostav­by Centrálního depozitáře v Hostivaři, tedy problematiky zajímající podstatnou část knihovnické, ale i laické veřejnosti, která dění kolem Národní knihovny dlouhodobě sleduje. 

Zajímala nás proto dostupnost nejnovějších informací k revitalizaci Klementina, protože jsme při přípravě na toto setkání zjistili, že některé podklady jsou pro běžného člověka těžko vyhledatelné (např. investiční záměr z roku 2008 Rekonstrukce a revitalizace Klementina- zhotovitel NeXa - byl nalezen na web4arch.cz, oznámení o zadání zakázky na projekt - pouze na portálu Informační systém o veřejných zakázkách).

Pane řediteli, nebylo by proto vhodné pro efektivní komunikaci s veřejností zpřístupňovat všechny tyto dokumenty na webu NK ČR v příslušné sekci, kde jsme je marně hledali?

Na nových webových stránkách pracujeme už od března, chtěli bychom nejdůležitější dokumen­ty, které se týkají revitalizace Klementina a výstavby Centrálního depozitáře v Hostivaři (CDH) umístit do jednoho místa tak, aby byly zveřejněny, protože i tím se vyhneme mnoha kolujícím dohadům. Aby tam zájemce našel informace o tom, jak probíhala výběrová řízení. Byl bych rád, aby byla během léta webová prezentace NK hotová a řekněme v září mohla fungovat. Mezi tím už budou totiž probíhat další výběrová řízení, která by měla být snadno dostupná. Souhlasím s vámi, že teď tomu tak není.

Při našem prvním setkání jste nás upozornil na článek v Hospodářských novinách z 23. 4. 2010, který vás kritizuje za to, že nekomunikujete s komisí odborníků, kterou jste sestavil a která měla dohlížet na rekonstrukci Klementina. Můžete se k tomu vyjádřit?

Komise odborníků byla sestavena s úmyslem zapojit do rozhodování o architektuře budoucího areálu širší okruh odborníků. Velmi brzy se nicmé­ně ukázalo, že žádné zásadnější architektonické zásahy nám ze strany památkářů nebudou umožněny. V tomto okamžiku ztratila existence komise odborníků smysl. Veškeré kroky, které při revita­lizaci provádíme, provádíme prakticky v per­ma­nen­t­­ní koordinaci s Národním památkovým ústavem. Jediným zásahem do současné podoby areálu, kte­rý nám NPÚ podle výsledků dosavadních jednání umožní, bude vybudování hlavního vstupu do knihov­­ny přes Machoňovu halu - přičemž i umístění tohoto vstupu bylo památkáři konkrétně určeno.

Rádi bychom se ještě vrátili k zmíněnému investičnímu záměru na rekonstrukci a revitalizaci Klementina z roku 2008. Jestli jsme to správně pochopili, tak tento záměr byl připravován s tím, že se počítalo s výstavbou nové budovy na Letné. Zajímá nás tedy, jestli byl aktualizován a nám to uniklo, nebo jestli se „jede“ podle něj? 

Investiční záměr na probíhající revitalizaci Klementina musel být aktualizován, protože v tom roce 2008 se ještě uvažovalo (a ani na úrovni vlády nedošlo tenkrát k zásadní změně) s výstavbou nové budovy NK. Bylo však jasné, že Klementinum potřebuje revitalizaci, ale o tom bylo rozhodnuto už na jaře v roce 2006. Vláda se tehdy rozhodla vyčlenit částku osm miliard korun z rozpočtu a dvě miliardy korun z Fondu národního majetku, který k 31. 12. 2005 ukončil svoji činnost. Tato částka byla určena na opravu nebo záchranu národního kulturního dědictví ČR, konkrétně Ná­rodního muzea, Národní knihovny, Uměleckoprů­myslového musea, Národního technického muzea a Národního filmového archivu. Přímo na revitalizaci Klementina připadla jedna miliarda a ve státním rozpočtu se v červnu 2006 poprvé objevily dvě miliardy, které byly směřovány na výstavbu nové budovy NK. V podstatě až v letošním roce, 18. ledna, skončil rozhodnutím vlády záměr postavit na Letné knihovnu. A ty zmiňované dvě miliardy, které se od roku 2006 překlápí z roku na rok do státního rozpočtu pod kapitolkou Novodobé fondy Národní knihovny ČR, byly přiděleny na další část revitalizace Klementina a na výstavbu CDH. My jsme s tím už vlastně počítali a v průběhu minulého roku jsme se na to připravovali.

Takže v minulém roce proběhla aktualizace toho původního záměru z roku 2008?

Přesně tak.

Můžete nám sdělit, kolik a kteří účastníci se kromě vybraného Metroprojektu přihlásili do výběrového řízení o veřejnou zakázku na zpracovatele projektové dokumentace pro revitalizaci areálu Klementina? 

Toto výběrové řízení inicioval ještě můj před­chůd­ce Vlastimil Ježek. Bylo vypsáno v květnu 2008 přes informační systém o veřejných zakázkách a podklady k tomu připravoval projektový manažer - firma ARWEN. Hodnotící komise pro toto výběrové řízení byla složena jak ze zástupců Národní knihovny, tak i ze zástupců Ministerstva kultury ČR.

Na projektování revitalizace a rekonstrukce Klementina se měl možnost přihlásit kdokoliv, jakákoli architektonická skupina. Bohužel, některé renomované kanceláře nad tím mávly rukou, snad proto, že rekonstruovat Klementinum za jednu miliardu nestojí za to. Pořád se totiž všichni soustřeďovali spíš na objekt na Letné. Sám pan architekt Kaplický hovořil o tom, že by chtěl, aby s ním projekt realizovala firma znalá českého prostředí.

Ale vraťme se k předchozímu. Takže mnohé architektonické kanceláře do výběrového řízení nešly a od loňského roku až doposud mi říkají, že to Metroprojekt nezvládne, že to neumí apod. Já jim odpovídám - vždyť jste se mohli přihlásit, mohli jste vyhrát, proč jste to neudělali? Odpovídají mi, že to byla tenkrát jiná situace, takže spolu teď vedeme takový tichý podzemní boj.

Nemám žádný důvod, abych vypověděl kancelář, která dělá to, co dostane v zadání, nehledě na to, že k jednostrannému vypovězení smlouvy se váže tak vysoké penále, že bych si to ani netroufl.

A Metroprojekt se přihlásil jako jediný? 

Přestože zadávací dokumentaci si vyzvedl poměrně velký počet zájemců, nabídku do výběrového řízení podali pouze tři uchazeči.

Nemohlo se stát, že důvodem malého zájmu o zmíněné výběrové řízení ze strany architektů bylo právě to, že se nejednalo o architektonickou soutěž, která má zcela jiné parametry?

To je možné, ale já jsem o tom hovořil s paní ředitelkou Národního památkového ústavu N. Goryc­z­kovou, protože jsem měl trošku obavy, jestli jsme něco neopomenuli. Řekla mi, že to bylo v souladu se zákonem, i když bylo samozřejmě možné architektonickou soutěž na projektanta vypsat. Byly to především časové důvody, které rozhodly o tomto postupu. Víme dobře, jak u nás dopadají architektonické soutěže, výsledky se většinou zpochybní a než se dojde k výsledku, uplyne i několik let. To jsme si nemohli dovolit, protože by se nakonec mohlo stát, že přijdeme o finanční prostředky, které, jak jsem se už zmínil, se přelévaly z roka na rok a v ekonomické krizi, kterou procházíme, mohly být použity k jinému účelu.

I na revitalizaci Klementina, tedy na stavební práce, byla vypsána v říjnu 2009 veřej­ná zakázka, z níž jako vítěz vyšel Metrostav. Můžete uvést kritéria zadání? 

Samozřejmě rozhodující byla nejnižší nabídková cena, i když jsme vzhledem k výjimečnosti objektu žádali ministerstvo financí o rozšíření podmínek, ale neuspěli jsme. Jednou z podmínek bylo, aby zájemce o zakázku složil 100 milionovou garanci, což pro některé stavební firmy mohl být problém. Do výběrového řízení se jich nakonec přihlásilo devět, z nichž vybírala sedmičlenná komise jmenovaná ministrem kultury - opět složená ze zástup­ců Národní knihovny a Ministerstva kultury. Tato komise tedy sestavila pořadí firem podle výše cenové nabídky, ovšem ukázalo se, že u nejnižší z nabídek byly cenové kalkulace tak poddimenzované, že by se z toho v první etapě pravděpodobně vyměnila okna a spravila střecha. Ale abychom předešli pochybnostem, požádali jsme odborníky z Vysokého učení technického v Brně a ČVUT v Pra­ze, aby podle rozsahu stavebních prací, které si první etapa revitalizace Klementina vyžádá, posoudili její reálnost. Tito odborníci skutečně zjistili poddimenzovanost, proto byla vybrána v pořadí druhá firma a tou je Metrostav.

Stejným způsobem - tedy vypsáním veřej­né zakázky na projektanta - se postupovalo i u dostavby depozitáře v Hostivaři?

Ano, naprosto stejně.

Vybrána byla ATREA spol. s r. o. Kolik firem se do výběrového řízení přihlásilo a v jaké fázi se dostavba nachází?

Pokud vím, vybíralo se z devíti nabídek. Co se týče samotné dostavby budovy CDH, čekáme na stavební povolení, které bychom měli obdržet v průběhu několika měsíců. V polovině července chceme vypsat výběrové řízení na zhotovitele - generálního dodavatele stavebních prací. Naše představa je taková, že když to všechno dobře dopadne, v listopadu letošního roku by se mohlo začít stavět. Pracovat se může i v zimních měsících, zakládání pilotů až do hloubky 25 metrů mráz nevadí. Do konce prosince 2011 by měla být stavba hotová a stěhování by přišlo na řadu v průběhu roku 2012.

Jak byste shrnul hlavní principy stavebního programu pro revitalizaci Klementina? 

To je velmi složitá otázka, ale pokusím se na ni odpovědět. Původně jsme chtěli jít modernějším směrem, chtěli jsme zřídit hlavní vchod do areálu Klementina z Platnéřské ulice, která měla být podle předběžné dohody s magistrátem pěší zónou. A mělo také dojít k zastřešení Divadelního nádvoří, což by spoluvytvářelo působivý vstup do knihovny. Ovšem Národní památkový ústav, který velmi přísně hlídá a posuzuje všechno, co se v Klementinu připravuje a následně provádí, tuto variantu strikt­ně zamítl. Po mnoha jednáních se jako schůd­ná ukázala varianta, jejíž první etapu jsme začali realizovat. Práce začaly na budově vpravo od současného vchodu do areálu Klementina, tedy na rohu Mariánského náměstí a Platnéřské ulice, ale především na revitalizaci Zrcadlové kaple, Barokního sálu a Astronomické věže.

Máme projektově téměř dokončenou druhou etapu, do které jsou zahrnuty objekty kolem Studentského nádvoří a celé křídlo do Křižovnické ulice. Tato etapa, která by měla probíhat v letech 2011 a 2012, musí být koordinována s Magistrátem a Dopravním podnikem, protože její součástí jsou i rekonstrukce přípojek v Křižovnické ulici.

V rekonstruovaných prostorách druhé etapy by měly vzniknout například nové studovny a i tady, kde teď sedíme (ředitelna - pozn. red.), plánujeme intimní studovnu pro badatele, opatřenou kamerovým systémem, protože vedle budou uloženy rukopisy a rané tisky. Po celkové rekonstrukci a re­vitalizaci by se měl v Klementinu zvýšit počet studijních míst z dnešních 536 na rovnou tisícovku.

Opravdu si myslíte, že se sem vejde tisíc čtenářských pracovních míst? Je to skoro neuvěřitelné… A kolik knih bude ve volném výběru?

O počtu pracovních míst nepochybuji, určitě jich bude tisíc. Ve volném výběru budeme mít přibližně 200 000 knih a dalších 2,3 milionů knihovních jednotek bude uloženo ve skladovacích prostorách Klementina.

Zajímalo by nás, jak bude při revitalizaci Klementina pamatováno na zázemí zaměst­nan­ců? Počítá se například s čajovými ku­chyň­kami, které už dnes patří k standardní­mu vybavení zrekonstruovaných nebo nových knihoven? 

Po přestěhování asi 150 zaměstnanců do nové budovy CD v Hostivaři, kde bude pracovat celkem 250 lidí, jich v Klementinu zůstane asi 200. Pochopitelně klementinské zázemí bude zmodernizované tak, aby pracovníci měli vyhovující prostředí. Jenom pro upřesnění - v Klementinu budou sídlit Historické a hudební fondy, Slovanská knihovna, Knihovnický institut, služby a akvizice.

Chcete oddělit akvizici od zpracování fon­du? Vždyť trend směruje k tomu, mít všechno pod jednou střechou… Máte představu jak takové rozdělení bude fungovat? 

Samozřejmě jsem o tom uvažoval, my jsme děla­li organizační změnu struktury letos na jaře, probíral jsem to se všemi odborníky. Není možné, abychom v historickém Klementinu měli zpracovatelské linky. Sami dobře víte, že zpracování je dnes malá továrna. V kalendářním roce přijde do NK přibližně 100 000 knih, které se pak stejně většinou uloží do skladu v Hostivaři. Do Klementina přicházejí i zásilky z ciziny, sem nosí povinné výtisky nakladatelé, tak je nasnadě, že tady nové přírůstky převezmou pracovníci akvizice a předají je na zpracování.

Nebojíte se, že tento postup bude neekonomický? Jsou vyčísleny náklady za převozy knih mezi Klementinem a Hostivaří? 

Oddělení akvizice, teď mám na mysli přímo její vedoucí, která je velmi zkušená odbornice s dlouholetou praxí, doporučuje tento postup a já si nechám poradit. Je možné, že až navržený systém začne fungovat v praxi a ukáže se, že je neefektivní, akvizici přestěhujeme do Hostivaře.

Jestli dovolíte, navázali bychom ještě na předchozí téma. Bude mít revitalizace Kle­men­tina vliv na strukturu dalších odborů a jak jsou na to připravováni zaměstnanci? 

Myslím, že organizační změny, které už proběhly, jsou zatím dostačující. Nevidím teď potřebu, abychom další úseky nebo odbory měnili.

K druhé části vaší otázky mohu uvést, že jsem byl například pozván na jednání odborové orga­nizace, kterou máme v NK. Tam jsem se snažil vysvětlit postup revitalizace a dostavby CDH a všechno, co s tím souvisí, a i to, co od toho mají zaměstnanci očekávat. Chápu, že mnoha pracovníkům se nelíbí přesun z centra města do Hostivaře, mnozí z nich totiž dojíždějí do Prahy i ze vzdálených míst. Tomu odpovídal i bouřlivý průběh setkání a nejsem si jist, jestli argumenty, které jsem vznesl, byly přijaty. Ale nebráním se kdykoliv znovu přijít na jakékoliv setkání a hovořit o všem, co zaměstnance NK zajímá.

Ještě malá poznámka: s pražským Dopravním podnikem jsem dohodl zřízení autobusové zastáv­ky přímo u CDH (teď je vzdálená přibližně 300 metrů - pozn. red.).

V jaké fázi je třetí, čtvrtá a pátá etapa revitalizace Klementina?

Třetí etapa je vlastně takovým srdcem knihovny a je v projektové přípravě. Chtěli bychom některé prostory stavebně upravit, avšak zatím nejsme tak daleko, abychom především s památkáři našli shodu. Jedná se například o halu služeb architekta Machoně, ovšem už je to památkově chráněný objekt, musíme proto vycházet z této skutečnosti. 

Představa je taková, že ji využijeme jako hlavní vstup do knihovny. Od vstupu z východní strany haly projde návštěvník do chodby za letním refektářem, tam, kde je dnes knihami přeplněná pracovní chodba. Měl by vzniknout impozantní vzduš­ný prostor, odkud se bude vcházet do všeobecné studovny a do dalších částí, budou tam například instalovány výtahy pro čtenáře, pro vozíčkáře, ale i pro přepravu knih.

Čtvrtá etapa bude zahrnovat definitivní úpravu povrchů všech nádvoří, v páté etapě bude konečně zrekonstruován objekt uvolněný STK, který nám v jednotlivých etapách rekonstrukce bude sloužit jako provizorní prostory pro zaměstnance i čtenáře. Pokud se nám podaří prosadit podzemní garáže, budou rovněž součástí páté etapy.

Můžete upřesnit, kde konkrétně bude sídlit Slovanská knihovna?

Vzhledem ke stále probíhajícím jednáním ohled­ně třetí etapy rekonstrukce není ještě umístění všech složek NK zcela definitivní, nicméně v současné době je umístění Slovanské knihovny předpokládáno ve zhruba stejných prostorách jako nyní. Prostory budou samozřejmě nově zrekonstruovány a dispozičně vhodněji řešeny - zejména absolutně nevyhovující zázemí pro zaměstnance. Slovanská knihovna dostane navíc oproti současnému stavu nové místo pro studovnu a půjčovnu, protože stávající studovna bude využita jako depozitář.

Jaký byl vlastně důvod památkářů, že nepovolili zastřešení Divadelního nádvoří? Tím se vůbec historická památka nepoškodí, naopak dostává novou dimenzi. K podobnému řešení přistoupili například v Lipsku, ve Vídni, dokonce i v Brně a Bratislavě…

Vím o tom, Univerzitní knihovnu v Bratislavě jsem dokonce navštívil a prostor, který tam tímto způsobem vznikl, je nádherný. Nám se to bohužel nepodařilo u památkářů obhájit, jejich odmítnutí v tomto konkrétním případě bylo striktní. Moc tomu nerozumím, protože tady vedle Klementina je historický objekt, který koupila jistá banka, a tam už je podobné nádvoří zastřešeno.

Jsou před námi další etapy, takže se leccos může změnit. Chci říct, že se myšlenky zastřešení Divadelního nádvoří nebo-li hospodářského dvora nevzdávám.

Chceme, aby z prostor Klementina zmizel asfaltový povrch, který nahradí dlažba. Konkrétně na zmiňovaném nádvoří by měly být skládací lavice a v letních měsících tu mohou probíhat koncerty.

Vybouráním příček se výrazně promění dis­pozice vnitřních prostor Klementina, vzniknou například široké chodby do tvaru kříže, které jsou pro knihovnu dost netypické. Zajímá nás, jestli se zamýšlíte nad tím, nakolik revitalizace dokáže využít tento potenciál? 

Chceme ho využít na sto procent. V Národní knihovně je uloženo množství překrásných knih, o nichž čtenář, který sem přijde za určitým cílem, ani neví. Máme nejenom faksimile, ale i zdařilé kopie, jako například Vyšehradský kodex, které můžeme třeba na těch chodbách vystavit.

Pro nás je důležité, abychom pro přibližně 10 milionů knihovních jednotek, které měly být uloženy v nové budově na Letné, vytvořili prostory v Hostivaři. Abychom měli alespoň na 50 let vystaráno.

V letech 2007 a 2008 jste pracoval v NK v týmu, který připravoval stavbu nové knihov­ny. Po krátkém působení v Památníku národního písemnictví jste se v září 2008 do NK vrátil s tím, že budete pokračovat v hledání možností, jak projekt Jana Kaplického realizovat. Není vám líto, že se to nepodařilo? 

Budu upřímný, je mi to líto. A víte proč? Od svého nástupu až do prosince 2008 jsem se několikrát sešel s panem architektem Kaplickým. Poznal jsem, jaký to byl ohromný člověk. Byl velice realistický, sám říkal, že v situaci, která nastala, je Letná pro něj sice srdeční záležitost, ale už velmi komplikovaná. A to nemohl tušit, co víme dnes my, že by se tam stavět nedalo. Zaprvé proto, že došlo ke změně územního plánu a pozemek na Letné, na němž měla stát církevní či kulturní stavba, dnes už takové určení nemá, i když změna plánu by se možná dala v zastupitelstvu odhlasovat. Ale hlavně proto, že na plánovaném místě i kvůli stavbě tunelu Blanka se dalo do pohybu břidličnaté podloží.

Ještě za života Jana Kaplického jsem se snažil hledat v Praze jiný pozemek pro jeho návrh nové knihovny. Ale záhy jsem si uvědomil, že je téměř nemožné přestěhovat tak originální stavbu na jiné místo, než kam byla navržena. Kromě toho i události, které pak následovaly, jasně ukázaly, že se stavbou nové budovy nemůžeme počítat. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než hledat východisko ze situace, v níž se Národní knihovna nacházela a nachází. A tím je revitalizace Klementina a dostavba Centrálního depozitáře v Hostivaři.

Opravdu si myslíte, že revitalizace Klementina a dostavba CDH na 50 let vyřeší pro­blé­my Národní knihovny?

Určitě na 50 až 60 let. Uvedu několik čísel: mezi roky 2007 až 2009 do NK přibylo na 190 000 knihovních jednotek, což je za rok kolem 95 000 až 100 000. Po rekonstrukci Klementina bude ve zdejších skladovacích prostorách uloženo přibližně 2,5 mil. svazků, nová budova CD v Hostivaři - její první část - bude mít kapacitu 2,7 mil. svazků, v níž bude uložen především Národní konzervační fond, ale i další publikace. Po dostavbě druhého modulu bude celková kapacita Hostivaře, tzn. spolu se stávající budovou, kolem 10 mil. svazků.

Zajímavé jsou i počty registrovaných čtenářů. Zatímco v roce 2007 jsme jich měli 25 000, na konci roku 2009 jejich počet vzrostl na 35 000! Stejně tak se zvýšil i počet návštěvníků klementinského areálu Národní knihovny: v roce 2007 sem přišlo 580 000 lidí, v roce 2009 už 670 000. Zájem o knihovnu tedy roste, lidé se sem naučili chodit, a proto si myslím, že si zaslouží prostředí daleko důstojnější, než je to současné.

Touto odpovědí jste nám nahrál na otázky týkající se čtenářů: zajímají nás klidové zóny, studijní místa, ale také prostory pro setkávání, doba, za jakou se požadovaná kniha dostane ke čtenáři. V nové budově se to počítalo na minuty, tady se bude v mnoha případech překonávat vzdálenost 15 kilometrů přes Prahu. Jste přesvědčen, že po revitalizaci Klementina a dostavbě depozitáře nabídne Národní knihovna ČR takový komfort, který je hoden národních knihoven v 21. století?

To je náš cíl. Chceme, aby se lidé tady mohli setkávat, měli si kam sednout, aby tady bylo všechno, co člověk v knihovně, kam přijde třeba studovat na celý den, potřebuje. Za důležité považujeme dostatek počítačů a zásuvek, ale také možnost občerstvení.

Samozřejmě, že vzdálenost mezi Klementinem a depozitáři v Hostivaři bude hrát při objednávce knihy svou roli, počítáme, že by ji čtenář mohl dostat do půl dne. Není to málo, ale ani moc. Dnes jezdíme do Hostivaře dvakrát denně a počítáme, že to bude stejně nebo i vícekrát. Takže, když zájemce přijde ráno a objedná si knihu, odpoledne ji dostane. Mohou však nastat i objektivní příčiny, a v tom případě to bude druhý den.

Proslýchá se, že se uvažuje o Mariánském náměstí jako o klidové zóně. Jak byste v takovém případě řešili obslužnost Klementina?

Ano, také jsem o tom slyšel, ale podmíněno je to tím, že by se mělo pod náměstím vybudovat parkoviště. My bychom i v případě klidové zóny museli mít výjimku, jiná komunikace sem nevede.

Jaký je časový výhled pro dokončení obou projektů? 

Už jsem říkal, že do depozitáře v Hostivaři se chceme nastěhovat na jaře v roce 2012. Je to pro nás velmi důležité i proto, že se nám podařilo z Investičního operačního programu získat zhruba 300 mil. korun na projekt Národní digitální knihovny a toto digitalizační pracoviště bylo plánováno právě do nové budovy CD. Co se týče druhého modulu depozitáře, ten by měl být hotov v roce 2013, a tím bychom mohli uvolnit Klementinum pro další etapy rekonstrukce a revitalizace, které by měly být ukončeny v roce 2015.

A teď, o co jde až na prvním místě? Tedy, jaké jsou předpokládané finanční náklady na dostavbu depozitáře a rekonstrukci a revitalizaci Klementina?

Celkové náklady představují částku 2915 mil., z toho na obě etapy centrálního depozitáře přijde 1031 mil. a na všech pět etap Klementina 1884 mil.

Pane řediteli, děkujeme za informace i za váš čas. 

LADISLAV KURKA, LENKA ŠIMKOVÁ, OLGA VAŠKOVÁ

Foto NK ČR

Mgr. PAVEL HAZUKA (*4. ledna 1950 v Jindřichově Hradci)

Od září 2008 je generálním ředitelem Národní knihovny České republiky. Mimo jiné je členem Rady Českého rozhlasu. Vystudoval Pedagogickou fakultu na univerzitě v Českých Budějovicích (1968 až 1972), od roku 1973 až do roku 1990 učil a dalších 12 let byl ředitelem základní školy. V letech 2002 až 2004 pracoval jako uvolněný místostarosta v Jindřichově Hradci. V roce 2005 začíná pracovat v Praze, byl ředitelem odboru Ministerstva kultury ČR a v roce 2007 přechází do Národní knihovny. Po krátkém působení ve funkci ředitele Památníku národního písemnictví v roce 2008 se v září téhož roku do Národní knihovny vrátil.