Main content
V Liberci se konala konference o významu poezie v životě dítěte
TÁŇA KUŽELKOVÁ, JAROSLAVA STARCOVÁ
Jako doprovodná akce 8. ročníku Veletrhu dětské knihy v Liberci, který probíhal 14. a 15. dubna 2010, se ke 100. výročí narození Františka Hrubína konala konference Současnost literatury pro děti a mládež, jejíž téma bylo Význam poezie v životě dítěte.
V letošním roce se s uspořádáním Veletrhu dětské knihy v Liberci dlouho váhalo. Na jeho realizaci získalo Sdružení pro veletrhy dětské knihy pouze zlomek finančních prostředků ve srovnání s lety minulými, proto rozhodování nebylo jednoduché. Nakonec snaha cyklus veletrhů nepřerušit zvítězila. Pořádal se velmi úsporný ročník. Oželet se musela chlouba veletrhu - pavilon „I“ - a také vydání osmé veletržní knihy. Přesto byl dětem poskytnut prostor pro činnosti spojené s knihami a možnost setkat se s autory. Po skončení veletrhu byli pořadatelé přesvědčeni, že jejich rozhodnutí mělo smysl a prohlídka veletrhu přinesla radost mnoha návštěvníkům.
Krajská vědecká knihovna v Liberci mohla u příležitosti konání veletrhu uspořádat již poosmé konferenci. Na organizaci opět spolupracovala s Katedrou českého jazyka a literatury Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Se žádostí o vystoupení byli osloveni knihovníci, vědci, autoři dětské poezie, pedagogové, dětský psycholog, zástupce nakladatelství, studenti a všichni ti, které spojuje společné téma - poezie pro děti a mládež.
Dvoudenní konferenci odstartovaly přís-pěvky vystupujících za knihovnickou sekci. Přednášející rozprostřeli téma v celé jeho šíři a v mnoha podobách. Představili poezii pro děti a mládež v mluveném slově, v divadelním a dramatickém zpracování, zazněly zkušenosti tvůrce učebnic, autorů knih. Význam poezie ve výchově a v životě dítěte již od útlého věku, konkrétní dopady a vliv vyzdvihl známý dětský psycholog PhDr. Václav Mertin. Několik příspěvků bylo věnováno významu Hrubínovy tvorby. Účastníci rovněž zhlédli i praktické ukázky práce s dětmi. Prvním dnem jednání provázela PhDr. Dana Kroulíková, ředitelka Městské knihovny v České Lípě.
Několik vhledů do obsahu příspěvků
Dítě, učení a recepce poezie - v úvodu konference se Václav Mertin zamyslel nad kontextem, ve kterém se rozvíjí a naplňuje nemravnost současné společnosti. Poukázal na význam učení, osvojování poznatků a mechanismy, kterými se jakékoli učení realizuje. Připomněl roli opakování, častého použití znalostí v praxi i jejich osobního významu a smysluplnosti pro jedince. Naznačil možné využití i přínos poezie pro kultivaci osobnosti právě v souvislostech s uvedenými principy učení.
Jak s poezií na děti se jmenoval příspěvek PhDr. Radka Malého, v němž se zabýval možnostmi a úskalími spjatými s otázkou, jak na děti působit poezií v čítankách pro první stupeň ZŠ a nakolik jsou tyto cesty inspirující pro vlastní autorskou tvorbu.
Může poezie změnit svět? Čím je poezie v očích dětí a co poezie na světě může? To byly otázky, na které odpovídala Mgr. Helena Šlesingerová. Je to otázka víry? A je rozdíl ve „víře“ mezi dospělým a dítětem? Z malého šetření mezi plzeňskými čtenáři vyplynulo statisticky nevýznamné, ale zajímavé zjištění. Dospělí v poezii buď vůbec nevěří, anebo o ní nepochybují. Děti od třetí po devátou třídu překvapily: Slovo poezie už slyšely, ale většinou nevěděly, co přesně znamená. Poezie podle nich něco literárního je. Něco neurčitého - hezkého, zajímavého, jako vzduch, jako mlha… Kdyby měly víc zkušeností, klidně by přitom mohly být básníky.
PhDr. Jana Čeňková hovořila o Františku Hrubínovi, jeho počátcích tvorby pro děti a redigování časopisů Malý čtenář a Mateřídouška. V Malém čtenáři, ilustrovaném magazínu pro mládež, se objevovaly první Hrubínovy verše a prozaické texty (1940-1941). Podrobně referovala o redigování a tvorbě Františka Hrubína v časopise Mateřídouška(1945-1949), z něhož čerpala několik básní do nově koncipovaného výboru Říkadla na celý den a taky navečer(Meander, 2007). Zmínila se také o luštění pseudonymů, které si Hrubín vymýšlel a v Mateřídoušce používal, a o jeho rozsáhlé korespondenci, která tuto činnost doprovázela (Kamil Lhoták, Jiří Trnka, Vladimír Holan aj.).
Ing. Ludmila Kořenářová se ve svém příspěvku s názvem Vliv poezie na výchovu dítěte z pozice šéfredaktorky nakladatelství Fortuna zaměřila na sledování množství básní zařazených v učebnicích. Při porovnání deseti učebnic čtení pro prvňáčky a pěti učebnic pro deváté třídy dospěla k radostnému zjištění - téměř ve všech čítankách tvoří poezie zhruba polovinu ukázek. Nakladatelé a autoři čítanek dělají pro šíření poezie, co mohou. Ve svém vystoupení poslala výzvu učitelům, případně tvůrcům učebnic ostatních předmětů, aby zařazovali básně jako motivační prvek na úvod některých témat.
Prof. Jiří Janáček v rámci příspěvku 15 let Klubu začínajících tvůrců při KVK Liberec pohovořil o smyslu Klubu, který vznikl, aby přilákal a soustředil ty, kdož se zabývají tvůrčím psaním, a to od základní až po vysokou školu. Podnětem pro založení literárního klubu byla především soutěž Máj - měsíc poezie, která poprvé proběhla v roce 1993; práce Klubu začínajících tvůrců na ni navázala v roce 1995. V závěru příspěvku zmínil talentované členy Klubu a jejich vývoj. Jeden z nich - Lukáš Trněný, student Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který dlouhá léta Literární klub při KVK v Liberci navštěvoval, zahrál na kytaru a zazpíval několik svých autorských písní.
O tom, jak sestavoval svůj Tyglík české poezie pro děti 20. století, přednášel PhDr. Petr Šrámek, Ph.D. Zmínil, že Nebe Peklo Ráj je antologie, jež si klade za cíl nabídnout dětskému čtenáři jedinečný zážitek ze setkání s poezií.
Eva Kordová z Městské knihovny A. Marka v Turnově si připravila ukázku práce s dětmi v hodině výchovy ke čtenářství na téma Barevné básničky. Jarmila Enochová s loutkovým divadlem Rolnička ji doplnila ukázkami dramatizace veršované loutkové pohádky Františka Hrubína Kuřátko a obilí a Malá pohádka o řepě.
První den konference zakončily představením všech sedmi titulů „veletržních knížek“ psaných na námět dětských autorů básní Mgr. Iva Vykypělová a Ing. Iva Ouhrabková v příspěvku Knihohrátky.
Stručně z příspěvků druhého dne
Druhý den konference byl věnován pedagogickým a literárněvědným vystoupením, uváděla jej Mgr. Jarmila Sulovská z Technické univerzity v Liberci.
Doc. PaedDr. Jaroslav Toman, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích předložil Aktuální profil české poezie pro děti (básnická tvorba 21. století). Autor analytické a interpretační studie kriticky reflektoval původní, umělecky hodnotnou poezii uplynulého desetiletí určenou dětem mladšího školního věku i verše pro dospívající.
Mgr. Milan Polák, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci - autor příspěvku Nebe, peklo, ráj aneb Namažeme školu špekem - se zaměřil na dva výbory z poezie, jež se neliší pouze svým původem, ale také zaměřením, účelem i uměleckou hodnotou.
Ve vystoupení Lidová říkadla v současných knižních souborech se Mgr. Olga Kubeczková, Ph.D., zamýšlela nad obsahem a funkcí souborů lidových říkadel v recepci předčtenářů a nad tím, podle jakých kritérií je hodnotit.
Referát Děti a poezie pojednával o postavení poezie v současné literatuře pro děti a mládež. Mgr. Petra Bubeníčková z Univerzity v Hradci Králové se zabývala i problematikou podpory četby poezie v prostředí české školy.
V rámci příspěvku Olomoucké básnické prvotiny informovala doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci o literární soutěži Prvotiny, kterou od roku 1989 vyhlašuje Knihovna města Olomouce, a komentovala básnickou tvorbu dětí soutěžících v kategorii do 15 let.
Poezie navzdory osudu byl příspěvek Mgr. Jany Sladové, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci. Zamýšlela se v něm nad úlohou spontánního dětského poetického projevu v mezním období života dítěte. Pozornost věnovala poezii psané dětmi a pro děti v období 2. světové války, a to s konkrétním zaměřením na literární aktivity židovských dětí.
Příspěvek PhDr. Kateřiny Homolové z Ostravské univerzity s názvem Dospívání jedna báseň se zabýval českou poezií pro apoetický věk, publikovanou od 80. let 20. století, se snahou zhodnotit její umělecké a recepční kvality.
V přednášce Deset francouzských autorů poezie pro děti a mládež byli představeni někteří francouzsky píšící autoři poezie z přelomu 20. a 21. století, kteří nejsou v českém prostředí známí. Mgr. Ivana Rumpelová z Univerzity Palackého v Olomouci prezentovala také překlady vybraných básní.
Konference pokračovala příspěvkem Poezie trochu jinak. Mgr. Jarmila Sulovská z Technické univerzity v Liberci se zamýšlela nad tím, proč se učitelé snaží vyhýbat práci s poezií. Nastínila možnosti, jak ve škole s poezií pracovat tak, aby žáky zaujala. Pásmo přednášek zpestřilo vystoupení pedagogů a studentů z kateder cizích jazyků Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci s názvem Poezie nezná hranic.
Ve čtvrteční podvečer mohli být účastníci konference přítomni slavnostního vyhlášení nominací Zlatá stuha, ocenění za nejlepší dětskou knihu roku 2009, které proběhlo na liberecké radnici za účasti primátora města Liberce Ing. Jiřího Kittnera. Program konference byl doplněn fakultativní návštěvou Veletrhu dětské knihy, kam se v letošním roce přihlásil rekordní počet nakladatelství.
Příprava konference byla náročná, stejně tak i zajištění jejího hladkého průběhu. Pozitivní hodnocení účastníků však přineslo organizátorkám radost a odhodlání nepřerušit tradici a v příštím roce pozvat zájemce na další ročník věnovaný literatuře pro děti a mládež.