Na návštěvě v dánských a švédských knihovnách

Text a foto LUCIE MACHÁČKOVÁ

Na podzim loňského roku uspořádal SKIP pracovní cestu po knihovnách Dánska a Švédska. Pro mne to byla úplně první možnost prohlédnout si jiné knihovny než ty naše „domácí“. Už cesta tam byla svým způsobem zážitek. V Rostocku jsme se nalodili na trajekt a vyrazili směr Dánsko. Naší první zastávkou a zároveň místem ubytování byla Kodaň. Bydleli jsme v samém centru města, a pro nás, kteří si rádi prohlížíme památky, to byl další bonus. I když nás pondělí přivítalo deštěm, od malé večerní procházky nás to neodradilo. Jak nám později řekli řidiči autobusu - prší tady a je zataženo většinu roku. 

Celý program byl koncipován podle typů knihoven, prohlíželi jsme si tedy knihovny veřejné a specializované. Skupina, ve které jsem byla já, navštěvovala knihovny veřejné. Než začnu zmiňovat postupně jednu po druhé, ráda bych se pár slovy zmínila o tom, co mají dánské a švédské knihovny společného.

V prvé řadě je to prostor a světlo, na které - vzhledem k podnebním podmínkám - kladou velký důraz. Všechny knihovny byly plné světel a měly dostatek prostoru pro své čtenáře. Každý si našel to „své“ místečko, kde se cítil dobře. Všichni jsme byli okouzleni různým sedacím nábytkem, který jsme viděli a samozřejmě i vyzkoušeli. Neméně důležitým faktem byla úplná automatizace knihoven. Takzvané self-checky byly ve všech navštívených knihovnách. Je to výhoda hned dvakrát. Zaprvé, knihovník má čas věnovat se více čtenáři (uživateli) a zadruhé, čtenář má možnost volby, jestli si knihy vybere a na své čtenářské konto připíše sám, nebo bude chtít pomoc knihovníka. Provoz dánských a švédských knihoven je plně hrazen ze státního rozpočtu, proto jsou všechny služby uživatelům zdarma.

Úterý 27. října: První knihovnou, do které jsme se měli možnost podívat, byla národní knihovna Dánska, jíž se díky budově, v níž sídlí, říká Černý diamant (http://www.librarybuildings.info/denmark/black-diamond-royal-danish-library). K původní budově Královské knihovny byla v roce 1999 přistavěna nová moderní část, která je téměř celá prosklená. (Čtenář, 2009, roč. 61, č. 5). Spojení dvou naprosto odlišných architektur je zajímavé a hlavně nijak nevadí. Musím přiznat, že když jsem knihovnu uviděla, vzpomněla jsem si na to, co se odehrávalo kolem návrhu na stavbu nové Národní knihovny u nás!

V přízemí Černého diamantu je prostorná vstupní hala s kavárnou (kavárna je v každé trochu větší knihovně samozřejmostí). Když jsme vyjeli eskalátory do prvního patra, otevřela se před námi knihovna 21. století - moderní, krásná a vkusná. Druhá knihovna (http://www.bibliotek.kk.dk/bibliotekerne/findbibliotek/van), kterou jsme navštívili, byla ve čtvrti Vanløse.

Knihovna je vlastně jednou velkou halou, v níž hranice mezi jednotlivými odděleními vyznačuje jen několik schodů. Novinkou a určitě také námětem k zamyšlení pro nás bylo, že byla také volební místností. Myslím, že je to velmi dobrý způsob, jak na sebe veřejnost - tedy potenciální uživatele - upozornit. Knihovna je spojena s multikulturním centrem, pro veřejnost je otevřena každý den.

Poslední navštívenou kodaňskou knihovnou byla Městská knihovna Kodaně (http://bibliotek.kk.dk/hovedbiblioteket). Probíhala tu však rekonstrukce, proto jsme se nemohli podívat úplně všude. I v této knihovně byla velká prostorná vstupní hala a samozřejmě kavárna. Nadchlo mě barevné členění, které odlišovalo jednotlivá oddělení, na první pohled jste se tady dokázali orientovat. Podívali jsme se do dětského oddělení, kde je opět kladen důraz na prostor a pohodlí. Neodpustím si jeden obrázek, který opravdu vystihuje heslo „Knihovna - místo pro každého“.

Středa 28. října: Jeli jsme do Švédska přes Oresundský most postavený v roce 2000. První zastávkou bylo město Malmö a prostorná vzdušná knihovna (http://www.malmo.se/bibliotek), na jejíž budově je také vidět spojení dvou odlišných architektur. Prohlédli jsme si krásný přednáškový sál, čítárnu s množstvím světel, dětské oddělení se spoustou „schovávaček“ pro nejmenší a něčím, co jsme dosud neviděli: kruhovým regálem na knihy, uvnitř kterého bylo divadélko. Knihovna se řídí heslem your life, your dreams, your library (tvůj život, tvé sny, tvá knihovna).

Další zastávkou bylo malé město Lomma (necelých 9000 obyvatel), kde mají postavenou novou knihovnu, protože ta původní už nevyhovovala (http://www.librarybuildings.info/sweden/lomma-library). Budova stojí u zálivu, výhled na moře udělá své! Vzhledem k blízkosti břehu a možným záplavám je stavba o dva metry vyvýšena nad úroveň okolního terénu. Zase jsme mohli vidět otevřený prostor, úplnou automatizaci, úschovnu zavazadel… Pro veřejnost je tato knihovna otevřena 47 hodin týdně.

Poslední zastávkou ve Švédsku byla pobočka knihovny města Lund ve Veberödu (http://www.lund.se/templates/Page_53524.aspx). Žije zde 5000 obyvatel a 50 procent z nich jsou uživatelé knihovny. Je plně automatizovaná a otevřena třikrát týdně do 19 hodin. V době, kdy jsme knihovnu navštívili, se chystali rozšířit hodiny pro veřejnost až do 22 hodin - a to bez přítomnosti knihovníka. Mělo by to tedy vypadat tak, že po 19 hodině bude mít čtenář možnost vejít do knihovny (po kontrole průkazu a otisku prstu u vchodu ) a půjčit nebo vrátit knihy pomocí self-checku (Čtenář. 2010, roč. 62, č. 1, s. 38). Z mého pohledu je to myšlenka dobrá a hlavně vstřícná k uživatelům, jen nevím, jestli někdy budeme mít možnost nebo dostatek odvahy zkusit něco takového i u nás.

Čtvrtek 29. října: Chystali jsme se už domů, ale po cestě na nás čekaly ještě dvě knihovny. První z nich byla přímo u moře stojící knihovna Middelfart spojená s kulturním centrem a kinem (http://www.middelfartbibliotek.dk/).Nádherný výhled jsme ocenili všichni. Je to krásná a moderní budova se vším, co už jsem zmiňovala výše. Soukromí pro čtenáře vytvořené z půlkruhových regálů bylo inspirativní a originální.

Druhou a naší poslední zastávkou na cestě byla městská knihovna Kolding postavená v roce 2006 v místě bývalého městského pivovaru (http://www.koldingbib.dk/00040/?ref=off). Nádherná moderní budova se rozkládá na ploše 9800 m2. Opět zde nechybí otevřené prostory a sklo, hodně sedacích míst pro čtenáře a za zmínku určitě stojí možnost pronájmu uzavřeného studijního místa. Na střeše budovy jsou luxusní apartmány.

Co říci závěrem? Pro mě, jako někoho, kdo viděl takové knihovny poprvé, to byl nádherný zážitek. Přivezla jsem si inspiraci a nadšení pro další práci.