Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

I knihovny ve Skotsku se v současné době musejí vyrovnávat s dopady globální ekonomické krize. Hospodářskou recesi pociťují především ve snižování výdajů na rozšiřování knihovních sbírek, ale snižuje se i podpora celoživotního vzdělávání zaměstnanců knihoven. Ekonomická krize se stala součástí denní konverzace a je často uváděna jako důvod pro omezení účasti na odborných školeních a konferencích. Řada velkých knihovnických konferencí ve Skotsku byla zrušena, protože přihlášených účastníků bylo velmi málo. Výstupy z konference CILIPS 2009 dokládají snižování rozpočtů také v akademické sféře a ve výzkumných institucích. Při poklesu ekonomiky je zřejmé, že se rozvoj zaměstnanců musí zaměřit na klíčové oblasti a najít vhodnější financování vzdělávání. Odborníci ze skotských knihoven si na svých jednáních vyměňují informace, jak čelit dopadům ekonomické krize, hledají inspiraci v jiných oblastech u jiných paměťových organizací, u sponzorů a přátel. Na konferenci CILIPS vystoupila Karen Cunningham, vedoucí odboru kultury a sportu města Glasgow, která hovořila o projektu Getting Glasgow Reading, jehož prostřednictvím získaly knihy děti, které předtím nikdy žádnou knihu nevlastnily. Karen hovořila o reakcích dětí, které navštívily knihovnu poprvé v životě. Knihovníci ve Skotsku si uvědomují, jak je důležité zajistit současné generaci dětí přístup ke knihám a vzdělání i přes negativní dopady ekonomické krize na činnost veřejných knihoven.

(Information Scotland - June 2009,Volume 7(1), s. 10-11)

Švédské Centrum pro snadné čtení zavedlo v roce 2009 nové ocenění pro knihovny - Swedish library Awards, které získají knihovny věnující se lidem s potížemi čtení. První švédskou knihovnickou cenou byla odměněna veřejná knihovna v Norrköping. Tato knihovna nabízí čtení beletrie a časopisů, které jsou snadno dostupné všem typům uživatelů. Ve Skandinávii, kde míra čtenářské gramotnosti je téměř 100 %, je snadné zapomenout na cílové skupiny s potížemi čtení, jako jsou např. přistěhovalci, starší lidé se zrakovým handicapem, dyslektici a další skupiny, které potřebují texty v jednoduchém a srozumitelném jazyce. Časopis Vi Laserbude pravidelně volit nejlepší knihovnu měsíce. Například knihovnou měsíce září roku 2009 se stala veřejná knihovna v Luleå, která pořádá festival s názvem Book and Picturekaždý rok na podzim. V roce 2009 se tato knihovna dokonce zúčastnila akce Face-off for the Elite Seriesa vystavila ve svých prostorách medaile švédských hráčů z mistrovství světa v ledním hokeji a uspořádala setkání hokejistů s uživateli své knihovny. To vše ukazuje, jak široký repertoár dnešní knihovny ve Skandinávii nabízejí svým čtenářům.

(Scandinavian Public Library Quarterly - Volume 42, No. 4/2009, s. 25)

Knihovny na celém světě se stále více podílejí na produkci vědeckých publikací. Většina informací ze všech oborů lidské činnosti je volně k dispo-zici on-line. Převážná část výzkumu se odehrává v ekonomicky silných zemích, ale přístup k těmto informacím pro méně vyspělé země se zlepšuje právě díky práci knihovníků. Ačkoliv je mnoho možností publikování, existují specifické problémy knihoven v zemích třetího světa, které musí být překonávány. Dobře známé jsou informace publikované ve vydavatelství HINARI (se zaměřením na veřejné zdraví), AGORA (se zaměřením na zemědělství a životní prostředí) nebo Bioline International (zaměřený na rozvoj ekologického zemědělství). Knihovny a knihovníci hrají velmi důležitou roli v přístupu k informacím mezi bohatým severem a chudým jihem a nabourávají teorii o „globální digitální propasti“. V chudých zemích přetrvávají technologické problémy s přístupem k vysokorychlostnímu internetu zejména ve venkovských oblastech. Existuje mnoho projektů, které se snaží přístup k informacím zlepšit - nedávná instalace kabelů optických vláken v Africe, nabídka levných PC pro rozvojové země či mobilní řešení přístupu k technologiím. Knihovny hrají významnou roli při tvorbě budoucnosti vědecké komunikace. Veřejné knihovny mohou strategicky pomoci udržovat důležité etické a sociální priority získávání informací pro všechny.

(Computers in Libraries - Volume 29, Numer 10/2009, s. 6)

Připravil ROMAN GIEBISCH