Dotaz: Jak pokračuje diskuse o budoucnosti veřejných knihoven v Británii?

Odpověď: Veřejné knihovny v Británii to nemají snadné. Jejich rozpočty jsou v důsledku ekonomické situace omezovány, zároveň se ale mění potřeby jejich potenciálních uživatelů. Najít nové cesty služeb za těchto okolností není lehký úkol. Jedna moje sousedka - důchodkyně si například stěžuje, že v knihovně se dnes nenajde židle, na které by si přečetla noviny, protože na všech sedí „mladí muži s počítači“. Asi přestane do knihovny chodit a přestane číst noviny, protože jsou drahé. Zdánlivě úspěšná pobočka knihovny, která udržuje krok s moderními potřebami, tak přijde o věrnou čtenářku.

Na konci minulého roku zahájilo ministerstvo pro kulturu, média a sport (Department for Culture, Media and Sport) novou diskusi o modernizaci veřejných knihoven. Výzva k diskusi pod názvem Empower, Inform, Enrichbyla rozeslána místním politikům, zaměstnancům místní správy a soukromých podniků, pracovníkům v odborových organizacích, knihovníkům a uživatelům knihoven. Výsledek diskuse se chystá ministerstvo vydat letos na jaře (http://www.unison.org.uk/localgov/pages_view_lib.asp?did=10232).

Knihovnická profesní asociace CILIP a odborová organizace UNISON, která hájí zájmy pracovníků veřejných knihoven, vyzvaly své členy, aby vyplnili rozeslaný dotazník o budoucnosti veřejných knihoven.

Ministerstvo by rádo znalo odpovědi na následující otázky:

Jak dokázat veřejnosti, že knihovna neztratila svůj význam?

Jak zvýšit počet uživatelů knihovny?

Jak vyhovět uživatelům, kteří očekávají přístup k informacím 24 hodin denně?

Jak využít možnosti digitalizace?

Jak přečkat současné omezení finančních zdrojů?

CILIP se věnuje zvyšování kvality knihovnické práce a také zpřístupňování knihoven společnosti. V dokumentu z loňského roku What makes a good library service (V čem spočívá dobrá knihovnická služba) CILIP shrnuje pro místní politiky a zaměstnance místní správy několik hodnot, které má dobrá knihovna pomoci vytvářet: budoucnost dětí, smysluplné stáří, silnou a bezpečnou komunitu, místní identitu, celoživotní vzdělávání, zdraví, rovnost, sociální spravedlnost a oživení ekonomiky. Z hlediska knihovnické praxe má knihovna být snadno přístupná, otevřená ve vhodné době a má mít dostatečné zdroje tisku, médií a přístupu k internetu (http://www.cilip.org.uk/get-involved/advocacy/public-libraries/Pages/goodlibraries.aspx).

Také odborová organizace UNISON shrnula, čeho je zapotřebí k zaručení úspěšné budoucnosti veřejných knihoven: dostačující finanční opory, spolupráce místní knihovny s místní správou, meziknihovní spolupráce v celé zemi, spolupráce knihovny s uživateli všech typů a důrazu na profesní vzdělávání knihovníků (http://www.unison.org.uk/acrobat/17301.pdf). Veřejné knihovny už 150 let úspěšně plní funkci „univerzity na rohu ulice“, a je nutné jim dát oporu.

Dlouho trvající diskuse o budoucnosti veřejných knihoven naznačuje, jak ožehavý je to problém pro britské knihovny a společnost. V roce 2003 vydalo ministerstvo zprávu o budoucnosti knihoven pod názvem Framework for the Future(http://www.culture.gov.uk/reference_library/publications/4505.aspx). O dva roky později vyšla zpráva Laser Foundation nazvaná Libraries Impact Project

(http://www.bl.uk/aboutus/acrossuk/workpub/laser/news/awards2004/laserfinal6.pdf). Až budou oznámeny odpovědi na dotazy ministerstva, bude zajímavé porovnat posun v diskusi o těchto otázkách.