ALEŠ BROŽEK > brozek@svkul.cz  

Nedalo mi to ani loni, na Štědrý den jsem rozbalil dárky a poté usedl k počítači, abych začal prohlížet úvodní stránky knihoven. Důvod byl prostý. Zajímalo mne, zda jich bude již aspoň 1800. Když jsem totiž v lednu 2009 chystal do Čtenáře článek¹, očekával jsem, že se počet webů českých knihoven na internetu dostane k číslu 1500. K odhadu jsem využil seznamu knihoven² udržovaného firmou LANius, královéhradeckého seznamu knihoven³ užívajících šablonu pro malé knihovny a karvinského seznamu knihoven⁴, které pracují s aplikací www stránky z balíku knihovnických a bibliografických služeb Biblioset.

Proč jsem tak postupovat nemohl na konci roku 2009, je jednoduché. Na jeho začátku totiž došlo k problémům s firmou, na jejímž serveru jsou umístěny stránky vytvořené pomocí zmíněné šablony. Královéhradečtí knihovníci se proto rozhodli využít projektu VISK 3 k získání prostředků na zakoupení vlastního serveru a k dalšímu rozvoji šablony, což zabralo nějaký čas. Knihovny, které dosud neměly své vlastní stránky a nechtěly v roce 2009 čekat, až bude nový server zprovozněn, se musely rozhodnout pro jiná řešení. Pro mne to znamenalo prohledat internet a zjistit, zda se jejich nové stránky objevily na webových serverech zřizovatelů, na serverech firem, které se živí z reklamy a poskytují prostor pro web zdarma, nebo zda knihovny dokonce začaly provozovat vlastní webový server.

K ruce jsem si vzal nejprve tabulku, která byla součástí elektronické verze mého článku hodnotícího stav 1084 webů na konci roku 2007⁵. V ní jsem zkontroloval adresy a zanesl do ní změny. Bylo jich téměř 150 a jen v několika případech došlo k přesměrování ze starých adres na nové. Pak jsem začal hledat a připisovat adresy nově vytvořených webů. Postupoval jsem podobně jako v předchozích letech. Do tabulky jsem zařadil jen takové stránky, které uváděly více než jen adresu knihovny a otvírací dobu. Výjimkou byly knihovny, které měly elektronický katalog v rámci REKS. K nim jsem tradičně přiřadil stránky i s nedostatečným množstvím informací o vlastní knihovně.

V prvních lednových dnech tohoto roku jsem dospěl k nové excelové tabulce obsahující již 2102 adres. Kdybych zařazoval i stránky, z nichž se člověk dozvěděl pouze otvírací dobu nebo adresu, bylo by jich ještě o několik set více. Z královéhradeckého seznamu jsem totiž nepřevzal 200 knihoven, protože si šablonu sice zaregistrovaly, ale v lepším případě do ní vepsaly jen tu otvírací dobu. Ze stejného důvodu jsem vyřadil i kolem stovky knihoven, které jsou uvedeny v karvinském seznamu.  

Přestože počet webů přesáhl 2000, stále v tabulce chybějí názvy některých větších měst. Již tradičně se do ní nedostala třináctitisícová Krupka ani sedmitisícový Frýdlant, protože na webech těchto měst je nedostatek údajů o knihovně. Své stránky si už vytvořili knihovníci ze sedmitisícových Kraslic.

Informace o některých městských a místních knihovnách se najdou na více webech. Proto počet knihoven v tabulce, která je v tomto textu a která ukazuje, jak se od roku 1998 zvyšuje počet webů českých veřejných knihoven, je nižší než počet nalezených webů.

Je pochopitelné, že zřizovatel knihovny často požaduje, aby se knihovna prezentovala nejen na svých, ale i na jeho stránkách. Proto se o stejných aktivitách knihovny dočteme na několika místech. Zdá se mi však zbytečné, aby knihovny měly více svých webů. Pak to dopadá tak, že jejich návštěvník je zmaten. Neví, zda má sledovat web vytvořený šablonou pro malé knihovny a současně šablonou z eStránek (případ Chýnova a Plané nad Lužnicí), web vytvořený Bibliosetem a také šablonou z eStránek (případ Sedlce na Litoměřicku, Stavenic a Sukorad), weby využívající starou i novou verzi šablony pro malé knihovny (Smidary).

Údaje o tom, jak knihovníci přistupují k tvorbě stránek, poskytuje sloupeček s adresami webových stránek. I přesto, že byly v roce 2009 komplikace se šablonou pro malé knihovny, přijatelně ji využilo od listopadu 2005 až dosud více než 400 knihoven. V adrese mají doménu wz, zatímco stránky vytvořené podle nové verze šablony pro malé knihovny a umístěné na novém serveru mají doménu webk. Těch se od 18. listopadu 2009 sice zaregistrovalo již devatenáct, pro nevyhovující úroveň jsem jich do seznamu zařadil jen osm. Z nich mne nejvíce zaujaly stránky knihovny města Smržovky a obce Bulhary.

Stránky vytvořené pomocí aplikace Biblioset mají adresu XX.knihovna.info, kde XX je název obce. Je jich už 240. Oproti šabloně pro malé knihovny, která má jednotnou podobu, jsou pestřejší, protože si knihovníci mohou vybírat z devíti různých vzorů. V roce 2009 je využili například litoměřičtí knihovníci, aby měly i neprofesionální knihovny v tomto regionu své stránky. Zaujalo mne, že v několika případech si (Kleneč, Prackovice, Radešín) na nich lze přečíst oblíbený recept místní knihovnice. Knihovníci z jihlavského regionu vytvořili stránky v Bibliosetu, aby měli kam umístit odkazy na on-line katalogy pracující v Regionálním knihovním systému REKS.

Jednoduchou šablonu knihovnických stránek vytvořil před několika lety správce sítě jedné brněnské knihovny. Adresa knihoven, které ji využily, je ve tvaru naseknihovna.cz/XX.V roce 2009 s ní začali pracovat knihovníci z Hlubočce, Mostů u Jablunkova a Pusté Polomi, takže počet knihoven dosáhl čísla 21.

Již v loňském článku jsem zmínil esteticky příjemně působící eStránky. V roce 2009 si je zvolilo dalších více než padesát knihoven, takže nyní má přes sto knihoven doménu ve tvaru www.knihovnaXX.estranky.cz. Za nejzdařilejší loni vzniklé stránky považuji ty, které vytvořili knihovníci z Budislavi, Proboštova a Zástřízel. Za pozornost však stojí i stránky vytvořené pro dětské oddělení knihovny v Nové Včelnici.

Nabídky dalších provozovatelů webů zdarma knihovníci v roce 2009 ve větší míře nevyužili. Na webu Internet centra (doména ic a nyní i webpark) najdeme necelou dvacítku knihoven nebo obcí se stránkou věnovanou knihovně. Z nových stránek stojí za pozornost snad jen stránky knihovny v Břidličné a v Řece.

Poměrně graficky hezké stránky se najdou i u provozovatele Webnodese stejnojmennou doménou. Dost si slibuji od stránek knihovny Sebranice. Ty však byly spuštěny teprve v prosinci 2009. Obsažné jsou i stránky knihovny Dolního Bousova (mají však vlastní doménu) a Ořechova u Brna.

Jméno poskytovatele Webgarden najdeme v adrese stránek knihovny v Žalanech, které byly spuštěny už v roce 2008, loni je zatím žádná další veřejná knihovna nenásledovala.

Do tabulky jsem zařadil i tři knihovny (Lednice, Sedlice a Vřesová), jejichž stránky mají charakter spíše blogu a tento výraz je i v jejich adrese i v názvu poskytovatele webhostingu. V této souvislosti připomínám, že s komentováním situace (blogování) v knihovně začaly před lety vyškovské knihovnice a mikroblogovací síť Twitter začaly loni využívat snad jako první litvínovské knihovnice.

I když jsem si ve většině případů prohlédl pouze úvodní stránky (výjimkou byly knihovny používající šablonu nebo Biblioset, kde jsem otvíral všechny jejich stránky, abych jim při vyřazování ze seznamu neukřivdil), zhodnotil jsem jejich úroveň jedním až pěti body. Stránky, z nichž byl pouze vstup do elektronického katalogu, jsem nebodoval, protože mají uniformní podobu. Z hodnocených stránek jich 45 % dostalo nejnižší počet bodů, průměrných bylo 12 % a nejkvalitnějších (pětibodových) bylo jen 18 %. V porovnání se stavem před dvěma roky se situace příliš nezměnila. O stránky, kterým jsem už dříve nemohl nic vytknout, se knihovníci nadále vzorně starali. Odbyté stránky zůstávaly dále stranou jejich zájmu.

Mnohé stránky nebyly dlouhou dobu aktualizované. Předpokládal jsem, že většina bude reagovat na vánoční svátky, upozorní na změněnou výpůjční dobu, popřeje svým čtenářům. Na řadě stránek chyběla rubrika Aktuality, kam by se takové informace hodily. Tam, kde byla rubrika s takovým názvem, jsem se dočetl nejen o již ukončené akci Kniha mého srdce, ale na stránkách podbořanské knihovny jsem byl dokonce vyzýván, abych o knize hlasoval! Naproti tomu stránky knihovny v Hostěrádkách, které jsem prohlížel 2. ledna, již informovaly o narození prvního letošního občánka v jejich obci.

Úvodní stránky nepřipomínaly pouze Knihu mého srdce, ale ve více než deseti případech na nich byla ikonka upozorňující, že se o knihovně dozvíme na Facebooku. Ještě častěji jsem na nich nacházel logo nových projektů podporujících čtenářství - Čte-Sy-Rád a BiblioHelp.

Oproti předchozím letům jsem zaznamenal výrazné zlepšení stránek Dobrušky, Horní Plané, Jáchymova, Kamenice nad Lipou, Křemže, Poteče, Ratíškovic, Železného Brodu. Řada dosud kvalitních stránek dostala nový atraktivní design (Boskovice, Břeclav, Česká Kamenice, Česká Lípa, Česká Skalice, Chodov, Chomutov, Ostrov, Písek, Rýmařov, Slaný, Trutnov aj.). Z knihoven, které dosud neměly vlastní web, mne zaujaly stránky Blovic, Brtnice, Častrova, Napajedel, Nýřan, Petrovic u Blanska, Polné, Železné Rudy ad. Vzniklo i několik stránek pro dětská oddělení (v seznamu je u typu knihovny zkratka DO). Za zmínku stojí dětský web librísek královéhradecké knihovny, web pro mládež knihovna4u.czpražské městské knihovny či naopak web pro seniory knihovny v Králíkách. Někteří zřizovatelé si nechali zhotovit stránky od profesionální firmy a vydělali na tom i knihovníci (např. firma Allegro vytvořila v dubnu 2009 hezké stránky pro Komorní Lhotku i její knihovnu a firma Iweby.cz spustila v září 2009 stránky nejen pro Paskov, Řepiště a Vratimov, ale i pro jejich knihovny).

Pro snazší aktualizaci stránek zvolily další knihovny redakční systémy. Systém Netnews Publisher začala používat Knihovna města Ostravy, systém joomla knihovna v Břidličné, Strašicích a Varnsdorfu, pro Wordpress se rozhodli pacovští a rumburští knihovníci, pro vismo knihovníci z Rudné, pro redakční systém firmy webnode oslavanští knihovníci. Stránky zřizovatele knihovny ve Staňkovicích a Křemži začaly být udržovány redakčním systémem IPO od firmy Antee.

Potěšil mne i nárůst stránek s on-line katalogem. Knihovníci v Doksech v r. 2009 nasadili plnohodnotný WWW OPAC (KpWin SQL). V průběhu roku 2009 se dostal on-line katalog v systému Kp-Win na web knihovny v Bohuslavici nad Vláří, Brumově-Bylnici, Loštici, Městě Albrechtově, Štítné nad Vláří, Tlumačově a Úsově. Regionální systém firmy Kp-Sys byl loni zaveden v Brumově-Bylnici, Chebu, Javorníku, Valašských Kloboukách, Vizovicích a Žulové. Protože se rozšířil do dalších malých knihoven i v regionech, kde s jeho zaváděním začali v předchozích letech, využíval se na konci roku 2009 v téměř 130 knihovnách v 15 regionech, jak ukazuje mapka⁶.

Ještě úspěšnější byla loni firma LANius. On-line katalog stejnojmenného systému se objevil na stránkách knihoven v Hruškách, Jevišovce na Břeclavsku, Lubech u Chebu a Moravském Žižkově. Na stránkách dalších 46 městských a 42 obecních knihoven najdeme nově on-line katalog v systému Clavius. Vylepšená verze tohoto katalogu s prvky Webu 2.0 byla na konci roku k vidění na stránkách opavské knihovny a lze předpokládat, že se v roce 2010 masově rozšíří. Nejvíce musela potěšit firmu LANius obliba jejího regionálního knihovního systému REKS. Během roku 2009 v něm začalo pracovat dalších minimálně 150 knihoven v minimálně osmi regionech. Slůvko minimálně je použito proto, že v přehledu www katalogů knihoven používajících knihovní systém firmy LANius⁷ chybí údaje z Kutnohorska, Milevska, Písecka, Prachaticka a Příbramska. Naštěstí se najdou odkazy do katalogů knihoven zapojených do systému REKS na webech příslušných regionálních knihoven. Výjimkou je litoměřická knihovna, kde naopak odkazy do katalogů 18 knihoven Litoměřicka chybí a zájemce o ně se musí spokojit se zmíněným přehledem.

Díky systému REKS by si návštěvníci více než 600 malých knihoven v 25 regionech v Čechách a na Moravě mohli z pohodlí domova zjišťovat, jaké knižní novinky došly do jejich knihovny, a prodlužovat své výpůjčky. To, že se tak neděje, prozrazují statistiky, které jsou součástí katalogu (ze statistiky katalogu knihovny v Potůčkách vyplynulo, že do něj vstoupil kdosi jen 4. září a pak až já 25. prosince). Mohou si za to sami knihovníci, protože tyto katalogy dostatečně nepropagují. Odkazy na stránkách malých knihoven většinou chybí (i když v šabloně pro malé knihovny se počítá s informací o on-line katalogu v nabídce Odkazy), odkazy na knihovny využívající REKS v daném regionu se na stránkách regionálních knihoven špatně hledají (navíc na českokrumlovských stránkách je odkaz do katalogu v Netřebicích, Lipnu nad Vltavou a Rychnově nad Malší chybný).

V tomto roce se dá očekávat větší nabídka šablon na webech firem poskytujících web zdarma, nárůst knihoven, které budou mít zájem o novou verzi šablony pro malou knihovnu, a zapojování dalších knihoven do regionálních systémů. Počet webů knihoven tak může dosáhnout na konci roku třeba i 2500. Aktualizovat tak velký seznam je již nad síly jednoho člověka, a proto jej příští rok nehledejte v elektronické verzi Čtenáře. Pokud jej považujete za potřebný, zapojte se i vy do jeho udržování. Stačí, abyste informace o nových stránkách knihoven a nových on-line katalozích okamžitě hlásili firmě LANius. Ta sice už před lety umístila podobnou výzvu a odkaz na svém seznamu, pomoci od knihovníků se však příliš nedočkala (na konci roku 2009 informovala o webech jen 1026 městských a obecních knihoven). Vezme-li většina knihoven hlášení za svou povinnost, bude seznam aktuální nejen na konci roku, jako to bylo v případě mého seznamu, ale neustále.

POZNÁMKY:

1 Stav domácích webových stránek veřejných knihoven na konci roku 2008. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 3, s. 104-106.

2 http://www.knihovny.net/default3.htm

3 http://www.knihovnahk.cz/ODDELENI/KNIHOVNAM/SablonaWEB/adresar_knihoven_pouzivajicich_sablonu_listopad08.htm

4 http://www.knihovna.info/?nazev=&Hledat=Hledat&akce=hledat_knihovnu

5 Stav domácích webových stránek veřejných knihoven na konci roku 2007. Čtenář. 2008, roč. 60, č. 2, s. 47-52.

6 http://www.kpsys.cz/kpwinsql/refsql_regio.html

7 http://www.vkta.cz/wwwlnew/odkazy1.htm