Text a foto ROSTISLAV BLECHA 

Sedmým rokem pracuji ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně a před dvěma lety jsem využil možnosti zvýšit si kvalifikaci prostřednictvím kurzu, který každoročně pořádá Národní knihovna v Praze. Díky tomu jsem poznal nové kolegy a kolegyně ze všech koutů naší vlasti, což mne posléze dovedlo k touze poznat jejich pracoviště. Při realizaci toho-to předsevzetí jsem však začal navštěvovat i knihovny mimo působiště spolužáků z Rekvalifikačního knihovnického kurzu, čímž jsem objevil „knihovnu svého srdce“, do které jsem zavítal častěji, ba se dokonce drobným způsobem podílel na několika sobotních službách.

Jedná se o Městskou knihovnu Rýmařov, která má sice historii poměrně krátkou, leč rozhodně zajímavou. Její stránky se začaly psát na podzim roku 1945, kdy duchovní otcové knihovny S. Hubáček a J. Jeřábek vyhlásili anketu darů. Nejvíce knih darovali noví osídlenci spolu s Národní jednotou severomoravskou se sídlem v Olomouci. O Vánocích téhož roku byly knihy uloženy do starých skříní v měšťanské škole a započalo nepravidelné půjčování 567 knih 58 čtenářům. Následující rok se stal prvním v pravidelné činnosti knihovny, která se usídlila na radnici a půjčovala téměř čtyřem stovkám čtenářů přes 2000 svazků, dva dny v týdnu.

Od roku 1949 začala knihovna plnit funkci okresní knihovny okresu Rýmařov. Rok 1953 byl ve znamení široké osvětové činnosti knihovny ve městě a okolí. V letech 1954-1960 se hledaly nové formy práce, zvýšila se péče o malé vesnické knihovny a byl využíván biblio­bus. Spolu s územní reorganizací a vytvořením okresu Bruntál se stala knihovna opět městskou, s metodickou pomocí knihovnám v okolních obcích.

V roce 1961 se knihovna přestěhovala do budovy banky na náměstí Svobody, počínaje rokem 1965 plní střediskovou funkci - pečuje o 16 obecních knihoven na Rýmařovsku a vlast­ní již 24 000 svazků. V roce 1967 zemřel Josef Jeřábek, knihovnický inspektor a první ředitel rýmařovské knihovny. Téhož roku do funkce ředitelky nastoupila Helena Nejedlá. Roku 1970 bylo dobudováno knihovnické středisko Rýma­řov, všechny vesnické knihovny měly nový knižní fond i vybavení a řada z nich se dočkala lepších prostor. Dne 1. března 1976 byla ukončena dvouletá rekonstrukce budovy knihovny, která přinesla nové prostory pro dětskou půjčovnu, sálek pro kulturní akce, čítárnu a sklady.

Na rozdíl od 70. let, která byla ve znamení utužení centralizace střediskových knihoven v okrese, ale i racionalizace a mechanizace knihovnických prací, přinesl rok 1989 začátek poskytování knihovnických služeb bez politizace. Bohužel, zhoršená finanční situace donutila část prostor uvolnit bance a snížit stav zaměstnanců.

V roce 1993 zásluhou projektu Integrovaný informační systém Okresní knihovny v Bruntále za podpory OkÚ v Bruntále byla počítači vybavena i rýmařovská knihovna. Programová instalace umožňuje budovat databáze faktografických informací jízdních řádů, Sbírek zákonů a další. V roce 1994 proběhl konkurz firem na přístavbu a vybavení nové části knihovny, díky němuž po dokončení prací v listopadu 1998 knihovna získala samostatný vstup, halu pro výstavní i společenskou činnost a provozní zázemí. Od 1. 7. 1996 se knihovna opět stává samostatnou městskou, příspěvkovou organizací Města Rýmařov. Roku 1999 byl automatizován výpůjční proces a zpřístupněn internet, v následujícím roce prošla renovací dětská půjčovna a získala PC pro elektronický katalog a práci s dětskými výukovými CD-ROM. Roku 2001 došlo na renovaci půjčovny pro dospělé. Zároveň odešla do důchodu ředitelka Mgr. Helena Nejedlá a nahradila ji Bc. Lenka Žmolíková. Díky její laskavosti jsem měl možnost uspořádat svou první veřejnou výstavu fotografií Rýmařov očima Rostislava Blechy, kterou mi ve zdejší Galerii u stromu poznání ochotně a s nadšením nainstaloval knihovník Martin Holouš.

Galerii ve zvýšeném přízemí opravdu zdobí onen pověstný strom, vkusně vyvedený z keramiky. Odtud se můžeme vydat po schodišti do patra, kde se nacházejí obě moderně vybavené půjčovny. Nejvíce mi k srdci přirostlo kresbami okrášlené oddělení pro děti, kde působí Martin Holouš. Právě on mne seznámil nejen s provozem, ale hlavně s nelehkou náplní práce při získávání nejmladších čtenářů a jejich postupnou výchovou až do doby dospívání. Jsou za tím skryty i desítky hodin činností odehrávajících se mimo zdi knihovny.

Ale bez významu není ani protilehlé oddělení pro dospělé, které disponuje rozsáhlým volným výběrem dokumentů a výpočetní technikou. Výhodně umístěný výpůjční pult pak umožňuje obsluhovat o sobotách obě oddělení jedním knihovníkem.

Za zmínku stojí i pěkně uspořádané internetové stránky knihovny https://www.knihovnarymarov.cz/, které mimo jiné nabízejí možnost virtuální prohlídky či množství akcí, které knihov­na každým rokem pořádá.