ROZÁLIA CENIGOVÁ > rozalia.cenigova@spgk.cz  

Ohlednutí za Mezinárodním měsícem školních knihoven v roce 2010

Loňský říjen už podruhé patřil žákům základních, středních škol a školním knihovnám. Na pozvání Slovenské pedagogické knihovny v Bratislavě a Národní pedagogické knihovny Komenského v Praze se žáci a studenti přihlásili do 2. ročníku česko-slovenského projektu Záložka do knihy spojuje školy. Následně se slovenské školní knihovny zúčastnily 6. ročníku Soutěže o nejzajímavější akci školní knihovny k Mezinárodnímu dni školních knihoven, který připadl na 25. října 2010.

Záložka do knihy spojuje školy

V rámci tohoto projektu si víc než 50 000 českých a slovenských žáků vyměňovalo záložky do knih. Českých škol se přihlásilo 194 (z toho 192 základních a dvě střední, což představovalo 17 554 žáků), slovenských škol bylo 310 (z toho 254 základních, 56 středních, celkem 32 936 žáků).

Žáci záložky vyráběli hlavně v hodinách výtvarné výchovy, literatury, čtení, občanské nebo pracovní výchovy. Mnozí i v rámci výtvarného či čtenářského kroužku nebo dokonce ve Školním klubu dětí. Inspiraci hledali na internetu, v knihách, časopisech, ve svém okolí. Při výrobě záložek použili různé techniky a pomůcky. Starší žáci často na zadní stranu záložek napsali své elektronické adresy či adresy na Facebook.

Řada škol k samotným záložkám přibalila školní časopisy, ročenky, trička s logem školy, knihy, upomínkové předměty, různé propagační materiály o obcích a městech, dokonce skupinové fotografie žáků, kteří se česko-slovenského projektu účastnili. Někteří žáci na hodinách informatiky psali svým kamarádům z partnerské školy e-maily, jiní zas v hodinách slohu psali dopisy o sobě nebo o škole. Ve třídách či na chodbách škol připravili výstavky svých nebo darovaných záložek. Mnohé školy se domluvily, že nadále zůstanou v přátelském kontaktu. Výměna záložek tedy opět iniciovala vznik nových přátelských vztahů mezi školami, podpořila zájem o čtení a v mnoha případech přispěla ke zvýšení návštěvnosti školních knihoven.

Poznámka redakce: Úspěšnost zmiňované­ho česko-slovenského projektu potvrzuje i fakt, že na začátku letošního školního roku byl k Mezinárodnímu měsíci školních knihoven vyhlášen jeho třetí ročník.

Výsledky soutěže o nejzajímavější akci školní knihovny

V roce 2010 se do této soutěže zapojilo 315 školních knihoven. Z tohoto počtu do hodnotícího kola postoupilo 298 knihoven, a to 247 ze základních a 51 ze středních škol.

Absolutním vítězem soutěže se stala Školní knihovna v Základní škole na Štúrové ulici ve Spišské Staré Vsi. Připravila akci Oslavenci v Knihulkově, v jejímž rámci žáci nejdříve hledali na internetu a v knižním fondu informace o osobnostech, které se narodily právě 25. říj­na. Následně své aktivity soustředili na Pabla Picassa, hledali informace o jeho životě a tvor­bě, vyrobili jeho třídimenzionální abstraktní sochu, vyráběli obaly na knihy, malovali plakáty a tvořili koláže ve stylu jeho tvorby, kreslili známou holubici míru. Dokonce připravili o jeho životě a díle prezentaci. Za vítězství v soutěži získala školní knihovna 1000 euro.

Na druhém místě s finanční odměnou 800 euro se umístila Školní knihovna v Základní škole sv. Dominika v Dubnici nad Váhem s akcí Pět království netradičního vyučování. Třetí mís­to s částkou 600 euro získala Školní knihovna v Základní škole s mateřskou školou v Uhrovci, která připravila akci Kniha je náš kompas. Čtvrté místo a 400 euro bylo uděleno Školní knihovně v Základní škole s mateřskou školou v Čadci-Horelice za organizaci akce Kniholandie.

Odborná komise ocenila finanční částkou 350 euro zvlášť každou školní knihovnu v základních školách v Podlužanech, Kolte, Budimíre, Župkove, Snine na Komenského ulici a Uníne. Všechny oceněné knihovny použily finanční prostředky na nákup knih do svých fondů podle vlastního výběru.

Školní knihovny se opět snažily ve svých akcích preferovat zábavní formu práce s knihou, zaměřit se na rozvoj čtenářské gramotnosti, dramatickou prezentaci literárního textu, na využití fantazie při poznávání nových forem práce s literárním textem a v neposlední řadě pomocí knih zprostředkovat žákům estetický zážitek a poznávání lidských hodnot.

Jádro soutěžních akcí tvořilo většinou tzv. blokové vyučování, které bylo zaměřeno například na témata: kniha v našem životě a život v knihách, pohádkoví hrdinové v naší škole, láska v literárních dílech, jubilea spisovatelů v roce 2010, pohádková knihovna, malované čtení, strom pěkných myšlenek.

V rámci tematického vyučování žáci prezentovali nejčastěji vznik knihy, život a dílo spisovatelů, četli úryvky z knih, které následně ilustrovali, vymýšleli příběhy, básničky a po­hád­ky, tvořili komiksy, navrhovali obaly na knihy, malovali plakáty, luštili hádanky, vyhledávali informace na internetu a v knihovním fondu, hráli divadelní představení… Častými průvodními aktivitami byly rozhlasové relace, výstavky knih a hlavně literární kvizy a soutěže na téma Moje nej kniha. Například žáci měli přinést nejstarší, nejmenší, nejčernější, nejbarevnější, nejučenější knihu. K milým akcím patřily ty, na nichž starší žáci převzali úlohu učitelů ve třídách menších spolužáků. Radost­né bylo i pasování prvňáčků na čtenáře školní knihovny.

Je třeba říci, že velký kus práce opět společně odvedli školní knihovníci, učitelé, vychovatelé a žáci. Od konce září se mnozí začali pravidelně setkávat ve školní knihovně nad návrhy akcí, vybíráním literárních textů k dramatizaci, pomáhali malovat dekorace, vyrábět kostýmy, shánět pomůcky, starali se o výzdobu školy…

Na základě písemných hodnocení akcí vedením školy i jejími žáky je možno poznamenat, že soutěž se každým rokem těší stále větší oblibě i žáků se speciálními výchovně-vzdělávacími potřebami, například se zdravotním handicapem, ze sociálně vyloučeného prostředí apod. Silnou stránkou soutěže je i to, že se do soutěžního klání může zapojit každý žák podle svých schopností.

Vyhodnocení projektu Elektronizace a revitalizace školních knihoven v letech 2006-2009

Přínosem rozvojového projektu Ministerstva školství SR Elektronizace a revitalizace školních knihoven v letech 2006-2009 mělo být rozšíření a zkvalitnění knihovnicko-informačních služeb, zlepšení přístupu ke knihovním fondům prostřednictvím on-line katalogů, možnost návštěvníků využívat plné texty a audiovizuální zdroje prostřednictvím počítačových sítí, zredukování rutinní práce školních knihovníků a získání časového prostoru na jejich inter­akci s uživateli, na aktivity rozvíjející čte­nář­skou gramotnost a realizování informační výchovy.

Do rozvojového projektu se přihlásilo 1620 škol, z tohoto počtu bylo vybráno 552 škol, které byly podpořeny částkou 1 759 277 euro.

Cílem následujícího výzkumu bylo získání odpovědí na otázky týkající se využitelnosti rozvojového projektu ve výchově a vzdělávání na základních a středních školách. Hlavní metodou výzkumu byl dotazník vyplňovaný elektronicky, jeho statistické zpracování a interpretace.

Dotazník se skládal ze dvou částí - první poskytovala údaje o respondentech, druhá obsahovala 29 otázek souvisejících s cíli výzkumu. Otázky byly rozděleny do šesti celků: elektronizace školní knihovny; aplikace informačních a komunikačních technologií; rozšíření a zkvalitnění knihovnicko-informačních služeb; oživení akviziční činnosti; zvyšování čtenářské kultury žáků a různé.

Z vybraných 552 školních knihoven se do průzkumu zapojilo 496 (89,86 %), které vyplňovaly dotazník v průběhu března a dubna 2010. Předmětem zpracování bylo přibližně 26 000 údajů.

Hlavní poznatky z výzkumu:

• Školní knihovny zakoupením technického a technologického vybavení vytvořily vhodné podmínky pro poskytování kvalitnějších a komplexnějších knihovnicko-informačních služeb. Důkazem jsou následující kvantitativní údaje: až 88,28 % školních knihoven zakoupilo počítačovou sestavu pro školního knihovníka a 52,12 % i pro uživatele školní knihovny; 77,78 % školních knihoven zakoupilo knihovní systémy nebo databázi školní knihovna. V rámci elektronizace vnitřních knihovních systémů využívají všechny dostupné moduly, nejvíce modul katalogizace. Přibližně jedna třetina školních knihoven využívá kooperativní síťovou katalogizaci pro automatickou, rychlou a bezobslužnou výměnu knihovních záznamů mezi knihovnami připojenými k internetu. Negativem je, že některé školní knihovny nezprovoznily on-line katalog a sedm procent zřizovatelů školních knihoven nezajistilo provoz zakoupených knihovních systémů.

• Školní knihovny aktivně přistoupily k aplikaci informačních a komunikačních technologií. Připojením na školní internet umožnilo 391 knihoven (78,99 %) svým uživatelům především vyhledávání informací v lokálních i vnějších databázích, využívání plných textů a audiovizuálních zdrojů. Z uvedeného počtu má 63,94 % školních knihoven uvedeny informace na webové stránce školy, a to nejčastěji formou stručné charakteristiky školní knihovny, knihovních fondů, knihovnicko--informačních služeb nebo upozornění na výpůjční hodiny. Přibližně jedna třetina školních knihoven, které si zakoupily on-line katalogy, je má umístěny na webu školy.

• Vliv elektronizace školních knihoven se pozitivně projevil i v šíři poskytovaných knihovnicko-informačních služeb. Kromě výpůjčních a meziknihovních služeb začaly knihovny poskytovat i kopírování (50,30 %), elektronické služby (41,62 %), rešeršní služby (8,48 %) a ve větší míře realizovat hodiny informační výchovy. Tu provádějí ponejvíce formou exkurze žáků v prostorách školní knihovny (81,62 %), dále ve spolupráci s učiteli v rámci vyučovací hodiny rovněž v prostorách školní knihovny (77,37 %), méně už ve spolupráci s učiteli ve vyučování jednotlivých předmětů ve třídách (71,92 %). Informační výchova probíhá téměř ve všech základních předmětech vzdělávacích oblastí Státního vzdělávacího programu. Výjimku tvoří jen předmět zdraví a pohyb. Rovněž se realizuje i v průřezových tématech, jako je mediální výchova či regionální výchova. Jako negativní se jeví to, že poměrně málo školních knihoven uskutečňuje informační výchovu v rámci předmětu informatika ve spolupráci s učitelem v třídách či v prostorách školní knihovny. Pozitivní je, že až 376 školních knihoven zvýšilo počet akcí informační výchovy po získání finančních prostředků z rozvojového projek­tu a podpořilo tím cílevědomé působení na rozvoj informačních schopností, dovedností a návyků žáků. Dalším pozitivním zjištěním je, že přibližně jedna polovina ze zkoumaných školních knihoven zvýšila počet výpůj­čních hodin v rámci realizace rozvojového projektu a následně i po jeho ukončení. V průměru jedna školní knihovna zvýšila výpůjční dobu o 3 hodiny a 40 minut. Tato skutečnost na jedné straně vypovídá o tom, že školní knihovny mají zájem co nejvíce zpří­stupnit knihovnicko-informační služby všem členům školní komunity, na druhé straně i o tom, že usilují vytvořit předpoklady dlouhodobé udržitelnosti rozvojového projektu. Sekundárním vysoce pozitivním zjištěním byly informace o školních knihovnách (76,57 %), které v souvislosti s projektem buď svépomocí, nebo s pomocí rodičů žáků, případně díky sponzorskému daru zkvalitnily interiér školní knihovny (vymalování, zakoupení nového nábytku, rozšíření původních prostor nebo přestěhování knihovny na nové, vhodnější místo ap.).

• Vliv revitalizace školních knihoven se projevil oživením jejich akviziční činnosti. Na nákup knih, výukových titulů v netištěné formě a audio nahrávek knih použily z rozvojového programu 32 % finančních prostředků, což představuje nákup 67 132 knihovních jednotek. Za negativní lze považovat, že při nákupu upřednostnily krásnou literaturu před encyklopediemi, naučnými publikacemi, jazykovými a výkladovými slovníky, popu-lár­ně-naučnými příručkami. Podíl odborné li­teratury představoval 29,79 % a beletrie 70,21 %.

• Školní knihovny dosáhly nejlepšího výsledku v oblasti zvyšování čtenářské kultury žáků. Množství akcí, které připravily jak v průběhu realizace rozvojového projektu, tak po jeho ukončení (95,35 %), je znakem zralého přístupu školních knihoven k podpoře čtení a rozvoje čtenářské gramotnosti.

• Školní knihovny ve velké míře využívají informace poskytované metodickým centrem Slovenské pedagogické knihovny, což dokládá návštěvnost (79,6 %) jejích webových stránek v části Školní knihovny a využívání metodického materiálu Model školní knihovny (74,95 %).

Předložené návrhy školních knihovníků na zkvalitnění vlastní práce svědčí o tom, že jim v první řadě záleželo na uživatelích školních knihoven. Jejich cílem je poskytovat co nejkvalitnější a nejrozmanitější knihovnicko-informační služby všem členům školní komunity v estetickém prostředí a uspokojovat jejich vzdělávací a informační potřeby. Za největší překážky, které jim brání plnit uvedený cíl, pokládají nedostatek finančních prostředků na činnost školních knihoven a nedostatek času na práci v knihovně. Nedostatečnou kvalifikaci na výkon knihovnických činností (2,24 %) považují za téměř okrajovou záležitost. Můžeme se domnívat, že tento jejich postoj je výsledkem špatně placené práce ve školních knihovnách, kterou povětšině vykonávají jako mimoškolní aktivitu.

V závěru je možno konstatovat, že rozvojový projekt Ministerstva školství SR Elektronizace a revitalizace školních knihoven splnil své cíle a můžeme ho považovat za úspěšný. Školní knihovny rozšířily a zkvalitnily poskytování knihovnicko-informačních služeb, zlepšily pří­stup ke knižním fondům prostřednictvím on--line katalogů, zrychlily zpracování knihovních dokumentů využíváním kooperační síťové katalogizace, umožnily svým uživatelům využívat plné texty a audiovizuální zdroje prostřednictvím počítačových sítí, zkvalitnily řízení školních knihoven a vykazování statistických údajů získáním dalších informací, které vznik­ly při zpracování knihovního fondu. Zredukovaly rutinní práci školních knihovníků, vytvořily časový prostor pro práci s uživateli, na akti­vity podporující čtení a rozvíjející čtenářskou gramotnost a na informační výchovu. Realizací rozvojového projektu se podařilo vytvořit i pozitivní vztah školní komunity (žáků, rodičů, učitelů, vedení školy, zřizovatele školy, školní samosprávy), místní samosprávy a obyvatel obce nebo města ke školní knihovně. 

Do češtiny přeložila OLGA VAŠKOVÁ