ALENA SOUČKOVÁ> alena.souckova@svkhk.cz  

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Dále sousedí s kraji Libereckým, Pardubickým a Středočeským. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km. Na severu a severovýchodě se rozkládají Krkonoše a Orlické hory, které na jihu přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Geologicky zajímavý je i Broumovský výběžek, kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města - Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast také patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Hlavním vodním tokem kraje je Labe se svými přítoky (Úpa, Metuje, Cidlina, Orlice). Nejvyšším vrcholem Krkonoš a zároveň nejvyšší horou celé republiky je Sněžka (1602 m n. m.).

Území kraje je tvořeno pěti okresy: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Rozlohou 4759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky. Významný je podíl zemědělské půdy a lesních pozemků.

Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž 48 má statut města a dalších 10 statut městyse. Statutární město Hradec Králové má téměř 100 000 obyvatel, druhým největším městem kraje je Trutnov s více než 30 000 obyvateli. Podíl populace žijící v malých obcích do 500 obyvatel tvoří asi osminu obyvatel kraje (nejvíce malých obcí se nachází na Jičínsku). Národní park Krkonoše a chráněné krajinné oblasti Broumovsko, Orlické hory a Český ráj jsou významnými středisky cestovního ruchu.

V posledních letech se rozvíjí mnoho forem příhraniční spolupráce. Jednou z nich je Euroregion Glacensis na polsko-českém příhraničním území. Velký rozmach také zaznamenaly dobrovolné svazky obcí (mikroregiony), v nichž se obce sdružují za účelem rozvoje svých území. Aktivní zapojení knihoven je zřejmé v mikroregionu Urbanická brázdahttp://www.urbanicko.cz.

Výkon regionálních funkcí (dále RF) v knihovnách Královéhradeckého kraje má za cíl napomáhat rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb, postupně vyrovnávat jejich úroveň na území celého kraje a podporovat spolupráci a koordinaci činnosti knihoven. Základním dokumentem pro budování celokrajské knihovnicko-informační sítě je kromě knihovního zákona Metodický pokyn Ministerstva kultury ČR k zajištění výko­nu regionálních funkcí knihoven a jejich koordinaci na území České republiky z 12. 1. 2005.

Dalšími dokumenty rozvoje knihovnictví v kraji jsou Koncepce rozvoje a spolupráceknihoven Královéhradeckého kraje na období 2003-2005 s výhledem do roku 2008 a následně dokument Veřejné knihovny Královéhradeckého kraje - koncepce rozvoje a spolupráce na období 2009-2013, které Studijní a vědec­ká knihovna v Hradci Králové jako krajská knihovna sestavila a předložila Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje.

Stanovené úkoly sledují celostátně platné cíle a efektivní využívání finančních prostředků z dotace. Realizované služby směřují k zajištění dostupnosti a dobré kvality veřejných knihovnických a informačních služeb v malých obcích. Pozornost je věnována využívání internetu v knihovnách, profesnímu vzdělávání knihovníků a zlepšení informovanosti veřejnosti o službách knihoven.

Síť veřejných knihoven v Královéhradeckém kraji

Funkci krajské knihovny vykonává Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, která od roku 2008 sídlí v nové moderní budově. Knihovnická činnost v našem kraji má dlouholetou tradici a knihovny mají bohaté fondy. Vazby mezi knihovnami a vzájemná spolupráce jsou v jednotlivých oblastech rozličné. Na území okresů Hradec Králové a Náchod přetrvává střediskový systém a kromě pověřené knihovny v bývalém okresním městě se formou nákupu služeb a budováním výměnných fondů zapojují i městské knihovny. Další pověřené knihovny v Jičíně a Trutnově zvolily systém obslu­hy z jednoho místa a veškeré činnosti zajišťuje pouze pověřená knihovna. Nejsložitější je situace na území okresu Rychnov nad Kněžnou. V průběhu transformací knihoven na počátku 90. let minulého století se bývalá okresní knihovna stala Městskou knihovnou a vazby mezi knihovnami byly zpřetrhány. Pověřenou knihovnou se kromě knihov­ny v Rychnově nad Kněžnou proto stala i Měst-ská knihovna v Kostelci nad Orlicí. Na činnostech, které se postupně rozvíjely, se podílejí pracovnice těchto knihoven. V roce 2007 vzniklo detašované pracoviště v Městské knihovně v Dobrušce.

Obsluhovanými knihovnami jsou základní knihovny zaregistrované v evidenci Ministerstva kultury ČR a některé odborné knihovny, zvláště knihovny muzeí, ale i informační pracoviště výzkumných ústavů, škol a další.

Zajímavostí je i organizační postavení knihoven - Městská knihovna v Náchodě působí jako o. p. s. (obecně prospěšná společnost) a Městská knihovna v Rychnově nad Kněžnou je součástí společnosti Kultura Rychnov nad Kněžnou, s r. o. (spol. s ručením omezeným).

Knihovny v nových prostorách s moderní technikou

Významnými událostmi, které by se bez fungování RF neuskutečnily, bylo znovuotevření nefunkčních obecních knihoven, přestěhování knihoven do nových prostor a větší zviditelnění knihoven jako kulturních, vzdělávacích a komunitních míst ve městech i obcích.

S nástupem počítačů a nových technologií je třeba knihovníky proškolovat. Významnou kapi­tolou jsou on-line služby v knihovnách, internet, vlastní webové stránky, on-line katalogy. Automatizované knihovní systémy (LANius/Clavius, KPwin, KPwinSQL) jsou již samozřejmostí. V posledních letech jsou knihovny v obcích připojovány k regio­nálním knihovním systémům (Clavius-REKS, Verbis). Je to příklad efektivní spolupráce, která zaručuje jednoduchou obsluhu, bezpečnost dat, automatické zálohování, snadné provádění revizí aj.

Lidé, spolky, smlouvy a činnosti

O zajištění výkonu RF v knihovnách se stará 17 pracovnic, bez jejichž osobního nasazení, neúnavné práce, návštěv, konzultací, pomoci s revizemi a aktualizacemi fondu i stěhováním knihoven by knihovny nedosahovaly potřebné úrovně. Svědčí o tom i každoroční nominace na ocenění Knihov-na roku, knihovnický počin nebo krajské ocenění Knihovník/knihovnice Královéhradeckého kraje.

Regionální organizace SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků) povzbuzuje knihovníky, umožňuje setkání a dodává optimismus. Pořádání exkurzí, víkendových setkání, podíl na seminářích a akcích vešly v povědomí i mimo region, zvláště v oblasti práce s dětmi v knihovnách.

Krajská knihovna uzavírá každoročně smlouvy s pověřenými knihovnami o přenesení výkonu regio­nálních funkcí. Součástí smlouvy je i upřesnění úkolů stanovených pro konkrétní rok. Poradenská a konzultační činnost patří k nejvyhledávanějším službám, osobní návštěvy v knihovnách jsou účinným nástrojem pro zvyšování kvality knihovnické práce. Významným zdrojem praktických rad pro veřejné knihovny je regionální knihovnický zpra­vodaj U nás. Pravidelné sestavování výkazů o činnosti knihovny je zdrojem pro další analýzy a jednání se zřizovateli knihoven. Vyhodnocují se standardy, knihovny se zapojují do benchmarkingu a provádějí průzkumy spokojenosti. Témata knihovnického vzdělávání jsou zaměřena nejenom na využívání moderních technologií zavádění novinek do knihoven. Krajská knihovna pořádá základní knihovnické kurzy a je spolupořadatelem inovačních knihovnických kurzů. Účastní se projektu Unie zaměstnavatelských svazů ČR Zvýšení adaptibility zaměstnanců působících v sekci kultura.

Nezbytné finance

Bezproblémové fungování knihoven je závislé na odpovídajícím finančním zabezpečení. Krajská dotace na výkon RF, státní dotační tituly VISK na potřebné technické vybavení a fungování regionálních knihovních systémů, prostředky na zajištění přístupu na internet a v neposlední řadě i evropské projekty pro rekonstrukci prostorů a techniku jsou významnými a nezbytnými finančními zdroji.

Regionální funkce jsou důležitou součástí knihov-nictví. Bez profesionální pomoci by řada knihoven v malých obcích zanikla nebo nemohla služby plně zajistit. Finanční prostředky na nákup dokumentů do výměnných fondů, možnosti státních dotací na pořízení a obnovu technických zařízení, na připojení k internetu jsou pomocí v zachování a udržení kulturního života v obcích.

Literární tradice východních Čech

Na území východních Čech se narodilo a působilo mnoho českých spisovatelů. Snad nejvíce je kraj spojen se jménem spisovatelky Boženy Němcové. Stopy jejího působení a místa dějů v její tvorbě nalezneme v České Skalici, Ratibořicích a Babiččině údolí, také ve Chvalkovicích, Červeném Kostelci a dalších místech. Muzeum Boženy Němcové a areál Barunčiny školy v České Skalici připravují každoročně pro veřejnost zajímavé akce.

Se vzpomínkami na Karla, Josefa a Helenu Čapkovi se setkáme nejenom v Malých Svatoňovicích na Trutnovsku, kde je zpřístupněno Muzeum bratří Čapků, ale i v Hronově a Úpici. Zájemci se mohou vydat i místy děje čapkovských pohádek nebo se účastnit akcí v rámci literárního festivalu Studánecká Čapkiana.

Alois Jirásek je také východočeským rodákem z Hronova a na četných místech kraje se odehrávají i děje jeho literární tvorby. Významnou postavou je i jičínský rodák Josef Štefan Kubín, který svým následovníkům odkázal velkou pokladnici pohádek a sbírku lidové slovesnosti.

Zpřístupněny jsou i některé rodné domky spisovatelů - Aloise Jiráska v Hronově na Náchodsku, Karla Jaromíra Erbena v Miletíně na Jičínsku, Václava Hanky v Hořiněvsi na Hradecku. Své malé muzeum má spisovatel a učitel Eduard Štorch v Ostroměři na Jičínsku. Doporučit lze i památník Karla Poláčka a obnovenou synagogu v Rychnově nad Kněžnou a ve městě určitě nepřehlédnete i nedávno instalované sochy představitelů díla Bylo nás pětv životní velikosti. Archiv básníka Fráni Šrámka je v jeho rodné Sobotce na Jičínsku.

Rodáků by bylo jistě více, a to i z jiných odvětví kultury. A nelze nevzpomenout na spisovatele Václava Čtvrtka, který je spojen s Jičínem, ačkoliv zde prožil jen několik dětských let. Postavičky ztvárněné výtvarníkem Radkem Pilařem k městu již neodlučně patří a zvláště letos, kdy si připomínáme 100. výročí narození spisovatele. V kraji východních Čech rádi pobývají a inspiraci hledají i současní spisovatelé - za všechny jmenujme Marii Kubátovou, autorku známých pohádek o Krakonošovi a dalších krkonošských poudaček, která žije v krkonošském Vrchlabí.

Úcta k literární tradici kraje se projevuje i v názvech knihoven pojmenovaných po osobnostech: Heldova městská knihovna je v Třebechovicích pod Orebem na Královéhradecku, Knihovna Fráni Šrám­ka je v Sobotce, jméno Egona Hostovského nese městská knihovna v Hronově, Knihovna Eduarda Štorcha je v Ostroměři a Štolbova městská knihovna je v Nechanicích (Královéhradecko). Městská knihov-na ve Dvoře Králové nad Labem (Trutnovsko) má v názvu jméno literárního a čtenářského spolku Slavoj. V Dobrušce na Rychnovsku zase nezapomínají na svého rodáka Františka Ladislava Heka (Věka), jeho socha stojí na náměstí, prosazení jména do názvu knihovny se však nepodařilo. Několik let působení ve východočeských městech zaznamenáváme u spisovatelky a kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové. Čestný název Knihovna Václava Čtvrtka nese jičínská knihovna od roku 2006 a odhalení pamětní desky se osobně účastnili i příbuzní jak spisovatele Václava Čtvrtka, tak výtvarníka Radka Pilaře. Jméno spisovatele je i v názvu obecní knihovny - Knihovna Stanislava Rudolfa je ve Svatojánském Újezdu na Jičínsku (94 obyvatel). Pohádkovou vílu zase najdete v Knihovně u Mokřinky v obci Mokré na Rychnovsku.(147 obyvatel).

Knihovny propagují regionální literaturu a její autory a zároveň se zabývají i jejím vydáváním, výčet by byl jistě obsáhlý. Městská knihovna v Červeném Kostelci na Náchodsku se aktivně podílí na přípravě a vydávání vlastivědného sborníku kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čap­ků Rodným krajem. Vedoucí městské knihovny v Broumově se dlouhodobě věnuje literárnímu místopisu Náchodska a Broumovska a spolupracuje i s kolegy z polských knihoven za hranicemi (Broumovsko & literatura: kapitoly z literárního místo­pisu. Regionální literatura z obou stran hranice). Literární místopis vydala náchodská městská knihovna i Knihovna města Hradce Králové, která také vydala zajímavou publikaci o studentských letech Karla Čapka v Hradci Králové Hradecký stříbrný vítr: studentský spolek Mansarda. Několika tituly zajímavých literárních příruček se může pochlubit Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně - Okolo Řáholce, Samotářská dcera Boženy Němcové Theodora a jiné. Rychnovská knihovna se zase zaměřila na významné osobnosti české kinematografie a významné osobnosti spojené s městem - JUDr. Josef Kalis, Michal Silorád Patrčka, Příspěvek k vojenské historii města Rychnova n. Kn., Pověsti a památnosti Rychnova nad Kněžnou. Knihy místních pověstí i regionálních pokrmů sestavila a vydala Městská knihovna Slavoj ze Dvora Králové. Městská knihovna v Novém Městě nad Metují spolu s Městským muzeem se podílejí na vydávání publikací o významných osobnostech v edici Kulturní tradice Novoměstska. Knihovny se podílely i na akcích a publikacích ke stému výročí vydání Babičky nebo Kytice. Pravidelné příspěvky a tematicky zaměřené bibliografie přináší historický sborník pro poučenou veřejnost Královéhradecko.

V některých knihovnách si půdu k působení našly literární a čtenářské spolky a pravidelně se pořádají literární soutěže. LIS - Literární spolek Jičínska při Knihovně Václava Čtvrtka působí přes dvacet let a tvorbu regionálních autorů představuje almanach Sedm střípků duhy. Oblibu si získaly literární vycházky pořádané pracovníky knihoven - v Náchodě Po stopách Dannyho Smiřického a v Rychnově nad Kněžnou Po stopách Karla Poláčka.

Oblast východních Čech je také známá pořádáním festivalů a přehlídek. Nejdelší tradici má přehlídka ochotnického divadla Jiráskův Hronov (letos to bude již 81. ročník), více než padesátiletou historii má festival českého jazyka a literatury Šrámkova Sobotka. Divadelní festival Poláčkovo léto v Rychnově nad Kněž­nou se koná na počest spisovatele, novináře a humoristy. Pro mladé je určen festival studentské tvořivosti s přehlídkou jazzu Náchodská prima sezóna. Hlavně pobavení má za cíl festival české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu (33. ročník) v Novém Městě nad Metují. A pro děti a všechny, kdo se stále cítí dětmi, je určen tradiční festival Jičín - město pohádky s bohatým programem vždy v prvním zářijovém týdnu. Letoš­ní 21. ročník měl hlavní motto Tanec v pohádce.

Nabídka je bohatá, neváhejte a „přijďte pobejt“.