Městská knihovna v Semilech 

MIROSLAVA VRBENSKÁ > mk@mikroservis.cz   

Semily, město s necelými devíti tisíci obyvate-li, leží v údolí řeky Jizery mezi Českým rájem a Krko­nošemi. V dávných dobách vedla zdejšími hustými lesy bohatými na zvěř zemská stezka, podél níž se usazovalo obyvatelstvo. První písem­ná zmínka o Semilech pochází však až z roku 1352. Dřívější bohatství okolních lesů vyjadřuje městský znak znázorňující jelena pod stromem, nad nímž září šest hvězd.

Zdejší kraj je krajem písmáků a lidí, kteří mají k psanému slovu a ke knížkám blízko. Ze Semil pochází řada významných osobností, jako například spisovatelé Antal Stašek a jeho syn Ivan Olbracht, politik Fr. L. Rieger, první předseda vlády Karel Kramář, ale také oblíbený malíř a grafik Vladimír Komárek či akademický malíř Miloslav Jágr. A právě on je autorem loga naší knihovny.

Jak k tomu došlo? V roce 1997 vydala Městská knihovna k příležitosti sjezdu rodáků útlou knížku Semily - literární procházka, která zachycuje slavné a zajímavé osobnosti města a jednotlivá místa a domy, k nimž tito lidé měli vztah. Literární procházka vznikla původně jako podklad pro besedy městské knihovny a po kladných ohlasech ji její autor Václav Votoček, kronikář města, rozšířil. O výtvarnou stránku jsme požádali právě Miloslava Jágra. Ten ochotně vyhověl a obratem nám napsal: „Knihovnu jsem Vám nakreslil a jestli budete mít chuť, tak to necháte s těma jelenama, jak jdou do knihovny. Vím, že paroží značí cosi, ale v Semilech je jinak než v italsku. Máte ve znaku pěkné zvíře, tak proč ne! Rozhodněte se a pozdravujte město a hlavně Jize­ru. M. Jágr.“

A tak jsme se rozhodli. Na titulní stránce knížky je městský znak v pojetí M. Jágra, na zadní straně vidíme davy lidí 

směřující k bývalé knihov­ně, ale také zmíněné jeleny. Využili jsme této příležitosti a požádali M. Jágra, zda by nám nakreslil pro knihovnu ještě logo. Souhlasil a dopadlo to, jak vidíte.

A co napsat o samotné knihovně? První veřejná knihovna v Semilech vznikla již v roce 1867 a byla umístěna v budově radnice. Později se mnohokrát stěhovala. Závěrem roku 2010 získala krásné nové prostory ve středu města v budově, kde je umístěno moderní kino a kavárna. Celková plocha knihovny s bezbariérovým přístupem zabírá přes 800 m². Organizační změnou bylo možné zvýšit počet výpůjčních hodin, odstranit polední přestávku, rozšířit služby.Všech­ny tyto výhody se promítly v zájmu veřejnosti o knihovnu. O více než 20 % se zvýšil počet zaevidovaných čtenářů i počet výpůjček. Značně stoup­la návštěvnost a využití internetu. Propojení knihovny a kina přineslo řadu výhod. Při příležitosti některých filmových premiér pořádáme například veřejná čtení, soutěže či besedy s herci nebo režiséry. Od kina zase občas získáváme různé ceny pro vítěze, můžeme využívat i kinosál. Jsme tu prostě spokojeni.

Ale proč psát dlouze - přijeďte se k nám podívat, a jak říkáme u nás: „Přijďte pobejt!“