Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Knihovnav norském Stavangeru realizovala tříletý projekt s názvem Na cestě za ne-uživateli. Knihovna zná poměrně dobře své uživatele, ale kdo jsou ti, kteří jejích služeb nevyužívají a jaké mají potřeby? Stavanger je se svými 120 000 obyvateli poměrně hustě osídlené město v Norsku a s populací, která žije v okolních obcích, dosahuje přibližně 200 000 obyvatel. Průzkum zahrnoval dvě části: telefonický rozhovor s lidmi, kteří za posledních pět let nevyužili služeb knihovny, a focus groups ve spolupráci s firmou Barometer Markedsanalyse. Focus groups jsou jedny z hlavních metod kvalitativního výzkumu. Používají se nejčastěji v socio­logii. Spočívají v diskusi řízené zpravidla školeným profesionálem, která má za cíl prozkoumat posto-je, názory, mínění veřejnosti, často v souvislosti s mar­ketingovým výzkumem, průzkumem spotřebitelských návyků, k určení účinnosti reklamy a podobně. Z výzkumu vyplynulo, že ne-uživatelé knihovny mají velmi pozitivní názory na knihovnu a považují její činnost za užitečnou, ovšem sami ji nevyužívají. V telefonickém rozhovoru bylo kontaktováno 600 osob, které odpovídaly na otázky týkající se nabídky služeb knihovny. Respondenti měli poměrně málo informací o knihovně. Výzkum potvrdil některé hypotézy, především tu, že internet je hlavní soupeř knihoven! Důležité bylo také poselství knihovny - jsme tady a můžete nás využívat. Knihovna přijala řadu opatření a zavedla nové služby - např. letní pojízdnou knihovnu, která půjčuje i na plážích. Nejde ani tak o počty výpůjček, jako spíše o upozornění na existenci knihovny.

(Scandinavian Public Library Quarterly - Vol. 44, No. 2/ 2011, s. 24)

Od loňského roku zpřístupňuje Státní knihovna v Berlíně uživatelům na svých čtečkách databázi Vossische Zeitung Online 1918-1934. Tato zajímavá databáze je výsledkem spolupráce veřejné a soukromé instituce - SBB-PK a Gruyter-Verlags s SAURVerlag jako vydavatelem. Její zpřístupnění uživatelům je výsledkem dlouhodobé práce a značných finančních nákladů, které byly vynaloženy na digitalizaci obrovského množství novin. Každá instituce, která zpřístupňuje historické sbírky novin, ví, že nic není kompletní a existují stále nějaké mezery. Chybějících 10 procent těchto novin bylo doplněno z archivu Humboldtovy univerzity v Berlíně, z archivu skupiny Axel-Springer-Verlag a z německé Národní knihovny v Lipsku. Po počátečních přípravách na digitalizaci bylo provedeno skenování jednotlivých čísel, třídění a popis, úprava obrázků a nastavení vyhledávání. Po zpřístupnění databáze se zjistilo, že chybí ještě 120 příloh, jednotlivých stránek s aktuálními událostmi a např. s divadelními programy. Po dohledání a doplnění těchto dat byly konečně Vossische Zeitungzpří­stupněny v plném rozsahu. Proč byly vybrány zrovna tyto noviny k digitalizaci? Protože nejlépe popisují období první poloviny 20. století v Němec­ku a jsou globálně vnímány jako jedny z nejdůležitějších německých novin se zajímavou historií. Vydavatelé Vossische Zeitungbyli zastánci Vý­mar­ské republiky a historické události v Německu popisovali velmi liberálně. Noviny nejsou zajíma-vé jen z politického hlediska, ale popisovaly také velký kulturní rozvoj - zejména v Berlíně, řešily mezinárodní problematiku a ekonomické otázky. Ideální informační pramen pro dvacátá léta 20. století v Německu!

(Bibliotheks Magazin - No. 1/2011, s. 25)

V Národní knihovně ve Vídni probíhá až do 30. října 2011 výstava s názvem Lidé, země a národy Habsburské monarchie. Knihovna zve své návštěvníky na působivou vizuální cestu dějinami starého Rakouska od roku 1800 do 1916. Jsou zde vystaveny nesmírně cenné kolekce originálních grafik, akvarelů, kreseb a fotografií soudo­bé společnosti a návštěvníkům je umožněno nahlédnout do soukromé knihovny Habsburků. Unikátní objekty dokumentují život v monarchii z hlediska ekonomického, rozvoje technologií, náboženství, ale i např. dopravy. Monarchie je zde představena jako nadnárodní cvičiště pro mnoho států, což je z dnešního pohledu obyvatel EU velmi zajímavé. Tato výstava je prvním nesmělým etnografickým pokusem o popis států staré monarchie. Je zde představeno 4529 ilustrací od 264 umělců, texty i korespondence ze všech částí bývalé mocnosti. Pravděpodobně žádný státní útvar se v průběhu historie neměnil tak jako Habsburská monarchie.

(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek - Nr. 2, Mai/ 2011, s. 3-5). 

Připravil ROMAN GIEBISCH