IVA PEKNÍKOVÁ > peknikova@knihovna.litomysl.cz  

Akademie třetího věku, univerzita třetího věku, univerzita volného času… - to jsou mezi současnými seniory velmi vyhledávané instituce - aktivity, které jim pomáhají smysluplně naplnit čas, poznat nové přátele, dozvědět se spoustu zajímavých věcí. V období „třetího věku“ už lidi většinou nežene kupředu touha vylepšit si kariéru, ale jejich cílem je vzdělávání pro vlastní potřebu, spokojenost a seberealizaci. 

Z vlastní zkušenosti vím, že knihovny jsou pro tuto činnost ideální zázemí. Litomyšlská univerzita 3. věku (dále LU3V) vznikla v roce 1999. Ten byl vyhlášen Mezinárodním rokem seniorů a nás tenkrát napadlo, že by založení univerzity či akademie třetího věku byl hezký dárek pro starší lidi z našeho města. Zřizovatelem tehdy nebyla městská knihovna, ale Centrum sociální pomoci Litomyšl. Od začátku roku 2007 je LU3V součástí aktivit, které pro své čtenáře organizuje Městská knihovna Litomyšl. A musím říci, že tato změna byla ku prospěchu věci.

Jak tedy na to? Na prvním místě to chce nadšence, který je nositelem a garantem celé myšlenky. Bez člověka nebo lidí se ani peníze nenajdou. A samozřejmě záleží také na těch, kteří se přednášek či jiných nabídnutých aktivit zúčastní jako posluchači. Jejich připomínky, podněty, kritika i chvála posunují naši činnost dál.

První, na co člověk pomyslí, je: „Budu na to mít?“ To znamená, kde sehnat finance. Základem je školné, v našem případě tvoří něco přes 60 % prostředků. A kde najít zbytek? Osvědčilo se nám požádat o příspěvek město, které nás podpořilo už v nultém ročníku. Tehdy nám nevyšel žádný grant - odpovědi zněly v tomto smyslu: „Je to krásná myšlenka, duchovně vás podpoříme, ale finančně nepřispějeme, protože akce má pouze místní charakter.“ Nevzdali jsme se a požádali o příspěvek město Litomyšl, které přispělo a přispívá doposud. Dají se získat i grantové prostředky (kraj, Open Society Fund, Ministerstvo kultury ČR) a teď už také vím, že za určitých podmínek je tato akce i samofinancovatelná. U nás by to bylo v případě, kdybychom měli k dispozici vlastní přednáškový sál s dostatečným počtem míst (nájem sálu dosahuje téměř 50 % nákladů z celkového rozpočtu). Školné u nás činí 200 Kč za semestr, zájezdy a další doprovodné akce se platí zvlášť.

Nejdůležitější pro to, aby se zájemci vůbec přihlásili, je zajímavý program a také přátelská pohodová atmosféra, kterou by pořadatelé měli zajistit. K programu mohu říci, že lidi asi nejvíce zajímá místo, kde žijí - město, region, kraj z různých úhlů pohledu. To je výborné startovní téma, které se pak může prolínat i dalšími ročníky a náměty. Jednou za dva tři roky je užitečné udělat dotazníkovou akci, jak přednášky dále směřovat.

Litomyšl je hodně kulturně a umělecky zaměřené město, což se odráží i na přáních posluchačů ohledně přednášek - výtvarné umění, hudba, památky (movité i nemovité), historie, archeologie, architektura, ale také ochrana přírody, astronomie, cestování, životní styl. Každý semestr má vždy jedno velké téma, které se skládá z pěti přednášek a doprovodné akce v podobě zájezdu či odborné exkurze.

Velmi oblíbená jsou slavnostní zakončení ročníků. Jedná se o společenská setkání, kde zhodnotíme uplynulé období, předáme osvědčení za absolvování ročníku, pětiletou nebo jinou jubilejní účast. Máme i takové nadšence, kteří docházejí už deset let a více bez přerušení - desetiletou docházku oceňujeme čokoládovou medailí za věrnost. Nedokážete si ani představit, jak na lidi zapůsobí to, že myslíte na takovéto „maličkosti“.

Pohodová atmosféra je důležitá součást celého projektu a také velmi složitá věc. Mimo jiné k ní přispívají takové věci, jako je na začátku semestru přehled všech přednášek a doprovodných akcí (zájezdy, exkurze, koncerty…) a před každou přednáškou poznámky k ruce (základní informace z přednášky - fakta, jména, data… a také použitá či doporučená literatura). Pro fyzické i psychické blaho posluchačů se nám osvědčilo po tři čtvrtě až celé hodině udělat asi dvacetiminutovou přestávku na kávu, toaletu, popovídání, popřípadě na rozhovor s přednášejícím z očí do očí pro toho, kdo má zájem nebo se nechce ptát před ostatními v závěrečné diskusi. Je také dobré připravit nabídku knih, které má knihovna k danému tématu k dispozici.

K tomu nehmatatelnému, a přesto velmi důležitému patří vztah mezi organizátory a posluchači. Začíná samozřejmě u organizátorů a je potřeba ho budovat hned od začátku. Patří k tomu takové záležitosti, jako snažit se seniory oslovovat jmény (i když přiznávám, že s téměř sto sedmdesáti po­sluchači to nejde realizovat na sto procent J), dát každému, kdo vás osloví, najevo, že je pro vás důležitý a že ho rádi vidíte. Občas vzniknou i nějaké spory, pak je potřeba velmi slušně, ale rázně zakročit, apelovat na vzájemnou toleranci, úctu a slušnost.

A jak zařídit, aby lidé opravdu přišli? Propagací - program zveřejňujeme na webových stránkách knihovny a na facebooku, což jsou místa, která navštěvuje stále více lidí, ať už seniorů či jejich dětí, vnuků. Další cestou, kterou se informace o nabídce LU3V dostane k široké veřejnosti, je místní a regionální tisk a kabelová televize. Ne­smíme podcenit ani ústní přenos informací. Pokud se lidem naše akce líbila, velmi rádi to řeknou dál a příště přijdou s někým dalším… Nejlepší doklad toho, že to funguje, jsou asi konkrétní čísla. V nultém ročníku v roce 1999 se přihlásilo 22 posluchačů, o rok později jich bylo 41, v roce 2007 (8. ročník) 104 a na letošní jarní semestr (12. ročník) 168.

Když už uvádím čísla, několik jich ještě přidám. Průměrný věk posluchačů je 67,5 roku, nejstarší posluchačka letos oslavila 90. narozeniny a nej­mladšímu posluchači je 39 let. Muži tvoří zhruba 19 % osazenstva. LU3V už nemá pouze místní charakter, protože se k nám sjíždějí lidé z 26 měst a obcí Pardubického kraje. Z Litomyšle je 59 % posluchačů. Od roku 1999 do konce roku 2010 se konalo celkem 128 přednášek, pět odborných exkurzí, 20 zájezdů, 12 slavnostních setkání při ukončení ročníku a tři koncerty. Jednotlivými semestry celkem prošlo 1865 posluchačů.

Za svých dvanáct let existence se stala Litomyšlská univerzita třetího věku nedílnou součástí kulturních aktivit odehrávajících se v našem měs­tě. Jak se vyjádřila jedna posluchačka: „Nejde jen o zajímavé přednášky, ale i o setkávání se se zajímavými a inteligentními lidmi, naladěnými na stejnou notu.“ 

Pokud máte chuť začít s podobnou aktivitou ve vaší knihovně, neváhejte, zamyslete se, a potom se do toho vrhněte po hlavě. Mohu potvrdit, že je to tak nejlepší. Všechny problémy jdou nakonec nějak vyřešit. Tahle aktivita stojí za to a velkým hnacím motorem je zpětná odezva od účastníků.

Foto Miroslav Škrdla