Městská knihovna Rokycany

LUDMILA VYČICHLOVÁ > lvycichlova@rokycany.cz

V letošním roce si Městská knihovna Rokycany připomíná 170. výročí svého založení.

Základ veřejné knihovny v Rokycanech položil v roce 1841 učitel Václav Pába darem 22 knih a 12 zlatých s tím, že bude až do své smrti kupovat pro knihovnu všechny knihy Svatojánského dědictví (edice knih vydávaných v 19. a počátkem 20. století). V roce 1848 byla ve městě založena Čtenářská beseda, která se zaměřovala hlavně na „předčítání a vykládání časopisů“. Činnost besedy byla v době Bachova absolutismu utlumena a knihy přebralo město. S uvolněním veřejného života po roce 1860 (pravděpodobně ihned v roce 1861 - tedy letos 150. výročí) byla v Rokycanech založena Měšťanská beseda, která měla vedle odboru pěveckého, divadelního a hudebního i odbor čtenářský. Zároveň se začaly půjčovat i knihy z majetku města, a tak vznikla obecní (městská) knihovna, jejímiž správci byli vesměs místní učitelé. Knihovna byla umístěna ve škole Za Radnicí a po dostavbě sokolovny v roce 1903 zde byly vyhrazeny pro její činnost dvě místnosti. O rok později přibyla ještě veřejná čítárna. Vlastní knihov­ny si v druhé polovině 19. století zakládaly i nově vznikající místní spolky - Sokol, dámský spolek Ludmila, dělnický spolek Havlíček, Živnostenská beseda a Čtenářský a zábavní spolek Hálek. Tyto knihovny postupně splynuly s knihovnou městskou. V roce 1920 se knihovna přestěhovala do domu městské spořitelny na Masarykově náměs­tí, který o deset let později věnovala spořitelna veřejnosti „na kulturní účely“. V roce 1947 byla budova opravena a pojmenována na „Rokycanův dům osvěty“, v letech 1993-1994 prošla celkovou rekonstrukcí a knihovna v ní sídlí dodnes.

Od 1. ledna 1994 je knihovna příspěvkovou organizací města, ve stejném roce byl uveden do provozu automatizovaný knihovní systém Lanius (dnes Clavius), o čtyři roky později se knihovna stala místem veřejného přístupu na internet a čin­nost zahájilo informační centrum, které však bylo v roce 2008 přemístěno do budovy radnice, do uvolněných prostor bylo přestěhováno oddělení pro nevidomé a slabozraké, které má ve svém fondu čtyři tisíce zvukových nosičů.

Knihovna má dva a půl tisíce registrovaných čtenářů (ve městě žije 13 600 obyvatel), ve fondu nabízí necelých devadesát tisíc svazků a odebírá 202 titulů periodik, ročně ji navštíví na sedmdesát tisíc návštěvníků, regionální funkci vykonává pro 56 knihoven. Pravidelně jsou pořádány besedy se spisovateli, výstavy, soutěže, různé akce pro mateřské, základní a střední školy z města i regionu, pro školní družiny, mateřský klub a klub důchodců, denní stacionář Pohodička i pro širokou veřejnost. V letním období zajišťuje knihov-na kulturní program pro Klub komorní kultury, který se nachází v atriu knihovny. Zkrátka knihovnice připravují „kdeco pro kdekoho“.

Pro logo jsme se rozhodli v roce 2004. Dříve knihovna používala na oficiální dokumenty obrázek budovy od místního malíře Miroslava Kozlíka. Oslovili jsme čtyři dospělé výtvarníky a čtrnáct vý­t­varníků od 14 do 18 let ze základní umě­lecké školy. Nejvíce zaujalo logo vytvořené Ing. arch. Lucií Jiravovou (dnes Vejvodovou), která je autor­kou i loga rokycanského plaveckého areálu. I ostat­ní práce byly zajímavé a vtipné a v knihovně z nich byla uspořádána výstava.

Logo je velice jednoduché, základní barva je černá a symbol knihy je tmavě modrý, ale používají se i jiné barvy, např. pro dětské oddělení po­užíváme v symbolu knihy červenou.

Poznáte, co se v logu ukrývá, a bez koho a čeho by knihovna nebyla knihovnou?

P. S.: Odpověď na otázku: Jsou to dva čtenáři proti sobě.