Městská knihovna Jihlava

JARMILA DAŇKOVÁ > reditel@knihovna-ji.cz

Městská knihovna Jihlava je veřejně přístupnou institucí s univerzálními knihovními fon­dy, která svým uživatelům nabízí pestré spektrum služeb. Působí v krajském městě s téměř 50 000 obyvateli. V roce 2010 měla registrováno 9070 čtenářů, kteří si vypůjčili více než 500 000 dokumentů, a počet návštěvníků překročil 238 000. Své služby poskytuje kromě hlavní budovy v centru města také ve třech pobočkách. Dvě z nich jsou sídlištní pobočky s tradiční knihovnickou a informační činností, a třetí, umístěná na základní škole v okrajové části města, plní zároveň funkci informačního centra školy. Knihovna je pověřena výkonem regionálních funkcí na území okresu Jihlava a soubor těchto služeb pravidelně využívá 98 neprofesionálních knihoven.

V průběhu uplynulých několika let se knihov­na postupně transformovala do dnešní podoby moderní informační a vzdělávací instituce a stala se také místem, kde se lidé setkávají, komunikují a zapojují do mnoha volnočasových aktivit.

Dějiny veřejného knihovnictví v Jihlavě se začaly psát v roce 1894, kdy v nově postaveném Besedním domě vznikla spolková knihovna, která se později přejmenovala na Českou veřejnou knihovnu. S prvními lety veřejné knihovny je spjato jméno Stanislava Rambouska, jehož knihovnická a kulturní činnost překračovala rámec tehdejšího Jihlavska. V roce 1945 se knihovna přestěhovala na Masarykovo náměstí a v tomto sídle urazila dlouhou cestu od městské přes krajskou a okres­ní až znovu k městské knihovně, jejímž zřizovatelem se od 1. 1. 1994 stalo Město Jihlava.

První logo knihovny vzniklo na konci 70. let minulého století a jeho autorem byl ředitel tehdejší okresní knihovny Oldřich Vávra. Několik knižních svazků ohraničených listy symbolizovalo knihovnu především jako půjčovnu literatury. Logo bylo používáno na hlavičkových papírech a dalších interních materiálech.

Významným mezníkem ve vývoji knihovny byl rok 2003, kdy se přestěhovala do nově zrekonstruované historické budovy v Hluboké 1. Tím konečně vyřešila letité prostorové problémy, přičemž bylo splněno hledisko dostupnosti uživatelům a akceptovány potřebné provozní nároky. Přestěhováním knihovny se výrazně zkvalitnily podmínky pro rozvoj jejích činností a návštěvníci kromě nabídky literatury a informačních zdrojů stále více oceňují množství vzdělávacích a komunitních aktivit, ať už se jedná o kurzy znakového jazyka, ayurvédy, trénování paměti, internet pro seniory, arteterapie nebo literární a cestopisné přednášky či pořady pro děti směřující především k podpoře a rozvoji četby a čtenářství.

Neopakovatelná atmosféra starého barokního domu s bohatou a zajímavou historií tvoří rámec všemu současnému dění. Odtud také pramení nápad pro vznik nového loga, který byl dotažen do konkrétní grafické podoby v roce 2007 při obsahové tvorbě nových webových stránek knihov­ny.

V logu je zobrazen vstup do budovy knihovny orámovaný původním kamenným portálem. Je v něm tak zachyceno spojení záchrany cenné historické památky a jejího dnešního smysluplného využití, jež ji otevírá široké veřejnosti. Autorem návrhu je správce počítačové sítě knihovny Ing. Petr Pazourek. Logo se jednotně objevuje na hlavičkovém papíru, zprávách, letácích, plakátech, vizitkách a zvolená barevná kombinace vi­zu­álně „ladí“ také s webovou prezentací knihov­ny.

Logo označuje vstup do přátelského a otevřeného světa poznání, informací i zábavy s puncem vysoké kvality.