Jací jsme čtenáři?

JIŘÍ TRÁVNÍČEK > travnicek@brno.cas.cz  

V roce 2010 proběhl druhý reprezentativní výzkum obyvatel ČR starších 15 let zaměřený na čtení. Ten první z roku 2007 byl vůbec prvním reprezentativním šetřením, které se u nás kdy uskutečnilo. Jeho výsledky zařadily ČR mezi země s velmi silnou čtenářskou kulturou, ukázaly, že velké procento našich obyvatel má ve zvyku navštěvovat veřejné knihovny.¹ Dále vyšlo najevo, že v našem vztahu ke knize nepanuje nijak velká bariéra generační ani urbanistická. V českém prostředí se potvrdilo to, co známe odjinud, a sice že hlavním „tahounem“ čtení je vzdělání a že ženy jsou výrazně silnějšími čtenářkami než muži. Druhý jev (genderový rozdíl) je v našem prostředí daleko silnější než jinde v Evropě. Klíčovým tématem výzkumu z roku 2007 byly knihovny, vloni se jím stala beletrie a čtení v digitální sféře.

Výzkum se uskutečnil ve spolupráci Národní knihovny ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. Samotným terénním šetřením byla pověřena agentura DEMA, a. s. Výzkum proběhl od 1. do 30. června na velikosti vzorku 1550 respondentů (statistická chyba 2,5 %) z 225 míst celé České republiky.

Základní data - 2010 a 2007 (srovnání)

• Aspoň jednu knihu za rok přečte 79 % obyvatel ČR starších 15 let (v roce 2007 to bylo 83 %). Panuje velký genderový rozdíl: muži - 73 %, ženy - 85 %. 

• Čtení knih se denně v průměru věnujeme 38 minut (41 minut v roce 2007), čtení novin a časopisů 28 min., sledování televize 113 min., poslechu rozhlasu 106 min., sledování videa/DVD 51 min., poslechu auditivních médií 61 min. a práci s internetem 92 min. Ženy jsou výrazně silnější čtenářky knih, muži jsou výrazně silnější „internauti“. Sledování televize roste s věkem.

• Celkem 46 % obyvatel ČR starších 15 let koupilo za rok aspoň jednu knihu (v roce 2007 to bylo 71 %!). Nejvíce nakupujeme ve středním věku (mezi 35-54 lety), přičemž genderový rozdíl není tak veliký jako u čtení (nakupuje 42 % mužů a 49 % žen).

• V průměru jsme za rok nakoupili pět knih a utratili za ně 1214 Kč (v roce 2007 to bylo sedm knih a 1303 Kč). Ženy utrácejí o něco méně než muži (1158 Kč ku 1284 Kč), nejvíce nakupujeme ve věku 35-44 let (1307 Kč), nejméně ve věku 15-24 let (1052 Kč).

• Hlavním místem, kde nabýváme knihy, jsou knihkupectví. Z těch, kteří nakupují knihy, je to 89 % obyvatel. Následují levné/zlevněné knihy a antikvariáty. Darem získáváme knihy nejvíce v mladém věku (15-24 let). V tomto věku chodíme i nejčastěji za knihami do antikvariátů.

• Ve svých domácích knihovnách máme v průměru 245 knih (v roce 2007 to bylo 274). Jen 2 % obyvatel uvádějí, že doma nemají žádné knihy. Ženy uvádějí, že mají své domácí knihovny o něco objemnější než muži: 260 ku 230 svazkům. Čím jsme starší, tím jsou naše domácí knihovny rozsáhlejší.

• Na 38 % obyvatel navštívilo za rok aspoň jednou veřejnou knihovnu (v roce 2007 to bylo 40 %). Opět panuje velký rozdíl mezi muži (28 %) a ženami (47 %). Veřejné knihovny nejčastěji navštěvujeme ve věku 15-24 let (59 %), nejméně často ve věku 45-54 let (28 %), v období, kdy končíme s ekonomickou aktivitou, se do veřejných knihoven opět vracíme (41 % obyvatel ve věku 55-64 let).

• Z časopisů jsou nejčastěji v naší četbě zastoupeny ty pro ženy (18 %), následují časopisy sportovní (12 %) a společensko-politické (11 %). Celkem 12 % obyvatel ČR starších 15 let časopisy nečte vůbec. Muži a mladí lidé preferují časopisy sportovní a odborné, ženy a starší lidé dávají přednost časopisům pro ženy.

• Nejoblíbenějším autorem obyvatel ČR starších 15 let je Michal Viewegh (získal od respondentů 34 hlasů), následuje Erich Maria Remarque (31 hlasů), Dick Francis (19 hlasů), Karel Čapek (17 hlasů) a Agatha Christie(ová) (16 hlasů) spolu s Betty MacDonald(ovou) (16 hlasů). Nejoblíbenějším autorem v roce 2007 byl také M. Viewegh (23 hlasů).

• Nejoblíbenější knihou je Vejce a já od Betty MacDonald(ové) (18 hlasů), Babička od Boženy Němcové (16 hlasů), Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška (13 hla­sů), Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho (12 hlasů) a Bible (11 hlasů). Nejoblíbenější knihou bylo v roce 2007 také Vejce a já (16 hlasů).

Beletrie

Celkem 68 % obyvatel ČR starších 15 let přečte za rok aspoň jednu beletristickou knihu. Genderový rozdíl narůstá ještě více - muži 57 %, ženy 78 %. Nejvíce čtenářů beletristických knih na­jdeme u nejmladší a nejstarší věkové kohorty, tj. ve věku 15-24 let a nad 65 let - v obou případech 71 %. Poezii čte pravidelně 1 % obyvatel ČR starších 15 let, 26 % ji čte občas či zřídka, 23 % ji četlo kdysi a 51 % obyvatel poezii nečetlo nikdy. Opět máme co činit s velkým rozdílem genderovým - poezii nikdy nečetlo 66 % mužů a 36 % žen. Nejvíce čteme poezii v mladém věku, nejméně ve středním.

Asi třetina obyvatel čte beletrii kvůli odpočinku (relaxaci), stejné množství pro obohacení vnitřního života. Téměř každý sedmý čtenář beletrie říká, že z beletristických knih čerpá užitečné informace o světě, každý jedenáctý je čte kvůli estetickým kvalitám (jazyku, stylu, obraznosti, způsobu vyprávění, popisům atd.) a každý třináctý čte beletrii proto, že ho učí empatii. Z jiných důvodů, které čtenáři aktivně uvedli, zcela dominovalo, že jde o povinnou školní četbu (uvedlo to více než 18 respondentů).

Internet, čtení v digitální sféře

Na internetunejčastěji čteme zprávy (53 %), s odstupem následují diskuse (16 %) a komentáře (10 %), beletristické texty čte na internetu jen 1 % obyvatel ČR starších 15 let. Čím jsme vzdělanější, tím méně nás na internetu zajímají diskuse, a tím více dáváme přednost zprávám.

Věk a vzdělání jsou klíčové proměnné, které rozhodují o našem vztahu k internetu, konkrétně v jeho každodenním užívání. Čím jsme starší, tím náš vztah k tomuto médiu slábne. Rozhodující šev vede mezi věkovou kohortou nejmladších a věkem 25-34 let, stejně jako mezi věkovou kohortou 55-64 let a nejstarším věkem. U vzdělání je rozhodující hranicí mezi každodenními „internauty“ a „neinternauty“ maturita.

V případě frekvence se nabízí srovnání mezi užíváním internetu a čtením knih.

Je patrné, že (1) internet je pro nás daleko každodennějším médiem než knihy, knihy se k naší uživatelské každodennosti poutají přes třikrát méně; (2) knihy nás nejvíce zaměstnávají v časovém režimu „několikrát týdně“, který naopak pro internet není vůbec typický; (3) knihy mají „časově-frekvenční kapitál“ rozprostřen daleko rovnoměrněji než internet, internet namnoze používáme způsobem „všechno, nebo nic“ (velký počet denních uživatelů i neuživatelů); (4) užívání méně než jedenkrát měsíčně je u internetu víceméně rovno neužívání, jde o statistickou abstrakci (1 %), zatímco čtení knih v tomto časovém režimu je pro nás něčím zcela samozřejmým (14 %).

Předběžné závěry

Oproti roku 2007 neubylo nijak výrazně čtenářů, ani těch, kteří během roku navštíví veřejnou knihovnu. Výrazně však ubylo obyvatel, kteří si koupili knihu - o 25 %, což představuje - z proporčního hlediska - úbytek více než o třetinu. Tohle je výrazná změna. Tedy: nakupujeme knihy výrazně méně, ale ti, kteří knihy nakupují, za ně utrácejí skoro tentýž obnos jako před třemi lety.²

Dalším závěrem budiž, že se mírně rozevřely nůžky. Jinak řečeno: přibylo jak nečtenářů, tak i čtenářů vášnivých, tj. těch, kteří deklarují, že za rok přečtou více než 50 knih (v roce 2007 - 6 %, v roce 2010 - 6,5 %). Kulturně nejchudší zchudli, kulturně nejbohatší zbohatli. Tímto si lze vysvětlit i jediný údaj, který proti roku 2007 vzrostl, a sice průměrný počet přečtených knih za rok (16,1 v roce 2007 - 17,3 v roce 2010). Pokud jde o sociodemografické ukazatele, tak česká čtenářská kultura (počet čtenářů) oslabila víceméně všude, nejvíce (výrazně nad průměr celého vzorku) však v těchto položkách: ve věku 25-44 let, u lidí s nejnižším vzděláním (vyučení), u lidí z nejnižších příjmových skupin a u obyvatel malých měst od 5000 do 20 000 obyvatel.

Mezi nezanedbatelné údaje patří zjištění o tom, jaký je poměr mezi pravidelnými čtenáři knih (79 %), pravidelnými čtenáři beletrie (68 %), jakož i pravidelnými čtenáři časopisů (88 %). Vychází z toho, že více než dvě třetiny všech přečtených knih jsou knihy beletristické, přičemž pokud jde o jejich zastoupení na knižním trhu, tak zde tvoří jen 25 % veškeré titulové nabídky.

Stále platí, že patříme v rámci Evropy a západní civilizace k zemím, kde se čte nejvíce, kde se na počet obyvatel vydává vysoce nadprůměrný počet titulů a kde se i veřejné knihovny těší silné oblibě.

ODKAZY:

1 Svod všech výsledků a jejich interpretaci lze najít v knize J. Trávníčka Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize (2008).

2 Souhrnnou interpretaci výsledků, včetně kontextových kapitol o čtení v době digitální, jakož i o fenoménu beletrie, stejně jako srovnání našich výsledků s výsledky jinde, přinese kniha, která by měla vyjít v druhé polovině roku 2011.