ALEŠ VANĚK > ales.vanek@gmail.com  

Nový Zéland… Co vás první napadne při vyřčení názvu této země? Ostrovní krajina na opačné straně světa? Impozantní příroda, exotika, místo pro vysněnou dovolenou? Místo Pána prstenů a poskakujících hobitů? Maorská kultura? Ptáci kiwi? Samé moře? Samé ovce? A co třeba moderně vybavené knihovny, vzdělaný personál nebo kvalitní knihovnické on-line služby, které se dostaly do povědomí oborové i laické veřejnosti na celém světě? Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když budu tvrdit, že pro většinu čtenářů tohoto článku je novozélandské knihovnictví stále poměrně velkou neznámou. Pokusím se to nyní změnit.

Ano, snad máte pravdu - turismus, nejtvrdší deviza této země. Nový Zéland, nebo chcete-li v maorštině Aotearoa (Země dlouhého bílého mraku), je především považován za zemi, kam se z celého světa jezdí na exotické dovolené. Pokud o takové dovolené uvažujete, mohu vám rozhodně doporučit, a snad nepohrdnete, návštěvu některé z místních knihoven. Je jedno, jestli vám přijde do cesty malá knihovnička v nějaké vesničce či moderní budova ve větším městě - rozhodně tam můžete načerpat cennou inspiraci od protinožců. A pro ty, kteří sem nemohou z nejrůznějších důvodů zamířit a osobně zjistit, jak na tom novozélandské knihov­-ny jsou, se kromě přečtení tohoto článku nabízí klikání myší a surfování po internetu.

S inspiracemi v knihovnách je to ale někdy složité. Novozélanďané je samozřejmě rádi vyhledávají a snaží se moderní trendy ve svých knihovnách uplatnit. V zemi s relativně nízkou populací blížící se hranici 4,5 milionu obyvatel může být však někdy problematické nové tendence prosadit - především z ekonomických důvodů. Zrovna nedávno zde knihovnické instituce „křižovala“ delegace z jedné nizozemské veřejné knihovny - z města Delftu. Výsledek byl velice pozitivní, ná­vštěva si vysloužila velký aplaus pro svůj nevšední přístup k designu a prosazení unikátních prvků do vlastní veřejné knihovny. Manažeři zdejších veřejných knihoven si určitě z jejich prezentace odnesli to podstatné a já osobně se těším, že i v „mé“ knihovně uvidím něco, co sem přitáhne velký počet návštěvníků. Nelson, ve kterém žiji, je turistickým centrem, přístavním městem, v krajině položeným doslova na dosah tří národních parků - a právě turisté proudící sem nejenom v hlavní sezóně tvoří velkou část návštěvníků knihovny.

Nový Zéland má mladou knihovnickou historii, jejíž počátky se datují kolem poloviny 19. století. Když tenkrát evropští přistěhovalci připluli v několika emigračních vlnách na Nový Zéland, přivezli s sebou také evropský koncept knihoven a především své knihy, které se následně staly stavebními kameny prvních komunitních knihoven. První takové knihovny vznikaly v důležitých přístavních městech - ve Wellingtonu (dnes hlavní město), Aucklandu a dnes spíše provinčním Nelsonu. Byla to pro tehdejší knihovníky skutečná výzva - čekal je informační střet s pro ně neznámou maorskou kulturou. Kulturou zásadně orální a vizuální, vyjadřovanou artefakty, řezbami, malbami a jinými vizuálními elementy či slovně - například bájemi a legendami. Jejich úkolem bylo naučit maorské obyvatelstvo číst a psát. Z pohledu knihoven se však až do osmdesátých let minulého století spíše jen debatovalo o tom, jak knihovnické služby více přiblížit maorské populaci. Tehdejším knihovníkům možná poněkud paradoxně pomohlo to, že koncem 19. století již na Novém Zélandu žilo více přistěhovalců než maorského obyvatelstva.

Z historie se místní odborníci určitě poučili, jaký je však současný virtuální svět místních knihoven?

Knihovní systémy

Velké množství novozélandských veřejných knihoven používá systémy společnosti SirsiDynix. Nejrozšířenějším je Horizon, který se však technicky již nevyvíjí a v příštích letech bude ukončena jeho technická podpora. Bude tak záležet na managementu knihoven, jakým směrem chce v této oblasti směřovat. Např. Městská knihovna ve Wellingtonu používá jako první na Novém Zélandu systém TLC Carl. Voyager of Endeavoru je implementován ve větších akademických knihovnách a také v Národní knihovně. Zde v Nelsonu je předpoklad, že dojde k propojení jednoho sdíleného systému v regionu - což bude mít velké výhody pro uživatele všech regionálních knihoven.

Ekonomika zde hraje podstatnou roli a trendem se zdá být formování konsorcií za účelem implementace sdíleného knihovního systému a podobné výpůjční politiky v knihovnách stejného regionu.

Výběr z významných on-line projektů

APNK - The Aotearoa People’s Network Kaharoa - Internet do knihoven (2007)

Tato vládní iniciativa hrazena ze státního rozpoč-tu umožňuje všemuživatelům a návštěvníkům knihoven využívat zdarma vysokorychlostní pří­stup k internetu, včetně možností tisku dokumentů a skenování. V současné době je do této iniciativy zapojeno 120 knihoven. Volitelnou součástí je Wi-Fi připojení v knihovnách, které je hrazeno z roz­počtu knihoven, resp. obecních úřadů. Vizí inicia­tivy APNK je dosažení dostupnosti, důvěry v bez­pečnost internetu a zpřístupnění kvalitního obsahu uživatelům. Popularita počítačů APNK v knihovnách rozhodně roste.

Typický APNK počítač obsahuje poměrně velké množství oblíbených programů (MS Office, progra­my na zpracování fotografií, vypalovací programy apod.), sluchátka s mikrofonem a webovou kame­ru.

Ze statistik APNK (leden 2011): zapojeno je

120 knihoven,

39 městských úřadů,

571 počítačů,

99 Wi-Fi hotspotů,

15 digitalizačních stanic.

Statistiky přístupů uživatelů jsou veřejně dostupné na www.aotearoapeoplesnetwork.org.

Přestože si knihovny přejí, aby uživatelé APNK navštěvovali jejich databáze a katalogy, snad nemůže být žádným překvapením, že žebříčkům ná-vštěvnosti vévodí trojice internetových gigantů - Youtube.com, Facebook.com a Google.com, následovaná Hotmail.com nebo Msn.com.

Mobilní katalogy

S možností existence Wi-Fi bezplatného připojení (myšleno pro koncové uživatele) v prostředí knihoven se nabízí těmto institucím unikátní příležitost k rozvoji a implementaci mobilních aplikací. Základem mobilních služeb je určitě verze katalogu pro mobilní telefony, která uživatelům umožní plnohodnotné vyhledá­vá­ní a správu svého kon­ta.

Zde v Nelsonu provozujeme od počátku loňského roku katalog a dvojici databá­­zí - Proquest a EBSCO - v jejich mobilních verzích.

Library Thing pro knihovny

Tento doplňkový produkt společnosti LibraryThing.com začí­ná stále více obohacovat on-line katalogy knihoven. Jedná se o modulový systém, který funguje tak, že katalogové rozhraní knihovny je přes ISBN pro­pojeno s databázemi librarything.com. A tak záznamy, které se nacházejí v databázi konkrétní knihovny, automaticky přebírají doplňkové bibliografické informace, které jsou dodávány početnou skupinou uživatelů librarything.com. Uživatelskou základnu tvoří zhruba milion osob. Knihovna, která si předplatí služby librarything.com, získává tagy, recenze, odkazy na podobné knižní tituly a na další tituly ve stejné edici. Poměrně velkou novinkou je grafické znázornění obalů knižních titulů na vir­tuálním regále.

Knihovna má k dispozici statistické přehledy o návštěvnosti jednotlivých prokliků (odkazů) v konkrétních modulech (tagy, podobné tituly, recenze apod.), a snadno tak může průběžně zjišťovat jejich popularitu.

Za velice slibně vypadající on-line produkt v nabídce librarything.com pro knihovny je považována mobilní verze katalogů s názvem Library Any­where. Produkt byl v listopadu loňského roku uveden na trh. Librarything.com tvrdí, že aplikace je funkční v 90 % knihovních systémů, uživatel bude moci využít funkce vyhledávání (včetně brouzdání recenzemi, tagy a podobnými tituly), vkládat rezervace a zjišťovat stav svého účtu. Knihovny mají možnost vkládat důležité kontaktní informace a otevírací dobu svých poboček, odkazovat na kalendář akcí (v RSS), zpřístupňovat rychlé dotazování na informační specialisty/knihovníky či odkazovat uživatele na další stránky knihovny.

Webové stránky

Zhodnotit na malém prostoru kvalitu webových stránek novozélandských knihoven je poněkud nelehký úkol. Lze však tvrdit, že, přestože se za „srdce“ on-line knihovny obecně považuje veřejný katalog, stále více se místní knihovny zaměřují na kvalitní a aktuální obsah svých webových prezentací. Pokud je to v možnostech konkrétní knihovny a má personální kapacitu na správu webového obsahu, je to velké plus. Lze konstatovat, že stránky ovlivňují webové prvky třetích (a komerčně za­měřených) společností, jako jsou populární blogy, Facebook, Youtube, Flickr, nejrůznější widgety (malé nástroje, které si můžete vložit na svůj web, a nabídnout tak svým návštěvníkům něco navíc, nějakou užitečnou funkci, zprávu, nebo alespoň drobný žert - pozn. red.) atd. Na druhou stranu má mnoho veřejných knihoven potíže s byrokratickým postojem obecních úřadů, které dbají na maximální pří­stupnost obsahu svých webů v rámci doporu-čujících standardů W3C všem vrstvám obyvatel. We­bové stránky veřejných knihoven jsou často subdoménou obecního úřadu, pod který jsou za-řazeny. Přestože se v oblasti přenosu dat v posledních letech událo hodně, je stále určitý počet obyvatel, kteří nemají vysokorychlostní připojení. Ať už je to z důvodu ekonomického nebo pouze není v jejich místě k dispozici pevná linka. Novo­zélandská krajina je v některých lokalitách velice fragmentovaná a v určitých místech nedostatečně pokryta signálem.

Výsledkem striktní politiky obecního úřadu mů­že být snižování popularity stránek, které, ačkoliv obsahují dostatek textových informací, mohou být svou nudností a formálností uživatelsky málo atraktivní. Větší kreativní svoboda v oblasti webového obsahu určitě panuje v akademických knihov­nách, mezi jejichž uživatele patří především mlad­ší a střední generace, která od webu knihovny očekává kreativitu, nápady a moderní trendy publikování na webu.

Kontrola přístupu na webové stránky s citlivým obsahem

Pro kontrolu přístupu uživatelů na webové stránky a omezení surfování na obsahově citlivých stránkách (pornografie, násilí atd.) používají knihovny nejrůznější méně, či více sofistikované bezpečnostní nástroje. V nelsonské veřejné knihovně, kde pracuji, se používá WebMarshal v kombinaci s DeepFreeze. Žádné webové filtry nejsou stoprocentně spolehlivé, a tak se občas stane, že uživatelé mají problém buď s přístupem na populární stránky, nebo se jim podaří proklouznout na strán­ky, které knihovna (resp. databáze WebMarshal) nepodporuje z důvodu nevhodnosti obsahu nebo bezpečnosti. 

Jak již bylo výše uvedeno, veřejné knihovny patří pod správu místních samospráv - snad proto se na bezpečnostní internetové politice nešetří.

Digitalizace

Facebook

O Facebooku toho bylo do této chvíle v odborném tisku napsáno již hodně, proto nemá smysl se zaobírat obecnými záležitostmi. Dosažením půlmiliardové uživatelské základny v červenci 2010 se Facebook dostal do kategorie on-line fenoménů poslední doby. Užití funkcí vlastní stránky na Facebooku v novozélandských knihovnách lze zpozorovat především ve zkvalitnění odkazů na veřejné akce knihovny, při zpřístupnění fotografického nebo multimediálního obsahu komunitě „přátel“ knihov­ny a podpoře aktivit v odborných skupinách pro knihovníky. Populárními facebookovými aplikacemi jsou ty, které umožňují sdílení recenzí nebo doporučení na knihy, např. Books iRead nebo Bookshare, a ta­ké vyhledávací nástroje, které lze začlenit do své (knihovní) facebookové prezentace - např. World Cat search. Přesto se domnívám, že novozélandské knihovny jsou v této oblasti stále ještě ve stádiu novorozeneckém a mají co dohánět za například americkými knihovnami.

Twitter v knihovnách

Vysílání krátkých zpráv v Twitteru je zatím využíváno pouze v hrstce novozélandských veřejných knihoven (a to navíc těch s větší působností). Svůj vlastní „twitterský“ komunikační kanál má ale Národní knihovna, což je dobrým znamením pro příznivce Twitteru s knihovnickou tematikou. Zjevně však velkou popularitu Twitter získal na posledních odborných knihovnických konferencích, kde mohlo publikum v reálném čase pomocí krátkých zpráv a komentářů diskutovat s přednášejícími.

Youtube.com

Mám pocit, že zdejší knihovny ještě plně nepochopily marketingové možnosti největšího světového webu pro videonahrávky. Přítomnost veřejných knihoven na youtube je zatím mizivá. Obávám se, že problém tkví především v kvalitním přenosu dat uvnitř novozélandské datové infrastruktury, která trpí určitými technickými neduhy, konkrétně svou pomalostí v některých lokacích.

Blogy

Tento nástroj je na tom s aktivitou místních knihoven o mnoho lépe. Řada knihoven využívá blogování k oslovení především skupin teenagerů.

Závěr

Doufám, že se mi v prostoru, který mi byl nabídnut redakcí časopisu Čtenář, podařilo trochu nastínit současnost novozélandského knihovnictví a konkrétně jeho on-line aktivit. Přestože jsem se soustředil především na oblast, která je mi nejbližší, tedy on-line služby knihoven, myslím, že si dokážete udělat obrázek o nejpodstatnějších oborových událostech, které se v poslední době udály v zemi, která jako první na této planetě vítá nový den. Pro ty z vás, kteří se chtějí o novozé­landském knihovnictví dozvědět více, odkazuji na speciální číslo Bulletinu SKIP s názvem Novozélandské knihovnictví, které vyšlo v roce 2007 - případně mi napište svůj dotaz na e-mailovou adresu Čtenáře.

Foto archiv autora