ZDEŇKA BURŠÍKOVÁ > reditel@knih-kt.cz  

Když jsme v roce 1991 vyhlašovali první ročník Literární Šumavy, soutěže pro začínající autory, ani jsme nedoufali, že se soutěž udrží celých dvacet let (a navíc, že se bude připravovat i ročník jedenadvacátý). Ale co vlastně úspěšné pořádání takovéto soutěže obnáší, co se nám osvědčilo a co jsme museli během let změnit?

V propozicích každé soutěže je nutno stanovit věkovou kategorii, pro kterou je určena, a případně téma, které se má v příspěvcích objevit. My jsme se rozhodli věkovou kategorii horní hranicí neomezovat, abychom vyplnili jistou mezeru, která v této oblasti panovala. Většina soutěží je totiž spíše pro mladé autory. Zájemci starší 30 let (a hlavně se­nioři) nemají tak možnost svoje práce uplatnit, předložit odborníkům k posouzení. Tento předpoklad se nám v praxi opravdu potvrdil.

Co se tématu týče, chtěli jsme především po­ukázat na náš region jako věčný zdroj inspirace. Během let jsme pak téma uvolnili, ale za příspěvky o Šumavě a Pošumaví se stále uděluje zvláštní cena.

K určité změně došlo i v oddělení jednotlivých li­te­rárních útvarů. Původně se soutěžilo v kategorii próza, poezie a publicistika. Později jsme od publicistiky upustili, protože se scházelo poměrně mé­ně příspěvků. Na závěrečném semináři k zatím poslednímu ročníku byla tato otázka opět otevřena, neboť řada příspěvků měla určitý charakter publicistiky, avšak většina těchto děl je na pomezí fikce a skutečnosti, tudíž pravděpodobně zůstanou stále jen dvě kategorie.

Pro každou soutěž je dobré získat významné patrony. Např. zřizovatele knihovny, Obec spisovatelů, významná média i sponzory. Za těchto podmínek je daleko snazší propagace celé soutěže i získání věcných darů pro oceněné autory.

Pro propagaci se musí využít všechny možnosti, které máme k dispozici. Web knihovny, profesní internetové konference atd. Dobře graficky zpracované letáky je nutné umístit na všechna vhodná místa. V propozicích musejí být jasně stanoveny podmínky soutěže: již zmiňované téma a věková kategorie, dále, zda je soutěž anonymní, či ne, případně další podmínky (v naší soutěži například musí být všechny práce původní, dosud nikde nepublikované). Dále organizace a vyhodnocení soutěže - formát a rozsah textu, adresa poštovní i e-mail, ka­lendář soutěže. Nesmí se zapomenout na žádost o písem­ný souhlas se zařazením osobních údajů do databáze soutěžících a s případným zveřejněním textu.

Důležitým faktorem je také složení literární poroty, která práce hodnotí. Je potřeba, aby v ní byli opravdoví odborníci, pokud možno známé osobnos­ti z literárního světa.

Celá soutěž zpravidla končí závěrečným seminářem. Do Klatov zveme všechny autory, i ty, kteří ne­jsou oceněni. Program semináře musí svým ob­sa­hem nalákat autory i ze vzdálenějších míst. Je potřeba věnovat dostatek času pro diskusi s literární porotou. Tento seminář byl i soutěžícími hodnocen velmi kladně, neboť někteří poukázali na to, že ve většině dalších soutěží, do kterých přispívají, nemají možnost se s porotci setkat a prodiskutovat s nimi jejich výhrady ke své práci, v některých případech dokonce ani neví, kdo vítěze vybíral. Po­ukázáno bylo i na to, že ukázky ze všech prací čet­la profesionálka, zatímco jinde čtou ukázky sami autoři, přičemž řada z nich díky trémě hodnotu svých děl prudce sníží.

Důležitou součástí literární soutěže je možnost vytištění sborníku vítězných prací. Je to velká motivace pro autory, vidět svoji tvorbu v knižní podobě. Pokud se podaří alespoň nejzdařilejší práce předat k vytištění do dalších periodik a publikací, je to velké uznání nejen pro samotné autory, ale i pro organizátory soutěže.

Věříme, že právě díky výše zmíněným zásadám a tomu, že se snažíme vyjít vstříc přispěvatelům a vyslyšet i jejich názory a zkušenosti z podobných soutěží, jsme mohli loni jubilejní ročník uspořádat. Jak dopadl, si můžete přečíst v dalším příspěvku. Doufáme, že začínajících autorů neubude a budou dál obesílat svými příspěvky nejen naši soutěž.

Literární Šumava 2010

STANISLAV REISER > region@knih-kt.cz  

V roce 2010 zorganizovala Městská knihov­na Klatovy již dvacátý ročník soutěže pro neprofesionální literáty Literární Šumava 2010. Soutěžilo se v kategoriích prózaa poezie, přičemž zvlášť byli hodnoceni mladší autoři (do 25 let) a autoři, kteří již tento věk přesáhli. Autory hodnotila komise ve složení Mgr. Karel Mráz, bývalý starosta Klatov, Petra Hynčíková, vedoucí redakce kultury Českého rozhlasu Plzeň, a básník Petr Skarlant. Porotě pak předsedala Mgr. Helena Šlesingerová, ředitelka Knihovny města Plzně a zakladatelka Ason-klubu, sdružení mladých a nezavedených literátů. Ukázky ze zaslaných příspěvků přednesla kulturní publicistka ČRo Plzeň Petra Kosová.

V loňském roce se soutěže zúčastnilo celkem třicet autorů. Někteří se zapojili do obou kategorií, takže bylo do soutěže zařazeno 38 příspěvků. Bohužel, stejně jako v předcházejících letech, i loni přicházela díla i po uzávěrce soutěže; takové příspěvky samozřejmě již nemohly být zařazeny. Závěrečný seminář, při němž byly vyhlášeny výsledky a autoři měli možnost zkonzultovat svá díla s porotou, pak proběhl v rám­ci Týdne knihoven v sobotu 9. října ve společenském sále knihovny a zúčastnilo se jej přibližně 50 lidí.

Pokud se pokusíme o malý statistický přehled loňské Literární Šumavy, zjistíme, že se zúčastnilo 11 mužů a 19 žen. Muži přitom zaslali 14 příspěvků, ženy 24. Z hlediska věkových kategorií byl poměr takřka totožný, autorů mladších 25 let bylo 11 (13 příspěvků), autorů nad touto věkovou hranicí se sešlo 19 (25 příspěvků). Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším autorem (alespoň u těch, kteří uvedli jméno) byl rovných 60 let - nejmladší autorce bylo 17, nejstaršímu účastníkovi 77 let.

Přestože byl počet autorů výrazně nižší, než kolik je dlouholetý průměr (v některých letech se účastnilo i více než sto začínajících literátů), členové komise zdůraznili, že úroveň soutěže rozhodně neklesla. Karel Mráz při závěrečném hodnocení ročníku poukázal na to, že výrazně ubylo vysloveně amatérských prací, neboť současní soutěžící se již své práci věnují zodpovědně, se svými díly pracují delší dobu a před odesláním do soutěže se je snaží doladit. Petra Hynčíková pak ještě dodala, že v tomto ročníku znatelně převládají díla vycházející ze života a zabývající se i jeho někdy opomíjenými otázkami. V dílech se tak například objevil vztah přes internet, vzpomínky dítěte na rozpad manželství rodičů a pátrání po ztracené matce. Účastníci „na oplátku“ kladně hodnotili profesionální přístup poroty, organizační zajištění soutěže, možnost diskuse s posuzovateli o dobrých či méně dobrých stránkách svých děl i hudební vystoupení, o které se postaral klatovský vokálně instrumentální soubor Zebedeus.

A tak byl 20. ročník Literární Šumavy završen. Nezbývá než poblahopřát vítězům a těm, kteří nebyli tentokrát oceněni, popřát sílu v psaní vytrvat a na literaturu nezanevřít. Vždyť možná v jiných letech, v konkurenci jiných děl, by slavil úspěch zase někdo jiný. A na závěr ještě seznam autorů ohodnocených v roce 2010.

Poezie do 25 let

Čestné uznání - Hana Karolína Kobulejová

Poezie nad 25 let

1. místo - Břetislav Ditrych

2. místo - Štěpán Špád

3. místo - Lenka Linhartová-Hrabětová

Próza do 25 let

Čestné uznání - David Franta

Próza nad 25 let

1. místo - Radka Ketnerová

2. místo - Jana Fafejtová

3. místo - Petra Štarková

Čestné uznání - Václav Persein

Zvláštní cena za příspěvek o Šumavě

Jitka Pyšková

Cena Františka Pravdy - cena Českého rozhlasu Plzeň

Břetislav Ditrych

Fotografie ze závěrečného semináře a z vyhla­šování výsledků naleznete na stránkách Městské knihovny Klatovy www.knih-kt.cz. Zároveň je mož­no zde stáhnout sborník vyhodnocených prací.

Foto Karel Viták