Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

když jsem se začala probírat obsahem prosincového rozšířeného čísla Čtenáře, rozhořela se v konferenci Knihovna diskuse o záměru rušit knihovny. Zatím sice v anglickém Newcastlu (IHNED.cz, 24. 11. 2012), ale nedočkáme se toho v rámci šetření i u nás? A nebylo by nakonec ku prospěchu věci nefunkční a málo navštěvované knihovny zavřít? Provokativní otázky položené provokujícím autorem nezůstaly bez odezvy, někoho „nadzvedly“, někdo nad nimi vážně rozvažoval… A o to vlastně šlo!

Čeští knihovníci však nesedí se založenýma rukama, závažnost problémů jak s financováním, tak s vyrovnáváním se s novými funkcemi, které po nich uživatelé vyžadují, si plně uvědomují. Vědí, že svou existenci budou muset tvrdě obhajovat. Shodou náhod je právě toto obsahem úvodního článku s názvem Definice dobré knihovny. Vřele vám ho doporučuji! A na doplnění výše řečeného si dovoluji ještě připomenout tříletý projekt „hledání odpovědí na otázku po své užitečnosti“, na němž pracuje Městská knihovna v Praze s Univerzitou Pardubice a Univerzitou Matěje Bela v Banské Bystrici (http://repozitar.techlib.cz/ record/517?ln=cs).

Přeš všechny chmurné vize provázejí naše knihovnictví i radostné okamžiky, k nimž patří otevření nových nebo rekonstruovaných budov knihoven. Do jedné takové – Městské knihov­ny v Děčíně – jsme se vypravili na návštěvu, kam vás prostřednictvím reportáže zveme také.

Už tradičně se každý rok dostává „český knihovník“ v rámci světového knihovnického a informačního kongresu do vzdálených zemí světa, odkud pro náš časopis přináší zajímavé postřehy a informace. Letos to bylo Finsko, a je povzbuzující, že se tam české knihovnictví těšilo náležité pozornosti. Do ještě vzdálenějších končin zavádí emeritní ředitelka univerzitních knihoven v Chile, která prostřednictvím svého životního příběhu nechává nahlédnout do utváření moderního tamějšího knihovnictví.

Zůstává na vás, milí čtenáři, co si z dvanáctého čísla přečtete. Budeme rádi, když v něm objevíte nové pohledy či myšlenky, které obohatí vaši práci. To samé bychom si přáli i v tom nadcházejícím – už 65. ročníku –, který pro vás s některými novinkami připravujeme.

OLGA VAŠKOVÁ