Main content
Zajímavé putování po německých knihovnách
GABRIELA PELCOVÁ pelcova@knihovnakv.cz
ROMANA VLČKOVÁ
V červnu letošního roku jsme se s kolegyní zúčastnily studijní cesty do německých knihoven pořádané Sdružením knihoven ČR, a to do Erlangenu, Stuttgartu a Tübingenu. Ve všech jmenovaných knihovnách nás německé kolegyně a kolegové velmi mile přijali a ochotně nás provedli budovami i sklady. Výklad probíhal v němčině a angličtině.
Některé knihovny měly to štěstí a prošly rekonstrukcí, takže jsou moderní, nové a krásné. Některé to štěstí neměly, takže jsou pouze „krásné“, a to čilým studentským ruchem (studenti někdy sedí pro nedostatek místa i na zemi). V navštívených knihovnách se potýkají vesměs s podobnými problémy, které trápí i nás, a to je nedostatek prostoru jak ve studovnách, tak ve skladech. Dalším, pro nás ne tak častým, jsou holubi! Knihovny se usilovně brání např. jehlicemi na parapetech či modely dravých ptáků na střechách budov. A další postřeh, v knihovnách pracuje více knihovníků-mužů než u nás.
V knihovních fondech je hojně zastoupena i literatura v cizích jazycích, vzhledem k multikulturní společnosti v Německu (srbština, ruština, turečtina, arabština apod.). Technické vybavení knihoven je na vysoké úrovni, odpovídá možnostem jednoho z nejvyspělejších států Evropy.
V pondělí 4. 6. jsme navštívili dvě knihov-ny v Erlangenu, okresním městě bavorského správního okresu Střední Franky, městě studentů. Sídlí zde druhá největší univerzita v Bavorsku, Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg, založená roku 1743. Město je nejen plné studentů, ale i jízdních kol!
Univerzitní knihovna v Erlangenu – Universitätsbibliothek Erlangen-Nürnberg (http://www.ub.uni-erlangen.de/) se skládá ze dvou budov. Ve staré majestátní budově, která nebyla na rozdíl od jiných staveb za 2. světové války zničena, jsou zachovány krásné zasedací síně s obrazy podobizen panovníků, studovna pro profesory s originálními starobylými lustry, čítárny pro studium starých tisků.
Cenný historický fond tvoří sbírky rukopisů, starých tisků, map a grafik. Pozoruhodná byla bible z 12. století vážící 41 kg. Všechny prostory jsou přísně střežené alarmem a pod uzamčením.
Naproti „staré“ budově přes ulici se nachází druhá část univerzitní knihovny. Jedná se o betonovou stavbu ze 70. let minulého století, jistě již volající po rekonstrukci. K té momentálně dochází zatím pouze vně budovy, vyměňují se okna a budova se zatepluje. Stávající prostory počtu studentů již nevyhovují (cca 250 studijních míst), studovny a čítárny byly již dopoledne plně obsazeny. Knihovní fond univerzitní knihovny čítá cca 5,5 mil. médií.
Městská knihovna v Erlangenu – Stadtbibliothek Erlangen (http://www.erlangen.de/desk topdefault.aspx/tabid-708) se nachází v krásné historické budově zámečku Stutterheim v centru města, bývalé radnici (přestavba v roce 2010). Po rekonstrukci zde vznikly příjemné vzdušné prostory, nenásilné spojení moderního designu, dřeva a světla. Uprostřed objektu se nachází malé útulné atrium, kde si mohou návštěvníci odpočinout, posedět s knihou či časopisem.
Knihovna spolupracuje se školami a různými zájmovými skupinami. Co nás zaujalo, knihovna očekává aktivní přístup (nápady, přání, impulsy) právě od nich. Tak může nejlépe zjistit, co si uživatelé přejí a připravit pro ně zajímavé akce, přednášky, výstavy, koncerty apod.
Knihovnou nás provázela paní ředitelka, velmi příjemná, moderní a vzhledná paní. V prostorách knihovny jsme si mohli prohlédnout výstavu regionálních fotografů. Na 2. světovou válku upomíná na ochozu nenápadná skleněná deska, která velmi citlivě symbolizuje utrpení židovských obyvatel v Erlangenu.
Při tvorbě knihovního fondu, týká se hlavně naučné literatury, spolupracují s univerzitní knihovnou. Městská knihovna nemá žádné pobočky, zato vlastní velký krásný bibliobus!
Na cestě do Stuttgartu jsme se zastavili v historickém městě Rothenburg ob der Tauber (Bavorsko). Je to malebné středověké městečko s mnoha klikatými uličkami a hrázděnými domy, provází jej pověst věčného města Vánoc. Turisté si zde mohou zakoupit ručně vyráběné vánoční ozdoby a kulinářskou specialitu z listového těsta – sněhovou kouli (Schneeballen).
V úterý 5. 6. jsme navštívili dvě knihovny, a to ve Stuttgartu, hlavním městě spolkové země Bádensko-Württembersko na jihozápadě Německa. Leží v kopcovité krajině na řece Neckar. Jedná se o velké multikulturní město s cca 590 tisíci obyvatel.
Dopoledne jsme se vydali do moderní čtvrti poblíž nádraží, plné čilého stavebního ruchu, kde se nachází novostavba městské knihovny, komunitního vzdělávacího a kulturního centra města, Stadtbibliothek Stuttgart (http://www 1.stuttgart.de/stadtbibliothek/). Knihovna byla otevřena 24. října 2011. Městská knihovna ve Stuttgartu je na první pohled nápadná, 40 m vysoká bílá budova ve tvaru krychle s devíti poschodími, dominanta náměstí Mailänder Platz, moderní stavba z betonu a matného skla. Podle jedné americké ankety sedmá nejkrásnější knihovna světa, podle jiné nejvíce fotografovaná knihovna na světě.
Budovou nás provázel náměstek ředitele, velmi příjemný pán, právem hrdý na svou supermoderní knihovnu. První dojem při vstupu do budovy: velkolepé, bílé, prostorné, lehké, světlé, vzdušné. Symbol krychle jako prostoru pro „vědění“. Z kruhovité vstupní haly můžeme vstoupit do „srdce“ knihovny, které se nachází ve středu budovy. Jde o obrovskou „moderní svatyni“ s centrálním osvětlením, fontánkou uprostřed, svým způsobem Pantheon našeho vědecko-technického věku. Velmi působivé.
Po schodech vcházíme do centra knihovny, jakési galerie, do prostoru, který je prosvětlen velkým centrálním střešním oknem. Sluneční svit tak tvoří zajímavou hru světel po celém panoramatu galerie. Bílé regály spolu s barevnými vazbami knih vytvářejí zajímavý efekt, je příjemné pohybovat se v tomto moderním, kultivovaném prostředí.
Jediné, co nám trochu chybělo, byly květiny. Prý nezapadají do celkové koncepce a jsou povoleny pouze v kancelářích. Cítí se tu dobře i malé děti, které mají v dětském oddělení dostatek prostoru na běhání. Zajímavým nápadem jsou „boxy-pokojíčky“, ve kterých si mohou děti hrát, číst či malovat. Pro děti je určeno nejen dětské oddělení. I v každém patře knihovny mají k dispozici dětské knihy.
V posledním patře se nachází kavárna, kde jsou zaměstnáni lidé s tělesným znevýhodněním. Toto zařízení je podporováno charita-tivními nadacemi. Knihovna je vybavena nejmodernějším technickým zařízením, samoobslužnými pulty, interaktivními informačními tabulemi, velkými obrazovkami apod. Vypůjčit si lze i notebooky. Ne všechno funguje samozřejmě na 100 procent, drobné technické závady se řeší při běžném provozu. Knihovna má 17 poboček. Čipová karta však platí pouze pro hlavní budovu.
Na konci prohlídky nás náš průvodce vzal na terasu na střeše budovy, kam se běžný uživatel knihovny nedostane. Odtud byl krásný pohled na celé město.
Odpoledne 5. 6. jsme navštívili Zemskou knihovnu státu Badensko-Württembersko, Württembergische Landesbibliothek Stuttgart (http://www.wlb-stuttgart.de/). Tato knihovna se nachází nedaleko centra v ulici Konráda Adenauera, kde najdeme i další kulturní instituce města. Přímo před knihovnou se rozprostírá velký městský park s jezírkem.
O vznik knihovny se zasloužil osvícený panovník, kníže Carl Eugen von Württemberg. V 18. století tak vznikla první veřejná knihovna v absolutistickém státě, což byl v té době velmi moderní počin. V roce 1793 již čítala 100 000 svazků.
V roce 1944 byla při bombardování během 2. světové války zničena téměř polovina knihovního fondu (cca 500 000 svazků). V roce 1970 byla postavena nová budova podle návrhu místního švábského architekta Otto Lindera. Tehdy velmi moderní, z dnešního pohledu ne již tak novátorská, přesto plně funkční, příjemná a přátelská stavba.
Německé kolegyně nás přivítaly v přednáškovém sále, kde nám připravily tři zajímavé prezentace.
První nás seznámila podrobně s dějinami a s provozem knihovny (cca 5,7 mil. médií). Volný výběr činí asi 100 000 svazků, ostatní knihy jsou umístěny ve dvou podzemních skladech a v nedalekém depozitáři. Až 57,7 % uživatelů tvoří studenti, 18,2 % jsou žáci a učni, ti mají využití knihovny zcela zdarma. Pro ostatní návštěvníky činí roční poplatek 30 eur, nezaměstnaní platí 15 eur. Studovnu denně navštíví 1500–2000 uživatelů. Proto je naplánováno rozšíření budovy a volně přístupný sklad pro 500 000 svazků.
Druhá prezentace se týkala vzácných sbírek rukopisů (15 000 sv.), prvotisků (7000 sv.), hudebnin, starých map, pohlednic a plakátů. Knihovna vlastní např. druhou největší sbírku biblí v Německu (18 000 svazků). Jako zají-mavost byly zmíněny publikace o výuce baletu. Unikátní je i sbírka knižních vazeb, dále knihov-na vlastní 123 000 dopisů z 1. a 2. světové války.
Kolegové jsou též hrdí na pracoviště, které se zabývá životem, dílem a působením myslitele a básníka Friedricha Hölderlina (1770–1843), tzv. Hölderlin-Archiv. Spolková země Bádensko-Württembersko slaví 60leté výročí spojení obou zemí. Finančně tak podpoří projekt Wir sammeln für die Zukunft. Týká se výstav vzácných tisků, restaurování knih a digitalizace.
Ve třetí prezentaci nám německá kolegyně představila velmi zajímavý projekt, a to portál Leo bw (http://www.leo-bw.de). Jde o regionální informační systém, na kterém spolupracuje 18 partnerů. Portál je pravidelně aktualizován.
Ráno 6. 6. 2012 jsme se zastavili na cestě domů v univerzitní knihovně v Tübingenu (http://www.uni-tuebingen.de/nc/einrichtungen/universitaetsbibliothek/home.html), v prastarém univerzitním městě cca 35 km od Stuttgartu na řece Neckar (83 000 stálých obyvatel, cca 26 000 studentů). V historické části knihovny, v majestátní studovně, nás mile přivítala ředitelka knihovny. Poté se nás ochotně ujal německý kolega, výklad probíhal v angličtině. Univerzita byla založena roku 1477. První zmínka o knihovně pochází z roku 1499. Vlastní budovu získala knihovna v roce 1912. Jedná se dnes již o historickou stavbu, která je pod památkovou péčí. V roce 1963 byla knihovna rozšířena, a vznikla tak dnešní hlavní budova (cca 3,7 mil. médií). Budovy jsou propojené proskleným koridorem. I v tomto případě se nejedná o novostavbu, přesto působily veřejné prostory knihovny i studovny velmi příjemně.
Knihovna vlastní rozsáhlý historický fond (prvotisky, rukopisy), obsahuje i „libri catenati“ – knihy na řetězech. Disponuje speciálními sbírkami z oboru filozofie a lékařství, specializuje se také na orientální studia. Ve fondu můžeme najít vzácné tisky a rukopisy v arabštině, arménštině, perštině, hebrejštině a v indických jazycích.
Pro zajímavost jsme si mohli prohlédnout vzácnou knihu, a to Nový zákon psaný cyrilicí a hlaholicí. Měli jsme možnost navštívit pracoviště pro restaurování knih a pro digitalizaci. Naši němečtí kolegové se mohou chlubit moderním technickým vybavením těchto pracovišť.
Na zpáteční cestě jsme měli naplánovanou malou zastávku v Ulmu, ale to jsme již z časových důvodů nestihli. Doufáme, že zajímavou knihovnu v historickém centru města, tzv. skleněnou pyramidu, uvidíme příště.
Foto Miroslav Bünter