Začátek konference Knihovny současnosti 2012 tradičně patřil udělování Medailí Z. V. Tobolky. V jeho úvodu připomněl Ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, že k tomuto slavnostnímu aktu dochází již potřinácté a že dosud bylo uděleno 94 medailí. (Seznam všech nositelů je na http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/nositele-medaile-z-v-tobolky/.) Z rukou  předsedkyně Sdružení knihoven ČR Ing. Ley Prchalové a předsedkyně Nadace knihoven ČR PhDr. Jiřiny Kádnerové převzali poté dva muži a čtyři ženy medaile za rozvoj českého knihovnictví, respektive jedna z nich za celoživotní práci v knihovnictví.

Profesor PhDr. Ivan Hlaváček, CSc., vystudoval v letech 1950–1955 obor archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1967 se habilitoval, profesury ale mohl dosáhnout až v roce 1990. Filozofické fakultě zůstal věrný a své působiště za celý život nezměnil. V současnosti působí na Katedře pomocných věd historických a archivního studia. Trvale se zabývá především problematikou pomocných historických věd. Vedle vlastní vědecké práce se věnuje výchově generací odborníků u nás i v zahraničí. Během svého činorodého působení publikoval na 300 monografií, vědeckých studií, recenzí a zpráv. Z publikací věnovaných knihovnické problematice lze uvést Středověké soupisy knih a knihoven v českých zemích (1966), Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin (1996 a 1999) a Knihy a knihovny v českém středověku (2005).

PhDr. Halina Molinová absolvovala obor Knihovnictví a vědecké informace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1974. Doktorát získala v roce 1984 na Unywersytetu Wrocławskim. Od roku 1965 pracuje v Regionální knihovně Karviná nejprve jako knihovnice, posléze vedoucí oddělení (1969), vedoucí odboru (1974), náměstkyně ředitele (1979) a ředitelka (1990). Přednáší na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Účastní se mezinárodních odborných knihovnických konferencí se svými příspěvky. Publikuje články v tuzemském i zahraničním odborném tisku. Má osobní zásluhy na tom, že se Regionální knihovna Karviná změnila v dynamické, moderní, vzdělávací, kulturní, společenské a komunitní centrum, které realizuje stovky regionálních, národních i mezinárodních akcí.

PhDr. Jarmila Okrouhlíková spojila profesní kariéru s knihovnou Uměleckoprůmyslového musea, do níž nastoupila po promoci na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v roce 1963 a kterou řídila od roku 1991. V roce 1971 promovala v oboru dějiny umění na Filozofické fakultě UK a v roce 1984 obhájila titul PhDr. Řadu let byla členkou Ústřední knihovnické rady, je aktivní členkou pražské organizace SKIP a výkonného výboru komise knihovníků při AMG ČR. Této komisi předsedala po tři volební období a devět let hájila a zastupovala zájmy muzejních knihovníků na poli muzejním i knihovnickém. Je specialistkou na věcné zpracování dokumentů a stála u vzniku oborové brány ART. Je autorkou několika publikací (např. Sto let Uměleckoprůmyslového musea v Praze).

PhDr. Jiří Polišenský nastoupil do Národní knihovny ČR v roce 1976 poté, co absolvoval Filozofickou fakultuUniverzity Karlovy, obor indonéština-etnografie. V knihov­ně byl zaměstnán na různých pracovních pozicích, od roku 1994 působí jako ředitel odboru správy a ochrany fondů (dnes odbor správy fondů). V posledních patnácti letech řešil řadu vývojových projektů zaměřených na digitalizaci nebo ochranu fondů (např. Vývoj víceúčelové vakuové komory pro sušení a dezinfekci knih a dalších papírových dokumentů, TEL+, IMPACT). Je garantem národního programu Kramerius (VISK 7) zaměřeného na reformátování ohrožených novodobých dokumentů. V rámci své oborové specializace publikuje a přednáší v České republice i v zahraničí. Podílí se na vzdělávání odborných pracovníků knihoven a dalších paměťových institucí (rekvalifikační kurzy NK ČR, Univerzita Pardubice atd.).

Mgr. Marie Valtrová vystudovala v roce 1973 Střední knihovnickou školu v Praze a do roku 1976 působila jako knihovnice v divadelním oddělení Městské knihovny v Praze (MKP). Po absolutoriu divadelní a filmové vědy FF UK (1985) pracovala v hudebním oddělení MKP, v letech 1997–2011 byla vedoucí divadelního a filmového úseku MKP. Zde se věnovala analytickému zpracování speciálních informačních pramenů, podílela se i na jejich přípravě k digitalizaci, připravovala mimořádně kvalitní besedy, přednášky, výstavy a pořady. Úzce spolupracovala s dalšími odbornými knihovnami v ČR i v zahraničí, zastupovala MKP v profesní organizaci SIBMAS. Zabývala se osobností Rudolfa Hrušínského a o něm i o jiných hercích a umělcích napsala řadu publikací.

PhDr. Eva Žáková pracuje v knihovnictví od roku 1971. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vystudovala FF UK obor teorie řízení kultury. Rigorózní zkoušku složila v roce 1989. Od roku 1981 působila jako náměstek ředitele Okresní knihovny Karlovy Vary. V roce 1990 byla jmenována ředitelkou knihovny a aktivně se podílela na její transformaci na Krajskou knihovnu Karlovy Vary. Zasloužila se o adaptaci bývalé vojenské jídelny na knihovní budovu a zavedla v ní nové služby, což bylo hodnoceno několika významnými oce­něními, např. certifikátem Open Society Institute, titulem Knihovna roku 2006, mezinárodní cenou Jodi Awards za nejlepší počiny na poli zpřístupňování kultury handicapovaným prostřednictvím digitálních technologií v roce 2009 či cenou Mosty 2010 udělenou knihovně Národní radou osob se zdravotním postižením ČR v roce 2011.

(abr)

Foto archiv oceněných osob