Main content
TÉMA SPECIÁL: Knihovny opět slavily aneb Týden knihoven 2012
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vyhlásil v prvním říjnovém týdnu již 16. ročník propagační kampaně Týden knihoven. Letos s mottem Čti, žij zdravě! Cílem bylo zejména propagovat služby lékařských knihoven ve spolupráci s Národní lékařskou knihovnou a Klubem lékařských knihoven SKIP a v knihovnách nabízet související témata. K tomu se svými akcemi přihlásilo téměř 400 veřejných knihoven ČR. Pořádaly přednášky o zásadách zdravého životního stylu a prevenci civilizačních onemocnění, připravily výstavy knih a dalších dokumentů se zdravotní tematikou, uskutečnily besedy pro uživatele s osobnostmi z oboru lékařství.
Společnou akcí tradičně předcházející Týdnu knihoven byl Knihovnický happening, který proběhl 21. 9. 2012 v Písku. Doprovázelo jej předání ocenění MARK 2012 (cena SKIP a Skanska) Mgr. Blance Vorlíčkové za rozvoj konceptu informačních systémů historického a kulturního dědictví a osobních knihoven představitelů české kultury a vědy. Vyvrcholením celého týdne je každoročně předávání cen Ministerstva kultury ČR Knihovna roku 2012,spojené zároveň s oceněním pro městské knihovny (cena SKIP a Skanska). Tyto události vám opět nabízíme jako téma listopadového Čtenáře, s tím, že uvnitř čísla najdete ohlédnutí za dalšími aktivitami, které bohatý knihovnický podzim doprovázejí.
Strasti a slasti organizátorů Knihovnického happeningu 2012 v Písku
KLÁRA CENDELÍNOVÁ cendelinova@knih-pi.cz
Do příprav na Knihovnický happening 2012 jsem vstoupila o něco později než ostatní zaměstnanci knihovny – zmeškala jsem tak sice začátek koloběhu, troufnu si však říct, že jsem zažila ten největší frkot. Na první válečnou poradu týkající se nadcházející slávy jsem se dostala, ani nevím jak. Původní předsevzetí o tom, že budu jen mlčky sedět a pozorovat profesionální cvrlikání mých zkušenějších kolegů, mě však záhy opustilo a ono plánování mě vtáhlo do děje, než by kdokoli řekl „popokatepetl“.
Motto happeningu, tedy směr, jakým se bude celá akce ubírat, bylo v té době již dávno zvoleno. Kniha nejen na papíře se měla prolínat celým pátečním programem. Otázka zněla – jak? Pustili jsme se tedy do vymýšlení. Ale co to všechno obnáší? Zkoordinovat organizační záležitosti, jako je přihlašování, odhlašování a opětovné přihlašování knihovníků, změny názvů soutěžních týmů, příjezd a registrace účastníků, výběr registračních poplatků, ubytování, večerní raut a exkurze… To jsou celkem jasné (logické, chcete-li), přestože na organizaci složité záležitosti. I tyto nezbytnosti však vyžadují zodpovědný výběr toho nejlepšího, co naše město nabízí.
Na akci typu knihovnického happeningu se však očekává i notná dávka zábavy! Vždyť pro knihovníky, kteří přijedou do pořádajícího města, ať už na jednodenní, dvou či vícedenní výlet, jde o jakousi dovolenou. Nechají doma práci, rodinu, povinnosti a vyrazí „křepčit“ do víru očekávaného veselí. Jejich cílem je vidět a zažít něco nového a zajímavého, o čem budou moci vyprávět svým blízkým i kolegům.
Zatímco knihovníci z jiných měst se jedou bavit, domácí se den za dnem stále více těší na první okamžiky po happeningu, na tu chvíli, kdy se za posledním návštěvníkem zavřou dveře nejenom budovy knihovny, ale také auta, vlaku, autobusu, prostě jakéhokoli dopravního prostředku. Domácí knihovníci prostě doufají v povedený konec. Upřímně – mít „skipácký“ džbán celou dobu během příprav na očích, to pořádajícímu týmu klidu na duši moc nepřidá…
Příprava happeningu je totiž především zodpovědnost. Pro pořádající organizaci je to zkouška. Zkouška toho, jakým způsobem dokážou její zaměstnanci zvládnout všudypřítomný organizační chaos a shon, jak jsou nápadití a jaký mají smysl pro humor (v neposlední řadě jde o zkoušku toho, jak ovládají kuchařský a cukrářský um). Jak to? Je to jednoduché. Na cestě k úspěšnému happeningu čeká na pořádající knihovnu řada překážek. Zvláště (nikoli však výhradně) jeho účastníci mají totiž spoustu často „skvělých“ nápadů, které organizátorům ve výsledku velice komplikují práci.
Jde například o již zmiňované přihlašování, odhlašování a přehlašování účastníků, změny názvů soutěžních týmů, registraci jednoho soutěžního týmu pod více názvy apod. Nejenom v takových situacích je potřeba uplatnit pověstný organizátorský nadhled a humor. Humor je však zapotřebí i v dalších oblastech přípravy happeningu – při sestavování hlavního programu (včetně soutěžních úkolů pro knihovnické týmy) a doprovodných akcí během večerního rautu. V našem případě jsme se soutěžní úkoly snažili co nejvíce přiblížit mottu happeningu Kniha nejen na papíře. Jejich přípravu jsme nechtěli podcenit, a proto jsme si dopředu udělali poctivou generálku. Vytvořili jsme soutěžní týmy, všechno si řádně vyzkoušeli, a snad i vychytali nedostatky.
Doprovodný program během večerního rautu jsme však chtěli poněkud odlehčit. Opustili jsme proto téma (jsme sice knihovníci, ale kniha dozajista není celý náš život) a rovnou jsme zavrhli věci typu operní árie, sáhodlouhé historické, demografické a jiné přednášky a vydali jsme se jinou cestou. A dalo by se říct, že: „Když jsme se rozhodovali, co dál dělat, sokolové vysvlečeni do půl těla byli jasná volba.“ Snad se mnou budete souhlasit, že po celém dni na nohou to byla, zvláště pro přítomné knihovnice, skvělá podívaná :-).
I přes časté zádrhely, které příprava happeningu zahrnuje, můžete i vy, kteří jste ho ještě neorganizovali a dozajista vás to čeká, zachovat klid! Ve výsledku to není žádný horor. S komplikacemi je však potřeba počítat. Některé z nich se objeví až v průběhu samotné akce, tedy za mohutné asistence návštěvníků happeningu. V našem případě se jednalo například o selhání techniky během prvního soutěžního úkolu. Ale i to jsme přežili. A jak se říká: „Stávají se horší věci, ale hlavně, že jsme zdraví,“ a my dodáváme také hraví! Ve výsledku zažijete v tom shonu i spoustu příjemných okamžiků.
A co happening tedy vlastně ve finále je? Pro návštěvníky je to hlavně možnost „mít se fajn“. Pro organizátory je příležitostí pracovat jako tým a nebát se právě teď vyzkoušet nové věci. Co ale happening není? Není jenom kulturní akcí. Jeho výsledek je prezentací nejenom pořádající knihovny a místních knihovníků (převážně pak knihovnic), ale také města, v němž se uskutečnil. Je přece více než jasné, že všichni, kteří museli z jakéhokoli důvodu zůstat doma, nebo v práci, jsou celí nedočkaví, až se konečně dozví od šťastlivců, kteří to zažili, jaké to vlastně bylo.
A cíl organizátorů? Cílem by, ač to zní krutě, mělo být zařídit takový happening, o kterém si ti, kteří ho nezažili, budou po vyprávění těch šťastnějších říkat, jaká je škoda, že o něco takového přišli. Protože jen v takových případech budou akce tohoto typu čím dál vyhledávanější, a nejenom pro veřejnost, ale i pro knihovníky budou knihovny čím dál atraktivnější. Stejně důležitým cílem je však dokázat výše uvedené a nezbláznit se při tom, nabrat nové zkušenosti, stmelit tým a vydat se vstříc novým a lepším zítřkům.
P. S.: Dobroty, které jste mohli ochutnat při příjezdu na happening v naší klubovně, jsou z 90 % domácí výroby. Recepty na konkrétní laskominy poskytujeme na vyžádání (kontakt: reditel@knih-pi.cz).
Foto archiv knihovny