Main content

SYLVA ŠIMSOVÁ ODPOVÍDÁ Z ANGLIE

Dotaz: Ubývá v Británii veřejných knihoven?

Odpověď: V rámci finančních omezení zavírají některé místní správy pobočky veřejných knihoven nebo omezují jejich činnost. Britský deník The Independent uveřejnil na titulní stránce článek s netypicky senzačním názvem, v němž použil slova „odstřel veřejných knihoven“. Ve stejnou dobu se psalo o rušení veřejných knihoven také v denících The Daily Telegraph a Daily Mirror (Morris N. Revealed: The full cost of the cull of public libraries. The Independent 31. 7. 2012; Mason, R.: One in ten libraries already closed or at risk says Labour, The Daily Telegraph 5. 8. 2012; Lyons J.: The end? 1 in 5 libraries threatened with closure due to cuts, Daily Mirror 31. 7. 2012).

Články vyvolal střet ministra kultury Eda Vaizeyho s opozicí během konference nazvané The Future for Library Services. Vaizey se snažil rozptýlit obavy z „epidemie“ zavírání knihoven. Kritizoval, že v masmediích se často udávají přehnané statistiky. Tvrdil, že ve skutečnosti pouze 157 knihoven a ne 600 bylo zavřeno nebo předáno dobrovolným pracovníkům. O dalších 225 se prý jedná.

Deník The Independent cituje statistiky z nezávislého blogu Public Libraries News (www.publiclibrariesnews.com), jehož autorem je Ian Anstice. Statistické informace tohoto blogu pocházejí z novinových zpráv a nejsou úplně přesné. Blog udává, že za poslední rok bylo zavřeno 57 budov a 53 pojízdných knihoven. Dobrovolníci převzali 46 knihoven. O dalších 221 budovách a 36 pojízdných knihovnách se jedná.

Citovaný přehnaný odhad o šesti stech knihovnách pochází z dokumentu, kterým knihovnická asociace CILIP reagovala na vládní finanční plány v únoru 2011. Asociace tehdy žádala ministra kultury, aby zasáhl, kdyby místní správy neplnily svou povinnost určenou v zákoně z roku 1964 o veřejných knihovnách (www.cilip.org.uk/news-media/Pages/news110207.aspx).

Zavírání knihoven už vedlo k protestům. Některé jsou jen místní, například jednu malou pobočku blízko mého bydliště zachránily protesty čtenářů. Internetová stránka Voices for the Library poskytuje rady, jak protestovat (http://www.voicesforthelibrary.org.uk/wordpress/).

Jedním z možných řešení je převedení knihovny do péče dobrovolníků. Knihovny, které spravují dobro­volní pracovníci, však nebudí důvěru mezi knihovníky. Úroveň služeb, které dobrovolníci poskytují, obvykle neodpovídá profesním zásadám. Aby se udržela přijatelná úroveň, ministerstvo vydalo pomůcku pro orga­nizování dobrovolných knihoven (communityknowledgehub.org.uk/sites/default/files/community_manage_libraries_report_mla.pdf).

Ubývání veřejných knihoven není způsobeno pouze nedostatkem financí. Jde o širší společenské změny – snižování vzdělanosti, používání nových medií, úpadek četby.

Veřejné knihovny v Britanii bývaly pilířem lidové vzdělanosti. Vzpomínám si, jak v jedné pobočce na sídlišti trávívaly čas děti z rodin, které by se dnes označovaly za problémové. Jednu z dívek jsem o několik let později zahlédla mezi studenty kurzu pro asistenty v knihovnách. Maturitu asi neudělala, knihovnicí se nestala, ale chápala potěšení, které poskytuje četba.

Dnes by se asi ta malá knihovna na sídlišti stala kandidátkou na zavření a děti, které na sídlišti žijí, by ztratily možnost rozšířit si obzory vědění.