Připravil ROMAN GIEBISCH

Finské město Tornio se nachází na hranici se Švédskem, má 22 500 obyvatel a jejich počet se stále zvyšuje. Rychlé změny se dějí i v místní knihovně a pro její zaměstnance je stále více důležité učit se novým věcem a mít otevřený postoj vůči učení. Aktivity finských knihoven jsou upraveny mnoha různými způsoby, obce mají obvykle své vlastní koncepce, které regulují jejich činnost. Ministerstvo školství a kultury Finska připravilo Politiku veřejných knihoven 2015, kterou publikovalo v roce 2009. Tato koncepce uvádí, že největší výzvou na komunální úrovni je zvýšit úroveň odborných znalostí u kvalifikovaného personálu a stanovit standardy kvality služeb. Kromě toho existuje Doporučení pro veřejné knihovny z roku 2010, které definuje kritéria pro dobré knihovny. Důležité je, jak se z organizace stane „učící se organizace“, tj. organizace osob podporující celoživotní učení. V Torniu se rozhodli pro tvorbu nástrojů ke stanovení současné odborné úrovně znalostí zaměstnanců a tvorbu nástrojů, které tyto znalosti umožní dále rozvíjet. Pracovníci knihovny vyplnili dotazníky – jak by se mohli zlepšit v práci. Průzkum znalostí pomohl této „učící se knihovně“ získat podklady, na základě kterých zvýší svůj kapitál znalostí při účasti na školeních i prostřednictvím vzájemné výměny zkušeností s kolegy z jiných knihoven.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 45, No. 1/2012, s. 10–12)

Městská knihovna v Lipsku má společně s drážďanskou knihovnou dlouholetou tradici tvorby koncepcí rozvoje knihoven. V Německu je schvalují rady měst po dohodě s místními politiky. Dialog se zřizovateli knihoven je velmi důležitý, aby se činnost knihoven stala co nejvíce transparentní. Rozpočet knihoven je odvislý od rozpočtové situace měst a rozpočty jsou více či méně tvrdě vybojované. Na rozhodnutí rady města Lipska se ovšem podílí dalších 14 poradních sborů městských částí. Při aktualizaci lipské Koncepce rozvoje knihoven 2012 až 2015, jejíž přijetí bylo naplánováno na jednání rady města v únoru 2012, se mohlo čerpat z úspěšné koncepce 2008–2011. Ta přinesla zvýšení návštěv knihovny až o 30 %. Městská rada se rozhodla na základě nové koncepce k přestavbě a rekonstrukci městské knihovny ve výši 16 mil. EUR, z toho 50 % zafinancuje federální vláda. Vedle těchto investic bude v knihovně do konce roku 2014 zavedena RFID technologie, která si vyžádá 1,5 mil. EUR. Také je naplánováno zprovoznění mobilní knihovny v roce 2012 za cca 420 000 EUR. Městu Lipsku se podařilo redukovat svůj celkový dluh z posledních pěti let na 700 mil. EUR. Ovšem i městská knihovna musí zavést celou řadu nových opatření vedoucích k úsporám, například zavedením selfchecků. Řada úspor umožní využití nových technologií, které mají vysoké vstupní investice, ale povedou k dlouhodobým úsporám. Pro veřejnost ovšem městská knihov­na prodlouží svoji provozní dobu a zavede nové atraktivní služby.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 5, Nr. 1/ März 2012, s. 2–4)

Myslíte si, že existuje místo, kde se jednotlivé detaily knih vzájemně dotýkají, prolínají a posouvají vás dále? Kde se prostřednictvím nekonečných propojení vytváří nový nepoznaný svět? Nová webová platforma Small Demons představuje aplikaci Storyverse. Za zajímavým projektem stojí Valla Vakili, Tony Amidei a Richard Eoin Nash. Autoři mají v plánu vytvořit určitou geo-sociální síť, jakou je například Foursquare. Cílem projektu je zkatalogizovat a propojit jednotlivé detaily, fragmenty z knih a nabídnout tak úplně nový pohled na knihy a na jejich obsah. Na hlavní liště portálu jsou čtyři kategorie – Knihy, Postavy, Města a Věci –, které umožňují lepší vyhledávání. Každá povídka, novela, román má svoji „storyverse“ – životní příběh – propojený s jinými životními příběhy ostatních knih. Každá kniha se skládá z mnoha drobných částí, z významných detailů. Postavy – fiktivní anebo reálné, písně, nápoje, jídla, místa či města, knihy, filmy, auta, prakticky cokoli, co je uvedené v knižním titulu, je zařazené do databáze. Nejenže si můžete přečíst informace o vyhledávaném objektu, ale prohlédnout si lze i další literární díla, v nichž se objevil nebo byl uveden. Každá vyhledávaná položka slouží jako odrazový můstek pro nekonečné zkoumání souvislostí. Projekt Storyverse je ve stadiu veřejného testování, dá se k němu přihlásit na stránce www.smalldemons.com. Databáze obsahuje několik stovek knižních titulů, autoři však slibují, že knih bude přibývat. Projekt má ambice inovovat a rozšiřovat nabídku služeb – anglicky hovořící uživatelé se mohou těšit na propojení knižních titulů s největšími knihkupectvími, na zapojení se do systému katalogizace knih, na více nových knih, více referencí. Začátek je velmi jednoduchý – stačí zadat do vyhledávače název knihy a nechat se překvapit, kam nás dovede.

(Bibliotheca Universitatis – Roč. 7, č. 3/2011–2012, s. 23–24)

Státní knihovna v Berlíně má v oddělení map velmi neobvyklou sbírku. Vedle map, atlasů a dalších kartografických dokumentů shromažďuje sbírku 2800 jídelních lístků. Jsou uloženy v desítkách archivních krabic a mají velkou historickou hodnotu. Knihovně je roku 1916 věnoval prof. Georg August, který byl jejím velkým příznivcem. Převážná část této dosud neprobádané kolekce pochází z období Belle Époque (asi 1880–1913). V tomto období se jídelní lístky sta­ly novými prostředky reprezentace podniků a byly módní záležitostí. Státní knihovna v Berlíně i tyto dokumenty uchovává a zpřístupňuje především jako svědky sociálních a kulturních změn ve společnos-ti 19. století. Tehdy bylo daleko důležitější než v dnešní uspěchané době vychutnat si dobré jídlo a pití ve společnosti a v prostředí s krásně navrženým stolováním. Původně byly v restauracích všech­ny pokrmy srovnatelné s dnešní formou bufetu a hostitel předkládal na stůl požadované jídlo – služby à la française. Později se i v Evropě rozšířil způsob služeb à la Russe a jídla byla představována na jídelním lístku formou předkrmů, hlavních jídel a dezertů. K tomu sloužila celá řada karet, které podrobně seznamovaly hosta s nabídkou restaurace. Tento způsob byl velmi elegantní a souvisel se vzestupem střední třídy, která hojně navštěvovala restaurace a chtěla se vyrovnat šlechtickému životnímu stylu. Z jídelních lístků lze vysledovat, jak se měnily společenské události v Německu a jejich historizující styl Belle Époque nás dodnes uchvacuje.

(Bibliotheks Magazin – No. 3/2011, s. 17–23)

Rakouská národní knihovna nabízí svým interním uživatelům přístup k digitálním zdrojům Muzea holocaustu, kteří tak přímo v knihovně využívají databázi Doklady holocaustu. Tato kolekce obsahuje především německy psané rukopisy a záznamy, některé tištěné dokumenty a materiály z Wiener Library v Londýně, nejstaršího muzea holocaustu na světě. Jeho zakladatelem je Alfred Wiener (1885–1964), německý žid narozený v Postupimi s doktorátem z arabské literatury. Poté, co emigroval do Londýna, začal sbírat důležité dokumenty, které mapují zločiny proti židům a pohledy na život v nacistickém Německu od roku 1933. Rakouská národní knihovna dokumenty zpřístupňuje na adrese http://www.onb.ac.at/kataloge/externe:datenbanken.htm.

(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek – Nr. 4, November/2011, s. 8)

V roce 1963 založila Evropská unie síť Evropských dokumentačních center (EDC) s cílem podpořit studium a rozvoj vzdělávání a evropské integrace na akademické půdě. Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici uzavřela v září 2001 smlouvu s Evropskou komisí o zřízení EDC. V současné době obsahuje fond EDC 3700 dokumentů a tvoří ho monografie, výroční zprávy, směrnice, pracovní dokumenty Evropské komise, rozhodnutí Evropského soudního dvora, jednání Evropského parlamentu, informační brožury a letáky, elektronické časopisy, mapy, pohlednice, záložky a plakáty. Tyto dokumenty se zpracovávají a lze je vyhledat v on-line katalogu Univerzitní knihovny UMB. V posledních letech tištěné dokumenty nahrazují elektronické verze a většina titulů je přístupná on-line. Vedle výpůjčních služeb poskytuje EDC také konzultační, poradenské a rešeršní služby z databáze EUR-Lex. Pravidelně v květ­nu organizuje s Univerzitní knihovnou UMB akci Den Evropy. EDC propaguje svoji činnost na webu univerzitní knihovny a čtvrtletně vydává časopis Informační listy EDC a přispívá do Zpravodaje UMB. Oceněním kvalitních služeb EDC je skutečnost, že v prosinci roku 2011 převzalo toto EDC funkci koordinátora Evropských dokumentačních center ve Slovenské republice.

(Bibliotheca Universitatis – Roč. 7, č. 3/2011–2012, s. 16–18)