Dotaz: Jak jsou novozélandské veřejné knihovny vnímány současnou společností?

Odpověď: V této souvislosti je třeba připomenout fakt, že na Novém Zélandu stále trvá doba ekonomické recese a nepříjemný čas všemožných úsporných opatření, kterým se zcela logicky nevyhnou ani rozpočty veřejných knihoven – existující pod jednotlivými městskými úřady. Tento ekonomický jev má vliv na nálady ve společnosti. Možná je to pro mnohé z vás překvapující, ale Nový Zéland byla první země, která „vklouzla“ do červených, recesních čísel na začátku roku 2008. Pro zdejší knihovny to však trochu paradoxně znamenalo nárůst počtu uživatelů, výpůjček a s velkým startem národní počítačové sítě „pro všechny“ také obrovský vzestup uživatelů počítačů s internetem. Vysvětlení je zcela prozaické. Lidé mají méně peněz na nákup knih, méně finančních prostředků na kvalitní internetové připojení či neustálé aktualizace svých počítačů, a tak zamíří do knihovny, kde informace a přístup na internet získají relativně zadarmo (i když je částečně zaplatí ze svých daní).

Je důležité zmínit, že nové knihy jsou na Novém Zélandu relativně drahé v porovnání třeba s USA nebo Velkou Británií, a tak je pro zřízení průkazky do knihovny o důvod více. Mnoho veřejných knihoven, které disponují dostatečným fondem, má pro své uživatele nastavený vysoký limit maximálně vypůjčených titulů, časopisů, CD atd. (až do 35 na jednoho člena rodiny), což je velký bonus obzvláště pro rodiny s dětmi.

Lokace – to je pojem, který pro zdejší, a mám na mysli především veřejné, knihovny hraje velkou roli. Mnoho jich bylo postaveno v tzv. komunitních centrech měst či městeček; často jsou součástí nákupních center a situovány ne náhodou do bezprostřední blízkosti supermarketů. Cesty k nim jsou dobře značené, a to nejenom ve městech samotných, ale již na příjezdových komunikacích. Interiéry knihoven jsou obvykle zkrášleny nějakou výstavou, většinou od místních umělců, nechybí zelené prostranství a pokud není k dispozici dostatečně velký prostor, mají alespoň „zimní“ prosklenou zahradu.

Veřejné knihovny, které mají dostatečné finanční prostředky a dokáží s nimi dobře hospodařit, jsou skutečným společenským centrem města, místem, kam si lidé chodí nejenom vypůjčit knihu, ale kde si mohou v klidu, u šálku kávy odpočinout, posedět u počítače s rychlým připojením a vyřídit svou korespondenci či se setkat s lidmi, se kterými se nepotkají „na své ulici“.

Je patrné, že z výše uvedených důvodů se většině novozélandských veřejných knihoven přece jenom, i když se momentálně nacházejí v těžší ekonomické situaci a pod mrakem úsporného finančního klimatu, poměrně dobře daří. Místní obyvatelé mají knihovny rádi – v některých městech se jedná až o 80 % populace, která má ve svých peněženkách průkazku. I když se některé městské úřady vydaly cestou zvyšování poplatků (například za výpůjčky nových titulů), jedná se o nepopulární opatření, proti kterému se zvedla velká nevole. Veřejné knihovny zde i nadále mají pevné místo na výsluní.