Main content
Informační vzdělávání – proč a jak již počtvrté
BOŽENA BLAŽKOVÁ bozena.blazkova@svkhk.cz
Ve dnech 25. a 26. dubna 2012 se v Havlíčkově Brodě konal již čtvrtý seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách. Organizace celé akce se letos kromě Sekce pro informační vzdělávání uživatelů (dále jen IVU) Sdružení knihoven ČR (dále jen SDRUK) ujala Krajská knihovna Vysočiny. Převzala tak štafetu po Moravské zemské knihovně v Brně a Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové, které organizovaly předcházející ročníky.
Program celého semináře se držel osvědčeného scénáře. První den začal nezbytnou teorií, následovalo pár příkladů „odjinud“ a několik ukázek z vlastní praxe knihoven. Poprvé zde byly prezentovány i dva příspěvky zaměřené na metodiku IVU. Druhý den se představily pracovní skupi-ny Sekce IVU SDRUK (Čtenářská gramotnost, Knihovny – zdroje informací a Informační zdroje), které zároveň pozvaly přítomné na svůj workshop. Po práci v jednotlivých dílnách následovala prezentace jejich činnosti a závěr semináře. Vzhledem k tomu, že se zájemci mohou se všemi příspěvky seznámit na webových stránkách SDRUK, budu se více zabývat pouze těmi, které účastníky podle závěrečného hodnocení nejvíce zaujaly.
Jednoznačně nejvíce upoutala prezentace informačního vzdělávání v Sedlčanech. Mgr. Alena Budková přítomné podrobně seznámila s celým projektem a hlavně s jeho přípravou. Pro nás ostatní může být velmi inspirativní, a proto se u něj trochu zastavím. Výhodou je skutečnost, že nestaví tzv. na zelené louce, ale hlásí se k tradici informačního vzdělávání a navazuje na dlouholetou zavedenou spolupráci se školami. Změna v koncepci byla připravena v roce 2009 a byla nejprve představena ředitelům škol, se kterými byly dohodnuty podmínky realizace projektu. Následně byl prezentován obsah lekcí učitelům škol. Na základě jejich zpětné vazby došlo k požadovaným úpravám a změnám. Dále byl stanoven časový rozvrh projektu a časová dotace ze strany školy a knihovny. Sedlčanská knihovna i nadále rozlišuje informační vzdělávání a besedy. Respektuje tak místní tradici a požadavky škol. Informační vzdělávání je systém na sebe obsahově navazujících lekcí, které doplňují rámcový vzdělávací program jednotlivých škol. Besedy nejsou součástí dohodnutého konceptu a jsou tematicky zaměřené. Podrobně se s projektem můžete seznámit i na webových stránkách sedlčanské knihovny (http://www.knihovna-se.cz/).
Druhým ze tří nejlépe hodnocených příspěvků byla prezentace Lenky Navrátilové z Městské knihovny v Poličce, která se též zaměřila na aktivity knihovny a na spolupráci se školami. Na začátku přípravy koncepce informačního vzdělávání a spolupráce se školami si autorka položila několik otázek: Co? Proč? Kdo? Jak? Kdy? Kde? a Kam?Zpracování konkrétních odpovědí a osobní návštěvy na školách se staly základem pro další práci. Ve svém vystoupení L. Navrátilová dále podrobněji rozebírala zásady přípravy lekce informačního vzdělávání.
Jako třetí nejzajímavější byla vyhodnocena přednáška Mgr. Veroniky Peslerové, která si již tradičně kladla otázku IVU – proč a jak? Autorka vyhlásila vzpouru a přišla s novou objevnou teorií „líného“ informačního vzdělávání. Inspiraci našla v populárních knížkách zabývajících se „líným“ rodičovstvím a „líným“ zahradničením (Tom Hodgkinson: Líný rodič. Jota 2009 a Helena Vlašínová: Zdravá zahrada. Era 2006). Heslo líných rodičů a zahradníků „Nechme je být“pro potřeby IVU jen malinko upravila: „Nechme práci na nich!“ :-). Dále se pak zabývala konkrétními a praktickými otázkami – jak začít a jak vyhotovit lekci informačního vzdělávání.
Z hodnocení je jasně vidět, že účastníky nejvíce zaujaly příklady promyšleného a fungujícího vzdělávání, které zároveň podrobně rozebíraly otázku „jak na to?“. Svým způsobem sem patří i příspěvek Mgr. Jana Zikušky, projektového manažera NAKLIV (Národní klastr informačního vzdělávání). Ukázal, jaké by mohly být vize, cesty a cíle informačního vzdělávání a zároveň představil desatero hodnot Sekce experimentálního knihovnictví. Osobně si cením všech vystoupení J. Zikušky na tomto semináři, protože dokázal zdravě provokovat a vnášel čerstvý, byť leckdy hodně teoretický vítr do ustálených vod praxe veřejných knihoven. Zaujalo mne i vystoupení PhDr. Hany Landové, Ph.D., která se zabývala informačním vzděláváním na českých vysokých školách. Zdůraznila však, že vysoké školy jsou v této oblasti až na konci řetězce, a zabývala se informačním vzděláváním „od kolébky k diplomu“. Hovořila o významu před- a čtenářských dovedností, které by měly plynule přecházet ve čtenářskou a následně informační gramotnost. Poukazovala na důležitost a nezastupitelnost veřejných a školních knihoven v této oblasti.
Z dalších přednášejících upoutala přítomné Mgr. Táňa Klementová z oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze – pobočka Brno, která podrobně představila jednotlivé vzdělávací programy muzea. Mgr. Kristýna Hrubanová nás seznámila s Centrem globálního rozvojového vzdělávání NaZemi. Jedná se českou nevládní organizaci, která navazuje na činnost Společnosti pro Fair Trade. Školám nabízejí konkrétní vzdělávací programy, materiály do výuky a interaktivní výstavy. Dalším hostem byla Mgr. Iva Kopecká, vedoucí pracoviště Horní Krupá, Chaloupky o. p. s., která přiblížila možnosti výuky přímo v přírodě. Přítomné knihovnice získaly nejen teoretické informace o tom, jak to dělají jinde, ale i celou řadu zajímavých a inspirativních materiálů z výše jmenovaných kulturně vzdělávacích institucí.
Chtěla bych upozornit ještě na dva příspěvky, které byly zaměřeny na metodiku informačního vzdělávání – Potřeby knihovníků a možnosti metodiků (Božena Blažková, SVK Hradec Králové) a Co mohou a mají krajské knihovny (PhDr. Zuzana Hájková, JČVK České Budějovice). Metodikou zavádění informačního vzdělávání do praxe jsme se na semináři zabývali poprvé a je jen škoda, že tyto příspěvky zazněly až na konci prvního dne jednání a nebyl čas na diskusi k nim. Tato skutečnost, „nahuštěnost“ přednášek a chybějící prostor pro výměnu zkušeností a práci v menších zájmových skupinách – to byly jedny z mála negativních ohlasů od účastníků. Celkově byl seminář hodnocen velmi pozitivně. Změna místa konání sice možná přinesla určité nepohodlí a horší dostupnost pro některé, ale naopak přivedla zcela nové tváře, a tudíž i potřeby a náměty.
Závěry ze setkání stanovují nejen úkoly pro Sekci informačního vzdělávání, ale i doporučení pro všechny účastníky a pro krajské a pověřené knihovny:
• Materiály, prezentace a závěry ze semináře jsou umístěny na webu Sdružení knihoven České republiky (www.sdruk.cz). Zúčastnění budou ve svých knihovnách a regionech informovat o výstupech ze semináře. Krajským a pověřeným knihovnám sekce doporučuje věnovat se více vzdělávání knihovníků v oblasti IVU a začít organizovat regionální semináře a workshopy.
• Jednotlivé pracovní skupiny Sekce IVU SDRUK budou nadále pracovat na svých částech metodického materiálu. Jeho definitivní podoba vzejde z podzimního pracovního setkání (zřejmě v první polovině listopadu v Měk Polička).
• Nadále trvá úkol navržení loga a vhodného sloganu pro IVU. Sekce se bude dále zabývat možností vytvoření vlastního webového portálu, kde by na jednom místě byly soustředěny materiály a informace týkající se IVU, protože portál NAKLIV nebude dále rozvíjen.
• Další celostátní seminář se uskuteční v dubnu 2013 a místo bude upřesněno. Ukazuje se, že je vhodné místa konání střídat, aby se akce mohlo postupně zúčastnit co nejvíce knihovníků „z terénu“.