Main content

Švýcarsko a my – vzájemná inspirace, možnost spolupráce

BLANKA KONVALINKOVÁ konvalinkova@kvkli.cz

Ve dnech 9.–12. května 2012 se naši švýcarští kolegové Cornel Dora, Bernhard Bertelmann, Thomas Wieland a Paula Looser z kantonu St. Gallen zúčastnili jako přednášející konference o švýcarském knihovnictví a doprovodného programu svého pobytu v České republice.

Ve středu 9. května jsme naše hosty vyzvedli na letišti a odvezli do Liberce. Zároveň jsme velmi usilovně chystali konferenci s názvem Švýcarsko a my – vzájemná inspirace, možnost spolupráce, která byla naplánována v rámci projektu Výměna zkušeností v oblasti veřejné správy, služeb občanům a rozvoje venkova mezi kantonem St. Gallen a Libereckým krajem, jenž je financován z grantu Fondu Partnerství v rám­ci  Programu švýcarsko-české spolupráce Centra pro zahraniční pomoc Ministerstva financí ČR.

Tato konference se uskutečnila 10. května 2012 a zúčastnilo se jí bezmála 60 knihovnic a knihovníků z celé České republiky. V jejím úvodu vystoupila statutární náměstkyně hejtmana Libereckého kraje a radní pro kulturu Ing. Lidie Vajnerová, která ocenila přínos vzájemného poznávání a předávání zkušeností v přeshraničních projektech. O důležitosti kontaktů mezi městy St. Gallen a Liberec pohovořil také náměstek liberecké primátorky Kamil Jan Svoboda.

Cornel Dora ve svém příspěvku Knihovnictví ve Švýcarsku nastínil problémy švýcarského systému knihovnictví, neexistence knihovního zákona a uvedl občanské iniciativy usilující o základní knihovnickou legislativu. Zmínil též Chartu švýcarských knihoven, jejímž účelem je stanovit základní cíle a poslání knihoven. Charta tak nahrazuje chybějící knihovní zákon, nebyla ovšem vytvořena kantonální vládou, nýbrž knihovníky, členy Komise při národní knihovně Švýcarska v Bernu.

Thomas Wieland pokračoval v podobném duchu informacemi o knihovnictví v kantonu St. Gallen. Zmínil se, že neexistují žádné oficiální srovnávací statistiky k porovnání kvality knihoven. Také jejich počet je v kantonu ve srovnání s Libereckým krajem daleko nižší. Švýcarští kolegové nám závidí hustou síť knihoven, jež je důsledkem zákona z roku 1919, který stanovil, že každá obec musí mít knihovnu. Otázkou ovšem je, jak by měla taková knihovna vypadat, a v tom za těmi švýcarskými dost pokulháváme. Velkou roli při zřizování tamějších knihoven v obcích hrají různé spolky, jejichž činnost je ve Švýcarsku velmi rozvinutá a podstatně ovlivňuje obecní aktivity.

Nelze opomenout ani občanské iniciativy. Na základě napjaté finanční situace v kantonu byl vedle jiných úsporných opatření v knihovnictví pozastaven projekt velké veřejné knihovny ve městě St. Gallen, což vedlo k odstartování úspěšné občanské iniciativy „za moderní knihovnu v kantonu St. Gallen“. Ta žádá formou obecného podnětu kantonální radu, aby vydala knihovní zákon. Z něj by pro kanton vyplývala povinnost podporovat veřejné knihov­ny, provo­zovat centrálně umístěnou veřejnou knihovnu podle stanovených kritérií (obec, ve které bude knihovna zřízena, se bude podílet na nákladech) a finančně podporovat knihovny v regio­nu. Iniciativa snad pomůže i záměru sloučit a provozovat společně kantonální knihovnu Vadiana a veřejnou knihovnu města St. Gallen společně a pod jednou střechou.

Vzdělávání knihovníků bylo tématem dalšího příspěvku, který přednesl Bernhard Bertelmann. Nejprve zmínil systém školního vzdělávání, který je ve srovnání s naším odlišný. Dále hovořil o celoživotním vzdělávání. Díky zavedení studijních oborů na vysokých odborných školách a učňovského oboru v posledních letech možnosti studia vysoce vzrostly. Celostát­ně udělovaný titul toto studium zhodnocuje, titul bakalář se například může pozitivně promítnout do výše platu.

Během základního vzdělání nebo po něm lze složit odbornou maturitu, což opravňuje ke studiu na vysoké odborné škole. S odbornou maturitou lze studovat i příbuzné vysokoškolské obory, titul magistr podmiňuje atraktivní možnosti dalšího rozvoje a kariérního postupu. Široký výběr studia v rámci dalšího vzdělávání je nabízen zájemcům s ukončeným vysokoškolským vzděláním z jiného oboru. Překážku zde představují jen vysoké náklady.

Problematická je velká propast mezi vědeckým a všeobecným veřejným knihovnictvím. Většina zaměstnanců v malých obecních knihovnách je špatně placená, event. vykonávají zčásti dobrovolnickou práci. Jenom ve větších městských knihovnách mají pracovníci celostátně uznávané vzdělání (vysoká odborná škola, učební obor). Oproti tomu je situace v odměňování a možnostech kariérního postupu ve vědeckých knihovnách uspokojivá.

Pavla Looser, pocházející z východních Čech, provdaná do Švýcarska, ve své přednášce popsala situaci veřejných knihoven obecních a školních v menších obcích. Sama byla iniciá­torkou a zakladatelkou knihovny v obci Ebnat-Kappel s 5000 obyvateli. Knihovna tam funguje jako informační, vzdělávací, kulturní a komunitní centrum a zároveň jako školní knihovna pro všechny školy v obci. Jejím zřizovatelem je spolek Bibliothek/Ludothek Ebnat-Kappel, který P. Looser sama založila právě za účelem vytvoření knihovny. Dnes už ji podporuje nejen tento spolek, ale i obec, církev a různí sponzoři. Knihovnu navštěvuje 20 % obyvatel obce, ročně se obměňuje fond z 10 až 12 %. Knihovna pořádá množství zajímavých akcí pro všechny věkové kategorie a od loňského roku nabízí i výpůjčky e-knih. Sympatické knihovnici Pavle držíme palce v její další práci – jak sama potvrdila, není jednoduché každý rok shánět pro knihovnu peníze a obhajovat její existenci.

Konference byla zakončena téměř hodinovou diskusí, ve které si knihovnice a knihovníci obou zemí vyměnili názory a poznatky ze své denní praxe a mohli porovnat rozdíly, klady a zápory knihovnické činnosti u nás a ve Švýcarsku.

O den později čekal naše hosty zajímavý program v Liberci, spolu s námi navštívili libe­reckou historickou radnici, kde s odbornýmvý­kladem mohli spatřit obřadní síň včetně reprezentativních místností a nepřišli ani o výhled z radniční věže. Poté následovalo přijetí v sídle Libereckého kraje, v srdečném rozhovoru s radní Libereckého kraje Ing. Lidií Vajnerovou se rozmlouvalo hlavně o finanční podpoře knihoven ze strany zřizovatele. Odpoledne jsme zakončili prohlídkou Lékařské knihovny Krajské nemocnice v Liberci, která je nevelká prostorově, ale poskytovanými službami plně uspokojuje požadavky ze strany odborných uživatelů, lékařů, zdravotnického personálu, studentů a veřejnosti.

Podvečer jsme našim hostům zpestřili výletem na Ještěd, kam jsme vyjeli lanovkou. Počasí nám přálo a z vrcholu jsme mohli vidět českou krajinu jako na dlani, včetně zasněžených vrchol­ků Krkonoš a výhledu do Polska i Německa.

Sobotní program jsme začali v Muzeu Českého ráje v Turnově, hostům se líbila nejen mineralogická expozice, ale i výstava regionálního lidového umění, stejně jako rekonstruo­vaný Kamenářský dům. U rozměrného obra­zu Mikoláše Alše Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou jsme porovnali historii obou našich malých národů a její společné rysy. Součástí Muzea je i Dlaskův statek v Dolánkách, krásná ukázka lidové architektury. Hosty zaujala expozice, která znázorňuje ceremonie a rituály lidového vesnického svatebního obřadu. Po obědě jsme pokračovali do Prahy, kde jsme měli domluvenou exkurzi v Městské knihovně. Tam jsme mohli obdivovat Idiom Mateje Kréna ve vstup­ní hale a seznámit se se službami a zázemím této největší veřejné knihovny v Čechách. Poté jsme po krátké procházce po nábřeží Vlta­vy navštívili secesní budovu, kde má sídlo Goethe-Institut a absolvovali jsme výklad vedoucí knihovny Evy Vondálové zaměřený na činnost knihovny a spolupráci Goethe-Institutu s partnerskými knihovnami několika měst České republiky, mezi něž Liberec také patří.

Díky projektu jsme měli možnost pobývat v září loňského roku několik dnů v St. Gallen, naši partneři zase přijeli v únoru 2012 k nám, a celý program vyvrcholil právě konferencí 10. května v Liberci. Jsme rádi, že jsme se mohli projektu zúčastnit a získat cenné zkušenosti z praxe švýcarských kolegů. A nejen to. Snad jsme i my obohatili a v několika případech i inspirovali zase je. Obě strany tak mohou využít nabytých poznatků ve svém denním knihovnickém životě. Kromě toho jsme získali nové profesní přátele a toho si vážíme možná nejvíce.

Podrobné informace o projektu a přednášky švýcarských kolegů z konference najdete na stránce http://www.kvkli.cz/cz/projekty/_projekt. php?id=11.

Foto archiv knihovny