JIŘÍ DUFKA jiri.dufka@mzk.cz

Příspěvek přináší na příkladu Moravské zemské knihovny informace o přínosnosti spolupráce knihoven s wikiprojekty, zastřešenými nadací Wikimedia. Dochází tak rovněž k překračování hranic mezi zaměstnanci a uživateli knihovny.

Úvod

Nejobecněji lze knihovnu charakterizovat jako instituci, která poskytuje svým uživatelům a uživatelkám média, přičemž u vědecké knihovny, kterou je i Moravská zemská knihovna (dále jen MZK), se upřednostňují média s odbornými informacemi před těmi, které plní rekreativní a zábavné funkce.¹ Předpokládá se vyšší zastoupení vázaných knih, v našem kulturním prostředí nejklasičtějšího nosiče informace. Potřeba efektivního vyhledávání v rozsáhlých fondech vytvořila vhodné podhoubí pro vznik velkých databází o médiích shromažďovaných v knihovnách, které dnes patří mezi největší volně dostupné soubory strukturovaných dat vůbec.²

Povědomí o Wikipedii není tak rozšířené jako o instituci knihovny, nadto bývá zatížené řadou předsudků, je proto dobré Wikipedii charakterizovat blíže. Navazuje na staletou encyklopedickou tradici, kterou rázovitým způsobem rozvíjí. Jejím specifikem je charakter autorství v ní obsažených textů, daný způsobem jejich vzniku. Hesla (spolu)vytvářejí tisíce dobrovolníků a dobrovolnic, kvalitu by měla v ideálním případě zajistit samoregulačními mechanismy editorská komunita. Úsilí o nezaujaté zpracování encyklopedického hesla se promítá do důrazu na užití poznámkového aparátu a podloženost přejímaných faktů a tvrzení, přičemž vyvozování vlastních závěrů je striktně zapovězeno.³ Obsah soustředěný na Wikipedii postupně vytvářel potřebu vzniku sesterských projektů zastřešených nadací Wikimedia, z nichž se v tomto textu blíže zaměříme na Wikidata a Wikizdroje.⁴ Na tomto místě postačí uvést, že Wikidata představují síť propojující různé autoritní databáze prostřednictvím jednoznačných identifikátorů, samozřejmě včetně knihovních. Wikizdroje potom zprostředkovávají plné texty autorsky volných děl.

Vidíme tedy vedle sebe zavedenou kamennou instituci, disponující velkým množstvím informačních zdrojů, a webovou službu založenou na dobrovolnické práci, která vychází právě z informačních zdrojů zprostředkovávaných knihovnami. Knihovny i wikipedistické projekty pak mají společný cíl – distribuci informace – a společný zájem na existenci kvalitních strukturovaných metadat, která umožňují sofistikované nakládání s těmito informacemi. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se tyto cíle a zájmy protnou.

Začátky spolupráce

V případě MZK a Nadace Wikimedia, která wikiprojekty zastřešuje, se stala iniciačním okamžikem Wikikonference pořádaná na sklonku roku 2014, na kterou navázaly v průběhu roku 2015 první pracovní schůzky. Tehdejším hlavním zájmem MZK byla spolupráce při doplňování odkazů na digitalizované dokumenty do příslušných wikipedistických hesel. Jednotný přístup k digitalizovaným dokumentům v podobě Centrálního portálu knihoven byl tehdy ještě v nedohlednu a Registr digitalizace, vytvořený za jiným účelem, nechtěl a ani nemohl plnit funkci „Superkrameria“.⁵ Tehdy vznikla idea soutěže v přidávání odkazů z Krameria a také návod pro přidávání stálých odkazů, protože práce v defaultním uživatelském rozhraní této digitální knihovny není příliš intuitivní. V současné době se připravuje možnost automatického importu těchto odkazů na základě čísla České národní bibliografie, které je však nejprve třeba implementovat do Wikipedie samotné. Ve výhledu bychom obdobným způsobem rádi propojovali starší knižní produkci s digitalizáty dokumentů evidovaných v Knihopise a Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků. Analogicky by bylo možné postupovat i u zahraničních bibliografií.

Zároveň se však začala spontánně otevírat další témata. Díky upozornění na absenci kvalitních kopií příloh Ottova slovníku naučného, který se aktuálně převádí do wikizdrojů, byla otevřena nejen linka pro zpětnou vazbu ke kvalitě skenů vytvořených v rámci projektu Národní digitální knihovny, ale také velká otázka práce s rozpoznanými texty. Jsou významným výsledkem zmíněného projektu a jejich zapojení do korektur rozpoznaných textů zatím naráží na chybějící informace o pozici textu na stránce na straně wikizdrojů. Vedle uvedených praktických otázek bylo důležité zahájení diskuze na téma licencování digitálního obsahu, která je v českých paměťových institucích dlouhodobě zanedbávána. Dynamicky se proměňující prostředí směřuje po letech od roztříštěnosti přístupů i v rámci jednotlivých států k jednotnému řešení, podpořenému i řadou evropských směrnic.⁶ Wikipedistické projekty již léta tuto progresivní linku sledují a nabízený obsah důsledně licencují. České paměťové instituce včetně knihoven řeší otázky spojené s právy k digitálním obrazům často velmi konzervativně, roztříštěně a pro uživatele velmi nepřehledně. Stále ještě není např. nijak vzácné zpoplatňování již dříve digitalizovaných děl pro vědecké a soukromé účely, o jejich poskytování pro komerční užití ani nemluvě. Podmínkou poskytnutí dokumentu pro wikiprojekty, například databázi obrázků WikiCommons, je naopak licence v rozsahu maximálně CC BY-SA.⁷ Stejnou licenci vyžaduje po přispěvatelích například i evropská digitální knihovna Europeana.⁸

Aktivity pro veřejnost

Vedle těchto debat, jejichž výsledky by jistě bylo přínosné přenést i na celorepublikovou úroveň, byly loni na jaře zahájeny i konkrétní aktivity zaměřené na veřejnost. První aktivitu představovala série přednášek, jejímž cílem bylo představit Wikipedii, její fungování, další projekty nadace Wikimedia, zejména zpřístupňování textů prostřednictvím Wikizdrojů. Schopnost kritického a poučeného používání Wikipedie jako obvyklého informačního zdroje první volby je zcela zásadní a měla by patřit mezi stálice vzdělávacích kurzů pro laické publikum ve všech typech knihoven. Pro takto získané publikum se po krátké odmlce pořádaly pracovní semináře, v rámci kterých měli účastníci a účastnice možnost sami s pomocí zkušených wikipedistů editovat vybraná hesla, a seznámit se tak se způsobem vzniku encyklopedie (viz foto nahoře). Přes virtuální charakter Wikipedie je pro řadu lidí osobní kontakt podstatný; vedle začátečníků na kurz přicházeli i pokročilejší uživatelé, kteří potřebovali poradit se specifickými situacemi, které nedokázali sami vyřešit nebo ve kterých si nebyli jisti. Kurzy pro začínající wikipedisty a wikipedistky byly na podzim doplněny speciálními kurzy zacílenými také na ty pokročilé, kteří se chtěli naučit lépe využívat informační bohatství knihovny. Kurzy představily knihovnu jako místo s ideálními podmínkami pro editování Wikipedie, protože nabízí desítky tisíc knih dostupných ve volném výběru a další miliony svazků ve skladech a v placených elektronických databázích.

V průběhu kurzu byla s využitím již rozpoznaného digitalizovaného textu převedena do wikizdrojů digitalizovaná kniha. Účastníci a účastnice se tak nejen seznámili s rozpoznanými texty v digitální knihovně a se specifickým editačním prostředím wikizdrojů, ale zapojili se i do fungování knihovny jako takové. Zpracovaná autorsky volná díla budou využita při prezentaci brněnských osobností ve výstavním cyklu Oči Brna, který každý měsíc představuje ve vestibulu MZK významné osobnosti spjaté s městem. Potenciál této spolupráce je značný – korektura rozpoznaného textu dobrovolníky je v řadě zemí rozšířenou aktivitou. Nevidíme důvod, proč by se podobná spolupráce nemohla rozvinout i v Česku. Zapojení návštěvníků a návštěvnic do fungování knihovny a překračování hranic mezi zaměstnanci a uživateli knihovny patří ostatně mezi dlouhodobé cíle nejen MZK, ale českého knihovnictví vůbec.

Samostatnou kapitolu potom představují diskuse k tématu využití souboru volně přístupných metadat ke knihám. Jejich propojení s velkými databázemi autorit, z nichž wikiprojekty využívají zatím pouhý zlomek, představují mimořádně atraktivní pole – jejich využití by se nemělo omezovat na čistě utilitární využití pro potřeby knihoven, resp. nově i dalších knihovních institucí.

Zásady spolupráce

Na základě dosavadních zkušeností je možné formulovat několik tezí ke spolupráci knihoven a nadace Wikimedia:

• Informace o wikipedistických projektech by vzhledem k jejich využívanosti měly být součástí základních informačních kurzů pro veřejnost. Pro jejich vedení je vhodné oslovit přímo wikipedisty, ideální místnost není přednáškový sál, ale počítačová učebna s možností okamžitého vyzkoušení nabytých vědomostí.
• Na základní kurzy by měly navazovat pravidelné kurzy asistované editace. Potenciální wikipedisté a wikipedistky často potřebují jen podanou ruku, aby překonali úvodní ostych.
• Pokud jste odborně zaměřenou knihovnou, nabídněte zkušeným wikipedistům speciální kurz k oborovým zdrojům. Určitě ho ocení.
• Chcete-li se stát knihovnou se čtenáři, kteří se budou aktivně podílet na jejím fungování, Wikipedie vám může pomoci tuto cestu otevřít.

V rovině každodenní práce knihoven je důležité:

• V co možná největší míře využívat při katalogizaci autoritní údaje – a to nejen u osob, korporací, věcných hesel a formálních deskriptorů. Důležité jsou například i geografické autority nebo unifikované názvy. Při zpracování starší produkce nerezignujte na uvádění identifikace díla v bibliografiích, v těch dostupných online zvláště. Usnadníte tak odkazování na knihovní katalogy z různých wikiprojektů.
• Pokud digitalizujete, stanovte jasnou licenční politiku v rozsahu, který nebude restriktivnější než licence CC BY-SA. Zavírali byste si dveře před možnostmi, které vám i veřejnosti může užití autorsky volných digitalizovaných děl přinést.

Závěr

Decentralizovaná knihovní síť koresponduje s autonomistickým charakterem Wikipedie – je třeba této přednosti využít a navázat i na nižších úrovních lokální partnerství, která s přihlédnutím k možnostem jednotlivých knihoven i místních dobrovolníků otevřou cestu k regionálním informacím a informačním zdrojům, ke středoškolskému vzdělávání nebo ke vzdělávání celoživotnímu. Mohou být prostředím, odkud budou vycházet podněty směrem k lépe zajištěným velkým knihovnám a odkud se budou přenášet podněty i v horizontální rovině k oborovým knihovnám.

1 Definic knihovny je k dispozici celá řada, osobně vycházím z akceptování plurality definic, přičemž jejich užití závisí na účelu, za jakým má být použita. Podrobnější argumentaci pro tento přístup uvádí: http://b-u-b.de/ist-eine-klare-definition-von-bibliothek-noch-moeglich/. Zde použitou definici knihovny jsem převzal ze současné německé Wikipedie z hesla Bibliothek (https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bibliothek&oldid=154745442).

2 http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm

3 Wikipedie: žádný vlastní výzkum. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:%C5%BD% C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum&oldid=12636011; Wikipedie: Ověřitelnost. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost&oldid=13971225

4 Nadace Wikimedia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nadace_Wikimedia&oldid=14024210; Wikzdroje. In: Wikisource [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-05]. Dostupné z: https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:Hlavn%C3%AD_strana; Wikidata. In: Wikidata [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-09-05]. Dostupné z: https://www.wikidata.org/w/index.php?title=Wikidata:Main_Page&oldid=362368647.

5 Aktuální informace k projektu CPK zde: Knihovny.cz [online]. 2011 [cit. 2016-09-06]. Dostupné z: http://projekt.knihovny.cz/, k Registru digitalizace: http://registrdigitalizace.cz/rdcz/.

6 Volná dostupnost dokumentů vytvořených veřejných sektorem je evropskými směrnicemi chápána nejen jako reakce na společenský zájem, ale také jako prostředek k povzbuzení ekonomického rozvoje (Directive 2013/37/EU: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2013:175:0001:0008:EN:PDF a jí předcházející Směrnice 2003/98/EC: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2003:345:0090:0096:en:PDF). Komerční charakter využití takto zpřístupněných zdrojů znamená významný impulz pro ekonomiku a je stejně společensky prospěšný jako volné zpřístupnění nekomerčního rázu.

7 https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie&oldid=13949046

8 http://www.europeana.eu/portal/en/rights/contributions.html