JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz 

Ve dnech 24. a 25. října proběhl v brněnském hotelu Avanti pod záštitou rektora Mendelovy univerzity v Brně dvacátý ročník největší tuzemské akce zaměřené na vysokoškolské knihovny – konference Bibliotheca academica 2017, pořádaná každoročně Asociací knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ). Jejím mottem bylo: Kvalita, její smysl, kritéria a hodnocení.

První den

Konferenci zahájila předsedkyně výkonného výboru AKVŠ Hana Landová (ČZU) a úvodní slovo pronesl Vojtěch Adam, prorektor pro vědu a výzkum Mendelovy univerzity v Brně, která konferenci spolupořádala. Vysokoškolské knihovny řeší na jedné straně stejné knihovnické problémy jako ostatní české knihovny, zároveň se jich ale, vzhledem k jejich specifickému postavení, týkají i problémy, které třeba v městských knihovnách řešit nemusejí (institucionální akreditace, podpora vědeckého výzkumu, informační vzdělávání nebo elektronické informační zdroje).

Jak například hodnotit kvalitu vzdělání poskytovaného vysokou školou? Tomu se věnovala úvodní přednáška Aloise Fialy (VUT). Podle něj můžeme kvalitu posuzovat stejně tak ve veřejné, jako v soukromé sféře, rozdíl je pouze v tom, že produkt veřejné sféry je obvykle nehmotné povahy, nejčastěji je to služba nebo informace, často značně komplexní, a proto se její kvalita těžko posuzuje. Kvalitu poskytovaných služeb podle Fialy odráží zpětná vazba studentů, kvalitu dosaženého výsledku pak zpětná vazba absolventů.

Několik dalších přednášejících se věnovalo problému, který musí aktuálně řešit české vysoké školy, a to i ve spolupráci se svými knihovnami – tím jsou tzv. institucionální akreditace, které od roku 2019 zavádí novela vysokoškolského zákona. Vysoké školy, které akreditaci od Národního akreditačního úřadu (NAÚ) na deset let získají, si budou moci samostatně rozhodovat o podobě svých studijních programů. Důležitou součástí žádosti o institucionální akreditaci je i sebehodnotící zpráva věnovaná kvalitě služeb vysoké školy, a to v nejširším slova smyslu, tedy z hlediska zajištění finančních, personálních a informačních zdrojů. Důležitou součástí sebehodnocení jsou proto také vysokoškolské knihovny jako poskytovatel studijního prostředí, studijních materiálů, informačního vzdělávání a podpory vědy. O své zkušenosti s přípravou žádosti o institucionální akreditaci v knihovnách se podělily Eva Dibuszová (VŠCHT), Helena Landová (JČU) a Helena Sedláčková (UPOL). Své zkušenosti se získáním institucionální akreditace přiblížil Miroslav Svoboda, děkan Anglo-americké vysoké školy, která jako první v Evropě získala akreditaci pro západní pobřeží Spojených států amerických.

Na problém rozdílu mezi kvalitou skutečnou a kvalitou vnímanou se ve svém příspěvku zaměřila Věra Ondřichová (PR akademie). Posuzování kvality poskytovaných služeb je silně ovlivňováno subjektivním vnímáním uživatele. Kvalita zůstává táž, ale uživatel ji vnímá prostřednictvím svých pocitů a emocí, které zase vycházejí z ceny služby (dražší víno nám chutná lépe), referencí (typicky třeba u filmu) či uživatelova momentálního rozpoložení. S ohledem na to musí knihovna své služby propagovat – a Věra Ondřichová se pokusila představit alespoň některé nápady, jak služby knihovny propagovat efektivně „pocitově“. Pokud knihovna poskytuje sebekvalitnější služby, ale nedokáže jimi zaujmout, tedy správně je „prodat“, nebudou ji prostě uživatelé vnímat jako kvalitní instituci. Na tuto přednášku navazoval workshop s názvem Prosím vás, máte jogurty? aneb Jak se podívat na knihovnu očima klienta a pracovat se stereotypy v jeho hlavě, v němž se lektorka spolu s účastníky zaměřila na to, jak bojovat se stereotypy v knihovně, které přežívají nejen na straně uživatelů, ale i na straně knihovníků a zřizovatelů knihoven, a které jsou podstatnou překážkou ve vnímání kvality služeb knihovny. Negativní zažité představy je třeba dlouhodobě nabourávat a snažit se je nahrazovat představami novými a pozitivními.

Odpoledne probíhaly paralelně další dva workshopy. První Jak vést lidi (nejen) v knihovně ke spokojenosti a efektivitě? vedla Marcela Leugnerová (MU) a byl určený ředitelům a vedoucím knihoven. Participativní design služeb VŠ knihovny: ideační workshop byl naopak zaměřený na řadové vysokoškolské knihovníky; metodou World Café ho vedli Roman Novotný, Pavla Minaříková a Markéta Bočková (MU). Věra Svobodová (MENDELU) představila knihovnu Mendelovy univerzity; po skončení programu prvního dne měli účastníci konference možnost zúčastnit se exkurze do její ústřední knihovny včetně nově zrekonstruovaných prostor.

Druhý den

Druhý den zahájily Hana Landová (ČZU) a Lenka Němečková (ČVUT) představením výukového programu Emerging Leaders, zajišťovaného mezinárodní knihovnickou organizací LIBER, kterého se účastní společně s Klárou Rösslerovou (UK). Dvouletý program určený budoucím vedoucím pracovníkům evropských knihoven byl zahájen společným setkáním na řecké Univerzitě v Patrasu. Zaměřuje se na rozvíjení manažerských schopností, týmovou práci a sebereflexi. Součástí programu je i týdenní stáž a stínování zaměstnanců v knihovně některé z předních evropských univerzit a pravidelné online porady. Asi nejvýraznějším poznatkem účastnic programu bylo příliš jednostranné zaměření českých knihoven na rozvoj fondů a služeb, ale jen malá pozornost věnovaná rozvoji jejich managementu, proto chtějí podobný kurz realizovat i mezi českými knihovníky.

Lukáš Budínský (UTB) promluvil o přípravách Knihovny UTB na přechod z knihovního systému ALEPH na otevřenější systém Koha. Prioritou současné vysokoškolské knihovny už není zpracování a půjčování knih, a proto vysoké náklady na knihovní systém přestávají být obhajitelné. Knihovní systém se stává jen dílkem ve skládačce služeb knihovny, a měl by proto být přívětivý a flexibilní, aby se mohl přizpůsobovat a tvarovat podle aktuálních potřeb. Hana Janečková (VUT) a Lenka Bělohoubková (VŠE) prezentovaly střípky z kaleidoskopu informačního vzdělávání, které je zaujaly při sledování českých i mezinárodních konferencí, odborných článků a blogů. V dnešní záplavě informací nejrůznějšího druhu je podle nich prioritou kritické myšlení a interpretace informací, cílovou skupinou informačního vzdělávání by neměli být jen univerzitní studenti a badatelé, ale také středoškoláci a absolventi, studenti univerzity třetího věku nebo další univerzitní zaměstnanci, kteří se zaměřují na PR, vědu a výzkum, studijní agendu a podobně.

Nejnovější informace o projektu CzechELib shrnul Jiří Jirát (VŠCHT). Projekt Ministerstva školství se státní podporou 1,3 miliardy korun má na léta 2018 až 2022 zajistit zhruba sto různých elektronických informačních zdrojů všem zúčastněným institucím (okolo 130), mezi nimiž je většina českých univerzit a vědeckých institucí. Jeho hlavním cílem je získat silnější vyjednávací pozici při jednání s producenty databází, a tím získat více elektronických zdrojů pro více institucí za co nejvýhodnější cenu. Důležitou podmínkou projektu je i podpora otevřeného přístupu. V českém prostředí se jedná o zatím bezprecedentní aktivitu obrovských rozměrů. Je s ní spojena spousta především administrativních těžkostí a jednání všech zúčastněných stran jsou komplikovaná a zdlouhavá.

V jiných evropských zemích už ovšem podobná konsorcia na celostátní nákup elektronických zdrojů fungují. Tereza Simandlová (UK) s Pavlou Rygelovou (VŠB-TUO) se zaměřily na to, jak se v jednotlivých zemích podařilo v konsorciích prosadit politiku open access. V Německu, Rakousku a Finsku například vyjednali nižší ceny, i když ne vždy se všemi producenty, a do jisté míry také podporu otevřeného přístupu, ovšem zdaleka ne v očekávané míře. Vzhledem k tomu, kolik se na elektronické zdroje vynakládá prostředků, se jedná jen o první malé krůčky na cestě za cíli politiky open access.

Martin Krčál (MU) přiblížil statistiky vysokoškolských knihoven za rok 2016. Potěšující zprávou je, že univerzitní knihovny mají vysoký počet registrovaných i aktivních uživatelů a počet výpůjček zůstává v posledních letech podobný. Asi největší problém při vytváření statistik univerzitních a fakultních knihoven představuje jejich poměrně složitá organizační struktura a kompetence při vyplňování dat. Největší novinkou by pak mělo být online zpřístupnění těchto dat na webu AKVŠ, a to včetně nástrojů pro jejich další zpracování a srovnávání.

Dvacátý prvý ročník konference Bibliotheca academica 2018 proběhne v Plzni, protože jeho pořadatelem bude Západočeská univerzita.