Main content

Standard Handicap Friendly

EVA CERNIŇÁKOVÁ cernin@jabok.cz

Ve světě existuje mnoho dokumentů a doporučení, které řeší problematiku přístupu k informacím a službám knihoven pro uživatele s různými handicapy jak na národních úrovních, tak i s mezinárodním dosahem.1 V České republice podobné dokumenty prozatím chybějí, přestože i zde se rozvíjejí služby znevýhodněným uživatelům.2 Nedostatek jednotných postupů a doporučení může vést mimo jiné k neefektivnímu vynakládání času a prostředků knihoven nebo k mylnému dojmu, že oblast služeb uživatelům se specifickými potřebami je pouze okrajovou záležitostí.

Standard Handicap Friendly původně vznikl v rám­ci studentského projektu Bezbariérová knihovna realizovaného na Masarykově univerzitě v Brně.3Idea vytvoření Standardu přesáhla rámec studentského projektu; na jeho tvorbě se podíleli externí odborníci a zástupci organizací sdružujících nebo zastřešujících znevýhodněné osoby. Vzhledem k časové náročnosti tvorby Standardu převzala po skončení původního studentského projektu práci na něm Sekce služeb osobám se specifickými potřebami, ustavená v rámci SKIP ČR na sklonku roku 2011, v níž nyní pracuje také část jeho původních tvůrců. Standard byl dokončen v dubnu 2012 a jeho text bude k dispozici na portále bezbarierova.knihovna.cz.

Požadavky a cíle standardu

Motivací Standardu je požadavek na zajištění rovného přístupu k informacím pro všechny bez rozdílu, zakotvený také v § 2a knihovního zákona (zákon č. 257/2001 Sb.). Cílem Standardu je „postihnout specifika práce s uživateli knihoven se specifickými potřebami, navrhnout vhodná opatření a stanovit kritéria, která by měla knihovna splňovat, aby byla k osobám se specifickými potřebami uživatelsky vstřícná a zajistila jim rovné podmínky“.

Standard vychází z předpokladu, že informační bariéry, které uživatelé s postižením či jiným znevýhodněním musejí překonávat, jsou mnohem větší než u běžných uživatelů knihoven. Nestačí tedy, aby znevýhodnění uživatelé měli při přístupu k informacím podmínky totožné s ostatními uživateli. Rovný přístup musí v tomto přípa­dě znamenat aktivní vytváření různých opat­ření, vyrovnávajících podmínky znevýhodněných uživatelů – jinými slovy „překlenutí“ informačních bariér. Zároveň Standard bere ohled na místní podmínky – všechna opatření mají být podnikána s ohledem na komunitu a její skutečné potřeby.

Konkrétní požadavky Standardu jsou rozděle­ny do osmi oblastí, zahrnujících kromě obecných předpokladů:

• Požadavky na personál, jeho znalosti a komunikační dovednosti, školení, zvyšování kvalifi­ka­ce, přítomnost speciálně vyškoleného pracovníka/asistenta v závislosti na místních pod­mínkách.

• Fond a služby knihovny (speciální fond pro znevýhodněné osoby, informace o problematice znevýhodnění, nabídka speciálních a dálkových služeb, wi-fi připojení, služba doručování dokumentů).

• Technické a materiální podmínky, především odstranění fyzických bariér, pořízení speciálního technického vybavení, vytvoření názorného orien­tačního systému.

• Webové stránky knihovny: jednak jejich přístupnost, jednak dostupnost informací o službách (včetně speciálních) a informačních zdrojů k problematice znevýhodnění.

• Spolupráci s organizacemi, které pracují s handicapovanými uživateli (organizace zastřešující, sdružující, pomáhající, vzdělávací); to přispívá také k efektivní propagaci knihoven a jejich služeb.

• Přístupnost akcí, doporučení vhodných typů akcí pro znevýhodněné uživatele.

• Nadstandardní požadavky, především aktivity přispívající k integraci znevýhodněných jedinců do většinové společnosti.

Metodika a certifikace

Standard je definován v obecné rovině. Vzhledem k návaznosti na omezené možnosti studentského projektu jsou v současné době řešeny ze širokého spektra znevýhodněných uživatelů pou­ze:

• osoby s postižením zraku,

• osoby s postižením sluchu,

• osoby s tělesným postižením,

• osoby s mentálním postižením.

Konkrétní požadavky specifické pro jednotlivé skupiny znevýhodnění jsou podrobně rozpracovávány v navazujících dílčích metodikách. První čtyři pro výše uvedené skupiny by měly být dokončeny v průběhu roku 2012. Do budoucna se uvažuje o rozšíření na další skupiny znevýhodněných uživatelů.

Vize Standardu zahrnuje možnost udělovat knihovnám certifikát kvality v oblasti služeb uživatelům se specifickými potřebami podle kritérií rozpracovaných v metodikách. První certifikáty na základě Standardu Handicap Friendly by mohly být udělovány od roku 2013.4 Lze předpokládat, že certifikace bude probíhat ve spolupráci s dalšími programy zaměřenými na přístupnost různých služeb pro uživatele s postižením.

Možnosti využití Standardu s ohledem na Koncepci rozvoje knihoven na léta 2011–2015

Ve stejné době, kdy vznikal Standard Handicap Friendly, byl dokončován také vládní dokument Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 až 2015, který řeší problematiku uživatelů s postižením či dalším znevýhodněním v dílčím cíli 13. Zde je formulován požadavek „zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, prosadit kritérium bezbariérovosti služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality“.

Východiskem tohoto cíle je požadavek knihovního zákona na rovný přístup k informacím, přičemž je zde zdůrazněn rovný přístup nezávisle na sociálním a ekonomickém postavení, náboženském vyznání, na zdravotním stavu nebo věku, na velikosti obce, příslušnosti k menšinám apod.5 Jednou z aktivit k jeho dosažení je promítnutí principů bezbariérovosti do standardů, dotačních programů a do hodnocení kvality VKIS.6 Ačkoli koncepce rozvoje knihoven byla zveřejněna teprve nedávno, Standard Handicap Friendly vycházející ze stejných předpokladů je již připraven a dílčí metodiky jsou rozpracovány. Nabízí se tedy možnost použít jej jako kritérium hodnocení kvality služeb knihoven v oblasti práce se znevýhodněnými uživateli. Prozatím je Standard rozpracován pouze pro čtyři skupiny uživatelů s postižením; lze však uvažovat o rozšíření i na další skupiny znevýhodněných uživatelů, např. seniory, sociálně vyloučené osoby, příslušníky minorit a další.

Význam Standardu přesahuje pouhé možnosti certifikace a hodnocení knihoven. Ne všechny knihovny budou moci okamžitě splnit jeho požadavky, avšak jako takový přináší návrhy vhodných opatření. Může tak posílit povědomí knihovníků a informačních pracovníků o této problematice, a tím přispět ke zlepšení dostupnosti a rozší­ření „služeb knihoven pro handicapované obča­­ny i národnostní menšiny, nezaměstnané a dal­ší znevýhodněné sociální skupiny“7.

 

ODKAZY:

1) DAY, John Michael, ed. Guidelines for Library Services to Deaf People. 2. ed. Hague: IFLA Headquarters, 2000. 25 s. IFLA Professional Reports, ISSN 0168-1931; No. 62. ISBN 90-70916-74-6,

  • PANELLA, Nancy Mary, ed. Guidelines for Libraries Serving Hospital Patients and the Elderly and Disabled in Long-Term Care Facilities. 1. ed. Hague: IFLA, 2000. 48 s. IFLA Professional Reports, ISSN 0168-1931; No. 61. ISBN 90-70916-73-8,
  • IRVALL, Birgitta a NIELSEN, Gyda Skat. Access to libraries for persons with disabilities – Checklist. Hague: IFLA Headquarters, 2005. 18 s. IFLA Professional Reports, ISSN 0168-1931; No. 89. ISBN 90-77897-04-6 a další.

2) HOUŠKOVÁ, Zlata a PILLEROVÁ, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné: informace o průzkumu. Knihovna: knihovnická revue, 2008, 19(2), s. 76–95. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm. ISSN 1801-3252.

3) BABIRÁDOVÁ, Markéta, Eva Klučinová, Zdena Rousková a Helena Selucká. Bezbariérová knihovna.cz. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 10 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z www: http://www.inflow.cz/bezbarierova-knihovnacz. ISSN 1802-9736.

4) Za tímto účelem byla v rámci projektu Bezbariérová knihovna vypsána soutěž na logo Handicap Friendly, srov. BABIRÁDOVÁ, Markéta, Eva Klučinová, Zdena Rousková a Helena Selucká. Bezbariérová knihovna.cz. Inflow: information journal [online]. 2011, roč. 4, č. 10 [cit. 2012-05-04]. Dostupný z www: http://www.inflow.cz/bezbarierova-knihovnacz. ISSN 1802-9736.

5) ČESKÁ REPUBLIKA. Koncepce rozvoje knihoven na období 2011–2015 včetně internetizace knihoven: knihovny pro Evropu 2020. 2012 [cit. 2012-05-04]. Dostupné z www: http://www.mkcr.cz/assets/zpravodajstvi/zpravy/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf., s. 21. 2012.

6) ČESKÁ REPUBLIKA. Ref. 6, s. 22.

7) Srov. ČESKÁ REPUBLIKA. Ref. 6, s. 22.