Main content

ZE ZAHRANIČÍ: Problémy veřejných knihoven v Anglii pokračují

SYLVA ŠIMSOVÁ

Během roku 2016 pokračovala diskuse o těžkostech, kterým jsou vystaveny veřejné knihovny v Anglii.

V dubnu vydala parlamentní knihovna House of Commons Library Briefing Paper č. 5875, ve kterém autoři J. Woodhouse a N. Dempsey shrnují současnou situaci veřejných knihoven (http://researchbriefings.files.parliament.uk/documents/SN05875/SN05875.pdf).

Podle jejich údajů klesl během deseti let počet knihoven o 13 % (2005: 4392, 2015: 3527), počet návštěv uživatelů o 25 % (2005: 332 mil., 2015: 249 mil.) a počet knih ve fondech o 27 % (2005: 103 mil., 2015: 75 mil.). Zároveň v knihovnách stoupl počet dobrovolných pracovníků. Knihovnická associace CILIP se k tomuto problému vyjádřila v tom smyslu, že práce dobrovolníků je sice cenná, ale neměla by nahrazovat práci profesionálů.

V prosinci pak vydalo ministerstvo kultury (Department for Culture, Media & Sport) obsažný dokument týkající se problémů veřejných knihoven pod názvem Libraries Deliver: Ambition for Public Libraries in England 2016 to 2021 (https://www.gov.uk/government/publications/libraries-deliver-ambition-for-public-libraries-in-england-2016-to-2021). Slovo „ambice“ v podtitulu naznačuje, že ministerstvo má v úmyslu situaci napravit. Dokument zdůrazňuje kulturní hodnotu veřejných knihoven. Knihovny pomáhají lidem ke zkvalitnění života, jsou oporou od kolébky ke hrobu. Nabízejí jim možnosti, které by jinak neměli.

Instituce The Libraries Taskforce, založená v březnu 2015, připravuje fond (4 mil. £) nazvaný Libraries: Opportunities for Everyone na financování projektů, které poskytnou nové možnosti uživatelům knihoven, aby knihovny „udržely krok“ s potřebami vyvíjející se společnosti (http://www.artscouncil.org.uk/funding/libraries-opportunities-everyone-innovation-fund).

Podle tohoto dokumentu má téměř 60 % obyvatel členskou legitimaci veřejné knihovny. Počet návštěv uživatelů ve veřejných knihovnách během období 2014–2015 převýšil součet návštěv ligových fotbalových zápasů, kin a hlavních deseti turistických atrakcí (224,6 mil.). Každou vteřinu navštívili uživatelé průměrně více než tři webové stránky knihoven (celkem 96 mil. návštěv). Tento velice optimistický pohled však nesouhlasí s informacemi ze shora citovaného materiálu Briefing Paper.

Knihovny mají obohatit kulturní tvořivost, zvýšit gramotnost, zlepšit přístup k digitálním zdrojům, podpořit individuální rozvoj obyvatel, jejich zdraví, spokojenost a blahobyt. Bylo by jistě žádoucí, aby se ambice tohoto dokumentu uskutečnily. Bohužel však tomu ani sami knihovníci docela nevěří a jsou poznamenáni pesimismem, jak ukazuje blogový článek Insecurity, fear, frustration and helplessness G. X. Todda (http://www.thebookseller.com/blogs/insecurity-fear-frustration-and-helplessness-446191). Autor popisuje, s jakým nadšením původně on i jeho kolegové pracovali ve veřejných knihovnách, kdežto dnes trpí pocitem nejistoty, strachu, frustrace a bezmocnosti. Nejde jen o to, že se bojí ztráty zaměstnání, ale také je tíží dotazy čtenářů, zda se jejich knihovna bude rušit.

Je mi z toho smutno, protože – podobně jako zmíněný autor blogového článku – mám vzpomínky na nadšenou práci se čtenáři v knihovnách. Nikdy by nás tehdy nebylo napadlo, že by existence knihoven mohla být ohrožena. A tak doufám, že ty dva dokumenty, o kterých dnes píši, nejsou jen prázdnými slovy.